Toksahkungnawk 5
1 Toe Anania, tiah ahmin kaom kami maeto loe, a zu Sapphira hoi nawnto a tawnh hoi ih hmuen to a zawh,
Muž pak nějaký, jménem Ananiáš, s Zafirou, manželkou svou, prodal statek.
2 anih loe angmah hanah phoisa to suek thoem, to tiah suek ih hmuen to a zu mah doeh panoek, thoemto phoisa loe patoeh ih kaminawk khokkung ah a sinh.
A lstivě těch peněz ujal s vědomím manželky své, a přinesa díl nějaký, položil k nohám apoštolským.
3 Toe Piter mah, Anania, Tipongah Kacai Muithla aling hanah, Setan palung thungah na koisak moe, long zawh ih thoemto phoisa to nangmah hanah na suek loe?
I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé, tak abys lhal Duchu svatému, a lstivě ujal peněz za to pole?
4 Long na zaw ai naah long loe nangmah ih hmuen ah ni oh, na zawh pacoengah doeh phoisa loe nangmah ih hmuen ah na ai maw oh? Tipongah aling hanah hae tiah palung thungah na poek loe? Nang loe kami to aling ai ah, Sithaw ni na ling, tiah a naa.
Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu.
5 To lok to Anania mah thaih naah, anih loe amtimh moe, duek: to tamthang thaih kaminawk boih loe paroeai zit o.
Tedy uslyšav Ananiáš ta slova, padna, zdechl. I spadla bázeň veliká na všecky, kteříž to slyšeli.
6 Thendoengnawk angthawk o moe, anih ih qok to kahni hoi ayaw o pacoengah, anih to tasa bangah angzawn o moe, aphum o.
A vstavše mládenci, vzali jej, a vynesše ven, pochovali.
7 Atue thumto pacoengah, a zu to angzoh, to tiah kaom hmuen to anih mah panoek ai.
I stalo se po chvíli, jako po třech hodinách, že i jeho žena, nevěduci, co se bylo stalo, přišla.
8 Piter mah anih khaeah, Long loe hae zetto hoiah maw na zawh hoi? Na thui ah, tiah a naa. Anih mah, ue, to zetto hoiah ni ka zawh hoi, tiah a naa.
I řekl jí Petr: Pověz mi, za tolik-li jste pole prodali? A ona řekla: Ano, za tolik.
9 Piter mah anih khaeah, Kawbangmaw Angraeng ih Muithla tanoek hanah palung na due hoi? Khenah, na sava aphum kaminawk ih khok loe khongkha taengah ni oh o vop, nang doeh nihcae mah tasa bangah angzawn o tih, tiah a naa.
Tedy dí jí Petr: I proč jste se smluvili, abyste pokoušeli Ducha Páně? Aj, nohy těch, kteříž pochovali muže tvého, přede dveřmi, a vynesouť tebe.
10 To naah anih loe Piter ih khokkung ah amtimh moe, duek: thendoengnawk a thungah akun o, anih ih qok to hnuk o naah, angzawn o pacoengah, anih to a sava ih taprong taengah aphum o.
I padla hned před nohy jeho, a zdechla. A všedše mládenci, nalezli ji mrtvou; i vynesše, pochovali podlé muže jejího.
11 To pongah kricabunawk hoi to tamthang thaih paroeai kaminawk boih nuiah kalen parai zithaih to phak.
I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli.
12 Patoeh ih kaminawk loe kaminawk hma ah pop parai dawnrai hmuen hoi angmathaih hmuennawk to sak o; (nihcae loe poekhaih maeto hoiah Solomon ih impoem ta ah angcu o boih.
Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové mnozí v lidu. (A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově.
13 Zit o pongah mi doeh nihcae khaeah athum o ai, toe kaminawk mah nihcae hanah paroeai khingyahaih to paek o.
Jiný pak žádný nesměl se připojiti k nim, ale velebil je lid.
14 To tiah Angraeng tang kami, nongpa hoi nongpata paroeai pung o).
Anobrž vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.)
15 Piter loklam ah caeh naah anih ih pakhra mah tahlip thuih nasoe, tiah a poek o pongah, nganna kaminawk to loklam ah hoih o moe, iihkhun nuiah angsong o sak.
