Mathai 13
1 To na niah Jesu loe im hoiah caeh moe, tuipui taengah anghnut.
A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podlé moře.
2 To naah paroeai kaminawk anih khaeah amkhueng o pongah, anih loe palong thungah caeh moe, anghnut; kaminawk loe tui taengah angdoet o.
I sešli se k němu zástupové mnozí, tak že vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu.
3 Anih mah to kaminawk khaeah patahhaih hoiah pop parai lok to a thuih pae, Khenah, aanmu haeh kami maeto loe aanmu haeh hanah caeh;
I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4 aanmu a haeh naah, thoemto aanmunawk loe loklam ah krak, tavaanawk angzoh o moe, aanmu to akhuih o boih:
A když on rozsíval, některá padla podlé cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je.
5 thoemto aanmunawk loe long tampa tlungcaret nuiah krak: long tampa pongah amprawk o phrat:
Jiná pak padla na místa skalnatá, kdež neměla mnoho země; a rychle vzešla, proto že neměla hlubokosti země.
6 toe ni tacawt naah loe ni kabae mah aankungnawk to dawk; tangzun om ai pongah, azaem o roep.
Ale když slunce vzešlo, vyhořela, a proto že neměla kořene, uschla.
7 Thoemto aanmu loe soekhringnawk thungah krak; soekhringnawk loe qoeng o tahang moe, aankungnawk to tahlip hmoek:
Jiná pak padla do trní; i zrostlo trní, a udusilo je.
8 thoemto aanmunawk loe long kahoih thungah krak moe, athaih athaih o, thoemto loe alet cumvai, quitaruk hoi quithumto ah athaih o.
A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.
9 Naa tawn kami loe, thaih na soe, tiah a naa.
Kdo má uši k slyšení, slyš.
10 A hnukbang kaminawk anih khaeah angzoh o moe, Tipongah rangpui kaminawk khaeah patahhaih hoiah lok na thuih loe? tiah a dueng o.
Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
11 Anih mah nihcae khaeah, Siangpahrang mah uk ih van prae loktamqu to panoek thaihaih to nangcae khaeah paek boeh, toe nihcae khaeah loe paek ai.
On pak odpověděv, řekl jim: Proto že vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.
12 Mi kawbaktih doeh katawn kami loe thap pae aep ueloe, pop parai ah tawn tih: toe mi kawbaktih doeh katawn ai kami loe a tawnh ih hmuen to doeh la pae kik tih.
Nebo kdož má, dáno bude jemu, a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
13 To pongah ni nihcae khaeah loe patahhaih lok hoiah ka thuih pae: nihcae loe khet o, toe hnu o ai; tahngaih o, toe thaih o ai; thaih kophaih tawn o ai.
Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce, nevidí, a slyšíce, neslyší, ani rozumějí.
14 Tahmaa Isaiah mah, Na tahngai o tih, toe na thaih o kop mak ai; na khen o tih, toe na panoek o thai mak ai:
A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Slyšením slyšeti budete, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, a nepoznáte.
15 hae kaminawk loe palung maeng o, naa hoiah thaih o thai ai, mik pasim o ving; to tih ai nahaeloe nihcae mah mik hoiah hnu o tih; naa hoiah thaih o ueloe, palung hoiah panoek o tih; hnukbang ah angqoi o ueloe, nihcae to ngan ka tuisak moeng tih, tiah thuih ih lok loe nihcae ah akoep boeh:
Nebo ztučnělo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby někdy neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
16 toe kahnu thaih mik hoi thaikophaih naa loe, tahamhoih.
Ale oči vaše blahoslavené, že vidí, i uši vaše, že slyší.
17 Loktang kang thuih o, paroeai tahmaanawk hoi katoeng kaminawk mah na hnuk o ih hmuennawk hae hnuk han a koeh o, toe hnu o thai ai; na thaih o ih hmuennawk doeh thaih han a koeh o, toe thaih o thai ai.
Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, co vidíte, ale neviděli, a slyšeti to, což slyšíte, ale neslyšeli.
18 To pongah aanmu haeh kami patahhaih lok to tahngai oh:
Vy tedy slyšte podobenství rozsevače.
19 kami maeto loe Sithaw prae lok to thaih naah, thai kop ai, to pacoengah taqawk angzoh moe, anih palung thungah haeh ih lok to lak pae ving. Hae loe loklam ah kakrah aanmu hoiah anghmong.
Každý, kdož slyší slovo o tom království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podlé cesty vsát jest.
20 Tlungcaret thungah kakrah aanmu loe lok to thaih naah, oephaih hoiah talawk roep kami hoiah anghmong;
V skalnatou pak zemi vsátý jest ten, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá.
21 toe anih loe tangzun om ai pongah, nawnetta thungah ni oh: Sithaw lok pongah raihaih hoi pacaekthlaekhaih oh naah, anih loe amtim roep.
Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází ssoužení neb protivenství pro slovo, hned se horší.
