Luka 6
1 Vai hnetto haih Sabbath niah, Jesu loe lawk thung hoiah caeh; to naah a hnukbang kaminawk mah cangqui to pahoeh o, ban hoiah ahnoih o moe, pakuep o.
Jedné soboty procházel Ježíš a jeho učedníci obilným polem. Učedníci ulamovali klasy, vymílali je a zrní jedli.
2 Thoemto Farasi kaminawk mah nihcae khaeah, Tipongah Sabbath niah sak han koi ai hmuen to na sak o loe? tiah a naa o.
Viděli to farizejové a pohoršovali se: „Co to děláte? Vždyť přece Boží zákon zakazuje v sobotu i takovou práci!“
3 Jesu mah nihcae khaeah, David mah zok amthlam naah, angmah hoi nawnto kaom kaminawk hoiah sak ih hmuen kawng to na kroek o vai ai maw?
Ježíš odpověděl: „Nikdy jste nečetli o tom, co udělal král David se svou družinou, když měli hlad?
4 Anih loe Sithaw imthung ah akun moe, qaimanawk khue mah caak han koi takaw to a lak moe, a caak pacoengah, angmah hoi nawnto kaom ampuinawk hanah doeh paek toeng to loe, tiah a naa.
Jak vešel do svatyně, vzal tam posvátné chleby, jedl je a podělil jimi i své druhy? Posvátné chleby přece smějí jíst jen kněží.
5 To pacoengah anih mah nihcae khaeah, Kami Capa loe Sabbath Angraeng ah oh, tiah a naa.
A pak, Syn člověka je i pánem soboty.“
6 Anih loe kalah Sabbath niah doeh, Sineko thungah akun moe, kaminawk to patuk: to naah to ahmuen ah bantang ban kakhaem kami maeto oh.
Jinou sobotu šel Ježíš kázat do synagogy. Byl tam člověk, který měl pravou ruku ochrnutou.
7 Anih zaehaih net o thai hanah, Sabbath niah nganna kami ngantuisak tih vai, tiah Farasinawk hoi ca tarik kaminawk mah anih to khet o.
Farizejové a učitelé zákona čekali, zdali se Ježíš odváží v sobotu toho muže uzdravit. Chtěli mít totiž záminku, aby Ježíše mohli obžalovat.
8 Toe anih mah nihcae poekhaih to panoek pae pongah, ban khaem kami khaeah, Angthawk ah loe kaminawk salakah angdoe ah, tiah a naa. To naah to kami loe angthawk moe, angdoet.
On však dobře znal jejich záměry, a přesto toho člověka s ochrnutou rukou vyzval, aby přišel k němu. Muž poslechl.
9 Jesu mah nihcae khaeah, Lok maeto kang dueng o han; Sabbath niah kahoih hmuen maw sak han hoih, to tih ai boeh loe kasae hmuen? Hinghaih pahlong maw, to tih ai boeh loe paduek? tiah a naa.
Ježíš pak oslovil všechny přítomné: „Ptám se vás, má se podle zákona konat v sobotu dobro, nebo zlo? Má se člověk zachránit, nebo nechat hynout?“
10 Nihcae boih a khet pacoengah, to kami khaeah, Ban payangh ah, tiah a naa. To kami mah ban to payangh, to naah anih ih ban loe kalah ban maeto baktih toengah hoih pae roep.
Když nikdo neodpovídal, řekl nemocnému: „Natáhni tu ruku!“Muž poslechl a jeho pravice byla zdravá.
11 Nihcae loe palungphui o; Jesu to kawbangmaw sak nahaeloe hoi tih, tiah maeto hoi maeto lok angdueng o.
Ježíšovi protivníci, na nejvyšší míru podráždění, se domlouvali, co by se dalo proti Ježíšovi podniknout.
12 Nito naah anih loe lawkthuih hanah mae nuiah caeh, aqum puek Sithaw khaeah lawk a thuih.
V těch dnech vystoupil Ježíš na horu, aby se modlil. Celou noc hovořil s Bohem.
13 Khawnbang khodai naah loe, a hnukbang kaminawk to angmah khaeah kawk: kami hatlai hnettonawk to a qoih, nihcae to patoeh ih kaminawk, tiah ahmin paek;
Když se rozednilo, svolal všechny svoje učedníky, které pak nazval apoštoly.
