< Luka 23 >

1 La mwer kanka ceko gwam kweri cin bouki Yecu kabum Bilatu.
Tehdy povstavši všecko množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
2 Cin teri ci mwel cinen ti, ciki, “nyim fiya nii wo lentang ti ki bi tineu beu, ywam neka dorek ti kaicar nin la ciki toki ciki “Co ki bwico cin kiritti, Liyau”
A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
3 Bilatu me co, ki “Mo liya Yahuda wa ka?” Yecu ciya cinen ciki “mwi tok nyo”
Pilát pak otázal se ho, řka: Jsi-liž ty král ten Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
4 Bilatu yi nob wabebo, dortinibo kange mwer kange kako ducce, “Ma fiyabo bwirang ke nii wonin.
I dí Pilát předním kněžím a zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
5 Dila ciin tii tokkako ciiki, ci kung nubo nin neer ti, ciki merangi mor Yahuda gwam tabti Galili bou ciki fiye wo nin.
Oni pak více se silili, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
6 La kambo Bilatu nuwa weri, cin me keno Yecu nii Galili ri,
Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
7 kambo ci nyimonki Yecu ki no biten liyare Bilatu weri cin tungken Yecu Bilatu nin, wo ki bwiico yim mor Urucalima ki kumeni curo weu.
A když zvěděl, že by byl z panství Heródesova, poslal jej k Heródesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
8 Fiyawo Hiridu to Yecu, cin bilangi wori ci cui, toka Yecu ti ki kwitangka. Cin nuwa ker dorcerla ci cuiti naci to diker nyimankako Yecu ma tiye.
Heródes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, proto že mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div uzří od něho učiněný.
9 Hiridu merang Yecu kero kila kila dila Yecu karci nen bo ker.
I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
10 Nob wale bo durtini kange nob mulangkabo tii, mwelco ti kibi kwam.
Stáli pak přední kněží a zákonníci, tuze na něj žalujíce.
11 Hiridu kange nob kweneb ceko torang Yecu, yila ci buo co. La cin du dinen kwilen do yor yore ricin yilaken kico Bilatu nin.
A pohrdna jím Heródes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
12 La Hiridu kange Bilatu yilam bifarak ki diye curo, no cin nob kiyeb bwitici.
I učiněni jsou přátelé Pilát s Heródesem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
13 Bilatu la cou nob wabeb durtimbo kange nob liyare bo wari kange nubo duce.
Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
14 La cin yi ci, “Kom bo men ki nii wo na nii lentangti ki nube, la kom to, min merangco kakom ri mi fiya bo bwiranke cinen dor diker wo kom mwelcinen tiyeu
Řekl jim: Dali jste mi tohoto člověka, jako by lid odvracel, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku v tom, což na něj žalujete.
15 Mani, Hiridu ken yila binen ki co, la koto, kange diker mani wo nii wo mani lam bwere.
Ano ani Heródes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
16 La man macinen bi mwerum nami nyem kang cinen”.
Protože potrestaje, propustím ho.
17 La nanger Bilatu na cok Yahuda wa nin nii wiin ki duk lume.
Musil pak propouštívati jim jednoho v svátek.
18 Dila gwamce cin kung diiro cuko wiin “ko cu ki nii wo, na ko cok nyinen Barabbal.
Protož zkřiklo spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabáše.
19 Barabba nii wo ci dok ken Fucina ki kungka kiyana cinanlor kange twalka nobek.
Kterýž byl pro bouřku nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
20 Bilatu yiki ker tak, nui ti naci nyengun kang Yecu.
Tedy Pilát opět mluvil, chtěje propustiti Ježíše.
21 Dila cin kung diro, ciki “kulken co, kulken co”.
Oni pak vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj.
22 Cin yici tanre ceu, “Ye bwiye, dikero bwirko wuni nii wo man? ma fiya bo bwiranke wo lam bware cinen. La kambo mi macinen bi mwerume ri man nyengum kang cinen”
A on potřetí řekl jim: Což pak zlého učinil tento? Žádné příčiny smrti nenalezl jsem na něm. Protož potresce, propustím ho.
23 La cin titen ki duro dur cii cuito na kulken co. Diir cero dok Bilatu ciyaka.
Oni pak předce dotírali křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich i předních kněží.
24 La Bilatu ciya kini cero,
Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
25 ciin nyengum kang wo ci meu nin, wo ci dok ken fucina ki kungka kiyancek kange twalka nubeke. Dila cin neken Yecu ki cuika ceko.
I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
26 Kambo ci yaken ti kice ri, cin tam nii kange ciman wo kwane, ci ceru cinan lor, dila cin yo cinen ti kwoblom bwatiyem bo duncer, ci bwangten Yecu.
A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby nesl za Ježíšem.
27 Mwerka nube ko duce kange wo natubo ceu wo ii co Hiridu, ma kang bwaa ti dor cereu.
I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréž plakaly a kvílily ho.
