San Marcos 12
1 YA sigue di jacuentuse sija acomparasion sija. Un taotao mananom gui fangualuan ubas, ya jacolat nu trongcon tituca, ya manguadog un joyo para un lagat ya jafatinas un tore, ya jaatquila y manfafachocho, ya mapos güe malag otro tano.
Začal pak vyprávět následující příběh: „Jeden člověk založil vinici. Obehnal ji plotem, postavil lis na víno a vystavěl hlídkovou věž. Potom vinici pronajal pachtýřům a sám odcestoval.
2 Ya anae esta tiempo, jatago uno gui tentagoña para ayo y manmachochocho, para ujaresibe guinen manmachochocho y tinegcha y fangualuan ubas.
Když přišla doba vinobraní, pověřil jednoho ze svých sluhů, aby od pachtýřů vybral podíl z úrody, který mu náležel.
3 Ya macone y tentago, ya masaulag, ya manajanao taesinajguan.
Ale pachtýři sluhu ztloukli a vyhodili s prázdnou.
4 Ya jatago talo y otro tentagoña; ya mapoca y iluña, ya manataelaye güe gosdangculo.
Majitel tam poslal jiného. Po něm začali házet kamení, těžce ho zranili na hlavě a vyhnali.
5 Ya jatalo tumago y otro, ya mapuno; yan otro megae ya palo manmasaulag yan palo manmapuno.
Poslal tam tedy dalšího a toho zabili. Tak majitel vinice postupně vyslal ještě několik svých lidí. Ke všem se chovali surově, některé ztloukli, jiné ubili.
6 Ya guaja unoja lajiña na sumenyaña; ya güiya uttimo jatago, ilegña: Ufangaerespeto ni y lajijo.
Nakonec tam vypravil svého jediného milovaného syna. Domníval se, že před ním přece jen budou mít respekt.
7 Ya ayo sija y manmachochocho, ilegñija gui sumanjalomñija. Estagüe y eredero; nije tapuno, ya y fangualuan uiyota.
Ale nájemci si řekli: ‚To je jediný dědic. Zabijme ho a vinice bude naše.‘
8 Ya macone güe, ya mapuno, ya mayute juyong gui fangualuan.
A tak se stalo. Syna zavraždili a tělo vyhodili z vinice ven.
9 Jafa pago ufatinas y magas y fangualuan? Ufato, ya uyulang todo y manmachochocho, ya ufannae otro ni y fangualuan.
Co si myslíte, že udělá ten majitel, až přijde? Spravedlivě je odsoudí k smrti a vinici pronajme jiným.
10 Taya nae intaetae este na tinigue: Y acho, ni y jarechasa y manmanmatitinas ni y guima, esteja mapolo cuentan ulo gui esquina.
Vzpomeňte si, že v Bibli je psáno: ‚Kámen, kterým stavitelé opovrhli, se nakonec stal kamenem nejdůležitějším – svorníkem klenby.
11 Este finatinas y Señot, ya janafanmanman gui menan atadogta.
Pán Bůh to tak učinil a my stojíme v údivu.‘“
12 Ya maaliligao para umagote lao manmaañao ni y linajyan taotao; sa matungo na jasasangan y acomparasion contra sija: ya madingo, ya manmapos gui jinanaoñija.
Židovští vůdci pochopili, že ten příběh platil jim, že oni jsou těmi proradnými pachtýři. Rádi by byli Ježíše zatkli, ale báli se davu. Prozatím od toho museli upustit.
13 Ya manmatago guato guiya güiya palo gui Fariseo sija yan taotao Herodes; para umaquegacha gui sinanganña.
Poslali však za ním několik farizejů a členů Herodovy strany, aby ho vyprovokovali k nějakému žalovatelnému výroku.
14 Ya anae manmato, ilegñija nu güiya: Maestro, intingo na jago magajetjao; ya taya unadadaje ni un taotao; sa ti guaelaye nu jago y finaboresen taotao, lao mamananagüejao ni y magajet na chalan Yuus. Tunas na infanmanaejam tributo as Sesat, pat aje?
„Mistře, “oslovili ho úlisně, „víme, že pravda je ti nade všechno; ať se to komu líbí či nelíbí, učíš pravdě tak, jak ji znáš od Boha. Řekni nám: máme platit Římu daně, nebo nemáme?“
15 Innae, pat mungajam numae? Lao si Jesus jatungoja y quinadoñija, ya ilegña nu sija: Jafa muna na intietientayo? maela un denarion salape ya julie.
