Mathai 21
1 Jerusalem phak tom boeh moe, Olive mae Berthphage vangpui to phak o naah, Jesu mah a hnukbang kami long hnetto patoeh,
A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
2 nihnik khaeah, Na hma ah kaom avang ah caeh hoih, paeh ih laa hrang acaa hoi amno to na hnu hoi roep tih: khram hoih loe kai khaeah hoi hoiah,
Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
3 mi kawbaktih mah doeh lok na dueng hoi nahaeloe, Angraeng mah angtoeng; na thak let tih hmang, tiah thui pae hoih, tiah a naa.
A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
4 Hae hmuennawk boih loe Tahmaa mah, Khenah, tuinom kaom, nangcae ih siangpahrang loe laa hrang nuiah angthueng ueloe, laa hrang acaa angthueng hoiah nangcae khaeah angzo tih, tiah Zion canu khaeah thui paeh, tiah thuih ih lok akoep han ih ni oh.
Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té jhu podrobené.
6 A hnukbang hnik loe caeh hoi moe, Jesu mah thuih ih lok baktih toengah a sak hoi.
I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakž jim byl přikázal Ježíš,
7 Nihnik mah laa hrang amno hoi a caa to zaeh hoi moe, a nuiah kahni baih pae hoi, anih to a nuiah anghnut o sak.
Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej na vrchu na ně posadili.
8 Pop parai kaminawk mah angmacae ih kahni to loklam ah baih o; thoemto kaminawk mah loe thing tanghang to pakhruk o moe, loklam ah baih o.
Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z stromů sekali, a metali na cestu.
9 A hmabang caeh kami hoi a hnuk bangah angzo pop parai kaminawk mah David Capa khaeah, Hosanna: Angraeng ih ahmin hoi angzo kami loe tahamhoih nasoe; kasang koek Hosanna, tiah hangh o.
A zástupové, kteříž s předu i s zadu šli, volali, řkouce: Hosanna synu Davidovu. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.
10 Anih Jerusalem vangpui thungah akun naah, vangpui boih angthawk o moe, hae kami loe mi aa? tiah thuih o.
A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
11 Paroeai kaminawk mah, hae kami loe Kalili prae Nazareth vangpui ih tahmaa Jesu ni, tiah a naa o.
Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok z Nazaréta Galilejského.
12 Jesu loe tempul thungah caeh moe, hmuenmae zaw kami hoi qan kaminawk to a haek, phoisa atlaeng kaminawk ih caboi to palet pae moe, pahuu zaw kaminawk ih anghnuthaih hmuennawk doeh palet pae king.
I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodávající a kupující v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
13 Nihcae khaeah, Kai ih im loe lawkthuihaih im tiah kawk o tih, tiah tarik ih oh; toe nangcae mah loe kamqunawk ohhaih ahmuen ah na sak o lat, tiah a naa.
A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
14 Mikmaeng hoi khokkhaemnawk loe tempul thungah anih khaeah angzoh o moe, anih mah nihcae to ngantuisak.
I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, a uzdravil je.
15 Anih mah sak ih dawnrai hmuen to hnuk o moe, nawktanawk mah tempul thungah, David Capa khaeah, Hosanna, tiah hang o ih lok to kalen koek qaima hoi ca tarik kaminawk mah thaih o naah, palungphui o;
Vidouce pak přední kněží a zákonníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Hosanna synu Davidovu, rozhněvali se.
16 anih khaeah, Hae kaminawk mah thuih o ih lok na thaih maw? tiah a naa o. Jesu mah nihcae khaeah, Ue: nawktanawk hoi tahnu nae li nawktanawk ih pakha thung hoiah nang to saphaw o tih, tiah tarik ih ca to na kroek o vai ai maw? tiah a naa.
A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, kteříž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
17 Anih mah nihcae to caehtaak ving, Bethany avang ah a caeh moe, to ah anghak.
A opustiv je, šel ven z města do Betany, a tu zůstal.
