Lokphong 16

1 Tempul thung hoiah vankami sarihtonawk khaeah, Caeh oh loe, long ah Sithaw palungphuihaih boengloeng to krai oh, tiah tha hoi thuih ih lok to ka thaih.

I slyšel jsem hlas veliký z chrámu, řkoucí těm sedmi andělům: Jděte, vylíte sedm koflíků hněvu Božího na zem.

2 Hmaloe koek ih vankami loe caeh moe, angmah ih boengloeng to long ah krai tathuk; to naah moisan mah catui daengh ih kami hoi anih ih krang bok kaminawk nuiah panuet kathok, kana parai athlut to tacawt.

I šel první, a vylil koflík svůj na zem, i vyvrhli se vředové škodliví a zlí na lidech, majících znamení šelmy, a na těch, kteříž se klaněli obrazu jejímu.

3 Hnetto haih vankami mah angmah ih boengloeng to tuipui nuiah kraih, to naah tuipui loe kadueh kami ih athii baktiah angcoeng: tuipui thungah kaom kahing hmuennawk to duek o boih.

Zatím druhý anděl vylil koflík svůj na moře, a učiněno jest jako krev umrlého, a všeliká duše živá v moři umřela.

4 Thumto haih vankami mah angmah ih boengloeng to vapui hoi vacongnawk nuiah kraih; to naah tui to athii ah angcoeng boih.

Potom třetí anděl vylil koflík svůj na řeky a na studnice vod, i obráceny jsou v krev.

5 To naah tui ukkung vankami mah, Nang loe na toeng, aw Angraeng, kaom li, kaom tangcae hoi kaom hankoi Angraeng ah na oh pongah, nang mah toenghaih hoiah hae tiah lok na caek boeh.

I slyšel jsem anděla vod, řkoucího: Spravedlivý jsi, Pane, kterýž jsi, a kterýžs byl, a svatý, žes to usoudil.

6 Nihcae mah kaciim kaminawk hoi tahmaanawk ih athii palong o pongah, a naek o han ih athii na paek boeh, nihcae loe athii naek han krah kami ah oh o, tiah thuih ih lok to ka thaih.

Poněvadž krev svatých a proroků vylévali, i dal jsi jim krev píti; nebo jsou hodni.

7 To naah hmaicam hoiah, ue, Thacak Angraeng Sithaw, na lokcaekhaihnawk loe toeng moe, loktang ah oh, tiah thuih ih lok maeto ka thaih.

I slyšel jsem jiného od oltáře, kterýž řekl: Jistě, Pane Bože všemohoucí, praví jsou a spravedliví soudové tvoji.

8 Palito haih vankami mah angmah ih boengloeng to ni nuiah kraih; kaminawk hmai hoi kanghsak hanah sakthaihaih to ni hanah paek.

Potom čtvrtý anděl vylil koflík svůj na slunce, i dáno jest jemu páliti lidi ohněm.

9 Kabae parai hmai mah kaminawk to kangh pongah, hae nathaih nuiah sakthaihaih tawnkung, Sithaw ih ahmin to kasae a thuih o: Anih pakoeh hanah nihcae loe dawnpakhuemhaih tawn o ai.

I pálili se lidé horkem velikým, a rouhali se jménu Boha toho, kterýž má moc nad těmi ranami, a však nečinili pokání, aby vzdali slávu jemu.

10 Pangato haih vankami mah angmah ih boengloeng to moisan anghnuthaih tangkhang nuiah kraih; to naah anih ih prae loe khoving hoiah koi; nat loiah nihcae loe angmacae ih palai to kaek o.

Tedy pátý anděl vylil koflík svůj na stolici té šelmy, i učiněno jest království její tmavé, i kousali jazyky své pro bolest.

11 Ahmaa nat loiah, van Sithaw ih ahmin kasae a thuih o, a sak o ih hmuen pongah dawnpakhuemhaih tawn o ai.

A rouhali se Bohu nebeskému pro bolesti své a pro vředy své, a však nečinili pokání z skutků svých.

