Toksahkungnawk 26

1 To pacoengah Agrippa mah Pawl khaeah, Vaihi loe nangmah kawng na thuih thai boeh, tiah a naa. To naah Pawl mah ban payangh moe, lokthuih:

Potom Agrippa řekl Pavlovi: Dopouštíť se, abys sám za sebe promluvil. Tedy Pavel vztáh ruku, tuto zprávu dával:

2 Agrippa siangpahrang, Judahnawk mah zae ang net o haih kawng thuih hanah vaihni na hma ah kang doet thai pongah kawnh parai:

Na všecky ty věci, z kterýchž mne viní Židé, králi Agrippo, za šťastného se počítám, že dnes před tebou odpovídati mám,

3 Judahnawk khosakhaih dan hoi lokduenghaihnawk to na panoek pongah, ka thuih ih lok hae palungsawkhaih hoiah nang tahngaih pae hanah tahmenhaih kang hnik.

A zvláště proto, poněvadž jsi ty povědom všech těch, kteříž u Židů jsou, obyčejů a otázek. Protož prosím tebe, vyslyšiž mne trpělivě.

4 Kai loe nawkta nathuem hoi Jerusalem vangpui ah kaimah ih acaeng salakah kawbangmaw khosak, tito Judahnawk boih mah ang panoek o;

O životu mém od mladosti, jaký byl od počátku v národu mém v Jeruzalémě, vědí všickni Židé,

5 nihcae mah thuih han koeh o nahaeloe, kai loe bokhaih bangah kacip koek, Farasi kami maeto ah ka oh, tiah ang thuih o thaih, nihcae mah kai hae tangsuek na hoiah ang panoek o boeh.

Měvše mne prvé zdávna v dobré známosti, (kdyby chtěli svědectví vydati, ) kterak vedlé nejjistší sekty v našem náboženství byl jsem živ farizeus.

6 Sithaw mah kam panawk khaeah sak ih lokkamhaih nuiah oephaih ka tawnh pongah, vaihi lokcaekhaih ka tongh:

A nyní pro naději toho zaslíbení, kteréž se stalo otcům od Boha, stojím, soudu jsa poddán,

7 to lokkamhaih loe akoep tih, tiah oephaih tawnh o pongah, acaeng hatlai hnettonawk mah aqum athun Sithaw tok to sak o. Siangpahrang Agrippa, to oephaih pongah ni Judahnawk mah kai zaehaih ang net o.

K kterémuž dvanáctero pokolení naše, sloužíce Bohu ustavičně dnem i nocí, naději má, že přijde. Pro tuť naději žalují na mne Židé, ó králi Agrippo.

8 Tipongah Sithaw mah kadueh kaminawk pathawk let tih, tiah thuih ih lok loe tang han om ai, tiah na poek o loe?

A tak-liž se to od vás za nepodobné k víře soudí, že Bůh křísí mrtvé?

9 Kai doeh Nazareth Jesu ih ahmin to aek hanah sak thaih thung toksak han angaih, tiah ka poek vaih.

Ačť mně se zdálo, že by náležité bylo, proti jménu Ježíše Nazaretského mnoho odporného činiti,

10 To baktih hmuen to Jerusalem vangpui ah ka sak boeh; kalen koek qaima ih sakthaihaih akaa to ka patoh moe, pop parai kaciim kaminawk to thongim ka pakhrak, nihcae to a hum o naah, dueksak hanah palung ka due haih.

Jakož jsem i činil v Jeruzalémě, a mnohé z svatých já jsem do žalářů dával, vzav moc od předních kněží. A když měli mordování býti, já jsem pomáhal ortele vynášeti.

11 Nihcae hraem hanah sineko maeto pacoeng maeto ah ka caeh, nihcae han Sithaw ih ahmin kasae ka thuisak nganga; nihcae nuiah palung ka phui hmoek pongah, nihcae pacaekthlaek hanah kalah vangpuinawk khoek to ka caeh.

