< 2 Khokhuen 24 >

1 Joash te kum rhih a lo ca vaengah manghai tih Jerusalem ah kum sawmli manghai. A manu ming tah Beersheba lamkah Zihiah ni.
ヨアシは位についた時七歳で、エルサレムで四十年の間、世を治めた。彼の母はベエルシバから出た者で名をヂビアといった。
2 Khosoih Jehoiada kah a tue khuiah tah Joash loh BOEIPA mikhmuh ah a thuem a saii.
ヨアシは祭司エホヤダの世にある日の間は常に主の良しと見られることを行った。
3 Anih ham te Jehoiada loh yuu panit a paek tih canu capa a sak.
エホヤダは彼のためにふたりの妻をめとり、彼に男子と女子が生れた。
4 Te dongah a hnuk lamtah BOEIPA im te tlaih ham Joash kah lungbuei ah a om pah.
この後ヨアシは主の宮を修繕しようと志して、
5 Te phoeiah khosoih rhoek neh Levi rhoek te a coi tih amih te, “Judah khopuei rhoek la cet uh. Na Pathen im duel hamla kum khat, kum khat a rhoeh la Israel pum taengkah tangka coi uh. Nangmih te a ol bangla na tokthuet uh mai akhaw Levi rhoek tah tok boel saeh,” a ti nah.
祭司とレビびとを集めて言った、「ユダの町々へ行って、あなたがたの神の宮を年々修繕する資金をすべてのイスラエルびとから集めなさい。その事を急いでしなさい」。ところがレビびとはこれを急いでしなかった。
6 Manghai loh boeilu Jehoiada te a khue tih a taengah, “Olphong dap dongkah hamla BOEIPA kah sal Moses neh Israel hlangping kah buham te, Judah lamkah neh Jerusalem lamloh khuen ham te balae tih Levi taengah na toem pawh?
それで王はかしらであるエホヤダを召して言った、「あなたはなぜレビびとに求めて、主のしもべモーセがあかしの幕屋のためにイスラエルの会衆に課した税金をユダとエルサレムから取り立てさせないのか」。
7 Halangnu Athaliah kah a ca rhoek loh Pathen im te a muk uh coeng. BOEIPA im kah hnocim boeih khaw Baal hamla a saii uh,” a ti nah.
かの悪い女アタリヤの子らが神の宮に侵入して主の宮のもろもろの奉納物をとり、バアルのために用いたからである。
8 Te dongah manghai loh a ti bangla thingkawng pakhat a saii uh tih BOEIPA im poeng ben vongka ah a khueh uh.
そこで王は命じて一個の箱を造らせ、これを主の宮の門の外に置き、
9 Te phoeiah ah tah khosoek kah Israel taeng lamloh Pathen kah sal Moses buham te BOEIPA taengla khuen ham te Judah ah khaw Jerusalem ah ol a paek uh.
ユダとエルサレムにふれて、神のしもべモーセが荒野でイスラエルに課した税金を主のために持ってこさせた。
10 Te vaengah mangpa boeih neh pilnam boeih khaw a kohoe uh. Te dongah a khuen uh tih a thingkawng dongah a bae la a sang uh.
すべてのつかさたちおよびすべての民は皆喜んでその税金を持って来て、その箱に投げ入れたので、ついに箱はいっぱいになった。
11 A tue a pha vaengah tah thingkawng te Levi kut lamloh manghai kah cawhkung taengla a khuen. Amih loh tangka muep a hmuh vaengah tah manghai kah cadaek neh khosoih boeilu kah hlangtawt te ha pawk. Te vaengah thingkawng te a kong uh tih a khuen uh. Amah a hmuen la a mael puei uh tih a hnin, hnin ah te tlam te a saii uh dongah tangka khaw a cung la a tung uh.
レビびとはその箱に金が多くあるのを見て、王の役人の所へ持って行くと、王の書記と祭司長の下役とが来て、その箱を傾け、これを取ってもとの所に返した。彼らは日々このようにして金をおびただしく集めた。
12 Te te manghai neh Jehoiada loh BOEIPA im kah thothuengnah bitat aka saii taengah a paek tih BOEIPA im a tlaih vaengkah lungto aka dae neh kutthai rhoek, BOEIPA im a duel vaengkah thi neh rhohum kutthai rhoek ham khaw a paang nah la om.
王とエホヤダはこれを主の宮の工事をなす者に渡し、石工および木工を雇って、主の宮を修繕させ、また鉄工および青銅工を雇って、主の宮を修復させた。
13 Aka saii rhoek loh bitat a saii uh van dongah amih kut dongkah bitat tah sading la cet. Pathen im te a lan a tang bangla a thoh uh tih a duel uh.
工人たちは働いたので、修復の工事は彼らの手によってはかどり、神の宮を、もとの状態に復し、これを堅固にした。
14 A khah uh phoeiah tah tangka coih te manghai neh Jehoiada mikhmuh la a khuen uh. Te te BOEIPA im kah hnopai la, thohtatnah hnopai la a saii tih yakbu, sui neh cak hnopai khaw a khuen. Te dongah Jehoiada tue khuiah tah BOEIPA im ah hmueihhlutnah aka khuen khaw phueih om.
