Marka 10
1 To ahmuen to a caehtaak moe, Jordan vapui yaeh Judea prae ah caeh: to naah anih khaeah paroeai kaminawk angzoh o let; a sakzong ih baktih toengah kaminawk to patuk let bae.
A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
2 Farasinawk anih khaeah angzoh o moe, Kami maeto mah a zu pakhrak han daan oh maw? tiah anih tanoekhaih lok a dueng o.
Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: sluší-li muži propustiti ženu? pokoušejíce ho.
3 Anih mah nihcae khaeah, Mosi mah tih lok maw ang paek o? tiah pathim pae.
On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
4 Nihcae mah, Mosi mah loe kami maeto mah zu pakhrak hanah, zu pakhrakhaih ca to tariksak, tiah a naa o.
Kteříž řekli: Mojžíš dopustil lístek rozloučení napsati a propustiti.
5 Jesu mah nihcae khaeah, Palung na thah o pongah ni anih mah hae baktih poekhaih hae ang tarik pae o.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám to přikázaní.
6 Toe tangsuek naah Sithaw mah, nongpa hoi nongpata to sak.
Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
7 Hae pongah nongpa mah amno hoi ampa to caehtaak ueloe, a zu hoiah om tih.
Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
8 To naah nihnik loe takpum maeto ah om hoi tih: to pacoengah nihnik loe kami hnetto ah om hoi ai boeh, taksa maeto ah ni oh hoih boeh.
I budou ti dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
9 To pongah Sithaw mah nawnto patomh boeh loe, mi mah doeh tapraek hmah nasoe.
Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
10 Imthung ah oh o naah, a hnukbang kaminawk mah hae kawng pongah anih khaeah lokdueng o let.
A v domě opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
11 Anih mah nihcae khaeah, Mi kawbaktih doeh a zu to pakhrah moe, kalah zu to la nahaeloe, a zu laep ah daan ai ah zaehaih sah kami ah oh.
I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží proti ní.
12 Nongpata mah a sava to pakrah moe, kalah nongpa to la nahaeloe, a sava laep ah daan ai ah zaehaih sah kami ah oh, tiah a naa.
A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
13 Anih suisak hanah, nawktanawk anih khaeah angzoh o haih: a hnukbang kaminawk mah nawkta hoi kaminawk to zoeh o.
Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
14 Toe to tiah sak o ih hmuen to Jesu mah hnuk naah, palung hoih ai pongah nihcae khaeah, Nawktanawk to kai khaeah angzo o haih ah, haek o hmah: Sithaw ukhaih prae loe to baktih kaminawk han ih ni oh.
To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechte dítek jíti ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
15 Loktang kang thuih o, Mi kawbaktih doeh Sithaw ukhaih prae to nawktanawk baktiah talawk ai kami loe, a thungah akun thai mak ai, tiah a naa.
Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
16 Anih mah nawktanawk to ban ah tapom tahang moe, nihcae nuiah a ban to koeng pacoengah, tahamhoihhaih to paek.
A bera je na lokty své, a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
17 Anih loklam ah caeh naah, kami maeto anih khaeah cawnh hoiah angzoh moe, khokkhu cangkrawn pacoengah, anih khaeah, Patukkung kahoih, dungzan hinghaih ka hnuk hanah, timaw ka sak han? tiah lok a dueng. (aiōnios g166)
Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
18 Jesu mah anih khaeah, Tipongah kahoih, tiah nang kawk loe? Sithaw khue ai ah loe mi doeh hoih ai.
I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný Bůh.
19 Daan ai ah zu sava laep ah zaehaih sah hmah, Kami hum hmah, Paqu hmah, Hnukung amsawn ah om hmah, Minawk aling hmah, Nam no hoi nam pa to saiqat ah, tiah thuih ih kaaloknawk to na panoek to loe, tiah a naa.
Přikázaní umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáž, cti otce svého i matku.
