Palungha Lok 19
1 Lok kangkoih ah apae thaih kamthu pongah loe, toenghaih loklam pazui amtang kami to hoih kue.
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2 Kahoih ai poekhaih loe, panoekhaih tawn ai; tawt hoi khok takan kami loe loklam caeh pazae.
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 Kami amthuhaih mah a caehhaih loklam to amkhraengsak moe, palung thung hoiah Angraeng to kasae a thuih.
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 Hmuenmae angraeng kami loe ampui tawnh mang; toe kamtang loe a imtaeng kami mah doeh caehtaak.
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5 Amsoem ai hmuen hnukung ah om kami loe danpaek ai ah om mak ai; amsawnlok thui kami doeh loih mak ai.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6 Pop parai kaminawk loe ukkung palung anghoehaih to sak hanah koeh o; tangqum paek thaih kami loe kami boih hoiah ampui ah oh.
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7 Amtang kami loe angmah ih nawkamyanawk mah doeh hnukma o; angmah ih ampuinawk mah cae loe kawkruk maw ayae o taak tih! Anih loe tahmenhaih hnik hanah nihcae hnukah patom, toe nihcae mah anghmat o taak boih.
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8 Palunghahaih tawn kami loe a hinghaih to palung; panoekhaih amtuk kami loe khosak hoihaih to hnu tih.
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9 Amsoem ai hmuen hnukungah om kami loe danpaek ai ah om mak ai; amsawnlok thui kami loe amro tih.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10 Kamthu loe kahnaep ah khosak han krah ai; tamna mah angraengnawk uk hanah krah ai.
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11 Palungha kami loe palungphuihaih to pauep thaih; minawk sakpazaehaih tahmen kami loe lensawkhaih to tawnh.
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12 Siangpahrang palungphuihaih loe kahang kaipui baktiah oh moe, anih hoihhaih loe phroh nui ih dantui baktiah oh.
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13 Caa kamthu loe ampa amrohaih ah oh, angzoeh koeh zu loe apet ai ah kaca tui baktiah oh.
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14 Im hoi hmuenmae loe ampa ih qawk ah oh; toe palungha zu loe Angraeng khae hoi hak ih qawk ni.
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15 Thasae kami loe iih sawk, thasae kami pakhra loe zok amthlam tih.
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16 Thuitaekhaih lok tahngai kami loe hinglung sawk; toe a caehhaih loklam patoek kami loe dueh tih.
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17 Amtang khenzawn kami loe Angraeng hanah hmuen coi pae baktiah ni oh; anih loe a sak ih hmuen baktiah atho hnu let tih.
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18 Thuitaek thaih koiah oh naah, na caa to thuitaek ah; anih qahhaih to tahmen hmah.
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19 Palungphui kami loe danpaekhaih to hnu tih; anih to na pahlong nahaeloe, anih to na pahlong tuektuek han angai tih.
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20 Thuitaekhaih lok to tahngai ah loe, patukhaih lok to talawk ah, to tiah nahaeloe atue boeng naah palung na ha tih.
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21 Kami ih palung thungah sak atimhaih oh mangh; toe Angraeng khokhanhaih mah ni sak atimhaih to caksak tih.
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22 Boeng thai ai amlunghaih loe kami mah koeh ih hmuen ah oh; amtang kami loe lok amlai kami pongah hoih kue.
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23 Angraeng zithaih loe hinghaih ah oh; to tiah poekhaih tawn kami loe koehhaih to acung tih; raihaih tidoeh tongh mak ai.
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24 Thasae kami loe saoek nui hoiah a ban to azuh moe, buh abah han mataeng doeh paqak.
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25 Minawk tiah doeh sah ai kami to danpaek ah, poekhaih tawn ai kami to palungha lat tih; khopoek thaih kami to zoeh ah, palungha aep tih.
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26 Ampa ih hmuenmae to pasaengh boih moe, amno to haek kami loe, azathaih paek capa, kasaethuihaih tongsak capa ah oh.
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27 Ka capa, thuitaekhaih lok to tahngai ai ah na oh nahaeloe, thuitaek ih panoekhaih loknawk hoiah nam khraeng ving tih.
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28 Lok amlai kami han hnukungah om kami loe, katoengah lokcaekhaih tiah doeh sah ai kami ah oh; kahoih ai kami loe kahoih ai hmuen to kakhraem caaknaek baktiah a caak.
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29 Kami tiah doeh sah ai kami hanah danpaekhaih to oh, kamthu hanah loe bohhaih to oh.
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
