< Genesis 38 >

1 To naah Judah loe angmah ih nawkamyanawk to caehtaak moe, Adullam acaeng Hirah khaeah caeh tathuk.
Y ACONTECIÓ en aquel tiempo, que Judá descendió de con sus hermanos, y fuése á un varón Adullamita, que se llamaba Hira.
2 Judah mah to ah Kanaan acaeng Shuah canu to hnuk, anih to zu ah lak moe, a iih haih.
Y vió allí Judá la hija de un hombre Cananeo, el cual se llamaba Súa; y tomóla, y entró á ella:
3 Nongpata loe zokpomh moe, capa maeto sak; anih to Er, tiah ahmin phui.
La cual concibió, y parió un hijo; y llamó su nombre Er.
4 Nongpata loe zokpomh let moe, capa maeto sak, anih to Onan, tiah ahmin sak.
Y concibió otra vez, y parió un hijo, y llamó su nombre Onán.
5 Anih loe zokpomh let bae moe, capa maeto sak, anih to Shelah, tiah ahmin sak; to capa loe Kezib vangpui ah oh naah tapen.
Y volvió á concebir, y parió un hijo, y llamó su nombre Sela. Y estaba en Chezib cuando lo parió.
6 Judah mah a calu, Er hanah zu lak pae; anih ih ahmin loe Tamar.
Y Judá tomó mujer para su primogénito Er, la cual se llamaba Thamar.
7 Toe Judah ih calu Er loe, Angraeng mikhnuk ah kahoih ai kami ah oh; to pongah anih to Angraeng mah dueksak ving.
Y Er, el primogénito de Judá, fué malo á los ojos de Jehová, y quitóle Jehová la vida.
8 To naah Judah mah Onan khaeah, nam ya ih zu khaeah caeh ah, anih to zu haih ah loe nam ya han caa sah paeh, tiah a naa.
Entonces Judá dijo á Onán: Entra á la mujer de tu hermano, y despósate con ella, y suscita simiente á tu hermano.
9 Anih hoi sak ih caa loe angmah ih caa ah om mak ai, tito Onan mah panoek naah, am ya han caa sak pae han koeh ai pongah, amya ih zu khaeah iih naah, angmah ih atii to tasa bangah pathok ving.
Y sabiendo Onán que la simiente no había de ser suya, sucedía que cuando entraba á la mujer de su hermano vertía en tierra, por no dar simiente á su hermano.
10 To tiah sak ih hmuen to Angraeng mah koeh ai; to pongah anih doeh dueksak.
Y desagradó en ojos de Jehová lo que hacía, y también quitó á él la vida.
11 To pongah Judah mah angmah ih langah Tamar khaeah, Ka capa Shelah thendoeng ai karoek to nam pa im ah hmai ah, tiah a naa. Anih doeh amya hnik baktiah dueh moeng tih, tiah a poek. To pongah Tamar loe amlaem moe, ampa im ah a hmaih.
Y Judá dijo á Thamar su nuera: Estáte viuda en casa de tu padre, hasta que crezca Sela mi hijo; porque dijo: Que quizá no muera él también como sus hermanos. Y fuése Thamar, y estúvose en casa de su padre.
12 Nasetto maw oh pacoengah Shuah canu, Judah ih zu to duek; Judah palungsae dip pacoengah loe angmah ih tuu mui aat kaminawk khaeah, Adullam acaeng angmah ih ampui Hirah hoi nawnto Timnah vangpui ah caeh.
Y pasaron muchos días, y murió la hija de Súa, mujer de Judá; y Judá se consoló, y subía á los trasquiladores de sus ovejas á Timnath, él y su amigo Hira el Adullamita.
13 To naah nam qang loe tuu mui aah hanah Timnah vangpui ah caeh, tiah Tamar khaeah thuih pae o.
Y fué dado aviso á Thamar, diciendo: He aquí tu suegro sube á Timnath á trasquilar sus ovejas.
14 To naah lamhmai khukbuen to angkhring moe, a mikhmai to khuk khoep, a lu to zaeng pacoengah Timnah vangpui caehhaih loklam ah kaom, Enaim akunhaih khongkha taengah anghnut; Shelah loe thendoeng boeh, toe anih to zusak han koeh ai, tito a langah mah panoek.
Entonces quitó ella de sobre sí los vestidos de su viudez, y cubrióse con un velo, y arrebozóse, y se puso á la puerta de las aguas que están junto al camino de Timnath; porque veía que había crecido Sela, y ella no era dada á él por mujer.
15 Judah mah anih to hnuk naah, mikhmai to khuk khoep pongah, tangzat zaw nongpata mue, tiah a poek.
Y vióla Judá, y túvola por ramera, porque había ella cubierto su rostro.
16 (To nongpata loe angmah ih langah ni, tito panoek ai) pongah, anih khaeah loklam taengah caeh moe, Nang khaeah na iipsak ah, tiah a naa. Nongpata mah kai nang iih haih nahaeloe, timaw nang paek han? tiah a naa.
Y apartóse del camino hacia ella, y díjole: Ea, pues, ahora entraré á ti; porque no sabía que era su nuera; y ella dijo: ¿Qué me has de dar, si entrares á mí?
17 Anih mah, Maeh caa to kang pat han, tiah a naa. Nongpata mah to tiah nahaeloe to hmuen nang pat ai nathung ah hmuen maeto ka ban ah nang koeng thai tih maw? tiah a naa let.
