Luk'as Dooshishiyo 22
1 Faziga eteets tush meyi bali ááwo mangiyef aawo t'inre b́tesh,
Přiblížily se Velikonoce.
2 K'eesi naashuwots naet Muse nemo danifuwots ash asho boshattsosh Iyesusi deshde boud'it malo ááshon bogeyiri botesh.
Velekněží a učitelé zákona hledali vhodný způsob, jak Ježíše zprovodit ze světa. Báli se však lidí, kteří se v Jeruzalémě shromažďovali k velikonočním svátkům.
3 Manoor b́ woshtswots tatse gituwotsitse iko Kiriyot dats asho Yihud atsots Shed'ano kindbwuts.
Jidáš Iškariotský – jeden z dvanácti Ježíšových učedníků – podlehl satanskému pokušení,
4 Mansh Yihud kahniwotsnat Ik'i maa kotfuwotsi jishfok amt Iyesusi awuk'o k'alr boosh beshide b́ imetwok'o bonton b́ keeweyi.
odešel za veleknězi a veliteli chrámové stráže a nabídl jim pomoc při Ježíšově zatčení.
5 Bowere keewmansh gene'uwat gizo bísh imosh keewe bowuts.
Ti se samozřejmě zaradovali a slíbili mu odměnu.
6 Bo keewets wulimańnowere wotowe ett ash asho b́ danawo Iyesusi beshi de'er imosh k'anit aawo b́geyiri.
Jidáš souhlasil a od té chvíle čekal na vhodnou příležitost, kdy by Ježíš mohl být nenápadně, bez mnoha svědků, zatčen.
7 Maniye hakon fazigi mereero shukeet tush beno meyi Ik' aawo bod b́guuts.
Židé se o Velikonocích scházeli k večeři, při níž jedli nekvašený chléb a předepsaným způsobem připraveného beránka.
8 Iyesus «Fazigi kooc' misho nometwok'o amr k'aniwere» ett P'et'rosnat Yohansn woshbk'r.
Proto Ježíš uložil Petrovi a Janovi, aby tuto večeři uchystali pro něj a ostatní učedníky.
9 Bowere «Fazigi kooc' misho aawoke no k'aniyetwok'owe n geyi?» ett bínboaati.
Zeptali se: „Kde chceš, abychom ji udělali?“
10 Bíwere boosh hankowa bíet, «Kituts it kindor aats kitef koro kuriru asho daatsitute, b́ shuutso shoyde b́ kindit moots ameree.
Odpověděl: „Když přijdete do města, potkáte muže, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, kam vejde. Majiteli domu řekněte:
11 Moo doonzsh, noon danifo ‹T danifuwotsnton fazigi kooc' misho t metuwoko ibi kashef moo aawoke? etfe› erere bísha.
‚Mistr tě žádá abys nám ukázal místnost, ve které by se mohl se svými učedníky sejít k velikonoční večeři.‘
12 Bíwere dadirotse fa'a es'dek't k'aniyets maa gawuno itsh kitsituwe, manoke k'aniwere.»
Zavede vás do velké jídelny v horním patře. Tam všechno nachystejte.“
13 B́ danifuwots amt, jam keewo Iyesus ettsok'o wotat b́datseyi, fazigi baaliyo noowere manoke bok'aniyi.
Odešli a našli všechno přesně tak, jak jim Ježíš řekl, a připravili velikonočního beránka.
14 Kooc'misho b́ bodtsok'on Iyesus b́ woshtswotsnton mishi marats beeb́dek'i.
Ve stanovenou hodinu zaujal Ježíš se svými dvanácti apoštoly místo u stolu.
15 Hank'owa boosh biet, «Godbek'o tiats b́ bodftsere shino itnton fazigi koc'mishan moosh ayidek'atni t tewunfoni b́ teshi.
Řekl jim: „Velice jsem si přál ještě jíst s vámi beránka, dříve než budu trpět.
