Luge 22
1 Amo esoha Agi Yisidi Hame Sali Lolo Nasu eso da gadenei ba: i. Amo Lolo Nasu dio eno da Baligisu Lolo Nasu.
Přiblížily se Velikonoce.
2 Gobele Salasu Hina dunu amola Sema Olelesu dunu da Yesu medole legemusa: logo hogoi helelalu, be ilia da dunu huluane iliba: le beda: ne, wamowane hogosu.
Velekněží a učitelé zákona hledali vhodný způsob, jak Ježíše zprovodit ze světa. Báli se však lidí, kteří se v Jeruzalémě shromažďovali k velikonočním svátkům.
3 Amanoba, Sa: ida: ne da Yudase Isaga: liode (Yesu Ea ado ba: su dunu fagoyale fi ganodini esalebe dunu) amo ea dogo ganodini aligila sa: i.
Jidáš Iškariotský – jeden z dvanácti Ježíšových učedníků – podlehl satanskému pokušení,
4 E da asili, gobele salasu hina dunu amola Debolo Diasu ouligisu hina dunu ilima gilisili, Yesu hohonomu logo hogoi helei.
odešel za veleknězi a veliteli chrámové stráže a nabídl jim pomoc při Ježíšově zatčení.
5 Ilia da hahawane bagade ba: i. Amo hou hamoi ba: loba, ilia da ema muni imunu sia: i.
Ti se samozřejmě zaradovali a slíbili mu odměnu.
6 Yudase e da “defea” sia: i. Amalalu, dunu huluane mae ba: ma: ne, wamowane, e Yesu hohonone, gobele salasu amola Debolo Diasu sosodo aligisu dunu ilia ouligisu dunuma ima: ne, logo hogoi helei.
Jidáš souhlasil a od té chvíle čekal na vhodnou příležitost, kdy by Ježíš mohl být nenápadně, bez mnoha svědků, zatčen.
7 Amanoba, Agi Yisidi Hame Sali Lolo Nasu eso doaga: i. Amo esoga, Isala: ili fi da Baligisu sibi mano medole legesu.
Židé se o Velikonocích scházeli k večeři, při níž jedli nekvašený chléb a předepsaným způsobem připraveného beránka.
8 Amaiba: le, Yesu da Bida amola Yone asunasi. E da elama amane sia: i, “Ninia manusa: , ali da Baligisu Lolo manusa: hahamoma!”
Proto Ježíš uložil Petrovi a Janovi, aby tuto večeři uchystali pro něj a ostatní učedníky.
9 Ela bu adole ba: i, “Ania da habi hahamoma: bela: ?”
Zeptali se: „Kde chceš, abychom ji udělali?“
10 E bu adole i, “Alia da moilaiga doaga: sea, dunu da hano di gaguli ahoanebe ba: mu. Ema fa: no bobogele, e golili dabe logo amoga alia golili sa: ima.
Odpověděl: „Když přijdete do města, potkáte muže, který ponese džbán vody. Jděte za ním do domu, kam vejde. Majiteli domu řekněte:
11 Diasu edama amane sia: ma, ‘Olelesu Dunu da dima agoane sia: siba: Na amola Na ado ba: su dunu gilisili Baligisu lolo manusa: , diasu olema.’
‚Mistr tě žádá abys nám ukázal místnost, ve které by se mohl se svými učedníky sejít k velikonoční večeři.‘
12 Amasea, e da gadodili sesei bagade diala amo ganodini liligi bagade dialebe, alima olemu. Amo diasuga alia Lolo manusa: momagema!”
Zavede vás do velké jídelny v horním patře. Tam všechno nachystejte.“
13 Ela da asili, Yesu Ea adoi defelewane ba: i. Amalalu, ela da Baligisu Lolo Manu hahamoi.
Odešli a našli všechno přesně tak, jak jim Ježíš řekl, a připravili velikonočního beránka.
14 Lolo Nasu amoha doaga: loba, Yesu amola Ea ado ba: su dunu da gilisili lolo manusa: , ha: i nasu fafai beba: le fi.
Ve stanovenou hodinu zaujal Ježíš se svými dvanácti apoštoly místo u stolu.
15 Yesu da ilima amane sia: i, “Na da fa: no se nabimuba: le, amo Baligisu Lolo Nasu, Na amola dili gilisili manusa: , Na da bagadewane hanai galu.
