Luke 6
1 Sabbath ni a masa bo in, sabbath ni ni na hong thet ciang in, Jesus zungtang losung kantan in pai a; a nungzui te in zungtang vui te hiat in amate khutsung ah nuai in ne uh hi.
I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
2 Pharisee te in amate tung ah, banghang in sabbath ni ngeina a hi ngawl te vawt nu ziam? ci uh hi.
Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč činíte, čehož nesluší činiti v sobotu?
3 Jesus in, David le a lawm te a ngilkial uh ciang in, bang vawt ci simngei ngawl nu ziam?
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 David sia Pathian innsung ah tum a, Pathian mai ah a ki lui anluum la in ne hi, taciang a lawm te zong pia hi; tua anluum sia thiampi te bek i neak thei hi ngawl ziam? ci in amate zo kik hi.
Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichž nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
5 Jesus in amate tung ah, Mihing Tapa sia sabbath ni i Topa a hihi, ci hi.
I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne sobotního.
6 Sabbath ni dang khat, Jesus synagogue sung ah tum a, thuhil hi: kut ziatsang zaw khat om hi.
Stalo se pak i v jinou sobotu, že všel do školy Ježíš a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
7 Thukhamhil te le Pharisee te in Jesus maw na zong nuam a hi uhkom, sabbath ni in a damsak ziam, a damsak bua ziam, ci encik uh hi.
I šetřili ho zákonníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z čeho by jej obžalovali.
8 Ahihang Jesus in amate ngaisutna he a, a khutzaw pa kung ah, Ding in a, a laizang ah ding in, ci hi. Taciang ama zong tho in ding hi.
Ale on znal přemyšlování jejich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, stál.
9 Jesus in amate tung ah, Thu khat kong dong tu hi; sabbath ni in na pha sep tu ngeina a om ziam, a hibale, na pha ngawl sep tu ziam? nuntakna hun tu maw, that tu? ci hi.
Tedy řekl jim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, duši zachovati, čili zatratiti?
10 Taciang a kiim a pam en a, tua pa kung ah, na khut phal in, ci hi. A khut a phal ciang a langkhat bangma in dam kik hi.
A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. A on učinil tak. I přivedena jest k zdraví ruka jeho jako druhá.
11 Amate thin-uk na taw dim uh a; Jesus banglaw thei tu hi ziam ci kikum uh hi.
Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
12 Tasiaciang in Jesus thungen tu in mualtung ah kato a, Pathian kung ah zan khuateak thungen hi.
I stalo se v těch dnech, vyšel na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
13 Khuavak ciang in, a nungzui te a kung ah sam a: sawmleni pha uh hi, tuate sia sawltakte, kici a;
A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval:
14 Peter a kici Simon le a suapui pa Andrew, James le John, Philip le Bartholomew,
(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
15 Matthew le Thomas, Alphaeus tapa James le Zelotes a kici Simon,
Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
16 James i suapui pa Judah le Jesus leheak pa Judah Iscariot te a hi uh hi.
Judu Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž potom byl zrádce.)
17 Jesus a nungzui te taw tuaksuk a, amtam na mun ah ding hi, mihon tampi te sia Judah le Jerusalem, tuipi hui Tyre le Sidon pan in thu ngai tu le amate natna pan a dam nuam in hongpai uh hi;
I sstoupiv s nimi, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, kteříž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli, a uzdraveni byli od neduhů svých,
18 Doai ngilo te i vawtsiat te damsak hi.
I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
19 A sung pan in vangletna pusuak a, a vekpi in damsak ahikom mihonpi te theampo in Ama tham tu in zong uh hi.
A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
20 Jesus in a zungzui te en a, Mizawng te thuphatoai te na hi uh hi: banghangziam cile Pathian kumpingam sia note a, a hihi.
A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
21 Tu in a ngilkial te thuphatoai na hi uh hi: banghangziam cile na ngil uh va kik tu hi. Tu in a kap te thuphatoai na hi uh hi: banghangziam cile na nui kik tu uh hi.
Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
22 Mihing Tapa hang in ngual in hong ensan, amate sung pan hong hawlkhia, hong vawtsia, na min uh hong siatsak ciang in, thuphatoai te na hi uh hi.
Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jako zlé, pro Syna člověka.
23 Tua ni ciang in, angtang vun a, lungdam in tawn vun: en vun, banghangziam cile vantung ah na thaman uh lian mama hi: banghangziam cile amate pu le pa te in kamsang te tung ah tabangma in vawt zo uh hi.
Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá v nebesích. Takť zajisté činívali prorokům otcové jejich.
24 A hizong no mihau te na mailam uh bing hi! banghangziam cile nuntak nuam na nga zo uh hi.
Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
25 A ngilva te na mailam uh bing hi! banghangziam cile na ngil uh kialkik tu hi. Tu in a nuite na mailam uh bing hi! banghangziam cile kap in na taukik tu uh hi.
Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
26 Ngual theampo in hong pok ciang in na mailam uh bing hi! banghangziam cile amate pu le pa te in leilot kamsang te tabangma in vawt zo uh hi.
Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak činívali falešným prorokům otcové jejich.