16 Keewan Ik'i mengstotse arik wotar bbe'efetsosh haniye hakon Fazigi koc'mishan b́ jamon maratse etiruwe itsha?»
Je to naposledy, co ho takto jíme. Záhy se totiž stane to, co vám Bůh oběťmi velikonočního beránka naznačoval.“
17 Maniye hakoń Iyesus úshi wanc'o k'aau dek't Ik'o b́ údiyakon hank'o biet, «Nayere han kayde'ere,
Když jim po modlitbě podával kalich s vínem,
18 arikon itsh keewiruwe andon de'etuwr Ik'i mengstu bwafetsosh weyini shuwanatse daatsets usho uyatse.»
řekl, že už ho s nimi nebude pít, dokud se nesejdou k hostině v nebi.
19 Iyesus manats dabt misho k'audek't Ik'o b́ údiyakon, b́ danifuwotssh «Nayere, han itsh imetuwo tmetsoniye, han taan gawosh woshde'ere» ett bí im.
Pak vzal chléb, poděkoval Bohu, rozlámal ho a podával svým učedníkům se slovy: „To je moje tělo, které se za vás obětuje. Tímto způsobem si mne vždycky znovu připomínejte.“
20 Mank'o koc'mishoniye okoon ushi wanc'o k'aaúdek't imt boosh hank'o bíet, «Ushe wanc'an it jangosh kud'itwo t s'atsoniye bíats ned'iyet handr taaroniye.
Po večeři jim podal opět víno a řekl: „Tento kalich je znamením nové smlouvy Boha s člověkem, zpečetěné krví, kterou za vás proliji.
21 «Ernmo taan beshide imetu asho kisho hamb taanton mishi marotse.
Zde u stolu sedí člověk, který se tváří jako přítel, ale je odhodlán mne zradit.
22 Ash Na'o b́ jangosh shin keewetsok'on k'irituwe, ernmó Ash Na'o beshide imetu ashmansh indowe bísha!»
Vím, že musím zemřít, ale běda zrádci.“
23 Bowere «Noyitse keewan k'alituwo kone?» ett boatsatsewo moosho dek'botu.
Po těchto slovech se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich by byl schopen něčeho takového.
24 Manats dabt bo, «Nounetsitse bogo kone?» ett moosho dek't botuu.
Nakonec mezi nimi vznikl spor, kdo z nich je přednější.
25 Iyesusmó hank'o boosh bíeti, «Ik' ash woterawwots naashuwots ash ashaatse alo detsfne, dats keewtswotswere ashosh sheeng k'alfwotsi etetuwe,
Ježíš jim řekl: „Vládci panují nad svými poddanými a dávají si říkat dobrodinci.
26 Itmó bokok'o woto itsh geyiratse, maniyere ititse een wottso b́ beyal muk' wotowa, jishtsi wottso guutsok'o wotowe.
U vás ať je tomu naopak. Nechtějte panovat, ale sloužit. Kdo je mezi vámi nejvyšší, ať jedná, jako by byl nejnižší, kdo je vůdčí osobností, ať slouží druhým.
27 Mishimarats bedek't meyiruwonat need'dek't manziruwotse awune enoni? Eena eteefoni mishi maratse bedek'tsoniyoshna? Taamó it dagotse guutsok'o taane.
Kdo je přednější? Ten, kdo sedí za stolem a dá se obsluhovat, nebo ten, kdo obsluhuje? Obecně platí, že ten, kdo se dá obsluhovat. Vidíte, a já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží.
28 It taa gondo tbek'or jamon taanton kup'atniye it teshi.
Až dosud jste mi v mých zkouškách stáli věrně po boku.