Řekl jim: „Velice jsem si přál ještě jíst s vámi beránka, dříve než budu trpět.
16 Bai Na da dilima sia: sa. Amo nanu, Na da guiguda: bu hame manu. Gode Ea Hinadafa Hou da dafawane doaga: sea, dilia da amo Lolo Nasu ea bai noga: le dawa: mu. Amo esoga fawane ninia da gilisili bu manu.”
Je to naposledy, co ho takto jíme. Záhy se totiž stane to, co vám Bůh oběťmi velikonočního beránka naznačoval.“
17 Amalalu, faigelei waini hano di lale, Godema nodone sia: ne gadole, E amane sia: i, “Lale, enoma enoma sagoma.
Když jim po modlitbě podával kalich s vínem,
18 Na da dilima sia: sa. Na da fa: no amo waini hame manu. Gode Ea Hinadafa Hou da dafawane doaga: beba: le fawane, Na da bu manu.”
řekl, že už ho s nimi nebude pít, dokud se nesejdou k hostině v nebi.
19 Amalalu, E da agi ga: gi lale, Godema nodone sia: ne gadole, fafa: ga: ne, ilima sagoi. E amane sia: i, “Amo da Na da: i hodo dilima i dagoi. Na hou dawa: ma: ne moma.”
Pak vzal chléb, poděkoval Bohu, rozlámal ho a podával svým učedníkům se slovy: „To je moje tělo, které se za vás obětuje. Tímto způsobem si mne vždycky znovu připomínejte.“
20 Amo nanu, e da waini hano lale, amane sia: i, “Amo waini hano dili manusa: faigelei ganodini sogasali, da sema gaheabolo Na maga: me da sogadigimuba: le, Na da agoane hamosa.
Po večeři jim podal opět víno a řekl: „Tento kalich je znamením nové smlouvy Boha s člověkem, zpečetěné krví, kterou za vás proliji.
21 Be Na hohonomu dunu da guiguda: , ani gilisili ha: i naha esala.
Zde u stolu sedí člověk, který se tváří jako přítel, ale je odhodlán mne zradit.
22 Gode da amo logo fodoiba: le, Dunu Egefe da bogomu. Be Dunu Egefe Ea hohonosu dunu da se baligili nabimu!”
Vím, že musím zemřít, ale běda zrádci.“
23 Amalalu, “Nowa da Yesu hohonoma: bela: ?” ilia agoane gilisili sia: dasu.
Po těchto slovech se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich by byl schopen něčeho takového.
24 Yesu Ea ado ba: su dunu da gilisili sia: dala, ilia da nowa dunu ea hou da baligili bagade amo dawa: beba: le, sia: ga gegei.
Nakonec mezi nimi vznikl spor, kdo z nich je přednější.
25 Be Yesu da ilima amane sia: i, “Gode Ea hou hame lalegagui dunu, ilia hina bagade dunu da ilima gasa fi bagade hina hou hamosa. Ilia hina bagade da dunu huluane ilima fidisu dunu gala, hina bagade ilisu da amane sia: sa.
Ježíš jim řekl: „Vládci panují nad svými poddanými a dávají si říkat dobrodinci.
26 Be amo hou dilia da hamedafa hamomu. Dilima bisili ahoasu dunu da fa: no misunu dunu agoane hamomu da defea. Amola hina dunu da fonobahadi asaboi hawa: hamosu dunu agoane hamomu da defea.
U vás ať je tomu naopak. Nechtějte panovat, ale sloužit. Kdo je mezi vámi nejvyšší, ať jedná, jako by byl nejnižší, kdo je vůdčí osobností, ať slouží druhým.
27 Nowa dunu ea hou da baligili bagadela: ? Dunu e da fili ha: i nanebe, amo ea hou da baligili bagadela: ? O hawa: hamosu dunu da ema aowasu hamosa - nowa ea hou da baligili bagadela: ? Dunu e da fili ha: i nanebe, amo ea hou da baligili bagade. Be Na da hawa: hamosu dunu ea hou agoane dilima hawa: hamonana.
Kdo je přednější? Ten, kdo sedí za stolem a dá se obsluhovat, nebo ten, kdo obsluhuje? Obecně platí, že ten, kdo se dá obsluhovat. Vidíte, a já jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží.
28 Na da se nabawane lalu. Dilia amola da Na hame fisi.
Až dosud jste mi v mých zkouškách stáli věrně po boku.
