< Luke 11 >

1 Hypoet taw Bawipa Jesu amah doeng hun oet awh cykcah hy. Ak cykcah coengawh, a hubat pynoet ing a venawh, “Bawipa, Johan ing a hubatkhqi cykcahnaak a cawngpyi a myihna cykcahnaak ni cawngpyi lawt lah,” tina hy.
Y aconteció que estando él orando en cierto lugar, como acabó, uno de sus discípulos le dijo: Señor, enséñanos a orar, como también Juan enseñó a sus discípulos.
2 Cedawngawh a mingmih a venawh, “Namik cykcah awh vemyihna cykcah uh, “Kaimih a Pa, nang ming kqihchahnaak awm seh,
Y les dijo: Cuando orareis, decíd: Padre nuestro, que estás en los cielos, sea tu nombre santificado. Venga tu reino: sea hecha tu voluntad como en el cielo así también en la tierra.
3 Myngawi ai tat buh ni pek khqi lah.
El pan nuestro de cada día dános le hoy.
4 Thlakthawlh ak khan awh qeenkhaw ka ming ngai a myihna, kaimih a thawlhnaak awh qeenkhaw ngai law lah. Sykzoeknaak awh koeh ni sawi khqi,” tinak khqi hy.
Y perdónanos nuestros pecados, porque también nosotros perdonamos a todos los que nos deben. Y no nos metas en tentación; mas líbranos de mal.
5 Cekcoengawh a mingmih a venawh, “Nangmih ak khuiawh thlang pynoet ing pyi pynoet ta mai lah seh, thanlung awh cawhkaw a pyi pynoet a venawh cet nawh, ‘Ka pyi, phaihpi cun thum awh nik pu cang lah,
Les dijo también: ¿Quién de vosotros tendrá un amigo, e irá a él a media noche, y le dirá: Amigo préstame tres panes,
6 khawlawng nakaw ka pyi law nawh, ka toen peek ham ikaw am ta nyng,' tina hy.
Porque un mi amigo ha venido a mí de camino, y no tengo que ponerle delante;
7 Cawh ipkhui na ak awm thlang ing, ‘koeh ni ngeu koeh ni lawn; chawh khai hawh nyng, ka cakhqi awm ip boeih hawh uhy, tho nawh am ni pe hly thai voel nyng,’ tina hy.
Y él dentro respondiendo, diga: No me seas molesto: la puerta está ya cerrada, y mis niños están conmigo en la cama: no puedo levantarme, y darte.
8 Ka nik kqawn peek khqi, anih ce am tho nawh phaihpi ce am pe thai hy, thoeh khak saw a pyi na a awm a dawngawh tho kawmsaw a ngaih zah pe kaw.
Dígoos, que aunque no se levante a darle por ser su amigo, cierto por su importunidad se levantará, y le dará todo lo que habrá menester.
9 Cedawngawh ka nik kqawn peek khqi: Thoeh lah ni pe kaw; sui lah hu kawp ti; khoek lah nang aham awngna awm kaw.
Y yo os digo: Pedíd, y se os dará: buscád, y hallaréis: tocád, y os será abierto.
10 Ak thoeh ingtaw dang nawh; ak sui ingtaw hu hy; ak khoek thlang aham chawh ce awng pe kaw.
Porque todo aquel que pide, recibe; y el que busca, halla; y al que toca, es abierto.
11 Nangmih pa na namik awmkhqi ak khuiawh, na ca ing phaihpi a thoeh mantaw lung ak pe namik awm hly nu? Nga a thoeh awh khqui namik pe hly nu?
¿Y cuál padre de vosotros, si su hijo le pidiere pan, le dará una piedra? ¿o, si un pescado, en lugar de pescado le dará una serpiente?
12 Aihtui a thoeh mantaw ceita-ai namik pe hly nu?
¿O, si le pidiere un huevo, le dará un escorpión?
13 Nangmih thlak leek am khqi ing za, nami cakhqi aham ik-oeih leek peek aham nami sim awhtaw, khawk khan nakaw ak awm pa ing ak thoehkhqi venawh Ciim Myihla ce izah nu a peek khqoet kaw!” tinak khqi hy.
Pues, si vosotros, siendo malos, sabéis dar buenas dádivas a vuestros hijos, ¿cuánto más vuestro Padre celestial dará el Espíritu Santo a los que le pidieren de él?
14 Jesu ing awi amak pau thai thlang ak kawk khui awhkawng qaai ce hqek pehy. Qaai ing anih ce a cehtaak coengawh, awi ak myh thlang ce pau hy, cedawngawh thlang kqeng amik kawpoek kyi hy.
También echó fuera un demonio, el cual era mudo: y aconteció, que salido fuera el demonio, el mudo habló, y las gentes se maravillaron.
