< المَزامِير 147 >
سَبِّحُوا الرَّبَّ، فَإِنَّ التَّرَنُّمَ لإِلَهِنَا طَيِّبٌ، وَتَسْبِيحُهُ مُلِذٌّ وَلاَئِقٌ. | ١ 1 |
Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.
يَبْنِي الرَّبُّ أُورُشَلِيمَ، وَيَجْمَعُ شَمْلَ الْمَنْفِيِّينَ مِنْ إِسْرَائِيلَ. | ٢ 2 |
Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,
إِنَّهُ يَشْفِي مُنْكَسِرِي الْقَلْبِ وَيُضَمِّدُ جِرَاحَهُمْ. | ٣ 3 |
Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,
يُحْصِي عَدَدَ الْكَوَاكِبِ وَيَدْعُوهَا جَمِيعَهَا بِأَسْمَائِهَا. | ٤ 4 |
Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.
عَظِيمٌ هُوَ سَيِّدُنَا، وَفَائِقَةٌ هِيَ قُوَّتُهُ، وَلاَ حَدَّ لِحِكْمَتِهِ. | ٥ 5 |
Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.
يَرْفَعُ الرَّبُّ الْوُدَعَاءَ، وَيَطْرَحُ الأَشْرَارَ إِلَى الأَرْضِ. | ٦ 6 |
Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.
رُدُّوا عَلَى الرَّبِّ بِحَمْدٍ، رَنِّمُوا لإِلَهِنَا عَلَى الْعُودِ. | ٧ 7 |
Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,
فَهُوَ يَكْسُو السَّمَاوَاتِ سَحَاباً وَيُمْطِرُ عَلَى الأَرْضِ، وَيُنْبِتُ الْعُشْبَ عَلَى الْجِبَالِ. | ٨ 8 |
Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.
يَهَبُ الطَّعَامَ لِلْبَهَائِمِ، وَلِفِرَاخِ الْغِرْبَانِ النَّاعِقَةِ. | ٩ 9 |
Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.
لاَ تَسْتَهْوِيهِ قُوَّةُ الْخَيْلِ، وَلاَ تَسُرُّهُ سَاقَا الْعَدَّاءِ. | ١٠ 10 |
Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.
إِنَّمَا يَرْضَى الرَّبُّ بِخَائِفِيهِ، الرَّاجِينَ رَحْمَتَهُ. | ١١ 11 |
Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.
مَجِّدِي الرَّبَّ يَاأُورُشَلِيمُ، وَسَبِّحِي إِلَهَكِ يَاصِهْيَوْنُ. | ١٢ 12 |
Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.
فَإِنَّهُ ثَبَّتَ عَوَارِضَ أَبْوَابِكِ (فِي وَجْهِ الأَعْدَاءِ)، وَبَارَكَ بَنِيكِ فِي دَاخِلِكِ. | ١٣ 13 |
Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.
هُوَ الَّذِي يَجْعَلُ حُدُودَكِ آمِنَةً، وَمِنْ أَفْضَلِ الْحِنْطَةِ يُشْبِعُكِ خُبْزاً. | ١٤ 14 |
On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.
يُصْدِرُ أَمْرَهُ إِلَى الأَرْضِ فَتُنَفِّذُهُ بِسُرْعَةٍ فَائِقَةٍ. | ١٥ 15 |
On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.
يَنْثُرُ الثَّلْجَ كَالصُّوفِ، وَيُذَرِّي الْجَلِيدَ كَالرَّمَادِ. | ١٦ 16 |
Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.
يُلْقِي بَرَدَهُ كَفُتَاتِ الْخُبْزِ. مَنْ يَصْمَدُ فِي وَجْهِ صَقِيعِهِ؟ | ١٧ 17 |
Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?
ثُمَّ يُصْدِرُ أَمْرَهُ فَيُذِيبُهَا. يُرْسِلُ رِيحَهُ فَتَسِيلُ الْمِيَاهُ. | ١٨ 18 |
Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.
يُعْلِنُ لِيَعْقُوبَ كَلِمَتَهُ وَلإِسْرَائِيلَ فَرَائِضَهُ وَأَحْكَامَهُ. | ١٩ 19 |
Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.
لَمْ يُعَامِلْ أُمَّةً أُخْرَى هَكَذَا، وَلَمْ يُعَرِّفْهَا أَحْكَامَهُ هَلِّلُويَا. | ٢٠ 20 |
Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.