A po všech školách často je trápě, přinucoval jsem rouhati se; a náramně rozlítiv se na ně, sháněl jsem se po nich i v jiných městech.

12 To tiah ka sak naah, kalen koek qaima khae hoi ih sakthaihaih to ka lak moe, Damaska vangpui ah ka caeh.

A v tom, když jsem šel do Damašku, s mocí a s poručením předních kněží,

13 Athun naah loe, Aw siangpahrang, loklam ka caeh li naah, van hoiah aanghaih to ka hnuk, to aanghaih loe ni pongah aang kue, to aanghaih mah kai hoi nawnto kholong caeh kaminawk to toeh phaeng.

O poledni na cestě, ó králi, uzřel jsem, ano světlo s nebe, jasnější nad blesk slunečný, obklíčilo mne, i ty, kteříž se mnou šli.

14 To naah kaicae loe long ah kam timh o boih, to tiah ka oh o nathuem ah Hebru lok hoi ang thuih ih lok to ka thaih, Saul, Saul, tipongah kai nang pacaekthlaek loe? Soekhring na pathuih hanah rai parai, tiah ang naa.

A když jsme my všickni na zem padli, slyšel jsem hlas mluvící k sobě, a řkoucí Židovským jazykem: Sauli, Sauli, proč mi se protivíš? Tvrdoť jest tobě proti ostnům se zpěčovati.

15 To naah kai mah, Angraeng, nang loe mi aa? tiah ka naa. To naah anih mah, Kai loe nang pacaekthlaek ih Jesu ni.

A já jsem řekl: I kdo jsi, Pane? A on řekl: Já jsem Ježíš, kterémuž ty se protivíš.

16 Toe vaihi angthawk ah loe angdoe ah: na hnuk tangcae hmuennawk hoi kang patuek han ih hmuennawk hnukung ah na oh moe, toksah kami maeto ah kang ohsak hanah, nang khaeah kam tueng boeh;

Ale vstaň a stůj na nohách svých; nebo protoť jsem se tobě ukázal, abych tebe učinil služebníkem a svědkem i těch věcí, kteréž jsi viděl, i těch, v kterýchž ukazovati se budu tobě,

17 nangmacae kami hoi Gentel kaminawk salak hoiah kang pahlong han,

Vysvobozuje tebe z lidu tohoto, i z pohanů, k nimž tě nyní posílám,

18 nihcae mik amtuengsak moe, khoving thung hoi aanghaih thungah amlaemsak hanah, Setan thacakhaih thung hoiah Sithaw khaeah amlaemsak moe, zae tahmenhaih a hnuk o pacoengah, kai tanghaih hoiah ciimhaih hnu tangcae kaminawk salakah qawk a toep o thai hanah, vaihi nihcae khaeah kang patoeh boeh.

Otvírati oči jejich, aby se obrátili od temností k světlu, a z moci ďábelské k Bohu, aby tak hříchů odpuštění a díl s posvěcenými vzali skrze víru, kteráž jest ve mne.

19 To pongah siangpahrang Agrippa, van hoiah ang hnuksak ih hmuen to ka aek ai:

A protož, ó králi Agrippo, nebyl jsem nevěřící tomu nebeskému vidění.

20 tangsuek naah Damaska vangpui ah kaom kaminawk, Jerusalem kaminawk, Judea kaminawk boih khae khue ai, Gentelnawk khaeah doeh dawnpakhuem o moe, Sithaw khaeah amlaem o pacoengah, dawnpakhuemhaih amtueng o sak hanah, lok ka thuih pae.

Ale nejprv těm, kteříž jsou v Damašku a v Jeruzalémě, i po vší krajině Judské i pohanům zvěstoval jsem, aby pokání činili, a obrátili se k Bohu, skutky hodné činíce pokání.

21 Hae pongah Judahnawk mah tempul thungah kai ang naeh o moe, kai hum hanah pacaeng o.

A pro tu příčinu Židé javše mne v chrámě, pokoušeli se rukama zamordovati.

