Job 8
1 To naah Shuh acaeng Bildah mah,
Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2 hae baktih hmuen kawngnawk hae vai nazetto maw na thuih han vop? Na pakha hoi tacawt loknawk loe nasetto maw takhi baktiah thacak vop tih?
Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých budou jako vítr násilný?
3 Sithaw loe katoeng ai ah lokcaek maw? Katoeng ah lokcaekhaih to Thacak Sithaw mah phrae ving tih maw?
Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4 Na caanawk mah a nuiah hmuen sakpazae o pongah, a sakpazae o haih baktih toengah, anih mah nihcae to thuitaek;
Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5 toe Sithaw khaeah nang qoi moe, Thacak Sithaw khaeah tahmenhaih na hnik nahaeloe,
Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6 na ciim moe, na toeng nahaeloe, vaihi nang hanah angthawk ueloe, katoengah kho na sakhaih ahmuen to qoengsak tih.
A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7 Nam tong tangsuek naah thoengkae cadoeh, hnukkhuem ah loe lensawkhaih hoiah na qoeng tahang tih.
A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8 Kalaem tangcae atue to dueng ah, nam panawk mah tongh o ih hmuennawk to dueng ah loe poek ah;
Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9 (aicae loe zangduem ah ni tapen o vop, to pongah tidoeh a panoek o ai, long nuiah aicae khosakhaih aninawk loe tahlip ah ni oh.)
(Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
10 Nihcae mah loe palung tang hoi patuk ueloe, na thuitaek o mak ai maw?
Zdaliž tě oni nenaučí, a nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11 Cakrungkung baktih akung loe tangnong om ai ahmuen ah amprawk thai maw? Tui taeng ih phroh loe tui om ai ah ampraek thai maw?
Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12 To akung loe amprawk tahang naah, aqam hing suep pongah mi mah doeh aat ai; toe kalah qam pongah azaem zoi kue.
Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13 Sithaw pahnet kaminawk caehhaih loklam doeh to tiah oh; Sithaw tidoeh sah ai kami oephaih loe amro tih.
Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, tak, pravím, naděje pokrytce zahyne.
14 Nihcae oephaih loklam loe amro tih, nihcae amhahaih loe bongpaha tazae baktiah ni om tih.
Klesne naděje jeho, a doufání jeho jako dům pavouka.
15 Anih loe angmah im ah amha, toe angdoe thai ai; a ban hoi patawnh, toe cak ai.
Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16 To baktih kami loe ni bet naah hing suep moe, tanghang mah takha to khuk boih.
Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17 A tangzun mah thlung to zaeng boih moe, thlung salakah tangzun sakhaih ahmuen to pakrong.
Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, i na místech skalnatých rozkládá se.
18 Toe kami mah a ohhaih ahmuen hoiah aphongh ving naah loe, a ohhaih ahmuen mah anih khaeah, Nang hae kang hnuh vai ai, tiah naa ueloe, angphat taak tih.
A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, řka: Nevidělo jsem tě:
19 Khenah, anih anghoehaih loklam loe to tiah oh; anih amprawkhaih ahmuen ah, kalah thingnawk to amprawk o lat tih.
Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20 Khenah, coek koi om ai kami to Sithaw mah haek ai; kasae hmuen sah kami doeh abomh ai:
Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21 anih mah na pakha to pahnuisak ueloe, na pahni to anghoehaih hoiah koisak tih.
Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,
22 Nang hnuma kaminawk to azatsak tih, kasae kami ohhaih im to anghma tih boeh, tiah a naa.
Když nenávidící tebe v hanbu oblečeni budou, a stánku lidí bezbožných nikdež nebude.