12 Ni angzae bang ih siangpahrangnawk han loklam tuk pae thai hanah, tarukto haih vankami mah angmah ih boengloeng to Euphrates tuipui nuiah kraih, to naah vapui tui to kaang boih.

Šestý pak anděl vylil koflík svůj na tu velikou řeku Eufrates, i vyschla voda její, aby připravena byla cesta králům od východu slunce.

13 To pacoengah pahui pui ih pakha, moisan ih pakha, kamro tahmaa ih pakha thung hoi tacawt ukong baktih kaom kasae muithla thumto ka hnuk.

A viděl jsem, ano z úst draka a z úst šelmy a z úst falešného proroka vyšli tři duchové nečistí, podobní žabám.

14 Nihcae loe taqawk muithla ah oh o pongah, dawnrai hmuennawk to sak o, long pum ah kaom siangpahrangnawk khaeah caeh o moe, Thacak Angraeng to misatuk hanah kaminawk to pakhueng. Toe to ni loe Lensawk Angraeng mah pazawkhaih niah om tih.

Nebo jsou duchové ďábelští, ješto činí divy, a chodí mezi krále zemské a všeho okršlku světa, aby je shromáždili k boji, k tomu velikému dni Boha všemohoucího.

15 Khenah, kamqu baktiah kang zoh. Anglawt moe, angmah ih kahni suemcoek kami loe tahamhoih, to tih ai nahaeloe anih mah bangkrai ah caeh ueloe, minawk hmaa ah azat paw moeng tih.

Aj, přicházímť jako zloděj. Blahoslavený, kdož bdí a ostříhá roucha svého, aby nah nechodil, aby neviděli hanby jeho.

16 Anih mah kaminawk to Hebru lok hoi Armageddon, tiah kawk ih ahmuen ah amkhuengsak.

I shromáždil je na místo, kteréž slove Židovsky Armageddon.

17 Sarihto haih vankami mah angmah ih boengloeng to van ih takhi nuiah kraih; to naah van tempul thung ih, angraeng tangkhang hoiah Sak pacoeng boeh, tiah thuih ih kalen parai lok to tacawt.

Tedy sedmý anděl vylil koflík svůj na povětří, i vyšel hlas veliký z chrámu nebeského, z trůnu, řkoucí: Stalo se.

18 To naah atuen tuenhaih, khopazihhaih, tangphra puekhaih, kalen parai talihnawhaih to oh, long nuiah kaminawk oh tangsuek nathuem hoi kamtong to baktih thacak, kalen parai talihnawhaih to om vai ai vop.

I stali se zvukové a hromobití a blýskání, i země třesení stalo se veliké, jakéhož nikdy nebylo, jakž jsou lidé na zemi, země třesení tak velikého.

19 Kalen Babylon vangpui loe thumto ah ampraek, kalah prae kaminawk ohhaih vangpuinawk loe amro king: Sithaw loe a palungphuihaih misurtui kakoiah lawn ih boengloeng naeksak hanah, kalen Babylon vangpui to pahnet ai.

I roztrhlo se to veliké město na tři strany, a města národů padla. A Babylon veliký přišel na pamět před oblíčejem Božím, aby dal jemu kalich vína prchlivosti hněvu svého.

20 Tui mah takui ih praenawk loe cawn o boih, maenawk doeh anghmat o boih boeh.

A všickni ostrovové pominuli, a hory nejsou nalezeny.

21 Qaetui maeto naah boengloeng cumvaito kazit, kalen parai van ih qaetui to kaminawk nuiah krak: to qaetui hoiah kaom nathaih loe nung parai pongah, kaminawk mah Sithaw ih ahmin kasae thuih o.

A kroupy veliké jako centnéřové pršely s nebe na lidi. I rouhali se Bohu lidé pro ránu těch krup; nebo velmi veliká byla ta jejich rána.