29 Mansh t nih taan b́ naashitsok'o taawere it naashituwe.
Můj Otec mi dal království a já vám uděluji právo,
30 T mengstotse mishi maratse bede'er meetute, úshetute, naashi jooratse bede Isra'el naar tatse gituwotsats angshitute.»
abyste v tom království jedli a pili u mého stolu. Však také usednete na soudné stolice a budete soudit dvanáct izraelských rodů.“
31 Manats dabt Iyesus hank'o bíet, «Smonoo! Smonoo! hmb, goshtso b́ sndeyi buyo as'de b́ galfook'o Shed'ano iti as'baze b́geyi.
Pak oslovil Šimona Petra: „Satan si vyžádal, aby vás mohl prosívat jako obilí,
32 Ernmó ni imnetiyo b́ t'afrawok'o taa neesh Ik'o k'onituwe, ando aani ni anorowere nieshuwotsi kup'iwe.»
ale já jsem se za tebe přimlouval, aby tvoje víra vydržela. A až se pak obrátíš, utvrzuj ve víře své bratry.“
33 P'et'roswere «Doonzono! tip wotowa, k'ir wotowa neenton amoosh k'ank taane!» bíet.
Šimon odpověděl: „Pane, s tebou jsem odhodlán jít do vězení i na smrt.“
34 Iyesusmó aniydek't, «P'et'rosoo! hambets baako b́ k'adfetsere, ‹Neen danatse› err keezoto taan haalitune etfe» bí et.
Ježíš mu řekl: „Říkám ti, Petře, že dříve než dnes zakokrhá první kohout, třikrát popřeš, žes mne znal.“
35 Maniye hakon Iyesus b́ danifuwotssh, «Gizosh k'arc'ito, borso, c'amono it kishatse alo iti t woshor itsh shaptso fa'a b́teshi?» boosh bí et. Bowere «Eegor noosh shapts keewo aaliye» ett bísh boaaniy.
Pak jim ještě řekl: „Posílal jsem vás za lidmi bez peněz, bez zásob a bosé. Můžete říci, že jste měli v něčem nedostatek?“Oni odpověděli: „Ne, ani v nejmenším.“
36 Iyesuswere boosh aaniy hank'owa biet, «Andmó gizo, borsono detstso, k'aau de'e, shiki gorado deshawonwere b́ taho kemr shiki gorado kewude'e
Ježíš pokračoval. „Teď se situace mění, přijde pro vás těžká doba. Dobře se na ni vybavte a vyzbrojte.
37 T jangosh shin guut'ets jamo fin isho bgeyitsotse ‹Gondwotsnton taawere› etiruwo S'ayin mes'afotsi keewo ti atse wot b́ s'uwo geyife etre itsha.»
Brzy budu souzen jako zločinec, jak to bylo předpověděno. Prorocká slova o mně se plní.“
38 B́ danifuwotswere «Doonzono! hamb git shiki goraduwots fa'ane!» bo eti. Bíwere «bodfne!» boosh bíet.
Řekli: „Pane, máme tu dva meče.“Ježíš odpověděl: „To stačí.“
39 Iyesus kitutse kesht b́ doyok'o Debrezeyit guromants bíami, b́ danifuwotsuwere bínton boam.
Pak se jako obvykle vydal na Olivovu horu a jeho učedníci ho provázeli.
40 Manok bobodtsok'on Iyesus, «Fadeyots it kindrawok'o Ik'o k'onuwere» bí eti.
Když došli na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste obstáli v těžkých zkouškách, které vás čekají.“
41 Maniyehakon shúts sha'ubetsok'o boatse wokdek't bíam, tuk'mal dek't hank'o ett Ik'o b́k'on,
Sám se pak vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl a modlil se:
42 «Nihono! nshunka wotiyale tiats bodosh etiru kic'i wanc'an tiatse wokiwe, ernmó nee niettsok'owabako taa tiettsok'o wotk'aye.»
