Luka 17
1 Te phoeiah a hnukbang rhoek te, “Thangkui te a thoeng pawt ham om tloel coeng. Tedae anunae anih lamloh aka thoeng sak aih.
Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda tomu, skrze kohož přicházejí.
2 He camoe rhoek khuikah pakhat a khah ham lakah tah a rhawn ah lungto phaklung a oi tih tuili la voei koinih anih ham hoeikhang lah.
Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
3 Namamih te ngaithuen uh, na manuca loh a tholh atah amah te toel, a yut atah anih te hlah laeh.
Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
4 Hnin at neh nang soah voei rhih tholh coeng dae namah taengla voei rhih ha bal tih, “Ka yut,” a ti coeng atah anih te hlah laeh,” a ti nah.
A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
5 Caeltueih rhoek loh Boeipa taengah, “Kaimih ham tangnah han thap lah,” a ti uh.
I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
6 Tedae Boeipa loh, “Tangnah he mukang mu tet na khueh uh koinih, hekah thaihae kung he, ' Phong uh lamtah tuili ah phung,’ na ti uh mai cakhaw nangmih kah te a ngai ni.
I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
7 Nangmih khuiah sal aka khueh te tah lai a thol pah tih boiva a dawn pah. Lohma lamkah a paipaek vaengah anih te u long, ‘Ha kun lamtah cawt ngol dae,’ a ti na eh?
Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Pojď a seď za stůl?
8 Anih te, “Mebang khaw tawn lamtah ka ca eh?, te phoeiah cihnin vaep lamtah ka caak ka ok vaengah kai taengah thotat, te phoeiah ni na caak na ok eh?, ' ti na mahpawt nim?
Ale zdali raději nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij?
9 A uen te a saii dongah sal soah lungvatnah khueh mapawt nim?
Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se.
10 Nangmih khaw, nangmih ng'uen te boeih na saii uh tangloeng dae, ' kaimih tah sal hlangkhue hlangvaih rhoek ni, saii ham a kuek te ni n'saii, ' ti uh mai,” a ti nah.
Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
11 Jerusalem la a caeh a om vaengah Jesuh tah Samaria neh Galilee laklo longah cet.
I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
12 Te vaengah vangca pakhat la a kun hatah hmaibae hlang parha loh Jesuh te a doe uh tih amamih tah soei pai uh.
A když vcházel do jednoho městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteřížto stáli zdaleka.
13 Te phoeiah a ol a huel uh tih, “Boeipa Jesuh kaimih n'rhen lah,” a ti uh.
A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
14 Amih te a hmuh vaengah, “Cet uh lamtah namamih te khosoih rhoek taengah tueng uh,” a ti nah. Tedae a caeh uh li vaengah mah amih te boeih cim uh.
Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
15 Tedae amih khuikah pakhat long tah a hoeih te a hmuh vaengah bal tih ol ue la Pathen te a thangpom.
Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebě Boha.
16 Te phoeiah anih tah Samaria dae ni a kho kung ah maelhmai a buluk thil tih Jesuh te a uem.
A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
17 Te dongah Jesuh loh a doo tih, “Parha la a cim uh moenih a? Pako rhoek ta melae?,”
I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jest jich devět?
18 Anih kholong hlang pawt atah Pathen te thangpomnah paek ham aka bal hmu uh boel saeh a?” a ti nah.
Nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
19 Te phoeiah anih te, “Thoo, cet laeh, namah kah tangnah loh namah ng'khang coeng,” a ti nah.
I řekl jemu: Vstana, jdi, víra tvá tě uzdravila.
20 Pathen kah ram ha pawk vaengkah te Pharisee rhoek loh a dawt dongah amih te a doo tih, “Pathen kah ram tah hmuhnah neh ha pawk moenih.
Otázán pak jsa od zákoníků, kdy přijde království Boží, odpověděl jim a řekl: Nepřijdeť království Boží patrně.
21 “' He la he, ke la ke, ' ti uh mahpawh. Pathen kah ram tah namamih khuiah ni a om te,” a ti nah.
Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
22 Te phoeiah hnukbang rhoek te, “Khohnin ha pawk vaengah hlang capa kah khohnin te hnin at hmuh ham na hue uh suidae na hmuh uh mahpawh.
I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti jeden den Syna člověka, a neuzříte.
23 Nangmih taengah, ' Ke la ke, he la he,’ a ti uh akhaw cet uh boeh, hnuktlak uh boeh.
A dějíť vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechoďte, ani následujte.
24 Khophaa loh phaa tih vaan hmui pakhat lamkah loh vaan hmui pakhat la sae ni. Hlang capa tah amah tue vaengah ha om tangloeng bitni.
Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
25 Tedae lamhma la muep a patang ham neh tahae cadil loh a hnawt ham khaw a kuek.
Ale nejprve musí mnoho trpěti, a potupen býti od národu tohoto.
26 Noah tue vaengkah a om vanbangla, hlang capa kah a tue vaengah khaw om van ni.
A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
27 Noah lawng khuila a kun khohnin duela yuloh rhaihlan neh a caak a okuh. Te dongah tuliii ha pawk vaengah boeih poci.
Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
28 Lot kah khohnin vaengah khaw amah boeiloeih la om uh tih a caak uh, a ok uh, a lai uh, a yoih uh, a tawn uh, a sak uh.
A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
29 Tedae Sodom lamkah loh Lot a caeh khohnin ah, vaan lamkah hmai neh kat a tlan pah tih boeih poci.
Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, pršel oheň s sirou s nebe, a zahladil všecky.
30 Hlang capa a pumphoe tue vaengah amah boeiloeih la om ni.
Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
31 Te khohnin vaengah imphu ah aka om tah, im khuikah a hno te loh hamla suntla boel saeh. Lohma kah long khaw a hnuk la mael van boel saeh.
V ten čas kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
32 Lot yuu te poek uh.
Pomněte na Lotovu ženu.
33 A hinglu te kutloh ham aka toem long tah poci ni, tedae aka hlong long tah tekah a hing thil ni.
Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej.
34 Nangmih taengah ka thui, tekah khoyin ah panit loh thingkong pakhat dongah om rhoi cakhaw, pakhat te a khuen vetih pakhat te a hlun ni.
Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
35 Amah nawn ah ah sum aka kuelh panit om ni. Pakhat te a khuen vetih, pakhat a hlun ni,” a ti nah.
Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
36 Te dongah amah te a doo uh tih, “Melae Boeipa,” a ti nauh.
Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
37 Tedae amih te, “Rhok te tah langta loh pahoi a bo van ni,” a ti nah.
I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
