Hebru 4
1 To pongah Anih anghakhaih thungah akun han lokkamhaih oh to mah, aicae loe akun ai ah om moeng tih, tiah mawn han oh.
Bojmež se tedy, aby snad opustě zaslíbení o vjití do odpočinutí jeho, neopozdil se někdo z vás.
2 Nihcae khaeah thuih ih lok baktih toengah, aicae khaeah doeh kahoih tamthanglok to thuih boeh: toe lok thaih kaminawk ih palung thungah tanghaih om ai pongah, nihcae han atho om ai.
Nebo i nám zvěstováno jest, jako i oněmno, ale neprospěla jim řeč slyšená, nepřipojená k víře těch, kteříž slyšeli.
3 Long sak amtong tangsuek nathuem hoiah boeh ni tok loe sak pacoeng boeh, toe Anih mah, Nihcae loe kang hakhaih thungah akun o thai mak ai, tiah palungphuihaih hoiah kasae lokkamhaih to ka sak boeh: tanghaih katawn aicae khue ni anghakhaihthungah a kun o tih, tiah thuih.
Neboť vcházíme v odpočinutí my, kteříž jsme uvěřili, jakož řekl: Protož jsem přisáhl v hněvě svém, žeť nevejdou v odpočinutí mé, ačkoli dokonána jsou díla od ustanovení světa.
4 Cabu thung ih ahmuen maeto pongah loe ni sarihto kawng to hae tiah thuih, Sithaw loe toksak boih pacoeng ni sarihto naah anghak.
Nebo pověděl na jednom místě o sedmém dni takto: I odpočinul Bůh dne sedmého ode všech skutků svých.
5 To pacoengah, Nihcae loe kang hakhaih thungah akun o mak ai, tiah a thuih let bae.
A tuto zase: Že nevejdou v odpočinutí mé.
6 To pongah thoemto kaminawk loe akun o tih, toe kahoih tamthanglok taphong hmaloe ih kaminawk loe tang o ai pongah, akun o thai mak ai.
A poněvadž vždy na tom jest, že někteří mají vjíti do něho, a ti, kterýmž prvé zvěstováno jest, nevešli pro nevěru,
7 Saning akra parai pacoengah Sithaw mah David khaeah, Vaihni, tiah thuih ih lok baktih toengah, Vaihniah a lok na thaih o nahaeloe, na palungthin to amtak o sak hmah, tiah thuih pae let.
Opět ukládá den jakýsi: Dnes, skrze Davida, po takovém času pravě, (jakož řečeno jest: ) Dnes uslyšíte-li hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých.
8 Jesu mah nihcae han anghakhaih paek boeh nahaeloe, Sithaw mah kalah anghakhaih ni to thuih let han angai mak ai boeh.
Nebo byť byl Jozue v odpočinutí je uvedl, nebylť by potom mluvil o jiném dni.
9 Toe Sithaw kaminawk hanah loe anghakhaih to oh vop.
A protož zůstáváť svátek lidu Božímu.
10 Sithaw mah a toksakhaih hoiah anghak baktih toengah, Sithaw anghakhaih thungah akun kami doeh a toksakhaih boih thung hoiah anghak toeng.
Nebo kdožkoli všel v odpočinutí jeho, takéť i on odpočinul od skutků svých, jako i Bůh od svých.
11 To pongah mi kawbaktih doeh tang ai kaminawk baktiah amtim o han ai ah, to anghakhaih thungah akun han tha pathok o si.
Snažmež se tedy vjíti do toho odpočinutí, aby někdo neupadl v týž příklad nedověry.
12 Sithaw lok loe hing moe, thacak, aha hnetto kaom sumsen pongah doeh noet kue, hinghaih hoi muithla, ahuh hoi tangkhring doeh pakhoih thaih, poekhaih hoi palung thungah atimhaihnawk doeh panoek thaih.
Živáť jest zajisté řeč Boží a mocná, a pronikavější nad všeliký meč na obě strany ostrý, a dosahujeť až do rozdělení i duše i ducha i kloubů i mozku v kostech, a rozeznává myšlení i mínění srdce.
13 Sak ih hmuen Anih hmaa ah amtueng ai tidoeh om ai: aicae lokcaek han kaom anih hmaa ah loe hmuennawk boih kamong tangcae bangkrai ah ni oh.
A neníť stvoření, kteréž by nebylo zjevné před oblíčejem jeho, nýbrž všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše.
14 Van ah kacaeh, kalen koek qaima, Sithaw Capa Jesu to a tawnh o pongah, a tawnh o ih tanghaih hae kacakah patawn o si.
Protož majíce velikého nejvyššího kněze, kterýž pronikl nebesa, Ježíše Syna Božího, držmež to vyznání.
15 Aicae ih qaima loe aicae thazokhaihnawk to panoek thai boih; Anih loe aicae mah tong ih baktih toengah pacuekhaih congca to tong toeng, toe zaehaih tawn ai.
Nebo nemáme nejvyššího kněze, kterýž by nemohl čitedlen býti mdlob našich, ale zkušeného ve všem nám podobně, kromě hříchu.
16 To pongah aicae loe angaih naah palungnathaih hoi tahmenhaih a hnuk o thai hanah, tahmenhaih angraeng tangkhang bangah misahoihaih hoiah anghnai o si.
Přistupmež tedy směle s doufáním k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství, a milost nalezli ku pomoci v čas příhodný.