„Otče, kdybys mne mohl ušetřit tohoto kalicha utrpení, ale ať se vyplní tvoje vůle, ne moje.“
43 Manoor bin kupiit melakiyo darotse waat́ bíats be'e b́wutsi.
Tu při něm stál anděl a dodával mu sílu.
44 B́ nibotsnowere ayidek't kic'efetst kup'idek't Ik'o b́k'oniri b́teshi, b́s'azonuwere s'atsok'o wotat datsatsa b́s'oriri b́tesh.
Ježíš se modlil v smrtelné úzkosti. Pot jako krvavé kapky mu stékal na zem.
45 Ik' b́ k'onirwoke tuut b́ danifuwotsok b́waa, ayi dek't boshiyantsatse tuutson nefat k'eewutsat bobefere wadatst boosh hank'o bíet,
Když skončil modlitbu, šel ke svým učedníkům a shledal, že pod tíhou událostí usnuli.
46 «Eegishe it k'eyiri? Maniyere fadeyots itkindrawok'o tuur Ik'o k'onuwere.»
Probudil je: „Jak můžete spát? Vstaňte a modlete se, abyste obstáli ve zkouškách, které jsou před vámi.“
47 Iyesus man keewoke b́befere, ay ashuwots waa bokesh, boon jishiruwonuwere tatse gituwotsits wottso iko Yihudi b́tesh, Yhud bín jobosh b́ maants t'nb́dek'.
Ještě to ani nedořekl a objevil se houf lidí s Jidášem v čele. Ten přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil.
48 Iyesusmó «Age Yhudo! Ash Na'o jobon beshide imisheya?»
Ježíš mu řekl: „Jidáši, polibkem mne zrazuješ?“
49 Iyesusnton teshts b́danifuwots keewuan b́ wottsok'o bobek'tsok'on «Doonzono! shiki goradon jod'onowa?» bo et.
Když ostatní učedníci pochopili, co se děje, volali: „Pane, máme tě bránit?“
50 Boyitsnowere iko kahni naasho guutso shiki goradon k'es'dek't b́k'ani waazo k'ut'b́k'r.
A jeden z nich skutečně vytasil meč a uťal pravé ucho jednomu muži z chrámové stráže.
51 Iyesusmo «K'aye! hank'o keewo aani k'alk'aye!» bí et, Asho wazonowere shu'udek't kashi b́k'ri.
Ježíš však řekl: „Dost! Nechte toho!“Dotkl se ucha zraněného a uzdravil ho.
52 Maniye hakon Iyesus bin detsosh waats k'eesi naashuwotsi, Ik' maa kotfuwotsatsi altsuwotsnat ashitsi eenashuwotsnsh hank'o bí et «Taan wombedewok'o detsoshe shiki goradonat gumbo dek'atniya it weyiri?
Pak Ježíš oslovil stráž, jejich velitele a kněze, kteří je vedli: „Přišli jste si pro mne s meči a klacky jako pro lotra.
53 Aawu aawon itnton Ik' mootse t daatsewor taan t teshor, andmo it aawonat t'aluwotse altsosho bo ááwe.»
A přitom jsem s vámi denně býval v chrámu a ruku jste na mne nevztáhli. Ale já vím, přišla vaše chvíle a tma teď nabývá vrchu.“
54 Maniye hakon ash ashuwots Iyesusi detsdek't k'eesi naasho mook dek't bowaa, P'et'rosuwere wokoon b́shuutso b́ shi'iri.
Tu se ho zmocnili a odvedli do veleknězova paláce. Petr je zpovzdálí sledoval.
55 Ash ashuwots kas'otse tawo deshidek't ikoke bedek'tni botesh. P'et'oswere waat towat be b́dek'i.
Vojáci rozdělali uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo. Petr se přišel mezi ně také ohřát.
56 P'et'ros tawu ganok b́befere gon iku tawu shanatse bek'bk'ri, b́ maants t'iwintsdek' s'iilat «Hanwor Iyesusntoni b́teshi!» bi et.
