Johan 4
1 (Jesu mah loe tuinuemhaih to paek ai, a hnukbang kaminawk mah ni paek o, ) toe Jesu loe Johan pongah hnukbang kaminawk pop kue ah tawnh, kapop kue tuinuemhaih paek ti, tiah Farasinawk mah thaih o boeh, tiah Angraeng mah panoek naah,
A jakž poznal Pán, že slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil než Jan,
(Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho, )
3 Judea prae to tacawt taak moe, Kalili ah a caeh let.
Opustil Judstvo, a odšel opět do Galilee.
4 To tiah a caeh naah Samaria prae thung hoiah caeh han angaih.
Musil pak jíti skrze Samaří.
5 Anih loe caeh moe, Jacob mah a capa Joseph khaeah paek ih lawk taeng ih, Samaria prae thungah kaom Sikar, tiah kawk ih avang to phak.
I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedlé popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
6 To ahmuen ah loe Jacob mah takaeh ih tuikhaw to oh, Jesu loe kholong caeh angpho pongah tuikhaw nuiah anghnut: to naah atue tarukto thuemtham oh boeh.
Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo okolo šesté hodiny.
7 Samaria nongpata maeto loe tuidok hanah angzoh: Jesu mah anih khaeah, Naek han tui na paek ah, tiah a naa.
I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréž řekl Ježíš: Dej mi píti.
8 (A hnukbang kaminawk loe buh qan hanah avang ah caeh o.)
Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.
9 Samaria nongpata mah anih khaeah, Judah kami maeto ah na oh to mah, kawbangmaw Samaria nongpata, kai khaeah naek han tui nang hnik loe? Judahnawk loe Samari kaminawk hoi angkom o ai bae, tiah a naa.
I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
10 Jesu mah nongpata khaeah, Tui naek han na paek ah, tiah nang khaeah lokthui kami, Sithaw ih tangqum to na panoek soe nahaeloe, nang mah ni anih khaeah na hni ueloe, anih mah hinghaih tui to na paek tih, tiah a naa.
Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a kdo jest ten, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dal by tobě vody živé.
11 Nongpata mah anih khaeah, Patukkung, nang loe tui sohhaih tidoeh na tawn ai, tuikhaw loe thuk parai bae: to hinghaih tui loe naa hoiah maw na hnu tih?
I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
12 Nang loe kaicae ampa Jakob pongah na len kue maw? Anih loe angmah doeh, a caanawk hoi a pacah ih moinawk mah doeh naek o ih, tuikhaw to kaicae hanah ang paek, tiah a naa.
Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
13 Jesu mah anih khaeah, Mi kawbaktih doeh hae tui nae kami loe tui anghae let tih:
Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
15 Nongpata mah anih khaeah, Patukkung, tui kang haeh han ai, haeah tuidok han ai ah, to tui to na paek khae, tiah a naa.
Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, abych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
16 Jesu mah anih khaeah, Caeh ah loe, na sava to kawk pacoengah, haeah angzo ah, tiah a naa.
Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přiď sem.
17 To naah nongpata mah, Sava ka tawn ai, tiah a naa. Jesu mah nongpata khaeah, Sava ka tawn ai, tiah na thuih ih lok loe amsoem:
Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
18 sava pangato na tawnh boeh; vaihi na tawnh ih nongpa doeh na sava na ai ni: na thuih ih lok loe amsoem, tiah a naa.
Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
19 Nongpata mah anih khaeah, Patukkung, nang loe tahmaa maeto ah na oh, tito kang panoek.
Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
20 Kaicae ampanawk loe hae mae ah sithaw bok o; nangcae mah loe Jerusalem ah ni kaminawk mah Sithaw bok han oh, tiah na thuih o, tiah a naa.
Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdež náleží se modliti.
21 Jesu mah anih khaeah, Nongpata, Kai hae na tang ah, hae mae ah na ai, Jerusalem ah doeh na ai ah, Pa na bok o haih atue to phak tom boeh.
Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
22 Nangcae loe na panoek o ai ih hmuen to na bok o: kaicae loe panoek ih hmuen to ni ka bok o: pahlonghaih loe Judahnawk ih ni.
Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
23 Toe Sithaw bok kaminawk mah Pa to Muithla hoi loktang ah bokhaih atue to pha tih, vaihi doeh phak boeh: Ampa loe to tiah Anih bok kaminawk to ni pakrong.
Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
24 Sithaw loe Muithla ah oh: Anih bok kaminawk loe Muithla hoi loktang ah bok o han oh, tiah a naa.
Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
25 Nongpata mah anih khaeah, Kri, tiah kawk ih Messiah angzo tih, tito ka panoek: anih angzoh naah loe kaicae hanah hmuennawk to thui boih tih, tiah a naa.
Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, kterýž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
26 To naah Jesu mah anih khaeah, Nang khaeah lokthui Kai loe Anih to boeh ni, tiah a naa.
Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
27 To nathuem ah a hnukbang kaminawk to phak o, nongpata hoi lok kapae Anih to hnuk o naah dawnrai o: toe mi mah doeh timaw na koeh? To tih ai boeh loe tikhoe nongpata hoiah lok na paeh loe? tiah dueng o ai.
