< লুক 18 >

1 তারপর যীশু এক রূপক কাহিনির মাধ্যমে তাঁর শিষ্যদের বোঝাতে চাইলেন, তাঁরা যেন সব সবময়ই প্রার্থনা করে, নিরাশ না হয়।
Pea naʻa ne fakahā kiate kinautolu ʻi he fakatātā, ʻoku lelei ke lotu maʻuaipē ʻae kakai, pea ʻoua naʻa fiu;
2 তিনি বললেন, “কোনো এক নগরে একজন বিচারক ছিলেন। তিনি ঈশ্বরকে ভয় করতেন না, কোনো মানুষকেও গ্রাহ্য করতেন না।
‌ʻO ne pehē, “Naʻe ʻi he kolo ʻe taha ʻae fakamaau, naʻe ʻikai manavahē ki he ʻOtua, pe tokanga ki he tangata.
3 সেই নগরে একজন বিধবা ছিল। সে বারবার এসে তাঁর কাছে মিনতি করত, ‘আমার প্রতিপক্ষের বিরুদ্ধে আমার প্রতি ন্যায়বিচার করুন।’
Pea naʻe ʻi he kolo ko ia ʻae fefine kuo mate hono husepāniti; pea haʻu ia ki ai, ʻo ne pehē, ‘Fakamaau au mo totongi totonu ki hoku fili.’
4 “কিছুদিন তিনি সম্মত হলেন না। কিন্তু শেষে চিন্তা করলেন, ‘যদিও আমি ঈশ্বরকে ভয় করি না,
Pea naʻe ʻikai tokanga leva ia ki ai: kae toki fakakaukau ia, [ʻo pehē], ‘ʻOku ʻikai pe te u manavahē ki he ʻOtua, pe tokanga ki he tangata;
5 তবুও, এই বিধবা যেহেতু আমাকে বারবার জ্বালাতন করে চলেছে, তাই সে যেন ন্যায়বিচার পায়, তা আমি দেখব যেন সে বারবার এসে আমাকে আর বিরক্ত না করে।’”
Ka koeʻuhi ʻi he fakafiuʻi au ʻe he fefine ni kuo mate hono husepāniti, te u fakamaauʻi ia, telia ʻi heʻene faʻa haʻu te ne fakakinaʻi au.’”
6 প্রভু বললেন, “শোনো তোমরা, ওই ন্যায়হীন বিচারক কী বলে।
Pea pehē ʻe he ʻEiki, “Fanongo ki he lea ʻae fakamaau taʻeangatonu.
7 তাহলে ঈশ্বরের যে মনোনীত জনেরা তাঁর কাছে দিবারাত্রি কান্নাকাটি করে, তাদের বিষয়ে তিনি কি ন্যায়বিচার করবেন না? তিনি কি তাদের দূরে সরিয়ে রাখবেন?
Pea ʻe ʻikai fakamaau ʻe he ʻOtua ʻa hono kakai ʻoʻona kuo fili, ʻaia ʻoku tangi kiate ia ʻi he ʻaho mo e pō, ʻo kapau ʻe fakatuotuai ia kiate kinautolu?
8 আমি তোমাদের বলছি, তিনি দ্রুত তাদের ন্যায়বিচারের ব্যবস্থা করবেন। কিন্তু মনুষ্যপুত্র যখন আসবেন, তিনি কি পৃথিবীতে বিশ্বাস খুঁজে পাবেন?”
‌ʻOku ou tala atu kiate kimoutolu, ʻE fakamaau vave ʻe ia ʻakinautolu. Ka ʻi he haʻu ʻae Foha ʻoe tangata, te ne ʻilo ʻae tui ʻi he fonua?”
