< শমূয়েলের প্রথম বই 10 >

1 তারপর শমূয়েল একটা তেলের শিশি নিয়ে শৌলের মাথার উপর ঢেলে দিলেন এবং তাঁকে চুমু দিয়ে বললেন, “সদাপ্রভু কি তোমাকে তাঁর সমস্ত কিছুর (উত্তরাধিকারের) উপর রাজা হিসাবে অভিষেক করেন নি?
Pea naʻe toʻo ʻe Samuela ʻae hina lolo, ʻo lingi ia ki hono fofonga, pea ʻuma kiate ia, ʻo ne pehē, “ʻIkai ko e meʻa ʻi he fakatapui koe ʻe Sihova ke ke ʻeiki koe ki hono tofiʻa?
2 তুমি আমার কাছ থেকে চলে যাবার পর আজ বিন্যামীন এলাকার সীমানায় সেল্‌সহে রাহেলের কবরের কাছে দুইজন লোকের দেখা পাবে; তারা তোমাকে বলবে, ‘তুমি যে সব গাধীগুলোর খোঁজে বেরিয়েছিলে সেগুলো পাওয়া গেছে, কিন্তু এখন, তোমার বাবা গাধীগুলোর চিন্তা ছেড়ে তোমার জন্য চিন্তা করছেন, বলছেন, আমার ছেলের জন্য কি করব’?”
‌ʻI hoʻo ʻalu ʻiate au he ʻaho ni, te ke toki ʻilo ʻae ongo tangata ofi ki he tanuʻanga ʻo Lesieli ʻi he potu ʻo Penisimani ʻi Selisa; pea te na pehē kiate koe, Ko e fanga ʻasi ne ke ʻalu ko hono kumi kuo ʻilo: pea ko eni kuo tuku ʻe hoʻo tamai ʻene tokanga ki he fanga ʻasi, ka ʻoku mamahi kiate koe, ʻo pehē, Ko e hā te u fai koeʻuhi ko hoku foha?
3 তারপর তুমি সেখান থেকে এগিয়ে গিয়ে তাবোর এলাকার এলোন গাছের কাছে গেলে দেখতে পাবে, তিনজন লোক যারা বৈথেলে ঈশ্বরের কাছে যাচ্ছে, তুমি দেখবে, তাদের একজন তিনটি ছাগলের বাচ্চা, আর একজন তিনটি রুটি ও আর একজন এক পাত্র আঙুর-রস বয়ে নিয়ে যাচ্ছে।
Pea ke ʻalu ai pe mei ai, pea ke hoko ki he tafangafanga ʻo Tepoa, pea ʻe fakafetaulaki kiate koe ʻi ai ʻae tangata ʻe toko tolu ko ʻenau ʻalu ki he ʻOtua ʻi Peteli, ʻoku fua ʻe he tokotaha ʻae ʻuhikiʻi kosi ʻe tolu, pea fua ʻe he tokotaha ʻae foʻi mā ʻe tolu, pea toʻo ʻe he tokotaha ʻae hina uaine:
4 তারা তোমাকে শুভেচ্ছা জানাবে ও দুইটি রুটি দেবে এবং তুমি তা তাদের হাত থেকে নেবে।
Pea tenau fetapa kiate koe, ʻo tuku kiate koe ʻae foʻi mā ʻe ua; ʻaia te ke maʻu mei honau nima.
5 তারপর পলেষ্টীয়দের সৈন্যরা যেখানে আছে, ঈশ্বরের সেই পাহাড়ে উপস্থিত হবে, সেই শহরে পৌঁছালে পর, এমন এক দল ভাববাদীর সঙ্গে তোমার দেখা হবে যারা বীণা, খঞ্জনি, বাঁশী ও তবলা নিয়ে উঁচু স্থান থেকে নেমে আসছে, আর ভাববাণী প্রচার করছে।
Hili ia, te ke hoko atu ki he moʻunga ʻoe ʻOtua, ʻaia ʻoku tuʻu ʻi ai ʻae kolo tau ʻae kau Filisitia: pea ʻe hoko ʻo pehē, ʻi hoʻo hoko atu ki he kolo, te mo fetaulaki mo e kau kikite ʻoku ʻalu hifo mei he potu māʻolunga mo e meʻa faiva tatangi, mo e fangufangu, mo e haʻape, ʻi honau ʻao pea tenau kikite.
6 তখন সদাপ্রভুর আত্মা সম্পূর্ণভাবে তোমার উপরে আসবেন, তাতে তুমিও তাদের সঙ্গে ভাববাণী প্রচার করবে এবং অন্য ধরনের মানুষ হয়ে যাবে।
Pea ʻe hoko ʻae Laumālie ʻo Sihova kiate koe, pea te ke kikite koe mo kinautolu, pea ke liliu koe ko e tangata foʻou.
