Toksahkungnawk 1
1 Aw Theophila, hmaloe ah ka sak ih cabu pongah, Jesu mah sak ih hmuen hoi patuk amtonghaih kawng to,
První zajisté knihu sepsalť jsem, ó Teofile, o všech věcech, kteréž začal Ježíš i činiti i učiti,
2 patoeh han a qoih ih kaminawk khaeah, Kacai Muithla rang hoiah lok to paek moe, ranui bangah lakhaih ni pha ai karoek to a thuih pae ih lok to ka tarik boeh.
Až do toho dne, v němž dav přikázaní apoštolům, kteréž byl skrze Ducha svatého vyvolil, vzhůru vzat jest.
3 Anih loe patangkhang pacoengah, nihcae khaeah ni quipalito thung amtueng pae moe, Sithaw prae kawng to a thuih: anih loe hing, tiah nihcae khaeah paroeai hnuksakhaih hoiah amtuengsak:
Kterýmž i zjevoval sebe samého živého po svém umučení ve mnohých jistých důvodích, za čtyřidceti dnů ukazuje se jim, a mluvě o království Božím.
4 Patoeh ih kaminawk hoi nawnto amkhueng o naah, ka thuih ih lok to na thaih o boeh, Pa Lokkamhaih to zing oh, Jerusalem hae caeh o taak hmah.
A shromáždiv je, přikázal jim, aby z Jeruzaléma neodcházeli, ale aby očekávali zaslíbení Otcova, o kterémž jste prý slyšeli ode mne.
5 Johan loe tui hoiah ni tuinuemhaih to paek; toe nangcae loe akra ai ah Kacai Muithla hoiah tuinuemhaih to na hnu o tih, tiah a naa.
Nebo Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým po nemnohých těchto dnech.
6 Nihcae mah nawnto amkhueng o naah, anih khaeah, Angraeng, vaihi Israel prae nang doetsak let han boeh maw? tiah a dueng o.
Oni pak sšedše se, otázali se ho, řkouce: Pane, v tomto-li času napravíš království Izraelské?
7 Anih mah nihcae khaeah, Pa mah a thacakhaih rang hoiah suek ih ani hoi atuenawk na panoek o han angai ai.
I řekl jim: Neníť vaše věc znáti časy aneb příhodnosti časů, kteréž Otec v moci své položil.
8 Toe nangcae nuiah Kacai Muithla angzoh pacoengah, thacakhaih to na hnu o tih: to naah Jerusalem, Judea prae hoi Samaria prae thung boih, long boenghaih ahmuen khoek to, Kai hnukung ah na om o tih, tiah a naa.
Ale přijmete moc Ducha svatého, přicházejícího na vás, a budete mi svědkové, i v Jeruzalémě, i ve všem Judstvu, i v Samaří, a až do posledních končin země.
9 Hae loknawk a thuih pacoengah, nihcae mik hnukah, anih loe van ah lak tahang ah oh; anih loe nihcae mah hnu thai ai karoek to tamai nuiah caeh tahang.
A to pověděv, ani na to hledí, zhůru vyzdvižen jest, a oblak vzal jej od očí jejich.
10 Anih ranui bang caeh naah, nihcae mah boeng ai ah khet o tahang, khenah, kahni kanglung angkhuk kami hnetto, nihcae taengah angdoet pae;
A když za ním v nebe jdoucím pilně hleděli, aj, dva muži postavili se podlé nich v rouše bílém,
11 nihnik mah, Kalili kaminawk, Tih pongah nang doet o moe, ranui bangah na khet o khing loe? Nangcae khae hoi van ah lak tahang ah kaom, nangcae mik hnukah Jesu van ah lak tahang baktih toengah, anih loe angzo let tih, tiah a naa.
A řekli: Muži Galilejští, co stojíte, hledíce do nebe? Tento Ježíš, kterýž zhůru vzat jest od vás do nebe, takť přijde, jakž jste spatřili způsob jeho jdoucího do nebe.
12 To pacoengah loe nihcae mah Jerusalem hoi Sabbath nito caehhaih kangthla, Olive, tiah kawk ih mae hoiah Jerusalem ah amlaem o.
Tehdy navrátili se do Jeruzaléma, od hory, kteráž slove Olivetská, kteráž jest blízko od Jeruzaléma, vzdálí cesty jednoho dne sobotního.
13 A phak o naah, Piter, Johan, Jakob hoi Andru, Philip hoi Thomas, Batholomu hoi Mathai, Alphaeus capa Jakob hoi Zealot, tiah kawk ih Simon, Jakob ih amnawk Juda cae loe im ranui ah dawh o tahang.