15 Cehlai thlang kqeng ingtaw, “Beelzebub” qaaikhqi ak caming ni qaai a hqek,” tina uhy.
Y algunos de ellos decían: Por Belzebú, príncipe de los demonios, echa fuera los demonios.
16 Ak chang tloek bai ingtaw, khan benna kaw hatnaak huh sak aham noek a dak uhy.
Y otros, tentándo le, pedían de él una señal del cielo.
17 Jesu ing a mingmih ak kawpoek ce a sim dawngawh a mingmih a venawh: “Qam awm a ming phek bo qu awhtaw qeeng kaw; ipkhui awm aming phek bo qu awhtaw tlu kaw.
Mas él, conociendo los pensamientos de ellos, les dijo: Todo reino dividido contra sí mismo es asolado; y casa dividida cae sobre casa.
18 Setan awm a ming phek bo qu mantaw, ikawmyihna a qam ang dyih thai kaw? Kai ing Beelzebub ak caming qaaikhqi hqek hy namiti a dawngawh ve ak awi ka nik kqawn peek khqi.
Y si también Satanás está dividido contra sí, ¿cómo estará en pie su reino? porque decís, que por Belzebú echo yo fuera los demonios.
19 Kai ing qaaikhqi ce Beelzebub ak caming ka hqek khqi awhtaw u ak caming nu nangmih a hubatkhqi ing qaaikhqi ami hqek lawt? Cawhtaw a mingmih ce nangmih awi anik dengkungkhqi na awm hawh kawm uh ce.
Pues si yo echo fuera los demonios por Belzebú, ¿vuestros hijos, por quién los echan fuera? por tanto ellos serán vuestros jueces.
20 Cehlai qaaikhqi ce Khawsa kutply ing ka hqek awhtaw, Khawsa qam taw nangmih a venawh pha hawh hy.
Mas si con el dedo de Dios yo echo fuera los demonios, cierto el reino de Dios ha llegado a vosotros.
21 Ak thamah thlang ing, ak cimsum pala toen nawh a im ce a qeh awhtaw a khawhkhamkhqi ce syng hy.”
Cuando un hombre fuerte armado guarda su palacio, en paz está lo que posee.
22 Cehlai ak thamah khqoet thlang ing anih ce tu nawh a noeng awhtaw, anih ing a ypnaak cimsum pala ce a lawh peek coengawh a khawhkhamkhqi ce plam pe kaw.
Mas si otro más fuerte que él sobreviniendo le venciere, le toma todas sus armas en que confiaba, y reparte sus despojos:
23 U awm kai ama nik dyih pyi taw kai anik qaalnaak na awm nawh, u awm kai ama nik cawi pyi taw ak theh thlang na awm hy.
El que no es conmigo, contra mí es; y el que conmigo no coge, derrama.
24 Qaaiche pynoet ce thlang ak kawk khuiawh kawng ak cawn coengawh, cet hyhy nawh dymnaak ce sui hlai hy am hu hy. Cekcoengawh taw, ‘ka cehtaak im na ce cet tlaih mai vang nyng,’ tihy.
Cuando el espíritu inmundo saliere del hombre, anda por lugares secos buscando reposo, y no hallándo lo, dice: Me volveré a mi casa, de dónde salí.
25 Voei tlaih nawh a toek awh, im nawt qu hqeet nawh ak cimcaih na ak awm ce hu hy.
Y viniendo, la halla barrida y adornada.
26 Cawhtaw amah anglakawh ak se khqoet qaai khqih ce law pyi nawh ami lut coengawh awm uhy. Cawh cawhkaw thlang ce ak cyk awhkawng lakawh nauh khqoet hy,” tinak khqi hy.
Entonces va, y toma otros siete espíritus peores que él, y entrados habitan allí; y son las postrimerías del tal hombre peores que las primerías.
27 Ve ak awi ve Jesu ing ak kqawn awh, thlang kqeng ak khuiawh kaw nu pynoet ing, “Nang anik takung ingkaw suk anik awk sakkung nu taw a zoseen soeih hy,” tina hy.
Y aconteció, que diciendo él estas cosas, una mujer de la multitud levantando la voz, le dijo: Bienaventurado el vientre que te trajo, y los pechos que mamaste.
28 Jesu ing, “Khawsa ak awi za nawh ak ngaikhqi ce ami zoseen khqoet hy,” tina hy.
Y él dijo: Antes bienaventurados los que oyen la palabra de Dios, y la guardan.
29 Thlang a doem law khqoet khqoet awh, Jesu ing, “Tuhawhkaw cadilkhqi ve cadil chekhqi ni. Kawpoek kyi hatnaak ce sui hlai uhy, Jonah a hatnaak doeng am awhtaw ak chang hatnaak am hu kawm uh.