7 এই সব চিহ্ন তোমার প্রতি ঘটলে পর তোমার তখন যা করা উচিত তুমি তাই কোরো; কারণ ঈশ্বর তোমার সঙ্গে থাকবেন।
Pea tuku ke pehē, ʻoka hoko ʻae ngaahi fakaʻilonga ni kiate koe, te ke fai ʻe koe ʻaia ʻe matamatalelei ʻi ho ʻao; he ʻoku ʻiate koe ʻae ʻOtua.
8 “আর তুমি আমার আগে নেমে গিল্‌গলে যাবে, আর দেখ হোমবলি ও মঙ্গলার্থক বলি উত্সর্গ করবার জন্য আমি তোমার কাছে যাব; আমি যতক্ষণ না তোমার কাছে গিয়ে তোমার কর্তব্য তোমাকে না জানাই সেই পর্যন্ত তুমি সাত দিন অপেক্ষা করবে।”
Pea te ke ʻalu muʻomuʻa ʻiate au ki Kilikali; pea vakai, te u ʻalu hifo kiate koe ke ʻatu ʻae ngaahi feilaulau tutu, pea ke ʻatu ʻae ngaahi feilaulau fakalelei: te ke tatali kiate au ʻi he ʻaho ʻe fitu, ke ʻoua ke u hoko atu kiate koe, pea fakahā kiate koe ʻaia te ke fai.”
9 পরে তিনি শমূয়েলের কাছ থেকে চলে যাবার উদ্দেশ্যে ঘুরে দাঁড়াতেই ঈশ্বর তাঁর মন বদলে দিলেন এবং সেই দিন ই সেই সমস্ত চিহ্ন সফল হল।
Pea naʻe pehē, hili ʻene tafoki hono tuʻa ke ʻalu ʻia Samuela, naʻe tuku ʻe he ʻOtua kiate ia ʻae loto foʻou: pea naʻe hoko ʻae ngaahi fakaʻilonga ni kotoa pē ʻi he ʻaho ko ia.
10 ১০ তাঁরা সেখানে, সেই পাহাড়ে উপস্থিত হলে, দেখ, এক দল ভাববাদী তাঁর সামনে পড়ল এবং ঈশ্বরের আত্মা শৌলের উপর সবলে এলেন ও তাঁদের মাঝখানে তিনি ভাববাণী প্রচার করতে লাগলেন।
Pea ʻi heʻenau hoko ki ai ki he moʻunga, vakai, ʻoku fakafetaulaki kiate ia ʻae kau kikite; pea naʻe hoko kiate ia ʻae Laumālie ʻoe ʻOtua, pea kikite ia mo kinautolu.
11 ১১ আর যারা তাঁকে আগে থেকেই চিনত, তারা সবাই যখন দেখল যে, তিনিও ভাববাদীদের সঙ্গে ভাববাণী প্রচার করছেন, তখন লোকেরা একে অন্যকে বলতে লাগল, “কিসের ছেলের কি হল? শৌলও কি ভাববাদীদের মধ্যে একজন?”
Pea naʻe pehē, ʻi he mamata ʻekinautolu kotoa pē naʻe ʻilo ia ʻi muʻa, pea vakai, ʻoku kikite ia mo e kau kikite, naʻe fepehēʻaki ʻe he kakai, “Ko e hā eni kuo hoko ki he foha ʻo Kisi? ʻOku kau ʻa Saula foki ki he kau palōfita?”
12 ১২ তাতে সেখানকার একজন লোক বলল, “কিন্তু ওদের বাবা কে?” এই ভাবে, “শৌলও কি ভাববাদীদের মধ্যে একজন?” এই কথাটি প্রবাদ হয়ে উঠল৷
Pea naʻe tali leva ʻe he tokotaha ʻoe potu ko ia, ʻo pehē, “Ka ko hai ʻenau tamai? Ko ia naʻe hoko ia ko e lea fakaefonua, ʻOku ʻi he kau palōfita ʻa Saula foki?
13 ১৩ পরে তিনি ভাববাণী বলা শেষ করে উঁচু স্থানে উঠে গেলেন।
Pea ʻi he fakaʻosi ʻene kikite, naʻe haʻu ia ki he potu māʻolunga.
