< Thothuengnah 4 >

1 Te phoeiah BOEIPA loh Moses a voek tih,
主はまたモーセに言われた、
2 “Israel ca rhoek te voek lamtah thui pah. Hinglu pakhat loh tohtamaeh ah BOEIPA kah olpaek boeih soah tholh mai ni. A saii tueng pawt khaw a lamkah pakhat khaw a saii mai ni.
「イスラエルの人々に言いなさい、『もし人があやまって罪を犯し、主のいましめにそむいて、してはならないことの一つをした時は次のようにしなければならない。
3 A koelh tangtae khosoih loh pilnam kah dumlai khuila lai a hmuh atah tekah tholhnah a laihmuh dongah boirhaem la saelhung khuikah vaitotal ca cuemthuek te BOEIPA taengah nawn saeh.
すなわち、油注がれた祭司が罪を犯して、とがを民に及ぼすならば、彼はその犯した罪のために雄の全き子牛を罪祭として主にささげなければならない。
4 Te vaengah vaitotal te tingtunnah dap thohka kah BOEIPA mikhmuh la khuen saeh. Te phoeiah a kut te vaito kah a lu soah tloeng saeh lamtah BOEIPA mikhmuh ah vaito te ngawn saeh.
その子牛を会見の幕屋の入口に連れてきて主の前に至り、その子牛の頭に手を置き、その子牛を主の前で、ほふらなければならない。
5 A koelh tangtae khosoih loh vaito thii te lo saeh lamtah tingtunnah dap khuila khuen saeh.
油注がれた祭司は、その子牛の血を取って、それを会見の幕屋に携え入り、
6 Te phoeiah khosoih loh a kutdawn te thii khuila nuem saeh lamtah thii te hmuencim hniyan hmai kah BOEIPA mikhmuh ah voei rhih haeh saeh.
そして祭司は指をその血に浸して、聖所の垂幕の前で主の前にその血を七たび注がなければならない。
7 Te phoeiah thii te tingtunnah dap khuikah BOEIPA mikhmuh ah botui bo-ul la hmueihtuk ki dongah khosoih loh pae saeh. Tedae vaito thii aka coih boeih te tah tingtunnah dap thohka kah hmueihhlutnah hmueihtuk kah khoengim taengah hawk saeh.
祭司はまたその血を取り、主の前で会見の幕屋の中にある香ばしい薫香の祭壇の角に、それを塗らなければならない。その子牛の血の残りはことごとく会見の幕屋の入口にある燔祭の祭壇のもとに注がなければならない。
8 Boirhaem vaito tha boeih neh a kotak soah khoep aka dah maehtha te khaw, a kotak dongkah a tha boeih te khaw hluep saeh.
またその罪祭の子牛から、すべての脂肪を取らなければならない。すなわち内臓をおおう脂肪と内臓の上のすべての脂肪、
9 A kuel rhoi neh a uen kaep dongkah a tha te khaw, a thin neh a kuel dongkah a thinhnun te khaw hluep saeh.
二つの腎臓とその上の腰のあたりにある脂肪、ならびに腎臓と共に取られる肝臓の上の小葉である。
10 Rhoepnah hmueih vaito kah a tha vanbangla khosoih loh ludoeng saeh lamtah hmueihhlutnah hmueihtuk dongah phum saeh.
これを取るには酬恩祭の犠牲の雄牛から取るのと同じようにしなければならない。そして祭司はそれを燔祭の祭壇の上で焼かなければならない。
11 Tedae vaito pho neh a saa boeih khaw, a lu neh a kho rhoek khaw, a kotak neh a aek khaw,
その子牛の皮とそのすべての肉、およびその頭と足と内臓と汚物など、
12 vaito pum te rhaehhmuen vongvoel kah maehhloi a lunnah hmuen tlaai la khuen saeh lamtah hoeh saeh. Maehhloi lunnah kah thing hmai dongah hoeh saeh.