18 Anih khawnbang khawnthaw vangpui ah amlaem naah, zok amtlam.
Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
19 Loklam taengah kaom thaiduetkung to a hnuk naah a taengah a caeh, aqam khue ai ah loe tidoeh hnu ai; to naah thaiduetkung khaeah, Vaihi hoi kamtong natuek naah doeh athaih athai hmah lai ah, tiah a naa. Thaiduetkung loe akra ai ah azaem roep. (aiōn g165)
A vida jeden fíkový strom podlé cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než lístí toliko. I dí jemu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I uschl fík ten pojednou. (aiōn g165)
20 A hnukbang kaminawk mah hnuk o naah dawnrai o, kawbangmaw thaiduetkung loe azaem roep halat! tiah a thuih o.
A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak hned usechl fík ten!
21 Jesu mah nihcae khaeah, Loktang kang thuih o, palung haenghaih tawn ai ah, tanghaih na tawnh o nahaeloe, hae thaiduetkung khaeah sak ih hmuen khue ai, hae mae khaeah doeh angthui ah loe, tuipui thungah krah ah, tiah na naa o nahaeloe, angthui tih.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru a nebudete-li pochybovati, netoliko to fíkovému stromu učiníte, ale kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
22 Tanghaih hoiah lawkthuih moe, hnik ih hmuen to na hnu o boih tih.
A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
23 Anih loe tempul thungah angzoh, anih mah kaminawk patuk nathuem ah qaima hoi kacoehtanawk anih khaeah angzoh o moe, naa ih sakthaihaih akaa hoiah maw hae baktih hmuennawk hae na sak? Mi mah maw hae baktih sakthaihaih ang paek? tiah a dueng o.
A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo tobě tu moc dal?
24 Jesu mah nihcae khaeah, Kai mah doeh lok maeto kang dueng o toeng han, nang pathim o nahaeloe, naa ih sakthaihaih akaa hoiah maw hae baktih hmuennawk hae ka sak, tito kang thuih o han.
Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím?
25 Johan tuinuemhaih loe naa hoiah maw angzoh? Van bang ih maw, to tih ai boeh loe kaminawk khae hoi ih? tiah a naa. To naah angmacae hoi angmacae to lok angdueng o, Van bang ih tiah a thuih o nahaeloe, tikhoe na tang o ai loe? tiah na naa tih,
Křest Janův odkud byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li s nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
26 kaminawk khae hoi ih ni, tiah a thuih o nahaeloe, kaminawk boih mah Johan loe tahmaa ni, tiah poek o pongah, kaminawk to zit han oh koek, tiah a thuih o.
Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni mají Jana za proroka.
27 To pongah nihcae mah Jesu khaeah, Ka panoek o ai, tiah pathim pae o. Jesu mah, to tiah nahaeloe naa ih sakthaihaih akaa hoiah maw hae baktih hmuennawk hae ka sak, tito kang thui o mak ai, tiah a naa.
I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
28 Nangcae loe kawbangah maw na poek o? Kami maeto mah capa hnetto tawnh; anih loe capa kacoeh khaeah caeh moe, Ka capa, vaihniah kai ih misur takha thungah caeh ah loe, toksah ah, tiah a naa.
Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes, a dělej.
29 Anih mah ka caeh mak ai, tiah pathim; toe nawnetta oh pacoengah dawnpakhuem moe, a caeh let.
Ale on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
30 To pacoengah hnetto haih capa khaeah caeh moe, to tiah a thuih pae let. Anih mah, Ka caeh han hmang, angraeng, tiah a naa; toe caeh ai.
I přistoupiv k druhému, řekl též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. Ale nešel.
31 Nihnik thungah ampa koehhaih sah kami loe mi maw? tiah a naa. Nihcae mah anih khaeah, hmaloe ih kami, tiah pathim pae o. Jesu mah nihcae khaeah, Loktang kang thuih o, tamut cong kami hoi tangzat zaw kaminawk mah Sithaw prae ah na caeh o taak tih.