14 Simon doeh (Piter, tiah ahmin paek), anih ih amnawk Andru, Jakob, Johan, Philip, Batholomu,
Byli to: Šimon, kterému dal nové jméno Petr, jeho bratr Ondřej, Jakub, Jan, Filip, Bartoloměj,
15 Mathai, Thomas, Alpheaus capa Jakob, Zealot, tiah kawk ih Simon,
Matouš – původně výběrčí Levi, Tomáš, Jakub – syn Alfeův, Šimon – bývalý příslušník tajné organizace radikálů,
16 Jakob amnawk angmah kangphat taak kami, Judas Iskariot cae to a qoih.
Juda – syn Jakubův a Jidáš Iškariotský, který později Ježíše zradil.
17 Anih loe nihcae hoi nawnto mae nui hoiah anghum tathuk, tangtling ahmuen to phak naah angdoet, a hnukbang kaminawk, Judea prae, Jerusalem vangpui, Tura hoi Sidon tuipui taengah kaom pop parai kaminawk loe anih ih lok to tahngaih o moe, nihcae nathaih hoisak hanah anih khaeah angzoh o;
Když pak sestoupili na rovné prostranství, očekával je už veliký dav Ježíšových stoupenců i mnoho lidí z Jeruzaléma, z celého Judska i z pobřežních měst Týru a Sidónu.
18 to kaminawk loe taqawk mah naeh ih kami ah oh o, toe nihcae loe ngantui o.
Přišli, aby si poslechli jeho kázání a dali se uzdravit. Vyléčil tam celou řadu duševně chorých.
19 Anih khae hoiah thacakhaih to tacawt moe, nihcae to ngantuisak boih pongah, minawk boih mah anih to sui hanah koeh o.
Lidé se ho chtěli alespoň dotknout, protože z něho vycházela uzdravující moc.
20 A hnukbang kaminawk to khet moe, Nangcae kamtang kaminawk taham na hoih o: Sithaw prae loe nangcae ih ni.
Ježíš se obrátil na své učedníky a řekl: „Radujte se, vy chudí, protože vám bude patřit Boží království.
21 Nangcae vaihi zok amthlam kaminawk taham na hoih o: zok nam hah o tih. Nangcae vaihiah qah kaminawk taham na hoih o: na pahnui o tih.
Radujte se, kdo teď hladovíte, protože Bůh vás nasytí. Radujte se i vy, kdo teď pláčete, protože jednou se budete smát.
22 Kami Capa pongah, kaminawk mah ang hnukma o, ang pahnawt o, ang zoeh o, ahmin kasae ang thuih o naah, tahamhoih kami ah ni na oh o.
Radujte se, když vás budou nenávidět, vyženou jako prašivé a pošpiní vaše jména, protože se hlásíte k Synu člověka.
23 To na niah nangcae loe anghoehaih hoiah amloep oh: khenah, nangcae hanah kalen parai tangqum to van ah oh: nihcae ampanawk mah tahmaanawk mataeng doeh to tiah ni sak o.
Radujte se a prozpěvujte si, protože vás v nebi čeká velká odměna. Stejným způsobem zacházeli jejich předkové s Božími proroky.
24 Toe nangcae angraengnawk khosak na bing o! Nangmacae patloephaih to na hnuk o boeh.
Ale běda vám, bohatí, protože vy už máte svoje potěšení.
25 Nangcae zok amhah kaminawk khosak na bing o! Zok nam thlam o tih. Nangcae vaihiah pahnui kaminawk khosak na bing o! Palung na naa o ueloe, na qah o tih.
Běda vám, sytí, však budete jednou hladovět. Běda vám, kteří se lehkomyslně smějete, protože jednou budete hořce plakat a naříkat.
26 Kami boih mah pakoeh ih kaminawk, khosak na bing o! To tiah ni nihcae ih ampanawk mah kamro tahmaanawk pakoeh o.
Běda vám, jestliže vás všichni chválí, vždyť tak se za starodávna chovali k falešným prorokům.