Ježíš však nastraženou past prohlédl. „Co to na mě zkoušíte, podejte mi peníz!“
16 Ya anae machulie guato, ilegña nu sija: Iyon jaye este na imagen yan tinigue? Ylegñija nu güiya: Iyon Sesat.
Když mu ho podali, zeptal se: „Čí obraz a jméno je na té minci?“„Římského císaře, “řekli.
17 Ayonae si Jesus ilegña nu sija: Nae si Sesat ni y iyon Sesat, ya si Yuus ni y iyon Yuus. Ya ninafangosmanman nu güiya.
„Dávejte tedy císaři, co je císařovo, a co je Boží, dávejte Bohu.“Tak jim to zase nevyšlo.
18 Ya manmato guiya güiya y Saduseo sija ni y ilegñija, na taya quinajulo y mannatae; ya mafaesen güe, ilegñija:
Potom přišli se záludnou otázkou příslušníci skupiny saducejů, kteří nevěřili ve vzkříšení z mrtvých.
19 Maestro, jatuguiejam si Moises: Yanguin y chelun un taotao matae, ya y palaoan ni y asaguaña sumaga ya taya patgonña, ayo y laje ni y chelun y matae, uasagua talo y palaoan, ya ufamasemiya gui cheluña.
Řekli: „Mistře, v Mojžíšově zákoně je psáno: Zemře-li ženatý muž a nezanechá po sobě žádného dědice, jeho svobodný bratr je povinen oženit se s vdovou a zplodit bratrovi potomka.
20 Ya guaja seite lalaje na mañelu: y finenana umasagua, ya matae ti mapolo semiya:
Povíme ti příběh: Bylo sedm bratrů. Nejstarší se oženil, brzo však zemřel a nenechal po sobě žádných dětí.
21 Inasagua talo y palaoan ni y mina dos, ya matae talo taya pineloña semiya: ya y mina tres taegüijeja talo.
Druhý se oženil s vdovou, ale brzy zemřel bezdětný. Tak to stále pokračovalo, až zemřel i poslední. Nikdo z nich nezanechal dědice.
22 Ya y siete, ti mapolo semiyañijo; despues di todos, matae y palaoan locue.
Nakonec zemřela i ta žena.
23 Y quinajulo y manmatae, jaye guiya sija ugae asagua y palaoan? sa todo y siete manmasagua.
Naše otázka zní: Čí bude ta žena po vzkříšení? Vždyť ji mělo za manželku všech sedm.“
24 Si Jesus ilegña nu sija: Ada ti manlache jamyo, sa ti intingo y tinigue, ni y ninasiñan Yuus?
Ježíš odpověděl: „Vaše chyba je v tom, že neznáte Bibli a nevěříte v Boží moc. Manželství je záležitostí pozemského života.
25 Sa y mangajulo guinen manmatae, ni ufanasagua, ni umanafanasagua; lao manparejoja yan y angjet sija gui langet.
Až lidé vstanou z mrtvých, nebudou už mezi nimi tělesné svazky. Přetrvají jen svazky ducha.
26 Ya y manmatae ni y ufannacajulo; ti untaetae gui leblon Moises, jaftaemano si Yuus gui jalomtano guiya trongcon jayo ni y ilegña as Moises: Guajo si Yuus Abraham, yan si Yuus Ysaac, yan si Yuus Jacob?
A o vzkříšení samotném vůbec nepochybujte. Cožpak jste nečetli o Mojžíšovi a hořícím keři? Jak se tam Bůh tehdy představil? ‚Já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův, Bůh Jákobův.‘Když o lidech zesnulých před mnoha staletími říká: ‚já JSEM jejich Bůh, ‘pak je jasné, že pro něj nikdy nepřestali existovat. Vidíte, jak jste vedle.“
27 Ti güiya si Yuus y manmatae, na si Yuus y manlâlâlâ; enaomina ninafangoslache jamyo.
28 Ya uno gui escriba mato, ya jajungog na manafaesen entresija, ya jatungo na mauleg inepeña nu sija, finaesen güe: Jafa y finenana qui todo na tinago?
Tyto rozhovory sledoval jeden z učitelů zákona. Zdálo se mu, že Ježíš odpovídá znamenitě. A tak mu předložil svůj problém: „Které přikázání je nejdůležitější?“
29 Si Jesus manope: Este y finenana na tinago: Jingog O Israel: Y Señot Yuusta, unoja na Señot:
Ježíš nezaváhal: „První přikázání zní takto: Slyš Izraeli, Pak Bůh je jediný Pán.