すべてその子牛の残りは、これを宿営の外の、清い場所なる灰捨場に携え出し、火をもってこれをたきぎの上で焼き捨てなければならない。すなわちこれは灰捨場で焼き捨てらるべきである。
13 Te dongah Israel rhaengpuei pum loh palang uh tih hlangping mikhmuh lamkah olka a rhael vaengah BOEIPA olpaek boeih khuikah mai khaw saii pawt koi pakhat te a saii uh atah boe uh coeng.
もしイスラエルの全会衆があやまちを犯し、そのことが会衆の目に隠れていても、主のいましめにそむいて、してはならないことの一つをなして、とがを得たならば、
14 Tholh uh tih a tholhnah te amah loh a ming coeng atah saelhung khuikah vaitotal ca te hlangping loh boirhaem la khuen uh saeh lamtah tingtunnah dap hmai ah tloeng uh saeh.
その犯した罪が現れた時、会衆は雄の子牛を罪祭としてささげなければならない。すなわちそれを会見の幕屋の前に連れてきて、
15 Te vaengah rhaengpuei khuikah patong rhoek loh BOEIPA mikhmuh kah vaito lu soah a kut tloeng uh saeh. Te phoeiah vaito te BOEIPA mikhmuh ah ngawn uh saeh.
会衆の長老たちは、主の前でその子牛の頭に手を置き、その子牛を主の前で、ほふらなければならない。
16 Te phoeiah a koelh tangtae khosoih loh vaito thii te tingtunnah dap khuila khuen saeh.
そして、油注がれた祭司は、その子牛の血を会見の幕屋に携え入り、
17 Te phoeiah khosoih loh a kutdawn te thii khuila nuem saeh lamtah hniyan hmai kah BOEIPA mikhmuh ah voei rhih haeh saeh.
祭司は指をその血に浸し、垂幕の前で主の前に七たび注がなければならない。
18 thii te khaw tingtunnah dap ah BOEIPA mikhmuh kah hmueihtuk ki dongah pae saeh. Tedae thii aka coih te tingtunnah dap thohka kah hmueihhlutnah hmueihtuk kah khoengim taengah hawk saeh.
またその血を取って、会見の幕屋の中の主の前にある祭壇の角に、それを塗らなければならない。その血の残りはことごとく会見の幕屋の入口にある燔祭の祭壇のもとに注がなければならない。
19 Te vaengah maehtha boeih te ludoeng saeh lamtah hmueihtuk dongah phum saeh.
またそのすべての脂肪を取って祭壇の上で焼かなければならない。
20 A saii vaengah boirhaem vaito a saii vanbangla rhoepnah vaito te saii saeh. Te daengah ni khosoih loh amih ham a dawth pah vetih amih te khodawk a ngai eh.
すなわち祭司は罪祭の雄牛にしたように、この雄牛にも、しなければならない。こうして、祭司が彼らのためにあがないをするならば、彼らはゆるされるであろう。
21 Te phoeiah vaito te rhaehhmuen vongvoel la khuen saeh lamtah lamhma kah hlangping kah boirhaem vaito a hoeh bangla hoeh saeh.
そして、彼はその雄牛を宿営の外に携え出し、はじめの雄牛を焼き捨てたように、これを焼き捨てなければならない。これは会衆の罪祭である。
22 Khoboei khaw tholh tih a BOEIPA Pathen kah olpaek khat khat khui lamkah saii pawt koi te tohtamaeh ah a saii vaengah boe coeng.
またつかさたる者が罪を犯し、あやまって、その神、主のいましめにそむき、してはならないことの一つをして、とがを得、
23 Tedae tholhnah dongah a tholh te amah loh a ming van neh nawnnah ham maae a tal ca a cuemthuek te khuen saeh.
もしその犯した罪を知るようになったときは、供え物として雄やぎの全きものを連れてきて、
24 Maae tal lu soah a kut tloeng saeh. BOEIPA mikhmuh ah hmueihhlutnah a ngawn nah hmuen ah boirhaem te ngawn saeh.
そのやぎの頭に手を置き、燔祭をほふる場所で、主の前にこれをほふらなければならない。これは罪祭である。
25 Te phoeiah boirhaem thii te khosoih loh a kutdawn neh lo saeh lamtah hmueihhlutnah hmueihtuk ki dongah pae saeh. Te phoeikah thii te hmueihhlutnah hmueihtuk kah khoengim taengah hawk saeh.