9 নিজেদের ধার্মিকতার প্রতি যাদের আস্থা ছিল ও অন্যদের যারা হীনদৃষ্টিতে দেখত, যীশু এই রূপক কাহিনিটি তাদের বললেন:
Pea naʻa ne lea ʻaki ʻae fakatātā ni ki he niʻihi naʻa nau falala kiate kinautolu kuo nau māʻoniʻoni, mo nau manukiʻi ʻae kakai kehe:
10 “দুই ব্যক্তি প্রার্থনার জন্য মন্দিরে গেল; একজন ফরিশী ও অন্যজন কর আদায়কারী।
“Naʻe ʻalu hake ʻae ongo tangata ki he falelotu lahi ke lotu; ko e tokotaha ko e Fālesi, pea ko e tānaki tukuhau ʻae tokotaha.
11 ফরিশী দাঁড়িয়ে নিজের বিষয়ে প্রার্থনা করল, ‘হে ঈশ্বর, আমি তোমাকে ধন্যবাদ জানাই, কারণ আমি কোনো দস্যু, দুর্বৃত্ত, ব্যভিচারী, এমনকি, ওই কর আদায়কারী, বা অন্য লোকের মতো নই।
Naʻe tuʻu atu pe ʻae Fālesi, pea lotu, ʻo pehē, ‘ʻE ʻOtua, ʻoku ou fakafetaʻi kiate koe, ʻoku ʻikai te u hangē ko e kau tangata kehe, ke fakamālohi, mo taʻeangatonu, mo tono fefine, pe hangē ko e tānaki tukuhau ni.
12 আমি সপ্তাহে দু-দিন উপোস করি এবং যা আয় করি, তার এক-দশমাংশ দান করি।’
‌ʻOku liunga ua ʻeku ʻaukai ʻi he uike, pea ʻoku ou ʻatu ʻae tukuhau ʻi heʻeku meʻa fulipē.’
13 “কিন্তু কর আদায়কারী দূরে দাঁড়িয়ে রইল। এমনকি, সে স্বর্গের দিকে তাকাতে পর্যন্ত পারল না। সে তার বুক চাপড়ে বলতে লাগল, ‘হে ঈশ্বর, আমার প্রতি, এই পাপীর প্রতি কৃপা করো।’
Ka naʻe tuʻu mamaʻo atu ʻae tānaki tukuhau, pea ʻikai faʻa hanga hake hono mata ki he langi, ka naʻe si fatafata ia, mo pehē, ‘ʻE ʻOtua, ke ke ʻaloʻofa mai kiate au ko e angahala.’
14 “আমি তোমাদের বলছি, এই ব্যক্তি ঈশ্বরের কাছে ধার্মিক গণ্য হয়ে ঘরে ফিরে গেল, কিন্তু অন্যজন নয়। কারণ যে কেউ নিজেকে উন্নত করে, তাকে নত করা হবে, আর যে কেউ নিজেকে নত করে তাকে উন্নত করা হবে।”
‌ʻOku ou tala kiate kimoutolu, naʻe ʻalu hifo ʻae tangata ni ki hono fale kuo fakatonuhia ia, ka ʻikai pehē ʻae tokotaha: he ko ia kotoa pē ʻoku ne hiki hake ia, ʻe fakavaivaiʻi ia; pea ko ia ʻoku ne fakavaivaiʻi ia, ʻe hiki hake ia.”
15 যীশুকে স্পর্শ করার জন্য লোকেরা শিশু সন্তানদের তাঁর কাছে নিয়ে আসছিল। এই দেখে শিষ্যেরা তাদের তিরস্কার করলেন।
Pea naʻa nau ʻomi foki kiate ia ʻae tamaiki iiki, koeʻuhi ke ne ala kiate kinautolu: ka ʻi he mamata ki ai ʻae kau ākonga, naʻa nau lolomi ʻakinautolu.
16 কিন্তু যীশু শিষ্যদের তাঁর কাছে ডাকলেন ও বললেন, “ছোটো শিশুদের আমার কাছে আসতে দাও, ওদের বাধা দিয়ো না। কারণ ঈশ্বরের রাজ্য এদের মতো মানুষদেরই।
Ka naʻe ui ʻe Sisu ke nau haʻu, ʻo ne pehē, “Tuku pe ʻae tamaiki iiki ke haʻu kiate au, pea ʻoua naʻa taʻofi ʻakinautolu: he ʻoku ʻoe kakai pehē ʻae puleʻanga ʻoe ʻOtua.
