Marka 5
1 Nihcae loe tuipui yaeh, Gadarene prae bangah caeh o.
Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.
2 Anih palong thung hoi tacawt naah, takoh thungah taqawk sae tawn kami maeto loe anih to hnuk hanah taprong hoiah angzoh.
A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.
3 To kami loe taprong ah oh moe, mi mah doeh anih to taoeng o thai ai; sumqui hoiah doeh taoeng o thai ai:
Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo mohl řetězy svázati,
4 vaihi hoi vaihi anih to sumboeng hoiah thlongthuk o moe, sumqui hoiah taoeng o cadoeh, anih mah sumqui to taprawt pat moe, sumboeng doeh adaem boih: mi mah doeh anih to angam o sak duem thai ai.
Proto že často byv pouty a řetězy okován, polámal řetězy, a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho skrotiti.
5 To kami loe qum thun, mae nui hoi taprong ah a hangh moe, angmah hoi angmah to thlung kanoe hoiah ang aah.
A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.
6 Toe anih mah kangtla ahmuen hoiah Jesu to hnuk naah, a cawnh moe, anih to bok.
Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,
7 Tha hoiah a hangh moe, Kai hoi nang timaw asaenghaih oh? Jesu, kasang koek Sithaw Capa, Sithaw hmin hoiah tahmenhaih kang hnik, na pacaekthlaek hmah, tiah a naa.
A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.
8 Jesu mah anih khaeah, Nang kaciim ai taqawk sae, kami takoh thung hoi tacawt ah, tiah a naa.
(Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)
9 Anih mah to kami khaeah, Na hmin loe mi aa? tiah a dueng; to kami mah, Kaicae loe ka pop o parai pongah, ka hmin loe legion, tiah pathim pae.
I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, nebo jest nás mnoho.
10 Nihcae to prae kangthla ah patoeh ving han ai ah, to kami mah Jesu khaeah tahmenhaih hnik pae khruek.
I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.
11 Mae hoi kazoi ah kalen parai ok pacahhaih ahmuen to oh.
Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.
12 Taqawknawk mah Anih khaeah, Ok takoh thungah ka kun o hanah, na patoeh halat ah, tiah tahmenhaih a hnik o.
I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.
13 Jesu mah nihcae to tacawtsak roep. Kaciim ai taqawknawk loe tacawt o moe, ok thungah akun o: oknawk loe tuipui bangah cawnh o tathuk moe, (to oknawk loe sang hnetto phak duih; ) tuipui thungah uem o boih.
I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do těch vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům, ) i ztonuli v moři.
14 Ok pacah kaminawk loe vangpui hoi vangta bangah cawnh o moe, to ah kaom hmuen kawng to a thuih pae o. Paroeai kaminawk loe to ah kaom hmuen to khet hanah caeh o.
Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli, a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli, aby viděli, co by to bylo, což se stalo.
15 Jesu khae phak o naah, taqawk mah naeh ih legion tawn kami loe, khukbuen to angkhuk moe, palungha ta hoiah anghnut, anih to hnuk o naah, a zit o.
I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž býval trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa, a maje zdravý rozum, toho, kterýž míval množství. I báli se.
16 Taqawk mah naeh ih kami hoi ok nuiah kaom hmuen hnu kaminawk mah kaminawk khaeah thuih pae o patoeng.
A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství i o vepřích.
17 To pacoengah nihcae mah to prae to tacawt taak hanah, Anih khaeah tahmenhaih hnik o.
Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.
18 Anih palong thungah akun tom naah, taqawk mah naeh ih kami mah Anih hnukah bang hanah tahmenhaih hnik.
A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen býval od ďábelství, aby s ním byl.
19 Toe Jesu mah bangsak ai, to kami khaeah, Nam puinawk khaeah, im ah caeh ah loe, Angraeng mah na nuiah, kawkrukmaw tahmenhaih tawnh moe, kalen parai hmuennawk to ang sak pae, tito thui ah, tiah a naa.
Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak veliké věci učinil tobě Pán, a že slitoval se nad tebou.
20 Anih loe caeh moe, Jesu mah kawkruk kalen hmuen maw anih hanah sak pae, tito Dekapolis ah a thuih: to naah kaminawk boih mah dawnrai o.
I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.
21 Jesu loe palong hoiah tuipui yaeh ah caeh moe, tuipui taengah oh, to naah paroeai kaminawk anih khaeah amkhueng o:
A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A byl u moře.