22 To pongah Sithaw mah ang bomh, vaihni ni khoek to kathoeng kalen kaminawk hma ah lokthuih hanah kang doet, Mosi hoi tahmaanawk mah angzo han koi thuicoek ih lok laep ah, kalah lok tita doeh ka thui ai:

Ale s pomocí Boží ještě až do dnešního dne stojím, vydávaje svědectví i malému i velikému, nic jiného nevypravuje, než to, což proroci a Mojžíš zvěstovali, že se mělo státi:

23 Kri loe patangkhang tih, Anih loe kadueh kaminawk thung hoi angthawk hmaloe Kami ah om ueloe, angmah kaminawk hoi Gentelnawk khaeah aanghaih lok to thui tih, tiah kaom lok to ni ka thuih, tiah a naa.

Že měl Kristus trpěti, a z mrtvých vstana první, zvěstovati světlo lidu tomuto i pohanům.

24 Angmah angvaenghaih lok Pawl mah thuih li naah, Festa mah hangh thuih moe, lok to pakha pae ving, Pawl, Na poekhaih amkhraeng ving boeh; kasangah nam tukhaih mah amthusak boeh, tiah a naa.

To když od sebe promluvil Pavel, Festus hlasem velikým řekl: Blázníš, Pavle. Mnohé tvé umění k bláznovství tebe přivodí.

25 Toe Pawl mah, Kahoih koek Festa, Kam thu ai; loktang lok hoi angcoeng thaih lok to ni ka thuih, tiah a naa.

On pak řekl: Neblázním, výborný Feste, ale slova pravdy a středmosti mluvím.

26 Siangpahrang mah hae hmuen kawngnawk hae panoek, to pongah anih hma ah kamtueng ah lok ka thuih: hae hmuennawk loe takii taket ah tamquta hoi sak ih hmuen na ai ni, anih mah panoek ai ih hmuen tidoeh om ai, tito ka panoek, tiah a naa.

Víť zajisté o těch věcech král, před kterýmž svobodně mluvím; nebo mám za to, žeť ho nic z těchto věcí tajno není, poněvadž se toto nedálo pokoutně.

27 Agrippa siangpahrang, Tahmaanawk to na tang maw? Na tang, tiah ka panoek, tiah a naa.

Věříš-li, králi Agrippo, prorokům? Vím, že věříš.

28 To naah Agrippa mah Pawl khaeah, Nang pacaehaih mah kricaa ah ka oh duih boeh, tiah a naa.

Tedy Agrippa řekl Pavlovi: Téměř bys mne k tomu naklonil, abych byl křesťanem.

29 Pawl mah, nang khue na ai, vaihniah kai ih lok thaih kaminawk boih, hae tiah ang naeh o haih kawng hae thui ai ah, kai baktiah na oh o duih han ih khue ai, na oh o thai boih hanah, Sithaw khaeah lawk ka thuih, tiah a naa.

A Pavel řekl: Žádalť bych od Boha, abyste i poněkud i z cela, netoliko ty, ale všickni, kteříž slyší mne dnes, byli takoví, jakýž já jsem, kromě okovů těchto.

30 To tiah lok a thuih pacoengah, siangpahrang loe angthawk tahang, to naah prae ukkung, Bernice hoi to ahmuen ah nihcae hoi nawnto anghnu kaminawk doeh angthawk o boih.

A když to Pavel promluvil, vstal král i vládař a Bernice, i ti, kteříž s nimi seděli.

31 Nihcae ahmuen kalah bang caeh o pacoengah, Hae kami loe thongim pakrak moe, paduek han khoek to hmuen tidoeh sah ai, tiah maeto hoi maeto a thuih o.

A odšedše na stranu, mluvili spolu, řkouce: Nic hodného smrti neb vězení nečiní člověk tento.

32 Agrippa mah Festa khaeah, Caesar khaeah caeh han hni ai nahaeloe, hae kami hae prawt han oh boeh, tiah a naa.

Agrippa pak Festovi řekl: Mohl propuštěn býti člověk tento, kdyby se byl neodvolal k císaři.