< Matiwos Dooshishiyo 24 >

1 Iyesus Ik' mootse kesht bíamfere b́ danifwots Ik' maa gmbiyo kitsosh b́ maants bot'iini.
عیسا لە پەرستگا هاتە دەرەوە، هێشتا لە ڕێگا بوو کاتێک قوتابییەکانی لێی هاتنە پێشەوە تاکو سەرنجی بۆ تەلارەکانی پەرستگا ڕابکێشن.
2 Bíwere «Jaman bek'irute? Arikone itsh tkeewiri, shúts iko ikats b́kororetsok'on gaaheraniyere ooritwo aaliye» bíet.
عیسا پێی فەرموون: «هەموو ئەمانە دەبینن؟ ڕاستیتان پێ دەڵێم: لێرەدا بەردی بەسەر بەردیەوە نامێنێت و هەمووی دەڕووخێت.»
3 Debre zeyiti guratse Iyesus b́ befere b́ danifwots bo aal b́ maants t'int «Jam keewan b́wotit awre? N woonat dúri s'uwi milikito eebi?» ett boaat. (aiōn g165)
کاتێک لەسەر کێوی زەیتوون دانیشتبوو، قوتابییەکان بە تەنها هاتنە لای و گوتیان: «پێمان بفەرموو کەی ئەمە ڕوودەدات؟ هەروەها نیشانەی هاتنەوەت و کۆتایی زەمان چییە؟» (aiōn g165)
4 Iyesus hank'o ett boosh bíaani «Konwor asho itn b́darirawok'o itatso korde'ere!
عیسا وەڵامی دایەوە: «ئاگاداربن، کەس چەواشەتان نەکات،
5 Aywots ‹Taa Krstos taane!› etfere t shútson weetune, ay ashuwotsnowere daritúnee.
چونکە زۆر کەس بە ناوی منەوە دێن و دەڵێن”من مەسیحەکەم،“زۆر کەسیش چەواشە دەکەن.
6 Kes'i k'aaronat kes'i keewon shishetute, jaman b́ wotitwotse tek'k'ayere, b́ s'uwonmó borafa'ee.
جەنگ و هەواڵی جەنگیش دەبیستن، وریابن مەتۆقن، چونکە دەبێت ئەمە ڕووبدات، بەڵام هێشتا کۆتایی نییە.
7 Asho ashaats tuwitwee, mengstonúwere mengstats kes'osh tuwitwe, besh beshar ik ik datsatse k'ak'onat dats shek'ewo wotituwe.
نەتەوە لە نەتەوە ڕاست دەبێتەوە و شانشین لە شانشین، قاتوقڕی و بوومەلەرزەش لە شوێنی جیاجیا دەبێت.
8 Jaman na'a shuwo it'i shambo b́ tuuwortsok'oyiye.
بەڵام ئەمانە هەمووی سەرەتای ژانەکانن.
9 Manoor ash ashuwots iti gondbek'osh beshide'er imetúnee, iti úd'itúne, t shúútsosha err ash jamwotsoke shit'eek wotitute.
«ئینجا بۆ چەوسانەوە بە گرتنتان دەدەن و دەتانکوژن، هەموو نەتەوەکان لەبەر ناوی من ڕقیان لێتان دەبێتەوە.
10 Manoor aywots bo amantso haalar shuuts aanitune, iko iko beshide imetwe, ashuwots boatsatseyewo shit'etune.
ئەو کاتە زۆر کەس واز لە باوەڕەکەیان دەهێنن و یەکتری بە گرتن دەدەن و ڕقیان لە یەکتری دەبێتەوە.
11 Kootets nebiy aywots tuwitune, aywotsnowere shelitune,
زۆر پێغەمبەری درۆزن دەردەکەون، زۆر کەس چەواشە دەکەن.
12 Gondo b́ aytsatse tutson, ay ashuwots shuno aak'wtsitwe.
لەبەر زۆربوونی خراپە، خۆشەویستی زۆر کەس سارد دەبێتەوە.
13 S'uwaats b́borfetso k'amde kup'itwonmó kashitwe.
بەڵام ئەوەی تاکو کۆتایی دانبەخۆیدا بگرێت، ڕزگاری دەبێت.