Y juntándose las multitudes a él, comenzó a decir: Esta generación mala es: señal busca, mas señal no le será dada, sino la señal de Jonás profeta.
30 Jonah taw Nenivi thlangkhqi hatnaak na a awm myihna, Thlanghqing Capa awm tuhawhkaw cadilkhqi hamna hatnaak na awm lawt kaw.
Porque como Jonás fue señal a los Ninivitas, así también será el Hijo del hombre a esta generación.
31 Awi dengnaak khawnghi awh kham benna kaw Sangphrang nu taw ve a cadil awhkaw thlangkhqi mi dyi haih kawmsaw a mingmih ce thawlh sak kaw; kawtih anih cetaw Solomon a cyihnaak ak ngai na law hy, tuh Solomon anglakawh ak bau khqoet awm hy.
La reina del austro se levantará en juicio con los hombres de esta generación, y los condenará; porque vino de los fines de la tierra a oír la sabiduría de Salomón; y, he aquí, uno mayor que Salomón en este lugar.
32 Nenivi awhkaw thlangkhqi ce awidengnaak nyn awh ve a cadil awhkaw thlangkhqi ing boe hly sak uhy; kawtih a mingmih cetaw Jonah ak awih kqawnnaak awh zut uhy, Jonah anglakawh ak bau khqoet ce vawh awm hy.
Los hombres de Nínive se levantarán en juicio con esta generación, y la condenarán; porque a la predicación de Jonás se arrepintieron; y, he aquí, uno mayor que Jonás en este lugar.
33 U ingawm mai a vang awh ik-oeih ing a hlipnaak awh am ta khawi hy, dawn ingawm am myk khawi hy. Ipkhui awh amik law thlangkhqi ing vangnaak ce ami huh thainaak aham, maih vang a mim hawihnaak awh ni a mim hawih hy.
Nadie pone en oculto una candela encendida, ni debajo de un almud; sino en el candelero, para que los que entran, vean la luz.
34 Mik taw pum a maivang na awm hy. Na mik a leek mantaw na pum boeih ce dang hy.
La luz del cuerpo es el ojo: si pues tu ojo fuere sencillo, también todo tu cuerpo será resplandeciente; mas si fuere malo, también tu cuerpo será tenebroso.
35 Na pum awhkaw maihvang ak awm ce amam thannaak aham ngaih ta lah uh.
Mira pues, que la luz que en ti hay, no sea tinieblas.
36 Cedawngawh, na pum boeih ce dang nawh, am thannaak ve tehca awm ama awm awhtaw, na pum ce maivang ing ak coei amyihna dang boeih kaw,” tinaak khqi hy.
Así que siendo todo tu cuerpo resplandeciente, no teniendo alguna parte de tiniebla, será todo luciente como cuando una luz de resplandor te alumbra.
37 Ve ak awikhqi ak kqawn boeih coengawh, Farasi thlang pynoet ing a im awh buh ak pan na Jesu ce khy hy; cedawngawh anih a im na buh ak pan na cet hy.
Y después que hubo hablado, le rogó un Fariseo que comiese con él; y entrado Jesús, se sentó a la mesa.
38 Cehlai Jesu ing kut a silh kaana buh a ai ce Farasi thlang ing a huh awh ang ngaih na kyi hy.
Y el Fariseo como lo vio, se maravilló de que no se lavó antes de comer.
39 Cawh Bawipa ing a venawh, “Nangmih Farasikhqi ing boet awm, beei awm a leng ben taw sil pai hlai uhyk ti, ak khui benna taw ak pyh ngaihnaak ingkaw thawlhnaak ing be uhy.
Y el Señor le dijo: Ahora vosotros los Fariseos lo de fuera del vaso y del plato limpiáis; mas lo que está dentro de vosotros, está lleno de rapiña y de maldad.
40 Nangmih thlakqawkhqi! Ak khan ben ak silkung ing ak khui ben awm am sil nawh nu?
¡Insensatos! ¿el que hizo lo de fuera, no hizo también lo de dentro?
41 Beei ak khuiawh ak awmkhqi ce hahqahkhqi venawh pe lah uh, cawhtaw nangmih aham ik-oeihkhqi boeih ce caih kaw.
Empero de lo que tenéis, dad limosna; y, he aquí, todo os será limpio.
42 Nangmih Farasi tloek, khaw map uhyk ti, nangmih ing sawngsing paiboeng ingkaw tawi a an soepkep dyt awh pahqa pynoet pe pai hlai uhyk ti, dyngnaak ingkaw Khawsa a lungnaak ce dalqa na uhyk ti. A hu awh kawk khqi ve a hlah phlam kaana lamma awhkawk khqi ce awm nami sai aham awm hy.
