2 Korin 5

1 Long hoi sak ih hae kahni im hae anghmaa cadoeh, van ah ban hoi sak ai ih dungzan ah kacak, Sithaw ih im a tawnh o, tiah a panoek o. (aiōnios g166)

Víme zajisté, že byl-li by tohoto našeho zemského přebývání stánek zbořen, stavení od Boha máme, příbytek ne rukou udělaný, věčný v nebesích. (aiōnios g166)

2 Hae long nuiah a oh o naah, van ih im ah oh han a koeh o parai pongah, pacip paaahaih hoiah kho a sak o:

Pročež i v tomto vzdycháme, v příbytek svůj, kterýž jest s nebe, oblečeni býti žádajíce,

3 van ah oh hanah laihaw to angkhuk o boeh nahaeloe, bangkrai ah a om o mak ai.

Jestliže však oblečení, a ne nazí nalezeni budeme.

4 Hae kahni im thungah kaom aicae loe hmuen kazit a phawh o pongah, pacip paaahaih hoiah kho a sak o: hae im hae caehtaak han a koeh o pongah na ai, kadueh thaih hmuen to hinghaih hoiah pazawk han a koeh o pongah ni hae tiah kho a sak o.

Nebo kteříž jsme v tomto stánku, lkáme, jsouce obtíženi, poněvadž bychom nechtěli svlečeni býti, ale přiodíni, aby pohlcena byla smrtelnost od života.

5 To tiah oh thai hanah aicae khaeah toksahkung loe Sithaw ni, Anih mah ni kacak Muithla doeh aicae hanah paek.

Ten pak, kdož nás tak k tomu způsobil, Bůhť jest, kterýž také dal nám závdavek Ducha.

6 To pongah hae im takpum ah a oh o nathung, aicae loe Angraeng hoiah angthla o, tiah a panoek o pongah oephaih hoiah kho a sak o poe:

Protož doufanlivé mysli vždycky jsouce, a vědouce, že dokudž pohostinu jsme v tomto těle, vzdáleni jsme ode Pána,

7 (aicae loe hnukhaih hoiah a caeh o ai, tanghaih hoiah ni a caeh o: )

(Nebo skrze víru chodíme, ne skrze vidění, )

8 hae takpum hae a caeh o taak moe, Angraeng hoi nawnto oh han a koeh o pongah poekhaih tha a cak o.

Doufanlivéť pak mysli jsme, a oblibujeme raději vyjíti z těla, a přijíti ku Pánu.

9 Aicae loe hae im ah a oh o maw, om ai maw, tok a sak o naah, Anih mah talawk koi kami ah a oh o thai hanah ni tok a sak o.

Protož i usilujeme buď v těle pohostinu jsouce, buďto z těla se berouce, jemu se líbiti.

10 Kami boih a takpum hoiah sak ih baktih toengah, kasae kahoih hnuk hanah, aicae loe Kri lokcaekhaih angraeng tangkhang hmaa ah angdoe o boih tih.

Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý to, což skrze tělo působil, podlé toho, jakž práce čí byla, buď v dobrém, neb ve zlém.

11 Zit kathok Angraeng kawng to ka panoek o pongah, kami boih Angraeng khaeah amlaem o hanah ka pacae o, tiah Sithaw mah kahoihah ang panoek; nangcae mah doeh nang panoek o tih, tiah oephaih ka tawnh.

Protož znajíce tu hrůzu Páně, lidem k víře sloužíme, Bohuť pak známi jsme. A nadějiť mám, že i svědomí vašemu známi jsme.

12 Nangcae khaeah kaimacae hoi kaimacae amkoeh let hanah ka poek o ai. Toe palungthin khen ai ah, tasa ah amoek kaminawk to, kaicae zuengah nam oek o thuih han ih ni atue kahoih kang paek o.

Neboť ne sami sebe opět vám chválíme, ale příčinu vám dáváme, abyste se chlubili námi, a abyste to měli proti těm, kteříž se v tvárnosti chlubí, a ne v srdci.

13 Kaicae kam thu o nahaeloe, Sithaw han ni kam thu o: palung ka ha o nahaeloe, nangcae han ni palung ka ha o.

Nebo buď že nesmyslní jsme, Bohu; buď že jsme rozumní, vám.

14 Kami boih hanah kami maeto dueh nahaeloe, kaminawk loe duek o boih, tiah a panoek o pongah, Kri amlunghaih mah kaicae ang pacae khruek:

Láska zajisté Kristova víže nás,

15 kahing kaminawk loe angmacae han hing ai ah, nihcae han kadueh moe, angthawk let kami han a hing o thai hanah, Anih loe kami boih hanah duek.

Jakožto ty, kteříž tak soudíme, že poněvadž jeden za všecky umřel, tedyť všickni zemřeli, a že za všecky umřel, aby ti, kteříž živi jsou, již ne sami sobě živi byli, ale tomu, kterýž za ně umřel i z mrtvých vstal.

16 To pongah vaihi hoi kamtong mi kawbaktih doeh taksa khet hoi lokcaek han ih ka panoek o ai, canghniah loe Kri to taksa ah ka panoek o, toe vaihi loe to tiah panoekhaih ka tawn o ai boeh.

A tak my již od toho času žádného neznáme podlé těla. A ačkoli jsme znali Krista podlé těla, ale nyní již více neznáme.

17 To pongah mi kawbaktih doeh Kri ah kaom kami loe kangtha ah sak ih kami ah oh: kangquem hmuennawk loe laemh boih boeh; khenah, hmuennawk loe angtha o boih boeh.

Protož jestli kdo v Kristu, nové stvoření jest. Staré věci pominuly, aj, nové všecko učiněno jest.

18 Hmuennawk boih loe Sithaw ih ni, Anih loe Jesu Kri rang hoiah aicae hoi angmah salakah angdaeh lethaih to sak moe, angdaeh let toksakhaih to aicae khaeah ang paek;

To pak všecko jest z Boha, kterýž smířil nás s sebou skrze Jezukrista, a dal nám služebnost smíření toho.

19 Sithaw loe Kri ah oh moe, long hoi angdaehhaih to sak, nihcae mah sak o ih zaehaih baktih toengah nihcae han zaehaih net ai; angdaehhaih tamthanglok to aicae hanah paek boeh.

Neboť Bůh byl v Kristu, v mír uvodě svět s sebou, nepočítaje jim hříchů jejich, a složil v nás to slovo smíření.

20 To tiah oh pongah aicae loe Kri han laicaeh ah a oh o: kaicae rang hoiah Sithaw mah pacae baktih toengah, Sithaw hoi angdaehhaih na sak o hanah Kri zuengah kang pacae o.

Protož my na místě Kristově poselství dějíce, jako by Bůh skrze náš žádal, prosíme na místě Kristově, smiřte se s Bohem.

21 Anih rang hoiah Sithaw toenghaih a hnuk o thai hanah, Sithaw mah zaehaih panoek ai Anih to aicae hanah kami zae ah sak.

Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm.