< Tingtoeng 107 >

1 A sitlohnah tah kumhal hil ham a then dongah BOEIPA te uem uh lah.
「主に感謝せよ、主は恵みふかく、そのいつくしみはとこしえに絶えることがない」と、
2 Rhal kut lamkah a tlan hlang loh BOEIPA kah a tlan te thui saeh.
主にあがなわれた者は言え。主は彼らを悩みからあがない、
3 Te vaengah amih te khocuk, khotlak, tlangpuei, tuitunli, khohmuen amkah a coi.
もろもろの国から、東、西、北、南から彼らを集められた。
4 Khosoek khopong ah khopuei tolrhum longpuei a hmuh uh mueh la kho a hmanguh.
彼らは人なき荒野にさまよい、住むべき町にいたる道を見いださなかった。
5 Bungpong neh tuihalh la a khuiah a hinglu te rhae.
彼らは飢え、またかわき、その魂は彼らのうちに衰えた。
6 Kho a bing vaengah BOEIPA te a khue uh tih khobing khui lamkah amih te a huul.
彼らはその悩みのうちに主に呼ばわったので、主は彼らをその悩みから助け出し、
7 Te dongah amih te tolrhum khopuei la caeh ham a thuem longpuei neh a hoihaeng.
住むべき町に行き着くまで、まっすぐな道に導かれた。
8 Hlang koca rhoek ham a sitlohnah neh khobaerhambae aka sai BOEIPA te uem uh pai saeh.
どうか、彼らが主のいつくしみと、人の子らになされたくすしきみわざとのために、主に感謝するように。
9 A hinglu aka halthi te tuihalh a dip pah sak tih a hinglu aka pongnaeng te khaw hnothen a cung sak.
主はかわいた魂を満ち足らせ、飢えた魂を良き物で満たされるからである。
10 Hlangvang tah khohmuep neh dueknah hlipkhup kah thirhui neh phacipphabaem la aka ngol thongtla la coenguh.
暗黒と深いやみの中にいる者、苦しみと、くろがねに縛られた者、
11 Pathen kah olka te a koek uh tih Khohni kah oluen khaw a tlaitlaek uh.
彼らは神の言葉にそむき、いと高き者の勧めを軽んじたので、
12 Te dongah thakthaenah dongla a kunyun sak tih a lungbuei a toh uh vaengah bom pawh.
主は重い労働をもって彼らの心を低くされた。彼らはつまずき倒れても、助ける者がなかった。
13 Tedae kho a bing uh vaengah BOEIPA taengla pang uh tih amih te khobing khui lamkah koep a khang.
彼らはその悩みのうちに主に呼ばわったので、主は彼らをその悩みから救い、
14 Amih te khohmuep neh dueknah hlipkhup lamkah a poh tih a kuelrhui khaw a bawt pah.
暗黒と深いやみから彼らを導き出して、そのかせをこわされた。
15 Hlang koca rhoek ham a sitlohnah neh khobaerhambae aka sai BOEIPA te uem uh pai saeh.
どうか、彼らが主のいつくしみと、人の子らになされたくすしきみわざとのために、主に感謝するように。
16 Rhohum thohkhaih te a phil tih thicung thohkalh khaw a tloek.
主は青銅のとびらをこわし、鉄の貫の木を断ち切られたからである。
17 Amih tah boekoek longpuei kah hlang ang neh amamih kathaesainah dongah phaep uh.
ある者はその罪に汚れた行いによって病み、その不義のゆえに悩んだ。
18 A hinglu loh caak boeih a tuei pah uh tih dueknah vongka te a paan uh.
彼らはすべての食物をきらって、死の門に近づいた。
19 Kho a bing vaengah BOEIPA taengah pang uh tih amih te khobing khui lamkah a khang.
彼らはその悩みのうちに主に呼ばわったので、主は彼らをその悩みから救い、
20 A ol a hlah phoeiah amih a hoeih sak tih amih rhomhmop te a poeng a hal sak.
そのみ言葉をつかわして、彼らをいやし、彼らを滅びから助け出された。
21 Hlang koca rhoek ham a sitlohnah neh khobaerhambae aka sai BOEIPA te uem uh pai saeh.
どうか、彼らが主のいつくしみと、人の子らになされたくすしきみわざとのために、主に感謝するように。