Tak že i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho stínil na některé z nich.
16 Jerusalem taengah kaom avang kaminawk angzoh o moe, nganna kaminawk hoi taqawk mah naeh ih kaminawk to hoih o: nihcae loe ngantui o boih.
Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni.
17 To pacoengah kalen koek qaima hoi anih taengah kaom kaminawk (nihcae loe Sadusi kaminawk thungah athum kami ah oh o) loe paroeai palungphui o moe, angthawk o ving.
Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni, kteříž byli s ním, (jenž byli saducejské sekty, ) naplněni jsou závistí.
18 Patoeh ih kaminawk to naeh o moe, thongim pakhrak o.
I vztáhli ruce na apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného.
19 Toe khoving naah Angraeng ih van kami mah thongim thok to paongh pae moe, nihcae to tacawtsak,
Ale anděl Páně v noci otevřev dvéře u žaláře, vyvedl je ven a řekl:
20 caeh oh, tempul thung ih kaminawk khaeah angdoe oh loe, hae hinghaih loknawk boih hae thui oh, tiah a naa.
Jděte, a postavíce se, mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto.
21 Nihcae mah to lok to thaih o naah, khawnthaw ah tempul thungah akun o moe, patuk o. Toe kalen koek qaima hoi anih taengah kaom kaminawk to angzoh o, Israel kacoehtanawk boih amkhueng hanah a kawk o moe, thongim thungah kaom patoeh ih kaminawk to laksak.
Tedy oni uslyševše, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Přišed pak nejvyšší kněz a ti, kteříž s ním byli, svolali radu a všecky starší synů Izraelských, i poslali do žaláře, aby oni byli přivedeni.
22 Toe toksah kaminawk thongim ah phak o naah, patoeh ih kaminawk to thongim thungah hnu o ai, to pongah nihcae loe amlaem o let,
A služebníci přišedše, nenalezli jich v žaláři. A navrátivše se, vypravovali,
23 kahoihah kangkha thongim to ka hnuk o, khongkha taengah angdoe thongim toep kaminawk doeh ka hnuk o: toe khongkha ka paongh o naah a thungah mi doeh ka hnu o ai, tiah a naa o.
Řkouce: Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností, a strážné vně stojící u dveří, ale otevřevše, žádného jsme tam nenalezli.
24 Kalen qaima, tempul thungah toksah angraeng hoi kalen koek qaimanawk mah to lok to thaih o naah, kawbangmaw to tiah hmuen om thai tih, tiah a poek anghmang hoiah oh o.
A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo.
25 To naah kami maeto angzoh moe, nihcae khaeah, Khenah, thongim na pakhrak o ih kaminawk loe tempul thungah angdoet o moe, kaminawk to patuk o, tiah a naa.
A přišed kdosi, pověděl jim, řka: Aj, muži, kteréž jste vsázeli do žaláře, v chrámě stojí a učí lid.
26 To naah misatuh angraeng loe angmah ih kaminawk hoi nawnto caeh, kaminawk mah nihcae to thlung hoiah va o moeng tih, tiah a zit o pongah, patoeh ih kaminawk to lunghoihta hoiah a hoih o.
Tehdy odšed úředník s služebníky, přivedl je bez násilé; (nebo se báli lidu, aby nebyli ukamenováni.)
27 Nihcae a hoih o pacoengah, lokcaek kaminawk hma ah suek o moe, araengh sang qaima mah nihcae khaeah,
A přivedše je, postavili je v radě. I otázal se jich nejvyšší kněz,
28 hae kami ih ahmin hoiah kaminawk patuk han ai ah lok kang thuih o boeh na ai maw? Khenah, Jerusalem loe nangcae patukhaih hoiah koi boeh, hae kami ih athii kaicae nuiah kraksak hanah na pacaeng o, tiah a naa o.
Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho.
29 To naah Piter hoi patoeh ih kalah kaminawk mah, Kaicae loe kami ih lok pongah loe Sithaw ih lok to ni ka tahngaih o han, tiah a naa o.
Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí.
30 Thinglam nuiah na takhing o moe, na hum o ih, Jesu loe aicae ampanawk ih Sithaw mah pathawk let boeh.
Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě.