14 ১৪ পরে শৌলের কাকা শৌল ও তাঁর চাকরকে জিজ্ঞাসা করলেন, “তোমরা কোথায় গিয়েছিলে?” তিনি বললেন, “গাধীগুলো খুঁজতে গিয়েছিলাম, কিন্তু সেগুলো কোথাও না পেয়ে আমরা শমূয়েলের কাছে গিয়েছিলাম।”
Pea naʻe pehē ʻe he tuʻasina ʻo Saula kiate ia mo ʻene tamaioʻeiki, “Ne mo ō ki fē?” Pea naʻe pehē ʻe ia, “Ke kumi ʻae fanga ʻasi: pea ʻi heʻema vakai ʻoku ʻikai ia, ne ma hoko atu kia Samuela.”
15 ১৫ শৌলের কাকা বললেন, “আমাকে বল, শমূয়েল তোমাদের কি বলেছেন?”
Pea pehē ʻe he tuʻasina ʻo Saula, “ʻOku ou kole kiate koe, tala mai ʻaia naʻe tala ʻe Samuela kiate kimoua.”
16 ১৬ তখন শৌল তাঁর কাকাকে বললেন, “তিনি আমাদের স্পষ্টই বলে দিলেন যে, গাধীগুলো পাওয়া গেছে।” কিন্তু তাঁর রাজত্ব করার সম্বন্ধে শমূয়েল তাঁকে যে কথা বলেছিলেন তা তিনি তাঁকে বললেন না।
Pea pehē ʻe Saula ki hono tuʻasina, naʻa ne tala totonu kiate kimaua kuo ʻiloa ʻae fanga ʻasi. Ka ko e meʻa ʻi he puleʻanga ʻaia naʻe lea ki ai ʻa Samuela, naʻe ʻikai te ne tala ia.
17 ১৭ পরে শমূয়েল মিসপাতে সদাপ্রভুর সামনে লোকদের ডেকে জড়ো করলেন।
Pea naʻe fekau ʻe Samuela ke kātoa fakataha ʻae kakai kia Sihova ki Misipa;
18 ১৮ আর ইস্রায়েল-সন্তানদের বললেন, “সদাপ্রভু ইস্রায়েলের ঈশ্বর এমন বলেন, ‘আমি ইস্রায়েলেকে মিশর থেকে নিয়ে এসেছি এবং মিশরীয়দের হাত থেকে ও যে রাজ্যগুলো তোমাদের উপর অত্যাচার করত তাদের হাত থেকে তোমাদের উদ্ধার করেছি’।”
‌ʻO ne pehē ki he fānau ʻa ʻIsileli, “ʻOku pehē ʻe Sihova ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, ‘Ne u ʻomi ʻa ʻIsileli mei ʻIsipite, pea fakamoʻui ʻakimoutolu mei he nima ʻoe kakai ʻIsipite, pea mei he nima ʻoe ngaahi puleʻanga kotoa pē, mo kinautolu naʻe fakamoʻulaloaʻi ʻakimoutolu:
19 ১৯ “কিন্তু তোমরা আজ তোমাদের ঈশ্বরকে, যিনি সমস্ত বিপদ ও দুর্দশা থেকে তোমাদের উদ্ধার করে চলেছেন, তাঁকেই তোমরা অগ্রাহ্য করলে এবং তাঁকে বললে যে, ‘আমাদের উপরে একজন রাজা নিযুক্ত করুন,’ তাই তোমরা এখন নিজেদের বংশ অনুসারে ও হাজার-হাজার লোক অনুসারে সদাপ্রভুর সামনে উপস্থিত হও।”
Pea kuo mou liʻaki he ʻaho ni ʻa homou ʻOtua, ʻaia naʻa ne fakamoʻui tonu ʻakimoutolu mei hoʻomou ngaahi kovi kotoa pē, mo hoʻomou ngaahi meʻa fakamamahi kotoa pē; pea kuo mou tala kiate ia, ʻIkai, ka ke fakanofo ha tuʻi kiate kimautolu. Pea ko eni fakakātoa ʻo fakahā ʻakimoutolu ʻi he ʻao ʻo Sihova ʻi homou ngaahi faʻahinga, pea ʻi homou ngaahi toko afe.’”
20 ২০ পরে শমূয়েল ইস্রায়েলের সমস্ত গোষ্ঠীকে কাছে নিয়ে আসলে বিন্যামীন বংশকে নির্দিষ্ট করা হল।
Pea ʻi he fakakātoa fakataha ʻe Samuela ʻae ngaahi faʻahinga ʻo ʻIsileli kenau haʻu ʻo ofi, pea naʻe fili ʻae faʻahinga ʻo Penisimani.