El respondió: Yo te enviaré del ganado un cabrito de las cabras. Y ella dijo: Hasme de dar prenda hasta que lo envíes.
18 Nongpa mah tih hmuen maw kang koeng han loe? tiah a naa. Nongpata mah, Nangmah ih bantuek, banlakok hoi cunghet, tiah a naa. Anih mah to hmuennawk to nongpata hanah paek pacoengah, anih to a iih haih, to pongah nongpata loe zokpomh.
Entonces él dijo: ¿Qué prenda te daré? Ella respondió: Tu anillo, y tu manto, y tu bordón que tienes en tu mano. Y él se los dió, y entró á ella, la cual concibió de él.
19 To pacoengah nongpata loe angthawk moe, a caeh, anih mah mikhmai khukhaih kahni to angkhring moe, lamhmai khukbuen to angkhuk let.
Y levantóse, y fuése: y quitóse el velo de sobre sí, y vistióse las ropas de su viudez.
20 Judah mah nongpata khaeah suek ih hmuennawk to lak let hanah koeh pongah, angmah ih ampui Adullam acaeng khaeah maeh caa to a pat pae; toe anih mah nongpata to hnu ai boeh.
Y Judá envió el cabrito de las cabras por mano de su amigo el Adullamita, para que tomase la prenda de mano de la mujer; mas no la halló.
21 To naah to ahmuen ah kaom kaminawk khaeah, Enaim lam taengah kaom tangzat zaw nongpata loe naa ah maw oh? tiah a dueng. Nihcae mah, Haeah tangzat zaw nongpata om ai bae, tiah a naa o.
Y preguntó á los hombres de aquel lugar, diciendo: ¿Dónde está la ramera de las aguas junto al camino? Y ellos le dijeron: No ha estado aquí ramera.
22 Anih loe Judah khaeah amlaem let moe, To nongpata to ka hnu ai boeh; to ah kaom kaminawk mah doeh haeah tangzat zaw kami om ai, tiah ang naa o, tiah a thuih pae.
Entonces él se volvió á Judá, y dijo: No la he hallado; y también los hombres del lugar dijeron: Aquí no ha estado ramera.
23 To naah Judah mah, Khenah, hae maeh caa hae ka pat pae, toe nongpata to na hnu ai boeh pongah, nongpata mah to ih hmuennawk to angmah han la nasoe, to tih ai nahaeloe azat apaw hoi moeng tih boeh, tiah a naa.
Y Judá dijo: Tómeselo para sí, porque no seamos menospreciados: he aquí yo he enviado este cabrito, y tú no la hallaste.
24 Khrah thumto oh pacoengah, Na langah Tamar loe tangzat zawh moe, vaihi zokpom boeh, tiah Judah khaeah thuih pae o. Judah mah, Nongpata to angzo o haih loe hmai hoiah qoeng oh, tiah a naa.
Y acaeció que al cabo de unos tres meses fué dado aviso á Judá, diciendo: Thamar tu nuera ha fornicado, y aun cierto está preñada de las fornicaciones. Y Judá dijo: Sacadla, y sea quemada.
25 Anih to angzoh o haih naah, Tamar mah amqang khaeah angmah ih bantuek, banlakok hoi cunghetnawk to thaksak, hae hmuen tawnkung mah kai zok angpomsak, tiah a naa. To pacoengah, khenah, bantuek, banlakok hoi cunghet loe mi ih maw, na panoek maw? tiah a naa.
Y ella, cuando la sacaban, envió á decir á su suegro: Del varón cuyas son estas cosas, estoy preñada: y dijo más: Mira ahora cúyas son estas cosas, el anillo, y el manto, y el bordón.
26 Judah mah to hmuennawk to panoek naah, Ka capa Shelah ka zusak ai pongah, anih loe kai pongah toeng kue, tiah thuih. To pacoengah loe anih to iip haih let ai boeh.
Entonces Judá los reconoció, y dijo: Más justa es que yo, por cuanto no la he dado á Sela mi hijo. Y nunca más la conoció.
27 Khenah, nawkta ohhaih tue phak naah loe, anih ih zok thungah caa hnetto angphae.
Y aconteció que al tiempo del parir, he aquí había dos en su vientre.
28 Caa tapen naah nawkta maeto loe a ban tasa bangah payangh, Caa omsakkung mah hae kami hae tapen hmaloe, tiah thuih moe, nawkta ih ban to tlangqui kathim hoiah zaeng pae.
Y sucedió, cuando paría, que sacó la mano el uno, y la partera tomó y ató á su mano un hilo de grana, diciendo: Este salió primero.
29 Toe ban to azuh let moe, anih ih amnawk to tapen lat; to naah nawkta omsakkung mah, Kawbang maw tha hoi na muk puk thaih takan loe? Tha hoi na muk pukhaih loe na nuiah om nasoe, tiah a naa. To pongah anih ih ahmin to Perez, tiah a sak.
Empero fué que tornando él á meter la mano, he aquí su hermano salió; y ella dijo: ¿Por qué has hecho sobre ti rotura? Y llamó su nombre Phares.
30 To pacoengah ban ah tlangqui kathim zaeng ih amya to tapen; anih to Zerah, tiah ahmin phui.
Y después salió su hermano, el que tenía en su mano el hilo de grana, y llamó su nombre Zara.

< Genesis 38 >