A všedše, vstoupili do vrchního příbytku domu, kdež přebývali, i Petr i Jakub, i Jan a Ondřej, Filip a Tomáš, Bartoloměj a Matouš, Jakub Alfeův a Šimon Zelótes a Judas Jakubův.
14 Nongpatanawk, Jesu amno Meri, Anih ih amnawknawk boih loe poekhaih maeto hoiah lawkthuih o.
Ti všickni trvali jednomyslně na modlitbě a pokorné prosbě s ženami a s Marií, matkou Ježíšovou, i s bratřími jeho.
15 To na niah Piter loe (cumvaito pacoeng, pumphaeto) kamkhueng, a hnukbang kaminawk salakah angdoet moe, )
V těch pak dnech povstav Petr u prostřed učedlníků, řekl (a byl zástup lidí spolu shromážděných okolo sta a dvadcíti, ):
16 nawkamyanawk, Jesu naeh kaminawk loklam patuekkung, canghnii ah Kacai Muithla mah David ih pakha hoiah Juda kawng thuih ih hae Cabu lok loe akoep han oh.
Muži bratří, musilo se naplniti písmo to, kteréž předpověděl Duch svatý skrze ústa Davidova o Jidášovi, kterýž byl vůdce těch, kteříž jímali Ježíše.
17 Anih loe aicae hoi nawnto kroek o moe, hae tok doeh a sak toeng, tiah a thuih.
Nebo byl přičten k nám, a byl došel losu přisluhování tohoto.
18 Juda loe zaehaih atho hoiah long to qanh; anih loe lu bang hoiah long ah krak, a zok um ah tapok phawt pongah, tazae taqawnnawk doeh amsah boih.
Ten zajisté obdržel pole ze mzdy nepravosti, a oběsiv se, rozpukl se na dvé, i vykydla se všecka střeva jeho.
19 To tiah kaom hmuen to Jerusalem kaminawk boih mah panoek o; to pongah to long ahmuen loe a taengah kaom kaminawk ih lok hoiah Akeldama, tiah kawk o, athii hoi qan ih long, tiah thuih koehhaih ih ni.
A to známé jest učiněno všechněm přebývajícím v Jeruzalémě, tak že jest nazváno pole to vlastním jazykem jejich Akeldama, to jest pole krve.
20 Saam Cabu thungah, Anih ohhaih ahmuen to pong sut nasoe loe, toah mi doeh om hmah nasoe: zaehoikung ah a ohhaih tok to kalah kami mah la nasoe, tiah tarik ih oh.
Psáno jest zajisté v knize žalmů: Budiž příbytek jeho pustý, a nebuď, kdo by přebýval v něm, a biskupství jeho vezmi jiný.
21 To pongah, Angraeng Jesu aicae salakah oh moe, tacawt naah, aicae hoi nawnto kaom toepsoep kami,
Protož musíť jeden z těch mužů, kteříž s námi bývali po všecken čas, v němž přebýval mezi námi Pán Ježíš,
22 aicae hoi nawnto Jesu angthawk lethaih hnukung ah oh hanah, Johan mah tuinuemhaih paek tangsuek nathuem hoi kamtong, Anih aicae khae hoi ranui bangah lak karoek to, aicae hoi nawnto kaom kami maeto tokpaek han oh, tiah a thuih.
Počav od křtu Janova až do dne toho, v kterémž zhůru vzat jest od nás, býti svědkem spolu s námi vzkříšení jeho.
23 To pongah nihcae mah kami hnetto, Barsabas, tiah kawk ih Joseph (Justa, tiah doeh kawk o) hoi Mathia to qoih o.
Tedy postavili dva, Jozefa, kterýž sloul Barsabáš, kterýž měl přijmí Justus, a Matěje.
24 To naah Angraeng, nangmah loe kaminawk ih palungthin to na panoek boih, zaehoikung ah ohhaih ahmuen hoiah Juda amtim ving pacoengah, anih zuengah oh moe, angmah ih ahmuen ah caeh pacoengah, patoeh ih kaminawk mah sak ih tok thungah athum hanah, hae kami hnik thungah na qoih ih kami to amtuengsak ah, tiah lawk a thuih o.
A modléce se, řekli: Ty, Pane, všech srdcí zpytateli, ukažiž, kterého jsi vyvolil z těchto dvou,
Aby přijal los přisluhování tohoto a apoštolství, z něhož vypadl Jidáš, aby odšel na místo své.
26 To pacoengah nihcae mah taham khethaih phoisa to vah o; taham khethaih phoisa loe Mathia khaeah amtimh; to pongah anih to patoeh ih kami hathlai hnetto thungah athum o sak.
I dali jim losy. Spadl pak los na Matěje, i připojen jest z společného snešení k jedenácti apoštolům.