29 Na Ada da Nama ouligisu hou i dagoi. Amo defelewane, Na da dilima ouligisu hou iaha.
Můj Otec mi dal království a já vám uděluji právo,
30 Dilia da Na Hinadafa Hou ganodini, Na Lolo Nasu amoga ha: i manu galebe. Dilia da fisu ida: iwane amoga fili, Isala: ili fi fagoyale ilima ouligisu hou hamomu.
abyste v tom království jedli a pili u mého stolu. Však také usednete na soudné stolice a budete soudit dvanáct izraelských rodů.“
31 “Saimone! Saimone! Nabima! Ifabi ouligisu dunu da widi noga: i amo gisiga afafabe defele, Sa: ida: ne da dima dafama: ne olelesu hou dima ado ba: ma: ne, Gode da logo doasi dagoi.
Pak oslovil Šimona Petra: „Satan si vyžádal, aby vás mohl prosívat jako obilí,
32 Be Saimone! Dia dafawaneyale dawa: su hou da mae dafama: ne, Na da Godema sia: ne gadoi dagoi. Di da Godema bu sinidigisia, dia fi dunu ilima gasa ima: ne, fidima.”
ale já jsem se za tebe přimlouval, aby tvoje víra vydržela. A až se pak obrátíš, utvrzuj ve víře své bratry.“
33 Bida e bu adole i, “Hina! Di da se dabe iasu diasuga asili bogosea, defea, na amola ani galu masunusa: momagei dagoi!”
Šimon odpověděl: „Pane, s tebou jsem odhodlán jít do vězení i na smrt.“
34 Be Yesu E amane sia: i, “Bida! Na dima sia: sa! Wali gasia, di da hidadea, ‘Yesu na hame dawa: ,’ udiana agoane sia: sea, fa: no gagala ga: be nabimu.”
Ježíš mu řekl: „Říkám ti, Petře, že dříve než dnes zakokrhá první kohout, třikrát popřeš, žes mne znal.“
35 Amalalu, Yesu Ea ado ba: su dunu ilima amane adole ba: i, “Dilia muni salasu, esa amola emo salasu mae gaguiwane Na dili asunasiba: le, dilia da liligi hameba: le, se nabasu ba: bela: ?” Ilia bu adole i, “Ninia da se hame nabi.”
Pak jim ještě řekl: „Posílal jsem vás za lidmi bez peněz, bez zásob a bosé. Můžete říci, že jste měli v něčem nedostatek?“Oni odpověděli: „Ne, ani v nejmenším.“
36 Yesu da ilima sia: i, “Defea! Be wali, nowa da muni salasu galea, amo gaguli masa - esa amola. Nowa da gegesu gobihei hame galea, ea abula bidi lale, muni lai amoga gegesu gobihei bidi lamu da defea.
Ježíš pokračoval. „Teď se situace mění, přijde pro vás těžká doba. Dobře se na ni vybavte a vyzbrojte.
37 Gode Sia: Dedei Buga ganodini, sia: da amane dedei diala, ‘E amola wadela: i hou hamosu dunu da gilisili se dabe iasu lai,’ amo sia: da Na hou olelebeba: le, dafawane ba: mu.”
Brzy budu souzen jako zločinec, jak to bylo předpověděno. Prorocká slova o mně se plní.“
38 Amalalu, ilia da amane sia: i, “Hina! Ba: ma! Gegesu gobihei bagade aduna gala.” Be Yesu E bu adole i, “Eno mae sia: ma! Dagoi!”
Řekli: „Pane, máme tu dva meče.“Ježíš odpověděl: „To stačí.“
39 Amalalu, diasu fisili, Ea hamonanusu hou defele, E da Olife Goumiga asili, Ea ado ba: su dunu amola ili sigi asi.
Pak se jako obvykle vydal na Olivovu horu a jeho učedníci ho provázeli.
40 Ea musa dawa: i sogebi amoga doaga: le, E da amane sia: i, “Dilima dafama: ne ado ba: su hou mae ba: ma: ne, Godema sia: ne gadoma.”
Když došli na místo, řekl jim: „Modlete se, abyste obstáli v těžkých zkouškách, které vás čekají.“
41 Amalalu, E da Ea ado ba: su dunu fisili, E da igi loboga galagai amo ea defei E asili, muguni bugili, Godema sia: ne gadoi.