Mas ¡ay de vosotros Fariseos! que diezmáis la menta, y la ruda, y toda hortaliza; mas el juicio y el amor de Dios pasáis de largo. Empero estas cosas era menester hacer, y no dejar las otras.
43 Nangmih Farasi tloek, khaw map uhyk ti, sinakawk awh ngawihnaak ak leek leek awh na ming ngawih lungna unawh ik-oeih zawihnaak hun awh thlang ing kqihchahnaak ani peekkhqi ce ngaih uhyk ti.
¡Ay de vosotros Fariseos! que amáis las primeras sillas en las sinagogas, y las salutaciones en las plazas.
44 Nangmih khaw map uhyk ti, nangmih taw mik hatnaak amak awm phyi, thlang ing a leh mailai ing myih uhyk ti,” tinak khqi hy.
¡Ay de vosotros, escribas y Fariseos, hipócritas! que sois como sepulturas que no parecen, y los hombres que andan encima no lo saben.
45 Anaa awi ak lah ing Jesu ak awi ce hlat pehy, “Cawngpyikung, ve a ik-oeihkhqi ve nak kqawn awh kaimih awm ni zyi khqi pahoei hawh hyk ti,” tina hy.
Y respondiendo uno de los doctores de la ley, le dice: Maestro, cuando dices esto, también nos afrentas a nosotros.
46 Jesu ing, “Nangmih anaa awi ak sim tloek, khaw map uhyk ti, thlang ing a noeng tloei phyih ce phyih sak uhyk ti, cehlai na mimah ingtaw nami kutply pynoet ca ingawm bi aham am ngaih uhyk ti.
Y él dijo: ¡Ay de vosotros también, doctores de la ley! que cargáis los hombres con cargas que no pueden llevar; mas vosotros, ni aun con un dedo tocáis las cargas.
47 Nangmih khaw map uhyk ti, nami pakhqi ing ami na him tawnghakhqi ak phyi imkhqi ce sak pe uhyk ti.
¡Ay de vosotros! que edificáis los sepulcros de los profetas, y los mataron vuestros padres.
48 Cedawngawh nami pakhqi ing ami na sai ce nangmih ing caksak hawh uhyk ti; nami pakhqi ing tawnghakhqi ce ana him uhy, nangmih ing tawnghakhqi ak phyi im ce sak pe uhyk ti.
Cierto dais testimonio que consentís en los hechos de vuestros padres; porque a la verdad ellos los mataron, mas vosotros edificáis sus sepulcros.
49 Ve a dawngawh, Khawsa ing a cyihnaak ing, ‘Tawnghakhqi ingkaw ceityihkhqi ce a mingmih a venawh tyih pe kawng nyng saw, thlang vang ce a mingmih ing him kawm uh, thlang vang ce the a kha na kawm uh,’ tina hy.
Por tanto la sabiduría de Dios también dijo: Enviaré a ellos profetas y apóstoles, y de ellos a unos matarán, y a otros perseguirán.
50 Cedawngawh khawmdek a syn cyk awhkawng tawnghakhqi boeih a thi ak lawng ce ve a khuk awhkaw thlangkhqi a hut na awm hawh hy.
Para que de esta generación sea demandada la sangre de todos los profetas, que ha sido derramada desde la fundación del mundo:
51 A bel a thi awhkawng bawkthang ingkaw beeknaak a hun anglak law awh ami him Zekariah a thi dyna. Oeih, ka nik kqawn peek khqi, vemyihkhqi boeih ve ve a khuk awhkaw thlangkhqi hut na awm kaw.
Desde la sangre de Abel, hasta la sangre de Zacarías que murió entre el altar y el templo: En verdad os digo, será demandada de esta generación.
52 Anaa awi ak sim nangmih tloek, khaw map uhyk ti, nangmih ing cyihnaak cabi ce ak chang na ta valh uhyk ti. Na mimah awm am kun uhyk ti, kun aham ak ngaih thlangkhqi aham awm kham pe lak law uhyk ti,” tinak khqi hy.
¡Ay de vosotros, doctores de la ley! que os alzasteis con la llave de la ciencia: vosotros no entrasteis, y a los que entraban impedisteis.
53 Jesu ing ce a hun ce a cehtaak coengawh, Farasikhqi ingkaw anaa awi cawngpyikungkhqi ing anih ak khanawh amik kaw am law nawh awi khawzah doet uhy,
Y diciéndoles estas cosas, los escribas y los Fariseos comenzaron a apretar le en gran manera, y a provocarle a que hablase de muchas cosas,
54 awi ak kqawnnaak awh a thawlhnaak tu peek aham doen uhy.
Asechándole, y procurando de cazar algo de su boca para acusarle.

< Luke 11 >