22 khenah, Jairu, tiah ahmin kaom, Sineko ukkung maeto angzoh; anih mah Jesu to hnuk naah, a khokkung ah tabok,
A aj, přišel jeden z knížat školy, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho.
23 tahmenhaih a hnik, Ka canu ta loe duek tom boeh: tahmenhaih hoi angzo ah loe, a nuiah ban koeng pae rae ah, to tih nahaeloe anih to ngantui thai ueloe, hing tih, tiah a naa.
A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Poď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.
24 To pongah Jesu loe anih hoi nawnto caeh; paroeai kaminawk loe ang-et hoiah anih hnukah bang o.
I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskl jej.
25 To naah saning hatlai hnetto athii kalong, nongpata maeto oh,
(Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,
26 anih loe pop parai tuisi kop kaminawk khaeah caeh boeh moe, a tawnh ih phoisanawk doeh patoh boih boeh, toe hoikhang ai, a nung aep,
A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,
27 to nongpata mah Jesu kawng to thaih naah, pop parai kaminawk salak hoiah anih hnukah caeh moe, anih ih kahni to sui.
Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu po zadu, a dotkla se roucha jeho.
28 Anih ih kahni to ka sui nahaeloe, ngan ka tui tih, tiah a poek.
Nebo řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.
29 To naah kalong athii to khap roep; a nathaih hoih boih boeh, tiah a takpum ah panoekhaih to tawnh roep.
A hned přestal krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.
30 Jesu mah a takpum thung hoiah sakthaihaih tacawt boeh, tiah panoek roep naah, pop parai kaminawk khaeah angqoi moe, mi maw kai ih kahni kasui? tiah a dueng.
A hned Ježíš poznav sám v sobě, že z něho moc vyšla, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
31 A hnukbang kaminawk mah anih khaeah, Pop parai kaminawk mah ang et o, tito na panoek to mah, Kai sui kami loe mi maw? tiah na thuih, tiah a naa o.
I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
32 Anih mah to tiah kasui nongpata to panoek hanah angqoi moe, a khet khing.
I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která to učinila.
33 To nongpata mah a nuiah kaom hmuen to panoek naah, a zit moe, tasoeh takuenhaih hoiah anih khokkung ah tabok pacoengah, kaom tangtang hmuennawk to a thuih pae boih.
Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.
34 Jesu mah nongpata khaeah, Ka canu na tanghaih mah ang hoisak boeh; kamongta ah caeh ah, na nathaih to hoih lai nasoe, tiah a naa.
On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)
35 To tiah anih mah lokthuih li naah, Sineko ukkung Jairu ih im hoiah thoemto kaminawk loe angzoh o moe, Na canu loe duek boeh: tih hanah Patukkung to raihaih na paek khing loe? tiah a naa o.
A když on ještě mluvil, přišli z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?
36 Jesu mah to lok to thaih naah, anih mah Sineko ukkung khaeah, Zii hmah, tanghaih khue mah tawn ah, tiah a naa.
Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.
37 Anih mah mi kawbaktih doeh a hnukah bangsak ai, Piter, Jakob hoi Jakob amnawk Johan khue to a kawk.
I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.
38 Sineko ukkung im ah a phak o naah loe, palungset hoi kaqah pop parai kaminawk to a hnuk.
I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.
39 Anih loe imthung ah akun, nihcae khaeah, Tikhoe hae tiah palungset hoiah na qah o loe? Nawkta loe dueh ai, iih ni a iih, tiah a naa.
I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať děvečka, ale spí.
40 To naah nihcae mah anih to pahnui o thuih. Anih mah to ah kaom kaminawk to tasa bangah tacawtsak boih moe, nawkta ih amno hoi ampa, angmah hoi nawnto kaom kaminawk to nawkta pasonghaih ahmuen ah a caeh haih.
I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.
41 Nawkta to ban ah sui moe, anih khaeah, Talitha kumi, tiah a naa; a thuih koehhaih loe, Nawkta ta, angthawk lai ah, tiah kang naa, tih haih ih ni.
A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi. Což se vykládá: Děvečko, (toběť pravím, ) vstaň.
42 Akra ai ah nongpata ta loe angthawk moe, lam a caeh; nongpata loe saning hatlai hnetto oh boeh. To ah kaom kaminawk loe paroeai dawnrai o.
A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.
43 Anih mah to ah kaom kaminawk khaeah minawk panoek o sak hmah, tiah acoehaih a paek; to pacoengah nongpata ta hanah caaknaek to paek oh, tiah a naa.
A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.