14 Ash jamosh gaw b́ wotitwok'o Ik'i mengsti doo shishiyan dats jamatse nabeetwe, manoor dúr s'uwo weetwe.
ئەم مزگێنی پاشایەتییەش لە هەموو جیهاندا ڕادەگەیەنرێت، وەک شایەتییەک بۆ هەموو نەتەوەکان، ئینجا کۆتاییەکە دێت.
15 «Nebiyiyo Dan'el b́ keewtsok'on kiimshitu wic'its keewo S'ayin beyokoke b́ need'efere it bek'ore nababirwo man t'iwintsde'e!
«لەبەر ئەوە کاتێک دەبینن [قێزەونی وێرانکەر] لە شوێنی پیرۆزدا ڕاوەستاوە، ئەوەی پێغەمبەر دانیال باسی کردووە (با خوێنەر تێبگات)،
16 Manoor Yihud datsatse fa'úwots guromats woc'nee.
ئینجا با ئەوانەی لە یەهودیان بەرەو چیاکان ڕابکەن،
17 Maa tokatse fa'o ik jagdek'osh oot'k'aye.
ئەوەی لە سەربانە با نەیەتە خوارەوە تاکو شتەکانی لە ماڵەوە ببات.
18 Goshifokon fa'onúwere b́ tah dek'osh shuuts aank'aye,
هەروەها ئەوەی لە کێڵگەیە با نەگەڕێتەوە تاکو جلەکەی ببات.
19 Manoor na'i maac'wotsnat na'a s'aatsirwotssh indowe boosha?
لەو ڕۆژانەدا قوڕبەسەر دووگیان و شیردەر!
20 It giifi aawo jooshonat s'anbati aawon b́woterawok'o Ik'o k'onwere!
نوێژ بکەن با هەڵاتنتان لە زستان یان لە شەممەدا نەبێت،
21 Manoor datsu bíazeron tuut hambetsish b́borfetso wotdanawo, shinomaantsowere man artso b́ jamon woteraw gond bek'i eeno wotitwe.
چونکە لەو کاتەدا تەنگانەیەکی وا گەورە ڕوودەدات کە لە سەرەتای جیهانەوە هەتا ئێستا ئاوا نەبووە و نابێت.
22 Aaw manots k'awuno bok'azink'ere ik ashonwor kasho falrawnk'e b́teshi, ernmó marat'ets ashuwotssha err aaw manots k'awnetúne.
«ئەگەر ئەو ڕۆژانە کەم نەکرابوونایەوە، کەس ڕزگاری نەدەبوو. بەڵام لە پێناوی ئەوانەی هەڵبژێردراون، ئەو ڕۆژانە کەم دەکرێنەوە.
23 «Manoor asho konúwor wotowa ‹Hambe, Krstosiye hanoke fa'e!› wee ‹ekewoke b́ fa'oni!› itsh bíetal amank'ayere.
ئەگەر ئەو کاتە یەکێک پێی گوتن:”ئەوەتا مەسیح لێرەیە!“یان:”ئەوەتا لەوێیە!“باوەڕ مەکەن،
24 Kootets Krstosotsnat kootets nebiyiwots tuwitune, bo boosh b́ faleyal Ik'ik marat'etswotsnoor dab́ dariyosh een een adits keewwotsi kitsitunee.
چونکە چەند مەسیحێکی درۆزن و پێغەمبەرانی درۆزن دەردەکەون، نیشانەی گەورە و پەرجوو دەکەن، بە شێوەیەک ئەگەر بکرێت تەنانەت هەڵبژێردراوانیش چەواشە دەکەن.
25 «Eshe, keew jaman shin shino itsh keewre,
ئەوەتا پێشوەخت پێم گوتن.
26 Mansh ‹Ekebe worwotse b́ fa'oni!› itsh bo etal keshk'ayere, ‹Hambe aashts bewokoke b́fa'oni!› bo etal amank'ayere.
«لەبەر ئەوە ئەگەر پێیان گوتن:”ئەوەتا لە چۆڵەوانییە!“مەڕۆن، یان”ئەوەتا لە ژوورەوەیە!“باوەڕ مەکەن،
27 Guumo darotse b́p'ark'or aaw keshon túút aaw kindon b́ be'efok'o, ashna'o woonúwere mank'o b́wotiti.
چونکە وەک چۆن هەورەتریشقە دێت و ڕووناکی دەدات لە ڕۆژهەڵاتەوە هەتا ڕۆژئاوا، هاتنەوەی کوڕی مرۆڤیش ئاوا دەبێت.