17 আমি তোমাদের সত্যিই বলছি, ছোটো শিশুর মতো যে ঈশ্বরের রাজ্যকে গ্রহণ করতে পারে না, সে কখনও তাতে প্রবেশ করতে পারবে না।”
Ko e moʻoni ʻoku ou tala kiate kimoutolu, Ko ia ia ʻe ʻikai te ne maʻu ʻae puleʻanga ʻoe ʻOtua ʻo hangē ko e tamasiʻi siʻi ʻe ʻikai ʻaupito hū ia ki ai.”
18 একজন সমাজভবনের অধ্যক্ষ তাঁকে প্রশ্ন করল, “সৎ গুরু, অনন্ত জীবনের অধিকারী হওয়ার জন্য আমাকে কী করতে হবে?” (aiōnios g166)
Pea toki fehuʻi ʻae matāpule ʻe taha kiate ia, ʻo pehē, “ʻEiki lelei, ko e hā te u fai ke u hoko ai ki he moʻui taʻehili?” (aiōnios g166)
19 যীশু উত্তর দিলেন, “আমাকে সৎ বলছ কেন? ঈশ্বর ছাড়া তো আর কেউ সৎ নেই!
Pea pehē ʻe Sisu kiate ia, “Ko e hā kuo ke ui ai au ko e lelei? Ko e tokotaha pe ʻoku lelei, ʻaia ko e ʻOtua.
20 ঈশ্বরের আজ্ঞা তুমি নিশ্চয় জানো: ‘ব্যভিচার কোরো না, নরহত্যা কোরো না, চুরি কোরো না, মিথ্যা সাক্ষ্য দিয়ো না, তোমার বাবাকে ও তোমার মাকে সম্মান কোরো।’”
‌ʻOku ke ʻilo ʻae ngaahi fekau, ‘ʻOua naʻa ke tono fefine,’ ‘ʻOua naʻa ke fakapō,’ ‘ʻOua naʻa ke kaihaʻa,’ ‘ʻOua naʻa ke fakamoʻoni loi,’ ‘Fakaʻapaʻapa ki hoʻo tamai mo hoʻo faʻē.’”
21 তিনি বললেন, “আমি ছোটোবেলা থেকে এসব পালন করে আসছি।”
Pea pehē ʻe ia, “Kuo u fai eni kotoa pē talu ʻeku siʻi.”
22 একথা শুনে যীশু তাকে বললেন, “এখনও একটি বিষয়ে তোমার ঘাটতি আছে। তুমি তোমার সর্বস্ব বিক্রি করে দরিদ্রদের মধ্যে বিলিয়ে দাও, তাহলে স্বর্গে ঐশ্বর্য লাভ করবে। তারপর এসো, আমাকে অনুসরণ করো।”
Pea kuo fanongo ʻa Sisu ki he ngaahi lea ni, pea ne pehē kiate ia, “Ko e meʻa ʻe taha ʻoku ke kei hala ai: fakatau ʻaia kotoa pē ʻoku ʻaʻau, ʻo tufaki ki he masiva, pea te ke maʻu ʻae ʻene koloa ʻi he langi: pea ke haʻu, ʻo muimui ʻiate au.”
23 একথা শুনে সে অত্যন্ত বিষণ্ণ হয়ে উঠল, কারণ সে প্রচুর সম্পত্তির অধিকারী ছিল।
Pea kuo fanongo ia ki ai, naʻa ne mamahi ʻaupito: he naʻe lahi ʻene koloa.
24 যীশু তার দিকে দৃষ্টিপাত করে বললেন, “ধনীর পক্ষে ঈশ্বরের রাজ্যে প্রবেশ করা কেমন কষ্টসাধ্য!