それをなし終ったとき、余った金を王とエホヤダの前に持って来たので、それをもって主の宮のために器物を造った。すなわち勤めの器、燔祭の器、香の皿、および金銀の器を造った。エホヤダの世にある日の間は、絶えず主の宮で燔祭をささげた。
15 Jehoiada te patong tih a khohnin khaw cup coeng. A dueknah te khaw kum ya sawmthum a lo ca vaengah duek.
しかしエホヤダは年老い、日が満ちて死んだ。その死んだ時は百三十歳であった。
16 Anih tah Israel khuiah khaw Pathen ham neh a im ham a then a saii dongah David khopuei ah manghai rhoek taengah a up uh.
人々は彼をダビデの町で王たちの中に葬った。彼はイスラエルにおいて神とその宮とに良い事を行ったからである。
17 Tedae Jehoiada a dueknah hnukah tah Judah mangpa rhoek te cet uh tih manghai taengah bakop uh. Te vaengah manghai loh amih taengkah te a hnatun.
エホヤダの死んだ後、ユダのつかさたちが来て、うやうやしく王に敬意を表した。王は彼らに聞き従った。
18 A napa rhoek kah Pathen BOEIPA im te a hnoo uh tih Asherah neh muei taengah tho a thueng uh. Amih kah dumlai kongah Judah neh Jerusalem soah thinhulnah om coeng.
彼らはその先祖の神、主の宮を捨てて、アシラ像および偶像に仕えたので、そのとがのために、怒りがユダとエルサレムに臨んだ。
19 Amih te BOEIPA taengla mael puei ham amih taengah tonghma rhoek a tueih tih amih te a rhalrhing sak uh akhaw hnatun uh pawh.
主は彼らをご自分に引き返そうとして、預言者たちをつかわし、彼らにむかってあかしをさせられたが、耳を傾けなかった。
20 Te vaengah Pathen kah Mueihla loh khosoih Jehoiada capa Zekhariah te a thing. Te dongah pilnam te a taengah a pai thil tih amih te, “Pathen loh he ni a thui. Balae tih BOEIPA kah olpaek te na poe. Te dongah na thaihtak uh mahpawh. BOEIPA te na hnoo uh dongah nangmih khaw n'hnoo van coeng,” a ti nah.
そこで神の霊が祭司エホヤダの子ゼカリヤに臨んだので、彼は民の前に立ち上がって言った、「神はこう仰せられる、『あなたがたが主の戒めを犯して、災を招くのはどういうわけであるか。あなたがたが主を捨てたために、主もあなたがたを捨てられたのである』」。
21 Te dongah anih te a taeng uh tih manghai olpaek bangla BOEIPA im kah vongup ah lungto neh a dae uh.
しかし人々は彼を害しようと計り、王の命によって、石をもって彼を主の宮の庭で撃ち殺した。
22 Zekhariah napa Jehoiada loh Joash taengah a tueng sak sitlohnah te manghai Joash loh a poek moenih. Tedae a capa te a ngawn pah tih a duek thuk vaengah tah, “BOEIPA loh hmu saeh lamtah toem nawn saeh,” a ti.
このようにヨアシ王はゼカリヤの父エホヤダが自分に施した恵みを思わず、その子を殺した。ゼカリヤは死ぬ時、「どうぞ主がこれをみそなわして罰せられるように」と言った。
23 Kum te a thoknah a pha vaengah tah Aram caem loh anih taengla cet. Judah neh Jerusalem te a kun thiluh. Te vaengah pilnam lamkah pilnam mangpa boeih te a phae uh tih amih kah kutbuem boeih te Damasku manghai taengla a pat uh.
年の終りになって、スリヤの軍勢はヨアシにむかって攻め上り、ユダとエルサレムに来て、民のつかさたちをことごとく民のうちから滅ぼし、そのぶんどり物を皆ダマスコの王に送った。
24 Aram caem te hlang a yol neh cet dae, tatthai cungkuem aka yet bangla BOEIPA loh amih kut ah a paek. A napa rhoek kah Pathen BOEIPA te a toeng uh dongah Joash soah tholhphu a suk.
この時スリヤの軍勢は少数で来たのであるが、主は大軍を彼らの手に渡された。これは彼らがその先祖の神、主を捨てたためである。このように彼らはヨアシを罰した。
25 Anih taeng lamloh a khoe uh vaengah anih te boengha boengha hoeng la hnoo uh. Khosoih Jehoiada koca rhoek kah thii kongah anih te a sal rhoek loh a taeng uh tih a baiphaih dongah amah la a ngawn uh. A duek vaengah anih te David khopuei ah a up uh. Tedae manghai phuel ah a up moenih.
スリヤ軍はヨアシに大傷を負わせて捨て去ったが、ヨアシの家来たちは祭司エホヤダの子の血のために、党を結んで彼にそむき、彼を床の上に殺して、死なせた。人々は彼をダビデの町に葬ったが、王の墓には葬らなかった。
26 Anih aka taeng rhoek tah Ammoni Shimeath capa Zabad, Moab Shimrith capa Jehozabad.
党を結んで彼にそむいた者は、アンモンの女シメアテの子ザバデおよびモアブの女シムリテの子ヨザバデであった。
27 Anih koca rhoek neh a cungkuem dongah anih kah laipuei olrhuh khaw, Pathen im a phueng te khaw, manghai rhoek kah cil neh cabu khuiah a daek uh ne. Te phoeiah a capa Amaziah te anih yueng la manghai.
ヨアシの子らのこと、ヨアシに対する多くの預言および神の宮の修理の事などは、列王の書の注釈にしるされている。ヨアシの子アマジヤが彼に代って王となった。

< 2 Khokhuen 24 >