হিতোপদেশ 30
Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4 ৪ কে স্বর্গে গিয়ে নেমে এসেছেন? কে নিজের হাতের মুঠোয় বাতাস গ্রহণ করেছেন? কে নিজের কাপড়ে জলরাশি বেঁধেছেন? কে পৃথিবীর সব প্রান্ত স্থাপন করেছেন? তাঁর নাম কি? তাঁর ছেলের নাম কি? যদি জান, বল।
Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6 ৬ তাঁর বাক্যের মধ্যে কিছু যোগ কোরো না; পাছে তিনি তোমার দোষ ব্যক্ত করেন, আর তুমি মিথ্যাবাদী প্রতিপন্ন হও।
Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8 ৮ অলীকতা ও মিথ্যাকথা আমার কাছ থেকে দূর কর; দরিদ্রতা বা ঐশ্বর্য্য আমাকে দিও না, আমার দেওয়া খাবার আমাকে খাওয়াও;
Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9 ৯ পাছে বেশী তৃপ্ত হলে আমি তোমাকে অস্বীকার করে বলি, সদাপ্রভু কে? কিংবা পাছে দরিদ্র হলে চুরি করে বসি ও আমার ঈশ্বরের নাম অপব্যবহার করি।
Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14 ১৪ এক বংশ আছে, তাদের দাঁত খড়গ ও চোয়াল ছুরি, যেন দেশ থেকে দুঃখীদেরকে, মানুষদের মধ্য থেকে দরিদ্রদেরকে গ্রাস করে।
Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15 ১৫ জোঁকের দুটো মেয়ে আছে, “দাও এবং দাও।” তিনটা কখনও তৃপ্ত হয় না, চারটা কখনও বলে না, “যথেষ্ট হল”:
Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16 ১৬ পাতাল; বন্ধ্যা গর্ভ; জলের জন্য তৃষ্ণার্ত ভূমি এবং আগুন যা কখনো বলে না, “যথেষ্ট।” (Sheol h7585)
Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. (Sheol h7585)
17 ১৭ যে চোখ নিজের বাবাকে পরিহাস করে, নিজের মায়ের আদেশ মানতে অবহেলা করে, উপত্যকার কাকেরা তা তুলে নেবে, ঈগল পাখির বাচ্চারা তা খেয়ে ফেলবে।
Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23 ২৩ ঘৃণিত স্ত্রীর ভার, যখন সে পত্নীর পদ প্রাপ্ত হয়, আর দাসীর ভার, যখন সে নিজের কর্ত্রীর জায়গা লাভ করে।
Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32 ৩২ তুমি যদি নিজের বড়াই করে মূর্খের কাজ করে থাক, কিংবা যদি খারাপ মতলব করে থাক, তবে তোমার মুখে হাত দাও।
Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
