المَزامِير 51

١ 1 ارْحَمْنِي يَااللهُ حَسَبَ رَحْمَتِكَ، وَامْحُ مَعَاصِيَّ حَسَبَ كَثْرَةِ رَأْفَتِكَ.

Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.

٢ 2 اغْسِلْنِي كُلِّيّاً مِنْ إِثْمِي، وَطَهِّرْنِي مِنْ خَطِيئَتِي.

Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.

٣ 3 فَإِ نَّنِي أُقِرُّ بِمَعَاصِيَّ، وَخَطِيئَتِي مَاثِلَةٌ أَمَامِي دَائِماً.

Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.

٤ 4 إِلَيْكَ وَحْدَكَ أَخْطَأْتُ، وَالشَّرَّ قُدَّامَ عَيْنَيْكَ صَنَعْتُ. لِكَي تَتَبَرَّرَ إِذَا حَكَمْتَ وَتَزْكُوَ إِذَا قَضَيْتَ.

Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.

٥ 5 هَا إِنِّي بِالإِثْمِ قَدْ وُلِدْتُ وَفِي الْخَطِيئَةِ حَبِلَتْ بِي أُمِّي.

Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.

٦ 6 هَا أَنْتَ تَرْغَبُ أَنْ تَرَى الْحَقَّ فِي دَخِيلَةِ الإِنْسَانِ، فَتُعَرِّفُنِي الْحِكْمَةَ فِي قَرَارَةِ نَفْسِي.

Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.

٧ 7 طَهِّرْنِي بِالزُّوفَا فَأَتَنَقَّى. اغْسِلْنِي فَأَبْيَضَّ أَكْثَرَ مِنَ الثَّلْجِ.

Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.

٨ 8 أَسْمِعْنِي صَوْتَ السُّرُورِ وَالْفَرَحِ، فَتَبْتَهِجَ عِظَامِي الَّتِي سَحَقْتَهَا.

Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.

٩ 9 احْجُبْ وَجْهَكَ عَنْ خَطَايَايَ وَامْحُ كُلَّ آثَامِي.

Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.

١٠ 10 قَلْباً نَقِيّاً اخْلُقْ فِيَّ يَااللهُ وَرُوحاً مُسْتَقِيماً جَدِّدْ فِي دَاخِلِي.

Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.

١١ 11 لاَ تَطْرُدْنِي مِنْ حَضْرَتِكَ، وَلاَ تَنْزِعْ مِنِّي رُوحَكَ القُدُّوسَ.

Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.

١٢ 12 رُدَّ لِي بَهْجَتِي بِخَلاَصِكَ، وَبِرُوحٍ رَضِيَّةٍ آزِرْنِي

Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.

١٣ 13 عِنْدَئِذٍ أُعَلِّمُ الأَثَمَةَ طُرُقَكَ، فَيَتُوبُ إِلَيْكَ الْخَاطِئُونَ.

I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.

١٤ 14 أَنْقِذْنِي مِنْ سَفْكِ الدِّمَاءِ يَااللهُ، يَا إِلَهَ خَلاَصِي، فَيُرَنِّمَ لِسَانِي بِبِرِّكَ.

Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.

١٥ 15 يَارَبُّ افْتَحْ شَفَتَيَّ فَيُذِيعَ فَمِي تَسْبِيحَكَ.

Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.

١٦ 16 فَإِنَّكَ لاَ تُسَرُّ بِذَبِيحَةٍ، وَإِلاَّ كُنْتُ أُقَدِّمُهَا. بِمُحْرَقَةٍ لاَ تَرْضَى.

Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.

١٧ 17 إِنَّ الذَّبَائِحَ الَّتِي يَطْلُبُهَا اللهُ هِيَ رُوحٌ مُنْكَسِرَةٌ. فَلاَ تَحْتَقِرَنَّ الْقَلْبَ الْمُنْكَسِرَ وَالْمُنْسَحِقَ يَااللهُ.

Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.

١٨ 18 أَحْسِنْ إِلَى صِهْيَوْنَ بِمُقْتَضَى مَسَرَّتِكَ. وَابْنِ أَسْوَارَ أُورُشَلِيمَ.

Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.

١٩ 19 عِنْدَئِذٍ تَرْضَى بِذَبَائِحِ الْبِرِّ، وَمُحْرَقَةٍ وَتَقْدِمَةٍ تَامَّةٍ. حِينَئِذٍ يُقَرِّبُونَ عَلَى مَذْبَحِكَ عُجُولاً.

A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.