Jak mu plamen osvěcoval tvář, všimla si ho jedna služka, prohlédla si ho a řekla: „Podívejte se, ten s ním také chodil.“
57 P'et'rosmó, «Nee ashune! taa bín danatse!» jamere bí et.
Petr se bránil: „Ženo, vždyť já ho vůbec neznám.“
58 Muk'i tesht k'osh ash iko P'et'rosi bek't «Neewor boyitsi iko neene!» bí et. P'et'rosmó «Ashono neena! taanaliye!» bí et.
Za chvíli si ho všiml někdo jiný: „Ty k nim taky patříš.“Petr řekl: „To se mýlíte.“
59 Ik sa'atok'o tesht k'osh ash iko P'et'rossh «Ashaahan Gelil dats ash b́wottsotse arikon bíntoniye b́teshiye!» ett kup'idek't b́ keewi.
Asi za hodinu zase někdo jiný začal tvrdit: „Tenhle s ním určitě byl také, je to Galilejec.“
60 P'et'rosmó, «Ashono neena! ni etiruman danatse!» bí et. Man keewoke b́befere manoor baako b́ k'adi.
Petr to popřel: „Člověče, vůbec nevím, o čem mluvíš.“Než to dořekl, zakokrhal kohout.
61 Manoor doonzo Iyesus wongr ett P'et'rosi b́ s'iil, P'et'roswere «Hambets bako keezoto b́k'adfetsosh taan danatse er haalitune» ett doonzo Iyesus b́ keewutso gawubdek'i.
A tu se Ježíš otočil a podíval se na Petra a ten si vzpomněl, že mu Pán řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“
62 Urats kesht ayidek't bí eep.
Vyběhl z nádvoří a venku se hořce rozplakal.
63 Manoor Iyesusi detsdek't teshts ashuwots bíyats trgic'o kashfetst bín botogiri.
Stráž se začala Ježíšovi vysmívat.
64 B́ shitsonowere p'urifetst, «Kone neen togtsoni? Nebiyi nwotiyal aab dane?» boetfera botesh.
Zavázali mu oči, bili ho do tváře a říkali: „Jsi přece prorok, tak hádej, kdo tě uhodil.“
65 Bíats ay keewo keewufets bín boc'ashiri botesh.
A předháněli se v tom, kdo ho víc poníží.
66 Gatsb́wutstsok'on dats naashuwots, kahni naashuwots, Muse nemo danifuwots ikok kakuwebogutsi, Iyesusnowere jebats dek'bowa.
Když se rozednilo, sešla se nejvyšší rada, kterou tvořili představitelé lidu, velekněží a učitelé zákona. Dali si Ježíše předvést a naléhali na něho: „Jsi Mesiáš? Řekni nám to!“
67 Hank'o ett bísh bokeewu «Ab nee Krstos neena wotiyal noosh keewwe, » Biimo boosh hank'owa bíet, «Itsh t keewiyalo taan amaneratstere,
On odpověděl: „I kdybych vám to řekl, stejně tomu neuvěříte.
68 Iti tiatiyalo taash aniratsteree,
A kdybych se já vás na něco zeptal, neodpovíte mi.
69 Ernmó haniyehakon Ash na'o kup' Ik'o k'ani aaromand bedek'etuwe.»
Řeknu vám jenom to: Již záhy usedne Syn člověka po Boží pravici.“
70 Jametswots Ik wotdek't «Eshe nee Ik'o naay neeneya?» et bo aati.
Všichni začali volat: „Ty jsi tedy Boží Syn?“Ježíš odpověděl: „Vaše vlastní slova to potvrzují.“
71 Bowere «Eshe eeg gawe noosh b́ geyiti? Hamb b́ nonatse keshtso no notokon shishrone!» bo et.
Tu křičeli jeden přes druhého: „To nám stačí, už žádné další svědectví nepotřebujeme, usvědčil se sám!“