31 Israel kaminawk khaeah dawnpakhuemhaih hoi zae tahmenhaih to paek hanah, Anih to Sithaw mah a bantang ban hoiah Angraeng hoi pahlongkung ah pakoeh boeh.
Toho Bůh, kníže a spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů.
32 Kaicae loe hae hmuennawk hnukung ah ka oh o, to baktih toengah Angmah lok tahngai kaminawk khaeah Sithaw mah paek ih Kacai Muithla hnukung ah doeh ka oh o.
A my jsme svědkové toho, což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, kteříž jsou poslušni jeho.
33 Nihcae mah to lok to thaih o naah, palungphui o moe, nihcae to hum hanah patoem o.
Oni pak slyševše to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by je vyhladili.
34 Toe kaalok patukkung, kami boih thungah ahmin kamthang, Gamaliel, tiah ahmin kaom Farasi kami maeto loe lokcaekhaih im ah angdoet moe, patoeh ih kaminawk to nawnetta thung tasa bangah tacawt o hanah lok a paek.
Tedy povstav v radě jeden farizeus, jménem Gamaliel, zákona učitel, vzácný u všeho lidu, rozkázal, aby na malou chvíli ven vyvedli apoštoly.
35 Anih mah toah kaom kaminawk khaeah, Israel kaminawk, hae kaminawk nuiah sak han na tim o ih hmuen pongah acoe oh.
I řekl jim: Muži Izraelští, pilně se rozmyslte při těchto lidech, co máte činiti.
36 Canghnii ah Teuda, tiah ahmin kaom kami maeto mah kai loe lokpui parai ah kaom kami maeto ah ka oh, tiah a thuih; anih hnukah kami cumvai palito bang o: toe paroeai a hnukbang kaminawk loe, anih duek pacoengah ampraek o phang moe, tiah doeh angcoeng o ai.
Nebo před těmito časy byl povstal Teudas, pravě se býti něčím, jehož se přídrželo mužů v počtu okolo čtyř set. Kterýž zahynul, i všickni, kteříž přistoupili k němu, rozptýleni jsou a v nic obráceni.
37 Anih pacoengah doeh Juda, tiah ahmin kaom Kalili kami maeto loe milu lakhaih atue nathuem ah, to tiah oh let bae, paroeai kaminawk anih hnukah bang o: anih to duek naah, paroeai a hnukbang kaminawk loe ampraek o phang.
Po něm pak povstal Judas Galilejský za dnů popisu, a mnoho lidu po sobě obrátil. Ale i ten zahynul, a všickni, kteřížkoli přistoupili k němu, rozptýleni jsou.
38 Vaihi hae kaminawk hoi kamhoe ah na oh o hanah, lok kang thuih o, nihcae loe angmacae hmawk ah om o nasoe: a sak o ih tok loe kami ih tok ah om nahaeloe, anghmaa angtaa tih:
A protož nyní pravím vám: Dejte pokoj těmto lidem, a nechte jich. Nebo jestližeť jest z lidí rada tato aneb dílo toto, rozprchneť se;
39 toe Sithaw ih tok ah om nahaeloe, na phrae o thai mak ai; to tih ai nahaeloe nangcae loe Sithaw ih lok aek kami ah na om o moeng tih, tiah a naa.
Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti. Abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli.
40 Anih mah thuih ih lok to nihcae mah tahngaih pae o: to pacoengah nihcae mah patoeh ih kaminawk to a thungah kawk o moe, boh o, Jesu ih ahmin hoiah lokthuih o han ai ah, a thuih pae o pacoengah prawt o.
I povolili jemu. A povolavše apoštolů, a zmrskavše je, přikázali, aby nemluvili ve jménu Ježíšovu. I propustili je.
41 Patoeh ih kaminawk loe lokcaekhaih im hoiah tacawt o, Anih ih ahmin pongah patang a khang o moe, azathaih a tongh o cadoeh atho oh, tiah a poek o pongah, nihcae loe anghoehaih tawnh o.
Oni pak šli z toho shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše.
42 Nithokkruek tempul hoi im kruekah, anghak ai ah patuk o moe, Jesu Kri tamthanglok hoih to taphong o.
Na každý pak den nepřestávali v chrámě i po domích učiti a zvěstovati Ježíše Krista.
