ⲖⲞⲨⲔⲞⲚ 17
Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.
Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
4 ⲇ̅ ⲕⲁⲛ ⲉϥϣⲁⲛⲣⲛⲟⲃⲉ ⲉⲣⲟⲕ ⲛⲥⲁϣϥ ⲛⲥⲟⲡ ⲙⲡⲉϩⲟⲟⲩ ⲛϥⲕⲟⲧϥ ⲉⲣⲟⲕ ⲛⲥⲁϣϥ ⲛⲥⲟⲡ ⲙⲡⲉϩⲟⲟⲩ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ϯⲙⲉⲧⲁⲛⲟⲓ ⲉⲕⲉⲕⲱ ⲛⲁϥ ⲉⲃⲟⲗ
A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
6 ⲋ̅ ⲡⲉϫⲉⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲉⲛⲉⲟⲩⲛⲧⲏ ⲧⲛⲡⲓⲥⲧⲓⲥ ⲙⲙⲁⲩ ⲛⲁⲡϣⲁⲩ ⲛⲟⲩⲃⲗⲃⲓⲗⲉ ⲛϣⲗⲧⲙ ⲛⲉⲧⲉⲧⲛⲁϫⲟⲟⲥ ⲛⲧⲉⲓⲛⲟⲩϩⲉ ϫⲉ ⲡⲱⲣϫ ⲛⲧⲉⲧⲱϭⲉ ϩⲛ ⲑⲁⲗⲁⲥⲥⲁ ⲛⲥⲥⲱⲧⲙ ⲛⲏⲧⲛ
I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
7 ⲍ̅ ⲛⲓⲙ ⲇⲉ ⲛϩⲏⲧⲧⲏⲩⲧⲛ ⲉⲩⲛⲧⲁϥ ⲙⲙⲁⲩ ⲛⲟⲩϩⲙϩⲁⲗ ⲉϥⲥⲕⲁⲓ ⲏ ⲉϥⲙⲟⲟⲛⲉ ⲉϥⲛⲏⲟⲩ ⲉϩⲣⲁⲓ ϩⲛ ⲧⲥⲱϣⲉ ⲛϥϫⲟⲟⲥ ⲛⲁϥ ⲛⲧⲉⲩⲛⲟⲩ ϫⲉ ⲙⲟⲟϣⲉ ⲛⲅⲛⲟϫⲕ
Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?
8 ⲏ̅ ⲙⲏ ⲉϣⲁϥϫⲟⲟⲥ ⲁⲛ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲥⲟⲃⲧⲉ ⲙⲡⲉϯⲛⲁⲟⲩⲟⲙϥ ⲛⲅⲙⲟⲣⲕ ⲛⲅⲇⲓⲁⲕⲟⲛⲓ ⲛⲁⲉⲓ ϣⲁⲛϯⲟⲩⲱⲙ ⲛⲧⲁⲥⲱ ⲙⲛⲛⲥⲁ ⲛⲁⲓ ⲇⲉ ⲛⲅⲟⲩⲱⲙ ⲛⲅⲥⲱ
Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?
Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.
10 ⲓ̅ ⲧⲁⲓ ⲧⲉ ⲧⲉⲧⲛϩⲉ ϩⲱⲧⲧⲏⲟⲩⲧⲛ ⲉⲧⲉⲧⲛϣⲁⲛⲣϩⲱⲃ ⲛⲓⲙ ⲉⲛⲧⲁⲩⲟⲩⲉϩⲥⲁϩⲛⲉ ⲙⲙⲟⲟⲩ ⲛⲏⲧⲛ ⲁϫⲓⲥ ϫⲉ ⲁⲛⲛϩⲉⲛϩⲙϩⲁⲗ ⲛⲁⲧϣⲁⲩ ⲡⲉⲧⲉⲣⲟⲛ ⲉⲁⲁϥ ⲡⲉⲛⲧⲁⲛⲁⲁϥ
Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.
A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.
A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?
Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.
20 ⲕ̅ ⲛⲧⲉⲣⲟⲩϫⲛⲟⲩϥ ⲇⲉ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲛ ⲛⲉⲫⲁⲣⲓⲥⲥⲁⲓⲟⲥ ϫⲉ ⲉⲣⲉⲧⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲛⲏⲩ ⲧⲛⲁⲩ ⲁϥⲟⲩⲱϣⲃ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲉⲣⲉⲧⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲛⲏⲟⲩ ⲁⲛ ϩⲛ ⲟⲩϯϩⲧⲏϥ
Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.
Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
22 ⲕ̅ⲃ̅ ⲡⲉϫⲁϥ ⲇⲉ ⲛⲛⲉϥⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ ϫⲉ ⲟⲩⲛϩⲉⲛϩⲟⲟⲩ ⲛⲏⲟⲩ ⲉⲧⲉⲧⲛⲁⲉⲡⲓⲑⲩⲙⲓ ⲉⲛⲁⲩ ⲉⲩϩⲟⲟⲩ ϩⲛ ⲛⲁⲡϣⲏⲣⲉ ⲙⲡⲣⲱⲙⲉ ⲛⲧⲉⲧⲛⲧⲙⲛⲁⲩ
I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.
A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.
Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.
A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
27 ⲕ̅ⲍ̅ ⲛⲑⲉ ⲅⲁⲣ ⲉⲛⲧⲁⲥϣⲱⲡⲉ ϩⲛ ⲛⲉϩⲟⲟⲩ ⲛⲛⲱϩⲉ ⲉⲑⲁⲏ ⲙⲡⲕⲁⲧⲁⲕⲗⲩⲥⲙⲟⲥ ⲉⲩⲟⲩⲱⲙ ⲉⲩⲥⲱ ⲉⲩϫⲓϩⲓⲙⲉ ⲉⲩϩⲙⲟⲟⲥ ⲛⲙϩⲁⲓ ϣⲁⲡⲉϩⲟⲟⲩ ⲉⲛⲧⲁⲛⲱϩⲉ ⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲧϭⲓⲃⲱⲧⲟⲥ ⲁⲡⲕⲁⲧⲁⲕⲗⲩⲥⲙⲟⲥ ⲉⲓ ⲁϥⲧⲁⲕⲟⲟⲩ ⲧⲏⲣⲟⲩ
Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.
Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
31 ⲗ̅ⲁ̅ ϩⲛ ⲛⲉϩⲟⲟⲩ ⲉⲧⲙⲙⲁⲩ ⲡⲉⲧϩⲓϫⲉⲛⲉⲡⲱⲣ ⲉⲣⲉⲛⲉϥϩⲛⲁⲁⲩ ϩⲙ ⲡⲉϥⲏⲓ ⲙⲡⲣⲧⲣⲉϥⲉⲓ ⲉⲡⲉⲥⲏⲧ ⲉϥⲓⲧⲟⲩ ⲁⲩⲱ ⲡⲉⲧϩⲛ ⲧⲥⲱϣⲉ ⲙⲡⲣⲧⲣⲉϥⲕⲟⲧϥ ⲉⲡⲁϩⲟⲩ
V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
Pomněte na Lotovu ženu.
Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.
Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
36 ⲗ̅ⲋ̅
Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
37 ⲗ̅ⲍ̅ ⲁⲩⲟⲩⲱϣⲃ ⲇⲉ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲉⲧⲱⲛ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲛⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲡⲙⲁ ⲉⲧⲉⲣⲉⲡⲥⲱⲙⲁ ⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲙⲙⲟϥ ⲉⲣⲉⲛⲁⲉⲧⲟⲥ ⲛⲁⲥⲱⲟⲩϩ ⲉⲣⲟϥ
I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
