ইয়োবের বিবরণ 13
Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9 ৯ তার পরিবর্তে যদি তিনি তোমাদের বিচারক হিসাবে তোমাদের ওপর ফেরেন এবং পরীক্ষা করেন, এটা কি তোমাদের জন্য ভাল হবে? অথবা যেমন একজন অন্য জনকে ঠকায়, তোমরা কি সত্যি আদালতে তাঁর মিথ্যা পরিচয় দেবে?
Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13 ১৩ তোমরা শান্তি বজায় রাখ, আমাকে একা থাকতে দাও, যাতে আমি কথা বলতে পারি, আমার ওপর যা আসছে আসতে দাও।
Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15 ১৫ দেখ, যদি তিনি আমায় মেরে ফেলেন, আমার আর কোন আশা থাকবে না; তবুও, আমি তাঁর সামনে আমার রাস্তা রক্ষা করব।
By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19 ১৯ কে সে যে আমার বিরুদ্ধে আদালতে তর্ক করবে? যদি তুমি তা করতে আস এবং যদি আমি ভুল প্রমাণিত হই, তাবে আমি নীরব হব এবং প্রাণ ত্যাগ করব।
Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27 ২৭ তুমি আমার পায়ে বেড়ি পরিয়েছ, তুমি আমার সমস্ত রাস্তায় লক্ষ রেখেছ; তুমি সেই মাটি পরীক্ষা করেছ যেখানে আমার পা হেঁটেছে,
A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