28 Duuni beyok k'oorwots kakwetúnee.» bíet.
کەلاک لەکوێ بێت، داڵ لەوێ کۆدەبێتەوە.
29 «Gond bek'i aaw manotsiyere okoon manoor aaw t'alu wtsitwanee, aashitsunwere bshaano kitsatsane, k'eenwotswere darotse fed's'uwitúnee, darotsi angwotswere shek'etúnee.
«دەستبەجێ دوای تەنگانەی ئەو ڕۆژانە، «[خۆر تاریک دەبێت، مانگ ڕووناکییەکەی نادات، ئەستێرەکان لە ئاسمان دەکەون، تەنی ئاسمانی دەهەژێن.]
30 Maniyere il Ash na'o milikito daaratse be'etwe, manoor datsatse fa'a ash naarwots eepetúne. Ash na'onwere angonat een mangon dawnats wotde b́woor bek'etúnee.
«لەو کاتە نیشانەی کوڕی مرۆڤ لە ئاسماندا دەردەکەوێت، ئەوسا هەموو نەتەوەکانی زەوی شیوەن دەگێڕن، کاتێک کوڕی مرۆڤ دەبینن بەسەر هەوری ئاسمانەوە بە هێز و شکۆیەکی مەزنەوە دێت.
31 B́ melakiwotsi gaati k'aari eeno bo shishitwk'o b́woshiti, boowere datsatse awd kaaton amr dari daaratse tuur dari daaratse fa'úwotsi bík galdek'ets ashuwotsi kakwitúne.»
فریشتەکانی بە کەڕەنایەکی دەنگ بەرزەوە دەنێرێت، لە ئاراستەی هەر چوار بایەکە، لەم سەری ئاسمانەوە هەتا ئەو سەری، هەڵبژێردراوانی خودا کۆدەکەنەوە.
32 «Belesi mit jewro dano itsh wotowe, b jaabwots s'uup kisho de botuuworonat b maarwotswere bo átor, manoor k'aawo b́t'intsok'o danfte.
«پەند لە دار هەنجیر وەربگرن: کاتێک لقەکانی نەرم بوون و گەڵایان کرد، دەزانن هاوین نزیکە.
33 Mank'owere jaman it bek'or ashna'o b́weyi aawo b́karntsok'o dande'ere.
بە هەمان شێوە، کاتێک ئێوەش هەموو ئەم شتانە دەبینن، بزانن کە نزیکە و لە بەردەرگایە.
34 Arikoniye itsh tkeewiri, jaman b́ wotefetsosh and dúri s'oot' jaman besheratse.
ڕاستیتان پێ دەڵێم: ئەم نەوەیە بەسەرناچێت، هەتا هەموو ئەمانە نەیەنە دی.
35 Daronat datson beshitke, ti aap'tsonmó besheratse.»
ئاسمان و زەوی بەسەردەچن، بەڵام وشەکانم هەرگیز بەسەرناچن.
36 «Aawman jangonat sa'atmanmó nihoniyere okoon k'osho daritsi melakiwotsi wotiyalor, naayonu b́wotiyal, konúwor dantso aaliye.
«سەبارەت بەو ڕۆژ و کاتە کەس نایزانێت، نە فریشتەکانی ئاسمان و نە کوڕەکە، تەنها باوک نەبێت.
37 Noh dúri wottsi naaro, ashna'o b́woorowere mank'o wotitwe.
ڕۆژانی نوح چۆن بوو، کاتی هاتنەوەی کوڕی مرۆڤیش ئاوا دەبێت.
38 Mandúr, t'afits aatsoniyere shino Noh markabuts b́kindfetsosh, ashuwots mafetst, boúshfetst, máátsono dek'ifetsit de'ifetsntni botesh.