A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, a však žádný neřekl: Nač se ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
28 To nongpata loe tui laom to caehtaak moe, avang thungah caeh pacoengah, kaminawk khaeah,
I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
29 angzo oh loe, ka sak ih hmuennawk boih thui kami to khen oh: hae kami loe Kri na ai maw? tiah a naa.
Poďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
30 Kaminawk loe avang thung hoiah tacawt o moe, anih khet hanah caeh o.
Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
31 To naah a hnukbang kaminawk mah, Patukkung, buhcaa raeh, tiah a naa o.
Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
32 Toe anih mah nihcae khaeah, Na panoek o ai ih buhcaak han ka tawnh, tiah a naa.
A on řekl jim: Jáť mám pokrm jísti, kteréhož vy nevíte.
33 To pongah a hnukbang kaminawk mah, Kami maeto mah caak han buh sinh pae mue, tiah maeto hoi maeto thuih o.
Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
34 Jesu mah nihcae khaeah, Kai patoehkung koehhaih to sak moe, anih ih tok sak pacoeng pae haih loe, Kai ih buh ah oh.
Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, kterýž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
35 Khrah palito pacoengah loe cang aah han khawt boeh, tiah na thuih o na ai maw? Khenah, kang thuih o, Mikpadai oh loe, lawknawk ho khen o noek ah; caang aah han hmin boeh.
Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí svých, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
36 Cang aat kami loe atho to hnuk moe, dungzan hing hanah athaih to pakhrik: to naah ni caang tuh kami hoi aat kami to anghoe hoi hmaek tih. (aiōnios g166)
Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, radoval se spolu, i kdo žne. (aiōnios g166)
37 Kami maeto mah patit moe, maeto mah aah, tiah thuih ih lok loe amsoem.
Nebo v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, kdož rozsívá, a jiný, kterýž žne.
38 Tok na sah o ai ih lawk ah cang aah hanah kang patoeh o: kalah kaminawk mah toksak o, nangcae loe nihcae toksakhaih thungah na kun o, tiah a naa.
Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
39 Nongpata mah, Ka sak ih hmuennawk ang thuih boih, tiah thuih pongah to avang thung ih paroeai Samaritan kaminawk mah Anih to tang o.
Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč té ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
40 Samaritan kaminawk anih khaeah caeh o naah, nihcae khaeah cam pae hanah Anih to tahmenhaih hnik o, to pongah nihcae khaeah ni hnetto a cam pae.
A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
41 Anih mah thuih ih lok pongah paroeai kaminawk mah tanghaih to tawnh o;
A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
42 nihcae mah to nongpata khaeah, Nang mah thuih ih lok pongah na ai ni, kaimacae khaeh mah anih ih lok to ka thaih o moe, hae kami loe long pahlongkung, Kri ni, tiah ka panoek o pongah ni, vaihi ka tang o, tiah a naa o.
A ženě té řekli: Již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě spasitel světa, Kristus.
43 Toah ni hnetto cam pacoengah, Kalili bangah a caeh.
Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
44 Tahmaa loe angmah prae ah pakoeh ah om vai ai, tiah Jesu angmah khaeh mah thuih.
Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v poctivosti není.
45 Anih Kalili ah phak naah, Kalili kaminawk mah anih to dawt o, nihcae doeh poihkung ah caeh o toeng, Jerusalem poihkung ah Anih mah sak ih hmuennawk to nihcae mah hnuk o boih.
A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli k svátku.
46 Jesu loe tui misurtui ah angcoengsakhaih, Kalili prae thung ih Kana avang ah caeh let. Kapernuam avang ah a capa nganna angraeng maeto oh.
Tedy opět přišel Ježíš do Kány Galilejské, kdež učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
47 Anih mah Jesu Judea prae hoi Kalili prae ah angzoh ti, tiah thaih naah, anih khaeah caeh moe, kadueh duih a capa to ngantuisak hanah tahmenhaih hnik.
Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
48 Jesu mah anih khaeah, Dawnrai hmuen hoi angmathaihnawk na hnu o ai ah loe, na tang o mak ai, tiah a naa.
I řekl jemu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
49 To naah angraeng mah anih khaeah, Angraeng, ka capa dueh ai naah angzo tathuk raeh, tiah a naa.
Dí jemu ten královský služebník: Pane, podiž prvé, nežli umře syn můj.
50 Jesu mah anih khaeah, Caeh lai ah, na capa loe ngantui boeh, tiah a naa. Jesu mah thuih ih lok to a tang pongah, anih loe angmah im ah amlaem.
Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil jemu Ježíš, a šel.
51 Loklam ah a caeh li naah, a tamnanawk angzoh o moe, anih khaeah, Na capa loe ngantui boeh, tiah thuih pae o.
Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali, řkouce: Syn tvůj živ jest.
52 Natuek naah maw a capa ngantui let, tiah a dueng naah, Cangduem atue sarihto naah ngantui let, tiah a thuih pae o.
Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
53 To atue nathuem ah ni, Jesu mah anih khaeah, Na capa loe ngantui boeh, tiah a thuih pae, tito ampa mah panoek; to pongah angmah hoi a imthung takoh kaminawk boih mah tang o.
Tedy poznal otec, že právě ta hodina byla, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
54 Hae loe Jesu mah Judea prae hoi Kalili prae ah caeh naah, sak ih dawnrai hmuen vai hnetto haih ah oh.
To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.