22 Soekhring thungah kakrah aanmu loe lok to thaih, toe anih loe long hae palung pongah, alinghaih hoi angraenghaih mah lok to khuk khoep, to pongah athaih athai ai kami hoiah anghmong. (aiōn g165)
Mezi trní pak vsátý jest ten, kterýž slyší slovo, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá bez užitku. (aiōn g165)
23 Long kahoih thungah kakrah aanmu loe, lok to thaih naah, panoek thaihaih to a tawnh; anih loe athaih to athaih moe, thoemto loe alet cumvaito, thoemto loe quitarukto, thoemto loe quithumto ah angpung, tiah a naa.
V dobrou pak zemi vsátý ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, totiž kterýž užitek nese. Neseť pak někdo stý, a jiný šedesátý, jiný pak třidcátý.
24 Anih mah kalah patahhaih lok nihcae khaeah thuih pae let: Siangpahrang mah uk ih van prae loe angmah ih lawk thungah canti haeh kami maeto hoiah anghmong:
Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém.
25 toe kaminawk iih o naah, a misa to angzoh, cangti thungah phroh mu to haeh moe, a caehtaak ving.
Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho, a nasál koukole mezi pšenici, a odšel.
26 Cang loe amprawk moe, aquih to tacawt, to naah phroh doeh amprawk tahang toeng.
A když zrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol.
27 To pongah lawk tawnkung ih tamnanawk to anih khaeah angzoh o moe, Angraeng, kahoih cangti na ai maw lawk thungah na haeh? Naa hoiah maw prohnawk hae amprawk loe? tiah a naa o.
I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, zdaližs dobrého semene nenasál na poli svém? Kde že se pak vzal koukol?
28 To naah anih mah nihcae khaeah, Misa mah ni hae tiah sak, tiah a naa. Tamnanawk mah anih khaeah, to tih nahaeloe ka caeh o moe, ka phong o han maw? tiah naa o.
A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž tedy, ať jdeme a vytrháme jej?
29 Toe anih mah, To tiah na ai ni; phroh to na phongh o nahaeloe, cang doeh na phongh o hmaek tih.
On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice.
30 Cang aat ai karoek to nawnto amprawk hoi rae nasoe: cang aahhaih atue phak naah cangaat kaminawk khaeah, hmai hoi qoeng hanah phrohnawk to akhui oh loe, taoeng o hmaloe ah: toe cang loe kai mah ih tapup thungah thaeng oh, tiah ka naa han, tiah a thuih pae.
Nechte ať obé spolu roste až do žně. A v čas žně dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé.
31 Anih mah nihcae khaeah, Siangpahrang mah uk ih van prae loe kami maeto mah lak moe, angmah ih lawk ah haeh ih antam mu maeto hoiah anghmong, tiah kalah patahhaih lok a thuih pae let bae:
Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém.
32 to antam mu loe aanmunawk boih thungah kathoeng koek ah oh: toe amprawt naah loe phronawk boih pong kalen koek ah oh, thingkung ah angcoeng pongah, van ih tavaanawk to angzoh o moe, tahangnawk pongah acuk o, tiah a naa.
Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak zroste, větší jest nežli jiné byliny, a bývá strom, tak že ptáci nebeští přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho.
33 Anih mah nihcae khaeah, Siangpahrang mah uk ih van prae loe nongpata maeto mah taeh to lak moe, tui noekhaih boengloeng thumto kaom takaw thungah taeh to a phuih naah, taeh mah anguengsak ih takaw hoiah anghmong, tiah kalah patahhaih lok to a thuih pae let.
Jiné podobenství mluvil jim: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.
34 Hae hmuennawk loe Jesu mah pop parai kaminawk khaeah thuih ih patahhaih lok ah oh; patahhaih lok patoh ai ah loe nihcae khaeah tidoeh thui pae ai:
Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,
35 to pongah tahmaa mah, Patahhaih hoiah lok ka thuih moe, long oh tangsuek na hoi tamquta ah suek ih hmuennawk to ka thuih han, tiah thuih ih lok akoep han ih ni to tiah oh.
Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.
36 To pacoengah Jesu mah kaminawk to tacawtsak moe, im thungah a caeh: to naah a hnukbang kaminawk anih khaeah angzoh o moe, Lawk thung ih phroh patahhaih lok to kamtuengah na thui ah, tiah a naa o.
Tedy propustiv zástupy, šel domů Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole.
37 Anih mah nihcae khaeah, Kahoih cangti haeh kami loe, kami Capa ni;
On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jest Syn člověka.
38 lawk loe long hae ni; kahoih cangti loe Siangpahrang ukhaih prae thungah kaom caanawk thuih koehhaih ih ni; toe phrohnawk loe kasae kaminawk ih caa thuih koehhaih ah oh;
A pole jest tento svět, dobré pak símě jsou synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.