وەک چۆن لە ڕۆژانی پێش لافاوەکە دەیانخوارد و دەیانخواردەوە، ژنیان دەهێنا و مێردیان دەکرد، هەتا ئەو ڕۆژەی نوح چووە ناو کەشتییەکە،
39 T'afits aatso waat jametso fok b́dek'fetsosh datso danatsno b́tesh, ashna'o woonúwere arikon mank'oye b́wotiti.
کەس نەیدەزانی چی ڕوودەدات، هەتا لافاوەکە هات و هەمووی برد. هاتنەوەی کوڕی مرۆڤیش ئاوا دەبێت.
40 Manoor git ashuwots goshoke towaar finitúno. Iko k'aaú dek'etwe iko oritwe.
لەو کاتەدا دوو پیاو لە کێڵگە دەبن، یەکیان دەبردرێت و ئەوی دیکە بەجێدەهێڵدرێت.
41 Mááts gitwots towaar dio di'itno, ikú k'aaú dek'etwe, ikú ooritwaniye.
دوو ژن دەستاڕ دەگێڕن، یەکیان دەبردرێت و ئەوی دیکە بەجێدەهێڵدرێت.
42 Eshe it doonz egoots b́weetuwok'o it danawotse kup'de korere.
«لەبەر ئەوە ئێشک بگرن، چونکە نازانن لە چ ڕۆژێکدا مەسیحی خاوەن شکۆتان دێتەوە.
43 Ernmó han dande'ere, moo doonz t'úwotse aawk'o sa'aton úmp'etso b́ weetwok'o b́ danink'ere, tuur kordek'ank'e b́teshi, b́ moonúwere b́ ishetwok'o k'ayk'rerawnk'e b́teshi.
بەڵام ئەوەش بزانن: ئەگەر گەورەی ماڵ بزانێت لە چ کاتێکدا دز دێتە سەری، ئێشک دەگرێت و نایەڵێت ماڵەکەی ببڕدرێت.
44 Mank'o Ashna'o it gawraw sa'aton b́weetwotse k'ande'er beewere.
کەواتە ئێوەش ئامادە بن، چونکە کوڕی مرۆڤ لە کاتێکدا دێتەوە کە بیری لێ ناکەنەوە.
45 «B́ maa ashuwotssh bo misho balon b́ imetwok'o, b́doonz b́meytsi ashuwotsats b́ naashitwo amanetsonat s'ek guutso kone?
«کەواتە ئەو کۆیلە دڵسۆز و ژیرە کێیە کە گەورەکەی کردوویەتی بە لێپرسراوی خزمەتکارەکانی دیکەی تاکو لە کاتی خۆیدا خواردنیان بداتێ؟
46 B́ doonz b́waafere mank'o b́ finefere b́daatsit guutso deereke.
خۆزگە دەخوازرێت بەو کۆیلەیە کاتێک گەورەکەی دێتەوە دەبینێت ئەرکی خۆی جێبەجێ دەکات.
47 Arikoniye itsh tietri, guutsman b́detsts dets jamatse naashini b́k'ritiye.
ڕاستیتان پێ دەڵێم: بەسەر هەموو ماڵەکەیەوە دایدەنێت.
48 Morrgond guuts manmó, ‹T doonz waraniyere ja'itwee› err gawr
بەڵام وای دابنێ کە ئەو کۆیلەیە خراپە و لە دڵی خۆیدا دەڵێ:”گەورەکەم دوادەکەوێت،“
49 bínton finiru b́tohuwotsi jot'o b́ tuwiyal mashtswotsntonwere maar b́ úshetka wotiyal,
بەو هۆیەوە دەست دەکات بە لێدانی کۆیلە هاوکارەکانی و لەگەڵ سەرخۆشان دەخوات و دەخواتەوە.
50 Guuts man doonz b́ gawraw aawonat b́danaw sa'atone b́ weeti,
ئیتر گەورەی ئەو کۆیلەیە لە ڕۆژێکدا دێتەوە کە چاوەڕێی ناکات و لە کاتژمێرێک کە نایزانێت.
51 Guutsman doonz guutso tooko kawlni b́k'riti, b́ hit'onúwere git alberetswotsntone b́ woshiti, manoor eeponat gash k'ashone wotiti.»
ئەوسا پارچەپارچەی دەکات و بەشی لەگەڵ دووڕوواندا دادەنێت، جا گریان و جیڕەی ددان لەوێ دەبێت.

< Matiwos Dooshishiyo 24 >