22 Te dongah uemonah hmueih te nawn uh saeh lamtah tamlung neh a bibi te doek uh saeh.
彼らが感謝のいけにえをささげ、喜びの歌をもって、そのみわざを言いあらわすように。
23 Sangpho neh tuitunli ah suntla uh tih tui puei ah bitat aka saii rhoek loh,
舟で海にくだり、大海で商売をする者は、
24 BOEIPA kah bibi neh a laedil kah khobaerhambae te a hmuh uh.
主のみわざを見、また深い所でそのくすしきみわざを見た。
25 A voek vaengah hlipuei khohli thoo tih tuilae khaw samboek.
主が命じられると暴風が起って、海の波をあげた。
26 Vaan la luei uh tih tuidung la a suntlak uh vaengah a hinglu tah yoethaenah neh paci uh.
彼らは天にのぼり、淵にくだり、悩みによってその勇気は溶け去り、
27 Yurhui bangla lam uh tih a yoka dongah a cueihnah boeih hma uh.
酔った人のようによろめき、よろめいて途方にくれる。
28 Kho a bing vaengah BOEIPA taengla pang uh tih amih te khobing khui lamkah a poh.
彼らはその悩みのうちに主に呼ばわったので、主は彼らをその悩みから救い出された。
29 Hlipuei te bidip la a duem sak tih tuiphu rhoek khaw ngam uh.
主があらしを静められると、海の波は穏やかになった。
30 Tuiphu a sap vaengah a kohoe uh tih amamih kah a naepnah langdai la a mawt.
こうして彼らは波の静まったのを喜び、主は彼らをその望む港へ導かれた。
31 Hlang koca rhoek ham a sitlohnah neh khobaerhambae aka sai BOEIPA te uem uh pai saeh.
どうか、彼らが主のいつくしみと、人の子らになされたくすしきみわざとのために、主に感謝するように。
32 Te dongah pilnam hlangping lakliah amah te pomsang uh saeh lamtah patong rhoek kah tolrhum ah thangthen uh saeh.
彼らが民の集会で主をあがめ、長老の会合で主をほめたたえるように。
33 Tuiva te khosoek la, tuiphuet tui khaw tuihang la a khueh.
主は川を野に変らせ、泉をかわいた地に変らせ、
34 Cangthen kho khaw boethae loh kho a sak thil dongah lungkaehlai la,
肥えた地をそれに住む者の悪のゆえに塩地に変らせられる。
35 khosoek te tuibap tui la, rhamrhae lai khaw tuiphuet tui la a khueh.
主は野を池に変らせ、かわいた地を泉に変らせ、
36 Teah te bungpong rhoek kho a sak sak tih tolrhum khopuei a thong uh.
飢えた者をそこに住まわせられる。こうして彼らはその住むべき町を建て、
37 Te vaengah khohmuen a tawn uh tih misur a tue dongah a vuei a thaih cuen.
畑に種をまき、ぶどう畑を設けて多くの収穫を得た。
38 Amih te yoethen a paek tih muep a ping uh vaengah a rhamsa khaw polpai sak pawh.
主が彼らを祝福されたので彼らは大いにふえ、その家畜の減るのをゆるされなかった。
39 Tedae a polpai uh vaengah caya yoethae neh kothae dongah ngam uh sut.
彼らがしえたげと、悩みと、悲しみとによって減り、かつ卑しめられたとき、
40 Hlangcong rhoek te nueihbu a hawk thil tih long mueng hinghong la kho a hmang sak.
主はもろもろの君に侮りをそそぎ、道なき荒れ地にさまよわせられた。
41 Tedae khodaeng te phacipphabaem lamkah a hoeptlang tih a hui a ko te boiva bangla a khueh.
しかし主は貧しい者を悩みのうちからあげて、その家族を羊の群れのようにされた。
42 Aka thuem rhoek loh a hmuh uh vaengah a kohoe uh dae dumlai boeih long tah a ka khoep a buem.
正しい者はこれを見て喜び、もろもろの不義はその口を閉じた。
43 U khaw aka cueih long tah hekah he kuem saeh lamtah BOEIPA kah sitlohnah te yakming uh saeh.
すべて賢い者はこれらの事に心をよせ、主のいつくしみをさとるようにせよ。

< Tingtoeng 107 >