祭司は指でその罪祭の血を取り、燔祭の祭壇の角にそれを塗り、残りの血は燔祭の祭壇のもとに注がなければならない。
26 Tedae a tha boeih te rhoepnah hmueih tha bangla hmueihtuk ah phum saeh. Te daengah ni anih kah tholhnah kongah khosoih loh anih ham a dawth pah vetih khodawk a ngai eh.
また、そのすべての脂肪は、酬恩祭の犠牲の脂肪と同じように、祭壇の上で焼かなければならない。こうして、祭司が彼のためにその罪のあがないをするならば、彼はゆるされるであろう。
27 BOEIPA olpaek dongkah saii pawt koi khat khat te tolrhum pilnam lamkah hinglu pakhat mai loh tohtamaeh ah a saii tholh tih boe coeng.
また一般の人がもしあやまって罪を犯し、主のいましめにそむいて、してはならないことの一つをして、とがを得、
28 Tedae a tholhnah neh a tholh te amah loh aming atah a tholhnah neh a tholh kongah a nawnnah ham te maae a la ca a cuemthuek te khuen saeh.
その犯した罪を知るようになったときは、その犯した罪のために供え物として雌やぎの全きものを連れてきて、
29 Te vaengah boirhaem lu soah a kut tloeng saeh lamtah hmueihhlutnah hmuen ah boirhaem te ngawn saeh.
その罪祭の頭に手を置き、燔祭をほふる場所で、その罪祭をほふらなければならない。
30 Te phoeiah thii te khosoih loh a kutdawn neh lo saeh lamtah hmueihhlutnah hmueihtuk ki dongah pae saeh. Tedae thii kah a coih boeih te hmueihtuk kah khoengim taengah hawk saeh.
そして祭司は指でその血を取り、燔祭の祭壇の角にこれを塗り、残りの血をことごとく祭壇のもとに注がなければならない。
31 A tha boeih te rhoepnah hmueih tha a hluep vanbangla hluep saeh lamtah BOEIPA taengkah hmuehmuei botui la hmueihtuk dongah khosoih loh phum saeh. Te daengah ni anih ham te khosoih loh a dawth pah vetih anih te khodawk a ngai eh.
またそのすべての脂肪は酬恩祭の犠牲から脂肪を取るのと同じように取り、これを祭壇の上で焼いて主にささげる香ばしいかおりとしなければならない。こうして祭司が彼のためにあがないをするならば、彼はゆるされるであろう。
32 Tedae a nawnnah ham te tuca ni a khuen atah a la a cuemthuek te boirhaem la khuen saeh.
もし小羊を罪祭のために供え物として連れてくるならば、雌の全きものを連れてこなければならない。
33 Te vaengah boirhaem lu soah a kut tloeng saeh lamtah hmueihhlutnah a ngawn nah hmuen ah boirhaem la ngawn saeh.
その罪祭の頭に手を置き、燔祭をほふる場所で、これをほふり、罪祭としなければならない。
34 Te phoeiah boirhaem thii te khosoih loh a kutdawn neh lo saeh lamtah hmueihhlutnah hmueihtuk ki dongah koelh saeh. Te phoeikah thii aka coih boeih te hmueihtuk kah khoengim taengah hawk saeh.
そして祭司は指でその罪祭の血を取り、燔祭の祭壇の角にそれを塗り、残りの血はことごとく祭壇のもとに注がなければならない。
35 Tedae a tha boeih te rhoepnah hmueih dongkah tuca tha a hluep vanbangla hluep saeh lamtah BOEIPA kah hmaihlutnah hmueihtuk dongah khosoih loh phum saeh. Te daengah ni anih kah tholhnah kongah khosoih loh a dawth pah vetih a tholh te khodawk a ngai eh?,” a ti nah.
またそのすべての脂肪は酬恩祭の犠牲から小羊の脂肪を取るのと同じように取り、祭司はこれを主にささげる火祭のように祭壇の上で焼かなければならない。こうして祭司が彼の犯した罪のためにあがないをするならば、彼はゆるされるであろう。

< Thothuengnah 4 >