30 Ya guaeya jamyo y Señot, Yuusmiyo, contodo y corasonmiyo, yan contodo y antenmiyo, yan contodo y jinasonmiyo, yan contodo y minetgotmiyo.
Miluj ho z celého srdce, celou bytostí a ze všech sil.
31 Ya este y segundo: Guaeya y tiguangmo parejo yan jago. Taya otro tinago mas, mandangculo qui estesija.
A to druhé: Miluj druhého člověka tak, jako miluješ sebe. Nejsou důležitější přikázání než tato.“
32 Ya y escriba ilegña nu güiya. Magajet Maestro, mauleg na unsangan na güiya unoja; ya taya otro na güiyaja.
„Mistře, tys dobře vystihl to podstatné, “musel uznat tazatel. „Bůh je jen jeden a kromě něho není jiného.
33 Ya ugumaeya güe contodo y corason, yan contodo y tiningo, yan contodo y minetgot, yan ugumaeya y tiguangña parejo yan güiya, mas qui todo y inefrese, yan y ninae sija.
Milovat ho z celého srdce, celým rozumem a vší silou své vůle a druhé lidi milovat jako sebe – to je víc než všechny oběti zvířat na oltáři.“
34 Ya anae jalie si Jesus ni y minejnalom inepeña, ilegña nu güiya: Ti chagojao gui raenon Yuus. Ya taya ni un taotao fumaesen güe talo desde ayo.
„Ty nejsi daleko od Božího království, “ocenil jeho postoj Ježíš. Pak už se ho nikdo neodvážil na nic zeptat.
35 Ya maninepe as Jesus gui anae mamananagüe gui templo, ilegña: Jafa na ilegñija y escriba sija, na si Cristo Lajin David?
Později, když Ježíš učil v chrámu, položil otázku: „Z čeho náboženští učitelé usuzují, že Kristus musí být potomkem krále Davida?
36 Sa si David mismo ilegña gui Espiritu Santo: Y Señot ilegña ni y Señotto: Fatachong gui agapa na canaejo, asta qui jupolo y enemigumo sija gui papa y fañajangan adengmo.
Vždyť sám David napsal, inspirován Duchem svatým: ‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud ti tvé nepřátele nepoložím k nohám.‘
37 David jafanaan güe Señot; ya jaftaemano na y lajiña? Ya manmagof y dangculon linajyan taotao sija anae majungog.
Když ho David nazývá svým Pánem, jak by tedy mohl být Davidovým synem?“Ježíš měl vždycky mnoho pozorných posluchačů.
38 Ya ilegña gui finanagüeña: Adaje jamyo ni y escriba sija, sa yanñija manjanao yan y anaco magagoñija, yan yanñija manmasaluda gui metcado,
Jednou je varoval: „Dejte si pozor na učitele, kteří se na veřejnosti procházejí v krásných šatech a čekají, že je lidé budou uctivě zdravit a klanět se jim.
39 Yan y manmagas na tachong gui sinagoga, yan y ya jululo na tachong gui guipot;
Rádi si zajišťují přední sedadla v modlitebnách a čestná místa na hostinách.
40 Ni y jatucho y guima y biuda sija, ya janafananaco tinaetaeñija ni y dinague: este sija ujaresibe dangculo na sentensia.
Vyjídají vdovské domy tím, že si dávají platit za modlitby, které úmyslně protahují. Protože učí jiné a takhle se chovají, Bůh je potrestá tím přísněji.“
41 Ya anae matachong si Jesus gui menan y cajon ni y para y ninae; megae na taotao manmato, ya manmanyute jalom salape gui cajon; ya y megae na manrico sija, megae yiniteñija jalom.
Jednou si Ježíš sedl proti chrámové pokladně a pozoroval lidi. Mnozí bohatí tam vkládali značné částky peněz.
42 Ya mato un pobble na buida; ya manyute jalom dos cobble na bale buente un centavos.
Přišla také jedna chudá vdova a do pokladny vhodila dvě drobné mince.
43 Ya si Jesus jaagang y disipuluña, ya ilegña nu sija: Magajet jusangane jamyo: Este y pebble na biuda, mas megae yiniteña jalom qui ni todo ayo sija y guinen manmanyute jalom gui cajon.
Ježíš si zavolal své učedníky a řekl jim: „Poslyšte, ta chudá vdova vlastně dala víc než boháči.
44 Sa todo y manmanyute jalom, pot y minegaeñijaja; lao güiya pot y minalagoñaja na jayute jalom todo y güinajaña; asta y sustentoña todo.
Ti dávali jen přebytky, bez kterých se snadno obejdou, ale ta žena dala všechno, co měla na živobytí.“