20 To kami mah anih khaeah, Patukkung, hae hmuennawk loe ka nawkta nathuem hoiah ni ka pazui boih boeh, tiah a naa.
A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
21 Jesu mah anih to khet, anih to palung pongah, anih khaeah, Maeto angai vop: Caeh ah, na tawnh ih hmuennawk to zaw boih ah loe, kamtang kaminawk hanah paek ah, to tiah nahaeloe van prae ah qawk na tawn tih; to pacoengah angzo ah, thinglam to apu ah loe, na bangah, tiah a naa.
Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl jemu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a poď, následuj mne, vezma kříž.
22 Anih mah to lok to thaih naah, anih loe hmuenmae paroeai tawn kami ah oh pongah, palungset moe, a caeh ving.
On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
23 Jesu mah a taeng ih kaminawk to khet moe, a hnukbang kaminawk khaeah, angraeng kaminawk Sithaw mah siangpahrang ah uk ih prae thungah akun hanah kawkruk maw rai! tiah a naa.
A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Jak nesnadně ti, kteříž statky mají, vejdou do království Božího.
24 A hnukbang kaminawk loe a thuih ih lok pongah paroeai dawnrai o. Toe Jesu mah nihcae khaeah, Nawktanawk, long angraenghaih oep kaminawk loe Sithaw mah siangpahrang ah uk ih prae thungah akun hanah kawkruk maw rai! tiah pathim pae let.
Tedy učedlníci užasli se nad těmi řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
25 Long angraeng maeto Sithaw mah siangpahrang ah uk ih prae thungah akun pongah loe, kaengkuu hrang phungvang khaw thungah akun han zoi kue, tiah a naa.
Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26 To naah nihcae loe dawnrai o moe, to tih nahaeloe mi maw pahlong ah om thai tih? tiah a thuih o.
Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
27 Jesu mah nihcae to khet moe, Kami hanah loe angcoeng thai ai, toe Sithaw hanah loe angcoeng thai ai hmuen tidoeh om ai: Sithaw hoiah loe hmuen boih angcoeng thaih, tiah a naa.
A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
28 To naah Piter mah anih khaeah, Khenah, kaicae loe, hmuennawk to ka caeh o taak boih moe, na hnukah ka bang o, tiah a naa.
I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
29 Jesu mah, Loktang kang thuih o, Kai hoi tamthanglok hoih pongah, imlawk, nawkamya, tanuh, amno, ampa, a zu, a caanawk hoi lawknawk caehtaak kami loe,
Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb rolí pro mne a pro evangelium,
31 Toe hmahman kaminawk hnukkhuem o ueloe, hnukkhuem kaminawk hmahman o tih, tiah a naa.
Mnozíť pak první budou poslední, a poslední první.
32 Nihcae loe Jerusalem bangah caeh o tahang; to naah Jesu loe nihcae hmaa ah caeh: a hnukbang kaminawk loe dawnrai o; anih hnukah bang o naah, nihcae loe zit o. Anih mah kami hatlai hnettonawk to kawk moe, a nuiah kaom han koi hmuen to thuih amtong pae.
Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
33 Khenah, aicae loe Jerusalem ah a caeh o; kami Capa to kalen koek qaima hoi ca tarik kaminawk khaeah paek o tih; nihcae mah anih to dueksak hanah lokcaek o ueloe, anih to Gentelnawk khaeah paek o tih:
Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákonníkům i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
34 nihcae mah anih to pahnui o thuih ueloe, bop o tih, anih to tamtui hoiah pathoih o ueloe, anih to hum o tih: toe anih loe ni thumto naah angthawk let tih, tiah a naa.
Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí i zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
35 Zebedi ih caa hnik, Jakob hoi Johan loe, anih khaeah caeh hoi moe, Patukkung, ka koeh hoi ih hmuen nang sak pae hanah koehhaih ka tawnh hoi, tiah a thuih pae hoi.
Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
36 Anih mah nihnik khaeah, Tih saksak han ih maw na koeh hoi? tiah a naa.
On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
37 Nihnik mah anih khaeah, Na lensawkhaih thungah phak naah, na bantang bangah maeto, na banqoi bangah maeto anghnut hanah na paek ah, tiah a naa hoi.
I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
38 Toe Jesu mah nihnik khaeah, Nang hnik hoi ih hmuen to na panoek hoi ai: ka naek ih boengloeng hae na nae hoi thai tih maw? Kai tuinuemhaih hae na nuem hoi thai tih maw? tiah a naa.
Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
39 Nihnik mah anih khaeah, Ka nuem hoi thai tih, tiah pathim pae hoi. Jesu mah nihnik khaeah, Ka naek ih boengloeng hae na nae hoi ueloe, kai tuinuemhaih to na nuem hoi thai tih:
A oni řekli jemu: Můžeme. Ježíš pak řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
40 toe ka bantang bang hoi ka banqoi bangah anghnut han ih loe ka paek han koi hmuen na ai ni; to anghnuthaih ahmuen loe paroep pae tangcae ih kaminawk hanah ni oh, tiah a naa.
Ale seděti na pravici mé neb na levici mé, neníť má věc dáti, ale kterýmž připraveno jest.
41 To lok to haatonawk mah thaih o naah, Jakob hoi Johan nuiah palung hoih o ai.
A uslyšavše to deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
42 Jesu mah nihcae to angmah khaeah kawk moe, nihcae khaeah, Gentel ukkungnawk loe angmacae Gentel kaminawk nuiah angraeng ah oh o, tito na panoek o; kalen kaminawk mah nihcae to koeh baktiah uk o.
Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
43 Toe nangcae salakah loe to tiah oh han om ai: mi kawbaktih doeh nangcae salakah kalen koekah oh han koeh kami loe, nangcae ih toksahkung ah om nasoe:
Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
44 mi kawbaktih doeh kalen koekah oh han koeh kami loe, nangcae boih ih tamna ah om nasoe.
A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
45 Kami Capa loe minawk toksaksak hanah angzo ai, minawk ih tok to sak pae moe, paroeai kaminawk akrang hanah a hinghaih paek han ih ni angzoh, tiah a naa.
Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
46 To pacoengah nihcae loe Jeriko vangpui ah angzoh o: anih loe a hnukbang kaminawk, pop parai kaminawk hoi nawnto Jeriko vangpui thung hoiah tacawt naah, Timaeus capa, Bartimaeus, tiah ahmin kaom mikmaeng loe lam taengah anghnut moe, ban patueng.
Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podlé cesty, žebře.
47 Anih mah to kami loe Nazareth vangpui ih Jesu ni, tiah thaih naah, nang David capa, Jesu, kai hae na tahmen raeh, tiah a hangh.
A když uslyšel, že by byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
48 Minawk mah anih to anghngai duem hanah a zoeh o: toe anih mah, nang David capa, kai hae na tahmen raeh, tiah kanung aep ah a hangh.
I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
49 Jesu loe angdoet moe, anih to kawk oh, tiah a naa. To naah nihcae mah mikmaeng to kawk o, anih khaeah, Poek kanawm ah om ah loe, angthawk ah; Anih mah ang kawk, tiah a naa o.
Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
50 Anih mah angmah ih kahni to vah sut moe, angthawk tahang pacoengah, Jesu khaeah caeh.
On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
51 Jesu mah anih khaeah, Timaw saksak han na koeh? tiah a naa. To naah mikmaeng mah, Angraeng, mik amtueng hanah ka koeh, tiah a naa.
I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
52 Jesu mah anih khaeah, Caeh lai ah; na tanghaih mah ang hoisak boeh, tiah a naa. Akra ai ah a mik to amtueng pae roep, to pacoengah loklam hoiah Jesu hnukah a bang.
Tedy Ježíš řekl jemu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