Který z těch dvou naplnil vůli otcovu? Řekli jemu: Ten první. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
32 Nangcae loklam katoeng hnuksak hanah Johan nangcae khaeah ang zoh, toe anih to na tang o ai: tamut cong kami hoi tangzat zaw kami mah loe tang o: to tiah kaom hmuen to na hnuk o, toe anih tang hanah, dawnpakhuemhaih na tawn o ai.
Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a nevěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
33 Patahhaih lok kalah tahngai o let bae ah: takha tawnkung maeto oh, anih mah misurkung to thling, takha to pakaa takui boih pacoengah, misurtui pasawhhaih long to takaeh moe, toephaih im to a sak, takha thungah toksak hanah toksah kami to pacae pacoengah, angmah to loe kholong kangtla ah a caeh.
Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
34 Misurthaih pakhrikhaih atue phak naah loe, misurthaih pakhrik hanah, takha toepkung khaeah a tamnanawk to patoeh.
A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
35 Takha thung toksah kaminawk mah anih ih tamnanawk to naeh o moe, tamna maeto loe boh o, kalah maeto loe hum o, kalah maeto doeh thlung hoiah vah o.
Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
36 Takha tawnkung mah hmaloe ih tamna pong kapop ah tamnanawk to patoeh let: toe takha thungah toksah kaminawk mah nihcae to patoeh hmaloe ih tamnanawk baktih toengah sak o let.
Opět poslal jiných služebníků více než prvé. I učinili jim též.
37 Toe ka capa loe nihcae mah saiqat o tih hmang, tiah a poek pongah, a capa to hnukkhuem koek ah patoeh.
Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ustýdnouť se syna mého.
38 Toe takha toep kaminawk mah a capa to hnuk o naah, Hae kami loe qawktoep kami ni; angzo oh, anih hae hum si loe, anih ih qawk to lomh pae o si, tiah a thuih o.
Vinaři pak uzřevše toho syna, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
39 Anih to a naeh o, takha thung hoiah vah o moe, hum o.
I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice, a zabili.
40 To pongah misur takha tawnkung angzoh naah loe, takha thungah toksah kaminawk to kawbangmaw sah tih? tiah a naa.
Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
41 Nihcae mah anih khaeah, Kahoih ai kaminawk to khet kamcuk ai ah amrosak ueloe, misur athaihaih atue phak naah angmah han athaih kapaek thaih kalah kami hanah misur takha to tlaisak tih, tiah a naa o.
Řekli jemu: Zlé ty zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
42 Jesu mah nihcae khaeah, Im sah kaminawk mah pahnawt o sut ih thlung loe, kacak koek im takii ih thlung ah oh boeh: hae loe Angraeng mah sak ih hmuen ah oh, aicae mikhnuk ah loe dawnrai hmuen ah oh, tiah kaom lok to Cabu thungah na kroek o vai ai maw?
Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v písmích: Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
43 To pongah kang thuih o, Nangcae khae hoi ih Sithaw mah siangpahrang ah uk ih prae to la ving ueloe, athaih athai han koi acaeng khaeah paek tih.
Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
44 Mi kawbaktih doeh hae thlung nuiah amtimh kami loe koi phaeng tih: thlung mah taeh ih kaminawk doeh adip pueng tih, tiah a naa.
A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
45 Anih mah thuih ih patahhaih lok to qaima hoi Farasinawk mah thaih o naah, nihcae thuih koehhaih ih ni, tito panoek o.
A slyšavše přední kněží ta podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
46 To pongah nihcae mah anih naeh thaihaih loklam to pakrong o, toe kaminawk mah anih loe tahmaa maeto ni, tiah poek o pongah, nihcae mah pop parai kaminawk to zit o.
I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; nebo ho měli za proroka.