Pea kuo mamata ʻa Sisu kuo mamahi ʻaupito ia, pea ne pehē, “ʻE faingataʻa ʻaupito kiate kinautolu ʻoku koloaʻia ke hū ki he puleʻanga ʻoe ʻOtua.”
25 প্রকৃতপক্ষে, ধনী মানুষের পক্ষে ঈশ্বরের রাজ্যে প্রবেশ করার চেয়ে বরং সুচের ছিদ্রপথ দিয়ে উটের পার হওয়া সহজ।”
He ʻoku faingofua hake ʻae hū ʻae kāmeli ʻi he avaʻi hui, ʻi he hū ʻae tangata koloaʻia ki he puleʻanga ʻae ʻOtua!
26 একথা শুনে শ্রোতারা জিজ্ঞাসা করল, “তাহলে কে পরিত্রাণ পেতে পারে?”
Pea ko kinautolu naʻe fanongo naʻa nau fepehēʻaki, “Pea ko hai ʻe moʻui?”
27 যীশু উত্তর দিলেন, “মানুষের পক্ষে যা অসম্ভব, ঈশ্বরের কাছে তা সম্ভবপর।”
Pea pehē ʻe ia, “Ko e ngaahi meʻa ʻoku ʻikai mafai ʻe he tangata, ʻoku mafai ia ʻe he ʻOtua.”
28 পিতর তাঁকে বললেন, “আপনাকে অনুসরণ করার জন্য আমরা আমাদের সর্বস্ব ত্যাগ করেছি।”
Pea toki pehē ʻe Pita, “Vakai, kuo mau liaki ʻae meʻa kotoa pē, ʻo muimui ʻiate koe.”
29 যীশু তাদের বললেন, “আমি তোমাদের সত্যিই বলছি, এমন কেউ নেই, যে ঈশ্বরের রাজ্যের জন্য নিজের ঘরবাড়ি, অথবা স্ত্রী, ভাই, বাবা-মা, বা সন্তানসন্ততি ত্যাগ করেছে,
Pea ne pehe kiate kinautolu, “Ko e moʻoni ʻoku ou tala atu kiate kimoutolu, “ʻOku ʻikai ha tangata kuo liʻaki ʻe ia ai fale, pea ʻae mātuʻa, pe ko e ngaahi kāinga, pe ko e uaifi, pe ʻae fānau, koeʻuhi ko e puleʻanga ʻoe ʻOtua,
30 সে এই জীবনে তার বহুগুণ এবং আগামী যুগে অনন্ত জীবন লাভ করবে না।” (aiōn g165, aiōnios g166)
Ka te ne maʻu ʻo lahi ʻaupito hake ʻi he moʻui ni, pea ʻi he maama ʻe haʻu ʻae moʻui taʻengata.” (aiōn g165, aiōnios g166)
31 যীশু সেই বারোজনকে একান্তে ডেকে বললেন, “আমরা জেরুশালেম পর্যন্ত যাচ্ছি; আর মনুষ্যপুত্র সম্পর্কে ভাববাদীদের সমস্ত ভবিষ্যদ্‌বাণী বাস্তবায়িত হবে।
Pea ne omi ʻae toko hongofulu ma toko ua, ʻo ne pehē kiate kinautolu, “Vakai, ʻoku tau ʻalu hake ki Selūsalema, pea ʻe fakamoʻoni ki he Foha ʻoe tangata ʻaia kotoa pē kuo tohi ʻe he kau palōfita.
32 তাঁকে অইহুদিদের হাতে সমর্পণ করা হবে। তারা তাঁকে বিদ্রুপ করবে, অপমান করবে, তাঁর গায়ে থুতু দেবে, তাঁকে চাবুক দিয়ে মারবে ও হত্যা করবে।
He koeʻuhi ʻe tukuange ia ki he Senitaile, pea ʻe manukiʻi ia, mo fai meʻa kovi kiate ia, mo ʻaʻanu ki ai:
33 কিন্তু তৃতীয় দিনে তিনি মৃত্যু থেকে পুনরুত্থিত হবেন।”
Pea te nau kauʻimaea mo tāmateʻi ia: pea ʻi hono ʻaho tolu ʻe toetuʻu ia.”