28 Dila cin yila cinen di, Yecu yiki, “Bi wutobo Urucalima, kom cire wiye dor miirm dila kom cii wiye dor kumer kange dor bibeyo lakumeu.
A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
29 La kom to, kumeni ber wo ciya tok ti ki, “Bi bwiyer ki nubo burombo combulome kange burom bo ci nom bo yiir cero wiyeu.
Nebo aj, dnové jdou, v nichž řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
30 La ciya teri ci yi bangtini ko ti, “Yaru dor nyer' kange dunletini, cumom nyo.
Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás.
31 La no ci yan ma dikero buroki kwama wo tiyo yibereri, ye a bwi tiye no ci kwicimri?”
Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
32 Nubo kangem bo, nob bwirankereb yob cin yaken kici kange co naci twalci wari.
Vedeni pak byli i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
33 Ki kwama wo ci bou fiye ci cuo ti ki “Kwace duce” wi ci kui co kange nob bwirangkebo yobeu wiin kanko catiyer cer la wiin mok ceko nin.
A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
34 Yecu yi ki, “kwama, yabcinen wori, ci nyombo dike ci ma tiyeu”. La ciin mer dacen, ciin tikangum belle ceu.
Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali los.
35 Nubo tirangum ki toi kambo liyab cebo buwo co ti ken ki “cin cer kangeribo. Ca cer dur cero no cin kiritti kwama, wo ci cokke ri!”
I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť spomáhal, nechať pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
36 Nob kwenebo nung co ken, bouti cinen, cine co mwembo fuwar ti,
Posmívali se pak jemu i žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
37 ciki toki ki “No mo liya Yahudawari cer dor mwero”.
A říkajíce: Jsi-li ty král ten Židovský, spomoziž sám sobě.
38 La yirome wi dor ceer, “Wo co liya Yahudawa”.
A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
39 Wiin mor nob bwirangke wo ci kulken ci wari yeu to co ki “Mwi kebo kiritti ya? cer dor mwero kange nyo”.
Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
40 Dila wincu werank co, ki, “Mani mwi cua tai kwama, kambo mwi mor bolang bwarek ko dong-dong kange ca?
A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ani ty se Boha nebojíš, ješto jsi v témž potupení?
41 Be bifo weu dong-dong, wori bi ki yo diker date kange dike bi mane. Dila nii wo mabo dikero kange yorbe”
A my zajisté spravedlivě, nebo hodnou pomstu za skutky své béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
42 La coki, “Yecu, kwi kimo no miw bou mor liyar mwek ri
I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
43 Yecu yi co ki “Bilenke ma yinenti, duwen mwan yi kange mo mor dii kwama”.
I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
44 La ki kwama wo kan kene ko nukkune, la kumta ciliu cumom dor bitinero gwam yaken cuko kang kene ko teer,
A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
45 kambo meu dome ri, yilanko mor bikur kwama re woran more yob.
I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se napoly.
46 Ki wiye ki diro dur Yecu yiki, “Te, min neken dumemi kang mwek”, kambo ci tok we ri, cin bwiyam.
A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
47 La kambo nii dur nob kwenebe to diker maneri cin duktang kwama, ciki, “bicom, wo nii cak-cake”.
A viděv centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
48 Ki kwama mwer kangka nobo duce wo bou na ci to dikero bi mane ri, cin yilaken ci kwa cang-cang ti.
A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
49 Dila nubo gwam wo nyumom ce, kange natubo bwangu co Galili yeu, cin tim kutan, cii to dikero buroti.
Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, hledíce na to, i ženy, kteréž byly přišly za ním z Galilee.
50 La nii kange wi dendo ki Yucufu, wo wii mor nobo dure. Cin nii ken, ri cin nii cak-cake.
A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
51 Nii wo ciyabo kange dikero ci fuwa kangeu kakaa dikero ci mancu. Ci ceru Arimatiya, bi ten Yahuda, la ciki nintang liyar kwamak.
Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýž také očekával království Božího;
52 Nii wo, ya Bilatu nin, la cin keni na neco curen bwi Yecu.
Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo.
53 Cin cuku, cin cumon ki yilank linin ko ken. La cin yoken mor tuwe wo ci cuwe cuwe mor tere, wo ci fwerum bo nii wi yeu.
A složiv je, obvinul v kment, a pochoval je v hrobě vytesaném, v kterémž ještě nikdy nebyl žádný pochován.
54 Kakuko co kakuk ywelkak, la kakuk fobka Yahudawa ko dadum.
A byl den připravování, a sobota se začínala.
55 Natubo wo bou kange Yecu Galili ye bwangten lacintom tuweu. Kange kambo ci yom bwi ceu.
Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly z Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
56 Cin yilaken la cin ywellang kwilendo Ficange kange nuwang. La ki diye fobka Yahudawak ri cin fubom nawo werfundo to keu
Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podlé přikázaní.

< Luka 23 >