39 phroh haeh kami ih misa loe taqawk ni; cang aahhaih loe long boenghaih ah oh, cangaat kaminawk loe van kaminawk ni. (aiōn g165)
A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, žeň pak jest skonání světa, a ženci jsou andělé. (aiōn g165)
40 Phrohnawk to lak o moe, hmai thungah vah o baktih toengah, hae long tue boeng naah om tih. (aiōn g165)
Protož jakož vybrán bývá koukol a ohněm spálen, takť bude při skonání tohoto světa. (aiōn g165)
41 Kami Capa mah angmah ih van kaminawk to patoeh tih, zaehaih sah kami hoi kahoih ai hmuen sah kaminawk boih to angmah ih prae thung hoiah nihcae mah nawnto pakhueng o ueloe,
Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost,
42 paroeai kabae hmai kamngaeh thungah va o tih: to ah qahhaih hoi hakaekhaih to om tih.
A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
43 To pacoengah katoeng kaminawk loe angmacae Ampa mah uk ih prae ah ni baktiah aang o tih. Thaihaih naa tawn kami loe, thaih nasoe, tiah a naa.
A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.
44 Van prae loe lawk thungah hawk ih hmuen hoiah anghmong; to hmuen to kami maeto mah hnuk naah, a hawk hmoek, anghoehaih hoiah a caeh moe, a tawnh ih hmuennawk to zawh boih pacoengah, to lawk hmuen to a qanh.
Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí naplněn jsa pro něj, odchází a prodává všecko, což má, a koupí pole to.
45 To pacoengah, van prae loe kahoih pale thlung pakrong hmuenmae zaw kami hoiah anghmong:
Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu pěkných perel.
46 anih mah atho kaom pale thlung to hnuk naah caeh moe, a tawnh ih hmuennawk to zawh boih pacoengah, to thlung to a qanh.
Kterýž když nalezl jednu velmi drahou perlu, odšed, prodal všecko, což měl, a koupil ji.
47 To pacoengah, van prae loe tanga congca kaman, tuipui thungah haeng ih palok hoiah anghmong:
Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře, a ze všelikého plodu shromažďující.
48 palok to tanga hoi koi mong naah, nihcae mah tuicing bangah zaeh o, anghnut o moe, kahoih tanga to daengkraem thungah pacaeng o, kahoih ai tanga loe a vah o ving.
Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, do nádob, a což bylo zlého, preč zamítali.
49 Long boeng naah loe to tiah om tih: van kaminawk to angzo o ueloe, katoeng kaminawk thung hoiah kazae kaminawk to pathlaeng o tih, (aiōn g165)
Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé, a oddělí zlé z prostředku spravedlivých, (aiōn g165)
50 nihcae to paroeai kabae hmai kamngaeh thungah va o tih: to ah loe qahhaih hoi hakaekhaih to om tih, tiah a naa.
A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
51 Jesu mah nihcae khaeah, Hae hmuennawk hae na thaih o kop boih maw? tiah a naa. Nihcae mah, Ue, Angraeng, tiah a naa o.
Dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane.
52 Anih mah nihcae khaeah, To pongah siangpahrang mah uk ih van prae kawng patuk ca tarik kaminawk boih loe, a tawnh ih hmuen kangtha hoi kangquem tasa bangah kasin, im tawn kami maeto hoiah anghmong, tiah a naa.
On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podobný jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci.
53 Jesu mah hae patahhaih lok thuih pacoengah, to ahmuen to a caehtaak.
I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství ta, bral se odtud.
54 Angmah ih vangpui ah a caeh moe, sineko ah kaminawk to patuk, to naah nihcae mah dawnrai o moe, Hae kami loe naa hoi ih maw hae baktih palunghahaih hoi dawnrai toksakthaihaihnawk hae a tawnh? tiah thuih o.
A přišed do vlasti své, učil je v škole jejich, tak že se velmi divili, a říkali: Odkud má tento moudrost tuto a moc?
55 Anih loe thing aat kami ih capa na ai maw? Anih ih amno loe Meri na ai maw? Anih ih nawkamyanawk loe Jakob, Jose, Simon hoi Judah na ai maw?
Zdaliž tento není syn tesařův? Zdaliž matka jeho neslove Maria, a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas?
56 Anih ih tanuhnawk doeh aicae hoi nawnto oh o na ai maw? Hae kami loe naa hoi ih maw hae baktih hmuennawk hae a tawnh? tiah a thuih o.
A sestry jeho zdaliž všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci?
57 Kaminawk loe anih nuiah palung hoih o ai. Toe Jesu mah nihcae khaeah, Tahmaa loe angmah im hoi angmah ih vangpui tasa bangah ni, pakoehhaih hoiah oh, tiah a naa.
I zhoršili se na něm. Ježíš pak řekl jim: Neníť prorok beze cti, než v své vlasti a v domě svém.
58 Nihcae loe tanghaih tawn o ai pongah, to ahmuen ah dawnrai hmuen to sah pae mangh ai.
I neučinil tu mnoho divů pro nevěru jejich.