21 ২১ আর এক এক বংশ অনুসারে বিন্যামীন বংশকে কাছে নিয়ে এলে, মট্রীয়ের বংশকে বেছে নেওয়া হল এবং তাদের মধ্য কীশের ছেলে শৌলকে বেছে নেওয়া হল। কিন্তু তাঁর খোঁজ করা হলে তাঁকে পাওয়া গেল না।
Pea ʻi heʻene fekau ke haʻu ʻo ofi ʻae faʻahinga ʻo Penisimani ʻi honau ngaahi fale, naʻe fili ʻae fale ʻo Matili, pea fili ʻa Saula ko e foha ʻo Kisi: pea ʻi heʻenau kumi ia, naʻe ʻikai ʻiloa ia.
22 ২২ সেইজন্য তারা আবার সদাপ্রভুকে জিজ্ঞাসা করল, “আর কেউ কি এখানে আছে?” সদাপ্রভু বললেন, “দেখ, সে মালপত্রের মধ্যে লুকিয়ে আছে।”
Ko ia naʻa nau toe fehuʻi ai kia Sihova, pe haʻu ki ai ʻae tangata pe ʻikai. Pea naʻe pehē ʻe Sihova, “Vakai, kuo fakafufū ʻe ia ia ʻi he tuʻunga ngaʻotoʻota.”
23 ২৩ তখন তারা দৌড়ে গিয়ে সেখান থেকে শৌলকে নিয়ে আসল। আর তিনি এসে লোকদের মধ্যে দাঁড়ালে পর দেখা গেল তিনি সবার থেকে লম্বা ও সবাই তাঁর কাঁধ পর্যন্ত।
Pea naʻa nau lele ʻo ʻomi ia mei ai: pea ʻi heʻene tuʻu mo e kakai, naʻe māʻolunga ia ʻi he kakai kotoa pē mei hono uma ʻo fai ki ʻolunga.
24 ২৪ পরে শমূয়েল সবাইকে বললেন, “তোমরা কি একে দেখতে পাচ্ছ? ইনিই সদাপ্রভুর মনোনীত; সমস্ত লোকের মধ্যে তাঁর মত আর কেউ নেই।” তখন সমস্ত লোকেরা জয়ধ্বনি দিয়ে বলল, “রাজা চিরজীবী হোন।”
Pea naʻe pehē ʻe Samuela ki he kakai kotoa pē, “Mou vakai kiate ia ʻaia kuo fili ʻe Sihova, ʻoku ʻikai ha tokotaha ʻoku hangē ko ia ʻi he kakai kotoa pē!” Pea naʻe kalanga ʻae kakai kotoa pē, ʻo pehē, “Ke fakamoʻui ʻe he ʻOtua ʻae tuʻi.”
25 ২৫ পরে শমূয়েল লোকদেরকে রাজ্য শাসনের নিয়ম-কানুনগুলো বললেন এবং সেগুলো একটা বইয়ে লিখে সদাপ্রভুর সামনে রাখলেন। তারপর শমূয়েল সমস্ত লোককে যার যার বাড়িতে পাঠিয়ে দিলেন।
Pea naʻe toki tala ʻe Samuela ki he kakai hono anga ʻoe puleʻanga, ʻo ne tohi ia ʻi he tohi, ʻo tuku ia ʻi he ʻao ʻo Sihova. Pea naʻe fekau ʻe Samuela ki he kakai kotoa pē kenau ʻalu taki taha ʻae tangata ki hono fale.
26 ২৬ আর শৌলও গিবিয়াতে তাঁর নিজের বাড়িতে ফিরে গেলেন এবং ঈশ্বর যাদের হৃদয় স্পর্শ করলেন এমন একদল সৈন্য তাঁর সঙ্গে গেল।
Pea naʻe ʻalu ʻa Saula ki hono ʻapi ʻi Kipea; pea naʻe ʻalu mo ia ʻae kau tangata, naʻe laveʻi honau loto ʻe he ʻOtua.
27 ২৭ কিন্তু কতগুলো বাজে লোক বলল, “এই লোকটা কি করে আমাদের রক্ষা করবে?” তারা তাঁকে তুচ্ছ করল এবং কোন উপহার দিল না; তবুও তিনি বধিরের (চুপ করে) মত থাকলেন।
Ka naʻe pehē ʻe he fānau ʻae angakovi, “ʻE fakamoʻui fēfē ʻe he tangata ni ʻakitautolu?” Pea naʻa nau manukiʻi ia, pea naʻe ʻikai ʻomi ha meʻaʻofa kiate ia. Ka naʻe longo pe ia.

< শমূয়েলের প্রথম বই 10 >