< গীতসংহিতা 122 >

1 দায়ূদের, আরোহণ গীত। আমি আনন্দিত হলাম পেলাম যখন তারা আমাকে বলে, চল আমরা সদাপ্রভুুর গৃহে যাই।
Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
2 আমারদের পা তোমার দরজার ভেতরে দাঁড়িয়ে, যিরুশালেম।
A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
3 যিরুশালেম একটা শহরের মত তৈরী হয়েছিল যা একত্র সংযুক্ত শহরের মত।
Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
4 জাতিরা সেই জায়গায় গেল, সদাপ্রভুুর বংশ, ইস্রায়েলের যেমন বিধি সদাপ্রভুুর ধন্যবাদ দিতে গেল।
Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
5 সেখানে নেতারা সিংহাসনে বসল দায়ূদ কুলের বিচারের জন্য।
Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
6 প্রার্থনা কর যিরুশালেমের শান্তির জন্য, যারা তোমাকে প্রেম করে তাদের উন্নতির জন্য।
Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
7 তোমার প্রাচীরের মধ্যে শান্তি হোক, তোমার অট্টালিকার মধ্যে উন্নতি হোক।
Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
8 আমার ভাইদের এবং সঙ্গীদের জন্য আমি এখন বলবো, “তোমার মধ্যে শান্তি হোক।”
Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
9 আমাদের ঈশ্বর সদাপ্রভুুর গৃহে আমি তোমার মঙ্গলের জন্য প্রার্থনা করব।
Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

< গীতসংহিতা 122 >