27 Ahizong ka thu a za note hibang in kong ci hi, na ngal te it vun a, hong ensan te tung ah thupha vawt vun,
Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
28 Note hong hamsiat te thupha pia vun a, hong vawtsia te atu in thungetsak vun.
Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
29 Na biang langkhat hong beang sia a langkhat ngat vet in; na laktong hong laksak sia na puanlum a lak tu zong khak heak in.
A udeřil-li by tebe kdo v líce, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
30 Na tung ah hong ngen peuma pia in; taciang na van a la sia zong ngenkik heak in.
Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, kterýž béře tvé věci, zase nežádej.
31 Na tung ah ngualdang i vawttu na dei bang in, amate tung ah vawt vun.
A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
32 Banghangziam cile no hong it te bek na it uh le, bang lungdam kotak na nei tu uh ziam? banghangziam cile mawnei te zong amate a itte it uh hi.
Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
33 No tung ah thupha vawt te tung ah, thupha na vawt uh le, bang lungdam kotak na nei tu uh ziam? banghangziam cile mawnei te zong in tabangma in vawt uh hi.
A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšnící totéž činí.
34 Hong lo kik tu hi, ci na lamet uh te tung bek ah na puk uh le, bang lungdam kotak na nei uh ziam? banghangziam cile mawnei te zong in a puk uh za nga kik tu a hile, a dang mawnei te tung ah puk uh hi.
A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
35 Ahihang note in, na ngal te it vun na, amate tung ah phatna vawt vun, pukthak vun a, nga kik tu in lamen heak vun; taciang na thaman uh lian mama tu a, a Sangbel i tate hi tu nu hi: banghangziam cile Ama sia lungdam ko thei ngawl te le mipha ngawl te tung ah pha hi.
Nýbrž milujte nepřátely své, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
36 Tua ahikom na Pa uh sia ngual hesuak thei a hibangma in, note zong hesuakna nei tavun.
Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
37 Ngual dang thukhen heak vun, taciang note zong thukhenna na thuak batu uh hi: ngualdang mawsak heak vun, taciang note zong mawsiatna na thuak buatu uh hi: ngual dang maisak vun, taciang note zong hong ki maisak tu hi:
Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
38 Ngual dang te pia vun, note zong piak na hi tu uh hi; phatak a ki te, a ki hen ih-eh, a ki lok cinten, a dimlet in ngual in note kang sung ah hong pia tu uh hi. Banghangziam cile ngualdang na tesak uh bangma in note zong hong tesak kik tu hi, ci hi.
Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám zase odměřeno.
39 Jesus in amate tung ah sontena khat son a, Mittaw in mittaw lamlak thei tu ziam? a ni in dum sung ah tak tu hi ngawl ziam?
Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
40 Nungzui in a syapa sang in sangzaw ngawl hi: ahihang a cialcing in a sin khat sia a syapa bang hi tu hi.
Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
41 Na mitsung ah thing tawnpui zong phawk ngawl in, na suapui pa mit sung ah nin themno sia banghang en ni ziam?
Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
42 Na mitsung a om thing tawnpui om nginge nangma le nangma ki en ngawl in, bangbang in na suapui pa kung ah, na mit sung ah nin themno sia hong laksak tu khi hi, ci thei tu ni ziam? A ki hitheamsak pa, na mit sung a om thing tawnpui sia vawk masa in a, tua zawkciang in na suapuipa mit sung a om nin themno sia a thiangtak in na mu thei tu a, khelsak thei tu ni hi.
Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyňmu mrvu, kteráž jest v oku tvém, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prvé břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
43 Banghangziam cile thingkung pha in a pha ngawl nga ngei ngawl hi; thingkung pha ngawl zong nga pha nga ngei tuan ngawl hi.
Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
44 Banghangziam cile thingkung peuma a nga pan in ki tel thei hi. Lingkung tung pan in thei min ki lo ngei ngawl a, theimiling kung pan in sapit nga ki lo ngei ngawl hi.
Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nezbírají s trní fíků, ani s hloží zbírají hroznů.
45 Mi pha in a thinsung a om na pha te pusuaksak hi; mi pha ngawl in a thinsung a om na pha ngawl te ma pusuaksak hi: banghangziam cile a thinsung pan a dimlet te a kam uh pan pau uh hi.
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
46 Ka son te nangawn seam nuam ngawl in, banghang in Topa, Topa awng, ci hong sam nu ziam?
Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
47 A kuamapo in ka kung ah hongpai in ka son thu te za a a seam te sia bang taw kibang ziam, ci kong lak tu hi:
Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
48 Ama sia, dum thuk mama to in, suangpi tung ah innbul a phut pa taw kibang hi: tui hong khang in, hawktui in tua inn sia nasiatak in nawk napi ngawk zo ngawl hi: banghangziam cile suangpi tung ah innbul a phu hang a hihi.
Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal a vytesal hluboko, a založil grunty v skále. A když se povodeň strhla, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla ním pohnouti, nebo byl založen na skále.
49 A hizong ka son te za napi, a zui ngawl te sia innbul kip nei ngawl in leinen tung ah innsa pa taw kibang hi; hawktui in nasiatak in a nawk ciang in, thakhatthu in puk a; tua inn siatna sia na sia mama hi, ci hi.
Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýž obořila se řeka, a on hned padl, i byl pád domu toho veliký.