27 Toe ka lok tahngai kami, kang thuih o, na misanawk to palung oh, nangcae hnuma kaminawk khaeah kahoih hmuen to sah oh,
Vám pak, moji posluchači, radím: Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kteří vás nenávidí.
28 nangcae kasae thui kaminawk tahamhoihaih paek oh, nangcae raihaih paek kaminawk hanah lawkthui pae oh.
Přejte dobré věci těm, kteří vás proklínají, a modlete se za ty, kteří vám činí bezpráví.
29 Na tangbaeng maeto bang tabaeng kami khaeah kalah tangbaeng maeto doeh patueng paeh; nang ih kahni la ving kami hanah laihaw kalen doeh paek han paawt hmah.
Tomu, kdo tě uhodí do tváře, nastav i druhou. Tomu, kdo ti bere kabát, přidej i košili.
30 Nangcae khaeah hmuen hni kaminawk hanah paek oh, nang ih hmuen la ving kaminawk khaeah hni let hmah.
Každému, kdo tě o něco prosí, dej, a jestliže tě někdo okradl, nevymáhej to zpátky.
31 Minawk mah na nuiah saksak han na koeh ih baktih toengah minawk nuiah doeh sah ah.
Jak chcete, aby s vámi lidé jednali, tak s nimi jednejte vy.
32 Nangcae palung kami khue to na palung o nahaeloe, atho timaw om tih? Kazae kaminawk mah mataeng doeh nihcae palung kaminawk to palung o toeng bae.
Jakou čekáte od Boha pochvalu, když milujete jen ty, kteří milují vás? To umějí lidé, kteří se na Boha neptají.
33 Nangcae nuiah kahoih hmuen sah kaminawk khae khue ah kahoih hmuen na sak o nahaeloe, atho timaw om tih? Kazae kaminawk mah mataeng doeh to tiah sak o toeng bae.
Jestliže jednáte dobře jen s těmi, kteří se k vám chovají slušně, jaké uznání od Boha čekáte?
34 Pathok thai tih, tiah na poek o ih kaminawk khae khue ah hmuenmae na coi o sak nahaeloe, atho timaw om tih? Kazae kaminawk mah mataeng doeh kapop ah hnuk hanah kazae kaminawk khaeah a coi o sak toeng bae.
A myslíte, že Bůh ocení, když půjčujete jenom těm, kteří vám to vždycky vrátí? Tak to přece na světě chodí, že si lidé půjčují, jenom když mají jistotu, že o nic nepřijdou. Ale vy jednejte jinak.
35 Toe na misanawk to palung oh, kahoih hmuen to sah oh loe, pathok let han oephaih tawn ai ah coi o sak ah; to tiah nahaeloe nangcae han kalen parai tangqum to om ueloe, Kasang koek ih caa ah na om o tih: anih loe kawnhaih lok thui thai ai kaminawk hoi kazae kaminawk khaeah mataeng doeh tahmenhaih to tawnh.
Milujte své nepřátele, konejte dobro, půjčujte a nevymáhejte zpět. Vždyť vás čeká bohatá odměna. Budete jednat jako Boží děti.
36 Nangcae ampa loe palungnathaih to tawnh, to tiah nangcae mah doeh palungnathaih to tawn o toeng ah.
Vždyť Bůh je dobrý i k lidem nevděčným a zlým. Buďte tedy velkorysí jako váš Otec.
37 Lokcaekhaih na tongh o han ai ah, minawk to lokcaek o hmah: padaenghaih na hnuk o han ai ah, minawk to padaeng o hmah: minawk zaehaih tahmen oh, tahmenhaih na hnu o toeng tih:
Nesuďte nikoho, a Bůh vás také nebude soudit. Nezavrhujte nikoho, a ani Bůh vás nezavrhne, odpouštějte, a Bůh vám také odpustí.
38 paek oh, na paek o toeng tih; minawk mah kahoih ah ang noek pae o moe, paek khue khawt ai ah, kakoi mongah na hnawt pae o tathuk ueloe, nawnto ahoek pacoengah, kamthlai pok ah na saoek nuiah na krai pae o tih. Minawk han na noek pae o ih baktih toengah, na noek pae o let tih, tiah a naa.
