Luka 15
1 Tamut cong kaminawk hoi kazae kaminawk loe a lok tahngai hanah anih khaeah angzoh o.
Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
2 To naah Farasinawk hoi ca tarik kaminawk mah, Hae kami loe kami zaenawk to kawk moe, nihcae hoi nawnto buh a caak, tiah laisaep o thuih.
I reptali farizeové a zákonníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá, a jí s nimi.
3 To naah anih mah nihcae khaeah, hae patahhaih lok hae thuih pae,
I pověděl jim podobenství toto, řka:
4 nangcae thung ih kami maeto mah tuu cumvaito tawnh, to thungah maeto anghmaa ving nahaeloe, qui takawt, takawtto tuunawk to praezaek ah caehtaak ueloe, kanghmaa maeto hnu ai karoek to pakrong mak ai maw?
Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
5 A hnuk let naah loe, anghoehaih hoiah angmah ih palaeng nuiah a koeng.
A nalezna, vložil by na ramena svá s radostí.
6 Im ah a phak naah, ampuinawk hoi imtaeng kaminawk to nawnto a kawk moe, nihcae khaeah, Kanghmaa kaimah ih tuu to ka hnuk let boeh, anghoe o haih ah, tiah a naa.
A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
7 Kang thuih o, to baktih toengah dawnpakhuem kangaih ai kami qui takawt, takawtto pongah loe, dawnpakhuem kami zae maeto nuiah van ah anghoe o kue tih.
Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
8 To tih ai boeh loe nongpata mah a tawnh ih phoisa dip hato thungah maeto tahmat ving nahaeloe, anih mah hmai paang ueloe, im to pahuih pacoengah, phoisa dip hnu ai karoek to kahoihah pakrong mak ai maw?
Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
9 Anih mah phoisa to hnuk naah, angmah ih ampuinawk hoi imtaeng kaminawk to nawnto kawk moe, ka tahmat ih phoisa to ka hnuk boeh, anghoe o haih ah, tiah a naa.
A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, nebo jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
10 To baktih toengah, Kang thuih o, Sithaw ih van kaminawk hmaa ah dawnpakhuem kazae kami maeto nuiah anghoehaih to oh, tiah a naa.
Takť, pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
11 Anih mah, Kami maeto mah capa hnetto tawnh:
Řekl také: Člověk jeden měl dva syny.
12 capa kanawk mah ampa khaeah, Pa, ka toep han koi qawk to na paek ah, tiah a naa. To pongah ampa mah nihnik hanah qawk to pazet pae.
Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
13 Akra ai ah a capa kanawk loe hmuennawk to lak boih moe, prae kangthla ah caeh; to prae ah a tawnh ih hmuennawk to kanawm acaeng haih boih.
A po nemnohých dnech, shromáždiv všecko mladší ten syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, byv prostopašně živ.
14 A tawnh ih hmuennawk to patoh boih pacoengah loe, to prae ah kanung parai takang to thoh; to naah anih loe amtanghaih mah kae.
A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
15 Anih loe toksak hanah to ih prae kami maeto khaeah caeh; to kami mah anih to ok pacah hanah angmah ih lawk ah patoeh.
I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal na pole své, aby pásl vepře.
16 Anih loe zok amthlam loiah ok mah caak ih canghum mataeng doeh caak han a khit: toe mi mah doeh buh to paek o ai.
I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, ale žádný nedával jemu.
17 To naah anih mah, Kam pa mah patoeh hanah pacae ih tamnanawk mah mataeng doeh nae laek caa laek ai ah caaknaek a tawnh o, kai loe zok kamthlam ah ka paqam tom boeh!
Přišed pak sám k sobě, řekl: Jak mnozí nájemníci u otce mého hojnost mají chleba, a já hladem mru!
18 Kang thawk moe, kam pa khaeah ka caeh han, anih khaeah, Pa, van hoi na hmaa ah ka zae boeh,
Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
19 na capa, tiah kawk han doeh kam cuk ai boeh: patoeh han na thlai ih tamna maeto baktiah na omsak ah, tiah ka naa han, tiah a poek.
Aniž jsem hoden více slouti synem tvým. Učiň mne jako jednoho z nájemníků svých.
20 Anih loe angthawk moe, ampa khaeah caeh. Toe anih loklam kangthla ah oh naah, ampa mah anih to hnuk, to naah tahmenhaih tawnh pongah cawnh moe, anih to takop pacoengah, a mok.
I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím byv hnut, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
21 Capa mah ampa khaeah, Pa, van hoi na mikhnuk ah ka zae boeh, na capa ah kawk han doeh kam cuk ai boeh, tiah a naa.
I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, aniž jsem hoden více slouti synem tvým.
22 Toe ampa mah a tamnanawk khaeah, Kahoih koek khukbuen to sin oh loe, anih to angkhuk o sak ah; a banpazung ah bantuek to abuen o sak ah loe, a khok ah khokpanai bum to abuen o sak ah:
I řekl otec služebníkům svým: Přineste to roucho první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
23 kathawk maitaw to haeah hoi oh loe, bop oh; caa o si loe, nawm o si:
A přivedouce to tele tučné, zabíte, a hodujíce, buďme veseli.
24 hae ka capa loe duek boeh, toe a hing let; anih loe anghmat boeh, toe hnuk let boeh, tiah a naa. Nihcae mah nawmhaih poih to sak o.
Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
25 To naah a capa kacoeh loe lawk ah oh: anih loe angzoh, im phak tom naah loe, katoeng tamoi tuen hoiah hnawhhaih loknawk to a thaih.
Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
26 Anih mah a tamna maeto kawk moe, haeah timaw sak o? tiah dueng.
I povolav jednoho z služebníků, otázal se, co by to bylo.
27 Tamna mah anih khaeah, Nam nawk amlaem let boeh, ngantui ta hoi ngancuem ah phak let boeh pongah, nam pa mah kathawk maitaw to boh pae, tiah a naa.
A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
28 A capa kacoeh loe palungphui pongah, imthung ah akun ai: to pongah ampa mah caeh moe, anih to pathloep.
I rozhněval se, a nechtěl vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
29 Anih mah ampa khaeah, Khenah, saning hae zetto thung na tok kang sak pae, natuek naah doeh na thuih ih lok to ka aek vai ai to mah, kam puinawk hoi kanawm poihsak hanah maeh caa maeto mataeng doeh nang paek ai:
A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázaní tvého nepřestoupil, a však nikdy jsi mi nedal kozelce, abych s přátely svými vesel pobyl.
30 toe tangzat zaw kami hoiah nang ih hmuenmaenawk pasaeng boih, hae na capa angzoh naah loe, kathawk maitaw to na boh pae, tiah a naa.
Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu to tele tučné.
31 To naah ampa mah anih khaeah, Ka capa, nang loe kai khaeah na oh poe, ka tawnh ih hmuenmaenawk boih loe nang ih ni.
A on řekl jemu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
32 Hae nam nawk loe duek boeh, toe a hing let; anih loe anghmat boeh, toe hnuk let boeh pongah, oephaih poih a sak o han oh, tiah a naa.
Ale veseliti a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