Sám se pak vzdálil, co by kamenem dohodil, poklekl a modlil se:
42 E amane sia: i, “Ada! Di hanai galea, amo se nabasu faigeleiga di, amo Na mae moma: ne sia: ma! Be Na hanai liligi hame, Dia hanai liligi fawane Na da hamomu.”
„Otče, kdybys mne mohl ušetřit tohoto kalicha utrpení, ale ať se vyplní tvoje vůle, ne moje.“
43 Amalalu, E da a: igele dunu Ea dogo denesima: ne misi, ba: i dagoi.
Tu při něm stál anděl a dodával mu sílu.
44 E da se bagade nababeba: le, ha: giwane sia: ne gadoi. Ea finimu da maga: me osoboga dadibi agoai ba: i.
Ježíš se modlil v smrtelné úzkosti. Pot jako krvavé kapky mu stékal na zem.
45 Amalalu, sia: ne gadolalu, E wa: legadole, Ea ado ba: su dunu ilima bu asili, ili golai dialebe ba: i. Bai ilia da da: i dioi bagade ba: i.
Když skončil modlitbu, šel ke svým učedníkům a shledal, že pod tíhou událostí usnuli.
46 E da ilima amane sia: i, “Dilia da abuliba: le golai dianabela: ? wa: legadole, dili dafama: ne olelesu amo ganodini dasa: besa: le, Godema sia: ne gadoma.”
Probudil je: „Jak můžete spát? Vstaňte a modlete se, abyste obstáli ve zkouškách, které jsou před vámi.“
47 Yesu E sia: nanoba, dunu bagohame da Ema doaga: musa: misi. Yudase (Yesu Ea ado ba: su dunu fagoyale amoga dunu afae) e da bisili misini, Yesu nonogomusa: misi.
Ještě to ani nedořekl a objevil se houf lidí s Jidášem v čele. Ten přistoupil k Ježíšovi, aby ho políbil.
48 Be Yesu da ema amane sia: i, “Yudase! Di da Na nonogobega, Dunu Egefe hohonoma: bela: ?”
Ježíš mu řekl: „Jidáši, polibkem mne zrazuješ?“
49 Yesu Ea ado ba: su dunu da fa: no misunu hou dawa: beba: le, Yesuma amane sia: i, “Ninia gegesu gobiheiga gegema: bela: ?”
Když ostatní učedníci pochopili, co se děje, volali: „Pane, máme tě bránit?“
50 Amola Eaado ba: su dunu afae da gobele salasu hina dunu ea udigili hawa: hamosu dunu amo ea ge damuni fasi.
A jeden z nich skutečně vytasil meč a uťal pravé ucho jednomu muži z chrámové stráže.
51 Be Yesu E amane sia: i, “Yolema! Dagoi!” E da ge damui dunu ea ge digili ba: loba, ea ge da bu madelagilisili bahoi ba: i.
Ježíš však řekl: „Dost! Nechte toho!“Dotkl se ucha zraněného a uzdravil ho.
52 Amalalu, gobele salasu hina dunu, Debolo Diasu ouligisu hina dunu, asigilai dunu amola dunu huluane ilia Yesu E gagula misi, ilima Yesu E amane sia: i, “Na da wamolasu dunu dilia dawa: beba: le, dilia gegesu gobihei amola ogoma gaguliwane, Na gagumusa: misibala: ?
Pak Ježíš oslovil stráž, jejich velitele a kněze, kteří je vedli: „Přišli jste si pro mne s meči a klacky jako pro lotra.
53 Na da nini gilisili eso huluane Debolo Diasu ganodini esalu, be dilia da Na hamedafa gagulaligi. Be defea! Wali da dilia ilegei eso. Wali da gasi hina dunu ea gasa lai eso.”
A přitom jsem s vámi denně býval v chrámu a ruku jste na mne nevztáhli. Ale já vím, přišla vaše chvíle a tma teď nabývá vrchu.“
54 Amalalu, ilia da Yesu gaguli, gobele salasu hina dunu ea diasuga hiouginana asi. Bida da fa: nodafa bobogei.
Tu se ho zmocnili a odvedli do veleknězova paláce. Petr je zpovzdálí sledoval.
55 Mabe dunu da gobele salasu hina ea diasu gagoi ganodini lalu didili, amo gadenene housa fibiba: le, Bida amola fi galu.
Vojáci rozdělali uprostřed nádvoří oheň a sesedli se okolo. Petr se přišel mezi ně také ohřát.
