< Jakob 3 >

1 Nawkamyanawk, patukkung ah na oh o boih hanah poek o hmah, aicae loe karai kue lokcaekhaih a tong o tih, tito panoek oh.
Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali.
2 Aicae boih paroeai hmuen sakpazaehaih a tawnh o. Lokthuih pazae ai kami loe, kakoep kami ah oh moe, takpum boih angsum thaih kami ah oh.
V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati také všecko tělo.
3 Khenah, lok tahngaih thai hanah, aicae mah hrang ih tahmawh to a moem pae o; to naah ni hrang ih takpum boih paqoi thaih.
An, my koňům udidla v ústa dáváme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme.
4 Palongpuinawk ho khen oh, len o parai e, takhi kaham mah koeh baktiah hmuh thaih, toe palongpui mongkung mah loe amonghaih cung tetta hoiah ni a caeh koehhaih baktiah paqoi.
An, i lodí tak veliké jsouce, a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje.
5 To baktih toengah palai doeh takpum thungah kaom hmuen tetta ah ni oh, toe amoek parai. Khenah, tetta hmai mah taw to kangh boih!
Tak i jazyk malý oud jest, a však veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!
6 Palai loe hmai ah oh moe, long zaehaih ah oh: to baktih toengah palai loe aicae takpum thungah oh moe, takpum to amhnongsak boih, takpum hmai kangsak hanah, hell hmai thungah kraksak. (Geenna g1067)
Jazyk pak jest oheň a svět nepravosti. Takť jest postaven jazyk mezi oudy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného. (Geenna g1067)
7 Moi kasannawk, tavaanawk, pahuinawk hoi tuipui thungah kaom moinawk boih mongsak thaih:
Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i zeměplazů, i mořských potvor bývá skroceno, a jest okroceno od lidí;
8 toe palai loe mi kawbaktih mah doeh pazawk thai ai; thuitaek thai ai ih kasae ah oh moe, duekhaih kasoe ah oh.
Ale jazyka žádný z lidí skrotiti nemůže. Tak jest neskrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného.
9 Aicae mah ampa Sithaw to palai hoiah pakoeh moe, Sithaw hoi kanghmong ah sak ih kaminawk doeh aicae mah palai hoiah pasoih o.
Jím dobrořečíme Bohu Otci, a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným.
10 Pakha maeto thung hoiah tahamhoihhaih hoi tangoenghaih to tacawt. Nawkamyanawk, hae tiah oh han om ai.
Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.
11 Tuibap maeto thung hoiah tui kaluep hoi tui kakhaa tacawt thai maw?
Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkost i hořkost?
12 Nawkamyanawk, thaiduetkung mah Olive thaih athaih thai maw? To tih ai boeh loe misurkung mah thaiduet thaih athaih thai maw? Tuibap maeto thung hoiah tui kaluep hoi tui kakhrum tacawt thai ai.
Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané i sladké vody nevydává.
13 Nangcae thungah palungha kami hoi panoekhaih tawn kami oh maw? Om nahaeloe palunghahaih tuinom hoiah tacawt kahoih a toksakhaih to amtuengsak nasoe.
Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti.
14 Toe na palung thungah kasae uthaih maw, misa angcoeng koehhaih maw om nahaeloe, amoek o hmah loe, loktang lok aek hanah lok amlai o hmah.
Pakliť máte hořkou závist, a dráždění v srdci svém, nechlubte se, a neklamejte proti pravdě.
15 To baktih palunghahaih loe ranui bang hoiah angzo ai, long hoiah angzo palunghahaih, taksa koehhaih hoiah angzo palunghahaih, taqawk khae hoiah angzo palunghahaih ah ni oh.
Neníť ta moudrost s hůry sstupující, ale jest zemská, hovadná, ďábelská.
16 Uthaih hoi misa angcoenghaih kaom ahmuen ah loe, khosak anghmanghaih hoi congca kasae sakhaih to oh.
Nebo kdež jest závist a rozdráždění, tu i roztržka i všeliké dílo zlé.
17 Toe ranui bang hoi angzo palunghahaih loe, hmaloe koekah ciimcai moe, angdaehhaih, poeknaemhaih, kami tlim ah khosakhaih, palungnathaih hoiah koi pacoengah, athaih kahoih to athaih, mikhmai khethaih om ai, angsak cophaih doeh om ai.
Ale moudrost, kteráž jest s hůry, nejprvé zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství.
18 Angdaehhaih sah kaminawk loe toenghaih thingthai atii to monghaih hoiah haeh o.
Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.

< Jakob 3 >