Dávejte ochotně, a Bůh vás zahrne svými dary. Bůh neskrblí, ale dává vrchovatou míru. Jak tedy odměříte lidem, tak bude odměřeno i vám.“
39 Anih mah nihcae khaeah patahhaih lok a thuih pae, Mikmaeng mah mikmaeng to hoi thai tih maw? Hoi nahaeloe tangqom thungah krah hoi hmaek mak ai maw?
Ježíš použil také několika přirovnání: „Slepec přece nepovede slepého, vždyť by oba spadli do jámy.
40 Ca amtuk kami loe anih patukkung pongah kop kue ai: toe mi kawbaktih doeh kakoep ah amtuk kami loe anih patukkung baktiah om tih.
Učedník nezná tolik jako mistr; teprve když se vyučí, může se mu podobat.
41 Tipongah na mik thungah kaom anuen to panoek ai ah, nawkamya mik thung ih anuen to na khet pae loe?
Proč se staráš o pilinu v oku svého bližního a polena ve svém oku si nevšímáš?
42 To tih ai boeh loe na mik thung ih anuen mataeng doeh hnu ai ah, kawbangmaw nawkamya khaeah, Nawkamya, na mik thung ih anuen to kang lak pae han, tiah na thui thai tih? Nang angsah cop kami! Na mik thung ih anuen to la hmaloe ah, to pacoengah ni na mik to amtueng ueloe, nawkamya mik thung ih anuen to na la pae thai tih.
Jak můžeš říkat svému bratrovi: ‚Dovol, odstraním ti pilinu z oka, ‘a přehlížet poleno ve svém vlastním oku? Pokrytče, nejprve si vyčisti své vlastní oko, a teprve potom jasně uvidíš, co potřebuje tvůj bratr.
43 Kahoih thing loe athaih kasae athai vai ai; to baktih toengah kasae thing mah doeh kahoih athaih to athai vai ai.
Štěpovaný strom nerodí plané ovoce a žádný planý strom nenese ušlechtilé ovoce.
44 Angmah ih athaih hoiah akung kawng to panoek thaih. Mi mah doeh soekhring thing hoiah thaiduet thaih to pakhrik vai ai, soekhring takha thung hoiah doeh nihcae mah misurthaih pakhrik o vai ai.
Jakost stromu se pozná podle ovoce, které dává. Z trní se nesklízejí fíky ani z bodláků hrozny.
45 Kahoih kami loe a palung thungah akom kahoih hmuen to a sinh, kahoih ai kami loe a palung thungah kaom kahoih ai hmuen to a sinh: palung thungah koi kamtlai to ni pakha hoiah thuih.
Člověk je schopen konat skutečné dobro jen tehdy, je-li jeho srdce plné dobra. Když je však jeho srdce naplněno zlem, šíří jenom zlo. Čím srdce naplněno, tím ústa přetékají.
46 Ka thuih ih hmuennawk to sah ai ah, tikhoe Angraeng, Angraeng, tiah nang kawk o loe?
Proč mi stále říkáte: Pane, Pane, a neděláte, co vám říkám?
47 Mi kawbaktih doeh kai khaeah kangzo, ka loknawk to tahngai moe, thuih ih loknawk baktih toengah sah kami loe kawbaktih hmuen hoiah maw anghmong, tito kang patuek o han:
Každý, kdo ke mně přichází a naslouchá tomu, co říkám, a řídí se podle toho, podobá se člověku, který začal stavět dům a vykopal základy hluboko ve skále. Když se přihnala povodeň, dům se ani nepohnul, protože měl dobré základy.
48 anih loe im sah kami maeto hoiah anghmong, anih mah long to kathuk ah takaeh moe, thlung nuiah im to sak: tuiphu angthawk moe, tui mah to im to tanawt naah, thlung nuiah sak ih im ah oh pongah, anghuen ai.
49 Toe ka lok to thaih moe, sah ai kami loe, kacakah angdoethaih ahmuen kaom ai long a nuiah im sah kami hoiah anghmong; tui mah a im to tha hoiah tanawt naah, akra ai ah amtimh roep; to im amrohaih loe len parai, tiah a naa.
Každý, kdo mě slyší, ale neřídí se podle toho, podobá se člověku, který si vystavěl dům bez základů: dům smetla povodeň.“