56 Amalalu, hawa: hamosu a: fini da Bida hadigi ganodini esalebe ba: loba, ema ha: giwane sosodolalu, amane sia: i, “Amo dunu amola Yesu, ela gilisili lalu!”
Jak mu plamen osvěcoval tvář, všimla si ho jedna služka, prohlédla si ho a řekla: „Podívejte se, ten s ním také chodil.“
57 Be Bida da amane sia: i, “Uda! Na da amo dunu hame dawa: !”
Petr se bránil: „Ženo, vždyť já ho vůbec neznám.“
58 Fonobahadi esalu, eno dunu da Bida ba: beba: le, amane sia: i, “Di amola da Yesu Ea na: iyado dunu!” Be Bida amane sia: i, “Abola! Na da Ea na: iyado hame!”
Za chvíli si ho všiml někdo jiný: „Ty k nim taky patříš.“Petr řekl: „To se mýlíte.“
59 Fa: no, eno dunu da gasawane sia: i, “Amo dunu da dafawane Yesu amola gilisili lalu. Bai E da Ga: lili dunu!”
Asi za hodinu zase někdo jiný začal tvrdit: „Tenhle s ním určitě byl také, je to Galilejec.“
60 Be Bida da bu adole i, “Dunu! Dia sia: be go da na hame dawa: !” E da sia: nanoba, gagala gawali ga: be nabi.
Petr to popřel: „Člověče, vůbec nevím, o čem mluvíš.“Než to dořekl, zakokrhal kohout.
61 Amalalu, Yesu da beba: le, Bida ba: i. Yesu E musa: sia: i, “Wali gasia, di da hidadea, ‘Yesu na hame dawa: !’ udiana agoane sia: beba: le, fa: no gagala ga: be nabimu,” amo sia: Bida bu dawa: i.
A tu se Ježíš otočil a podíval se na Petra a ten si vzpomněl, že mu Pán řekl: „Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“
62 Amaiba: le, e da gadili asili, bagadewane dinanu.
Vyběhl z nádvoří a venku se hořce rozplakal.
63 Sosodo ouligisu dunu amo da Yesu gagui, ilia da Ema habosesele oufesega: nu fasu.
Stráž se začala Ježíšovi vysmívat.
64 Ea mae ba: ma: ne, ilia abulaga si dofoga: le, Ema gadele amane adole ba: i, “Di nowa fabaiyale ba: la: loma!”
Zavázali mu oči, bili ho do tváře a říkali: „Jsi přece prorok, tak hádej, kdo tě uhodil.“
65 Ilia da habosesesu sia: eno bagohame Ema sia: i.
A předháněli se v tom, kdo ho víc poníží.
66 Hadigibi galu, asigilai dunu, gobele salasu hina dunu amola Sema Olelesu dunu huluane gilisibiba: le, ilia Gasolo Gilisisu dunu ilima fofada: musa: , Yesu oule misi.
Když se rozednilo, sešla se nejvyšší rada, kterou tvořili představitelé lidu, velekněží a učitelé zákona. Dali si Ježíše předvést a naléhali na něho: „Jsi Mesiáš? Řekni nám to!“
67 Ilia da Ema amane adole ba: i, “Di da Mesaiala: ? Ninima adoma!” Be E da ilima bu adole i, “Na da adole iasea, dilia da dafawaneyale hame dawa: mu.
On odpověděl: „I kdybych vám to řekl, stejně tomu neuvěříte.
68 Na amolawane da dilima adole ba: sea, dilia da hame adole imunu.
A kdybych se já vás na něco zeptal, neodpovíte mi.
69 Be wahawinini, Dunu Egefe da Gode Gasa Bagadedafa amo Ea lobodafadili fibi ba: mu.”
Řeknu vám jenom to: Již záhy usedne Syn člověka po Boží pravici.“
70 Amalalu, ilia huluane sia: i, “Amaiba: le, Di da Gode Egefedafala: ?” Yesu E bu adole i, “Na da Gode Egefedafa dilia da dafawane sia: sa!”
Všichni začali volat: „Ty jsi tedy Boží Syn?“Ježíš odpověděl: „Vaše vlastní slova to potvrzují.“
71 Ilia amane sia: i, “Ninia ba: su dunu eno hame hogomu. Ninisu ea lafidili sia: nabi dagoi!”
Tu křičeli jeden přes druhého: „To nám stačí, už žádné další svědectví nepotřebujeme, usvědčil se sám!“