34 শিষ্যেরা এসব কথার কিছুই উপলব্ধি করতে পারলেন না। তাদের কাছে এর অর্থ গুপ্ত ছিল এবং তিনি কোন বিষয়ে আলোচনা করছেন, তা তারা বুঝতে পারলেন না।
Ka naʻe ʻikai te nau ʻilo ʻae ngaahi meʻa ni; pea naʻe puli ʻiate kinautolu ʻae lea ni, ʻo ʻikai te nau ʻilo ʻae ngaahi meʻa kuo lea ʻaki.
35 যীশু যখন যিরীহোর নিকটবর্তী হলেন, একজন দৃষ্টিহীন ব্যক্তি পথের পাশে বসে ভিক্ষা করছিল।
Pea pehē, ʻi heʻene ofi atu ki Seliko, naʻe nofo ʻi he veʻehala ʻae tangata kui ʻo kole:
36 পথে চলা লোকদের কলরোল শুনে সে তার কারণ জানতে চাইল।
Pea fanongo ia ki he ʻalu ange ʻae fononga, pea fehuʻi ia ki hono ʻuhinga.
37 তারা তাকে বলল, “নাসরতের যীশু সেখান দিয়ে যাচ্ছেন।”
Pea naʻa nau tala kiate ia, “Ko Sisu ʻo Nāsaleti” ʻoku ʻalu ange.
38 সে চিৎকার করে উঠল, “যীশু, দাউদ-সন্তান, আমার প্রতি দয়া করুন।”
Pea kalanga ia, ʻo pehē, “Sisu, Foha ʻo Tevita, ʻaloʻofa mai kiate au.”
39 সামনের লোকেরা তাকে ধমক দিল ও চুপ করতে বলল, কিন্তু সে আরও বেশি চিৎকার করে বলতে লাগল, “হে দাউদের সন্তান, আমার প্রতি কৃপা করুন।”
Pea ko kinautolu naʻe muʻomuʻa naʻa nau lolomi ia, ke tuku ʻene longoaʻa: ka naʻe ʻāsili ai ʻene kalanga, “Foha ʻo Tevita, ʻaloʻofa mai kiate au.”
40 যীশু থেমে সেই মানুষটিকে তাঁর কাছে নিয়ে আসার জন্য আদেশ দিলেন। সে কাছে এলে যীশু তাকে জিজ্ঞাসা করলেন,
Pea tuʻu ʻa Sisu, ʻo fekau ke ʻomi ia kiate ia: pea kuo ʻunu mai ia ʻo ofi, pea ne fehuʻi ange kiate ia,
41 “আমার কাছে তুমি কী চাও? তোমার জন্য আমি কী করব?” সে উত্তর দিল, “প্রভু, আমি যেন দেখতে পাই।”
‌ʻO pehē, “Ko e hā ho loto ke u fai kiate koe?” Pea pehē ʻe ia, “ʻEiki, ke ʻā hoku mata.”
42 যীশু তাকে বললেন, “তুমি দৃষ্টি লাভ করো; তোমার বিশ্বাসই তোমাকে সুস্থ করেছে।”
Pea pehē ʻe Sisu kiate ia, “Ke ʻā ho mata: kuo fakamoʻui koe ʻe hoʻo tui.”
43 তখনই সে তার দৃষ্টিশক্তি লাভ করল ও ঈশ্বরের প্রশংসা করতে করতে যীশুকে অনুসরণ করল। এই দেখে সমস্ত লোকও ঈশ্বরের বন্দনা করতে লাগল।
Pea ʻā fakafokifā pe ia, ʻo muimui ʻiate ia, pea fakamālō ki he ʻOtua: pea ʻi he mamata ki ai ʻae kakai kotoa pē, naʻa nau fakamālō ki he ʻOtua.

< লুক 18 >