الأمثال 10

١ 1 هَذِهِ أَمْثَالُ سُلَيْمَانَ: الابْنُ الْحَكِيمُ مَسَرَّةٌ لأَبِيهِ، وَالابْنُ الْجَاهِلُ حَسْرَةٌ لأُمِّهِ.

Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.

٢ 2 كُنُوزُ الْمَالِ الْحَرَامِ لاَ تُجْدِي، وَلَكِنَّ الْحَقَّ يُنَجِّي مِنَ الْمَوْتِ.

Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.

٣ 3 لاَ يُجِيعُ الرَّبُّ نَفْسَ الصِّدِّيقِ، أَمَّا هَوَى الأَشْرَارِ فَيَنْبِذُهُ.

Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.

٤ 4 الْعَامِلُ بِيَدٍ مُسْتَرْخِيَةٍ يَفْتَقِرُ، أَمَّا الْيَدُ الْكَادِحَةُ فَتُغْنِي.

K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.

٥ 5 مَنْ يَجْمَعُ فِي الصَّيْفِ مَؤُونَتَهُ هُوَ ابْنٌ عَاقِلٌ، أَمَّا الَّذي يَنَامُ فِي مَوْسِمِ الْحَصَادِ فَهُوَ ابْنٌ مُخْزٍ.

Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.

٦ 6 تُتَوِّجُ الْبَرَكَاتُ رَأْسَ الصِّدِّيقِ، أَمَّا فَمُ الأَشْرَارِ فَيَطْغَى عَلَيْهِ الظُّلْمُ.

Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

٧ 7 ذِكْرُ الصِّدِّيقِ بَرَكَةٌ، وَاسْمُ الأَشْرَارِ يَعْتَرِيهِ الْبِلَى.

Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.

٨ 8 الْحَكِيمُ الْقَلْبِ يَتَقَبَّلُ الْوَصَايَا، وَالْمُتَبَجِّحُ الشَّفَتَيْنِ مَصِيرُهُ الْخَرَابُ.

Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.

٩ 9 مَنْ يَسْلُكُ بِاسْتِقَامَةٍ يَسِيرُ مُطْمَئِنّاً، وَذُو الطُّرُقِ الْمُنْحَرِفَةِ يُفْتَضَحُ.

Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.

١٠ 10 مَنْ يَغْمِزُ بِعَيْنِهِ مَكْراً يُوَلِّدُ غَمّاً. وَالْمُوَبِّخُ بِجُرْأَةٍ يَصْنَعُ سَلاَماً.

Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.

١١ 11 فَمُ الصِّدِّيقِ يَنْبُعُ بِكَلاَمِ الْحَيَاةِ، أَمَّا فَمُ الشِّرِّيرِ فَيَطْغَى عَلَيْهِ الظُّلْمُ.

Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

١٢ 12 الْبَغْضَاءُ تُثِيرُ الْخُصُومَاتِ، وَالْمَحَبَّةُ تَسْتُرُ جَمِيعَ الذُّنُوبِ.

Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.

١٣ 13 فِي شَفَتَيِ الْعَاقِلِ تَكْمُنُ حِكْمَةٌ أَمَّا الْعَصَا فَمِنْ نَصِيبِ ظَهْرِ الأَحْمَقِ.

Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.

١٤ 14 الْحُكَمَاءُ يَذْخَرُونَ الْمَعْرِفَةَ، أَمَّا فَمُ الْغَبِيِّ فَيَجْلِبُ الدَّمَارَ.

Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.

١٥ 15 ثَرْوَةُ الْغَنِيِّ قَلْعَتُهُ الْحَصِينَةُ، وَفِي فَقْرِ الْمَسَاكِينِ هَلاَكُهُمْ.

Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.

١٦ 16 عَمَلُ الصِّدِّيقِ يُفْضِي إِلَى الْحَيَاةِ، وَرِبْحُ الشِّرِّيرِ يُؤَدِّي إِلَى الْخَطِيئَةِ.

Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.

١٧ 17 مَنْ يَعْمَلُ بِمُقْتَضَى التَّعْلِيمِ يَسِرْ فِي دَرْبِ الْحَيَاةِ، وَمَنْ يَرْفُضِ التَّأْدِيبَ يَضِلّ.

Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.

١٨ 18 مَنْ يُضْمِرْ الْبَغْضَاءَ تَنْطِقْ شَفَتَاهُ بِالْكَذِبِ، وَمَنْ جَاهَرَ بِالْمَذَمَّةِ فَهُوَ أَحْمَقُ.

Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.

١٩ 19 فِي كَثْرَةِ الْكَلاَمِ زَلاَّتُ لِسَانٍ، وَمَنْ يَضْبِطُ شَفَتَيْهِ فَهُوَ عَاقِلٌ.

Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.

٢٠ 20 كَلاَمُ الصِّدِّيقِ كَالْفِضَّةِ الْمُصَفَّاةِ، وَقَلْبُ الشِّرِّيرِ يَخْلُو مِنْ كُلِّ قِيمَةٍ.

Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.

٢١ 21 كَلاَمُ الصِّدِّيقِ يُفِيدُ كَثِيرِينَ، أَمَّا الْحَمْقَى فَيَمُوتُونَ مِنْ سُوءِ الْفَهْمِ.

Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.

٢٢ 22 فِي بَرَكَةِ الرَّبِّ غِنىً وَلاَ تُضِيفُ إِلَيْهَا الْمَشَقَّةُ تَعَباً.

Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.

٢٣ 23 ارْتِكَابُ الْفَاحِشَةِ عِنْدَ الْجَاهِلِ كَاللَّعِبِ، أَمَّا حُسْنُ التَّصَرُّفِ فَمَسَرَّةٌ لِلْحَكِيمِ.

Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.

٢٤ 24 مَا يَخْشَى مِنْهُ الشِّرِّيرُ يُقْبِلُ إِلَيْهِ، وَشَهْوَةُ الصِّدِّيقيِنَ تُمْنَحُ لَهُمْ.

Čeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.

٢٥ 25 يَتَلاَشَى الشِّرِّيرُ كَمَا تَتَلاَشَى الزَّوْبَعَةُ، أَمَّا الصِّدِّيقُ فَيَخْلُدُ إِلَى الأَبَدِ.

Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.

٢٦ 26 الْكَسُولُ لِمَنْ أَرْسَلَهُ كَالْخَلِّ لِلأَسْنَانِ أَوْ كَالدُّخَانِ لِلْعَيْنَيْنِ.

Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.

٢٧ 27 تَقْوَى الرَّبِّ تُطِيلُ أَيَّامَ الْحَيَاةِ، أَمَّا سِنُو الشِّرِّيرِ فَتُقْصَرُ.

Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.

٢٨ 28 الْبَهْجَةُ هِيَ أَمَلُ الصِّدِّيقِ، وَرَجَاءُ الأَشْرَارِ مَآلُهُ الفَنَاءُ.

Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.

٢٩ 29 طَرِيقُ الرَّبِّ هُوَ مَلاَذٌ لِلْمُسْتَقِيمِينَ، وَدَمَارٌ لِفَاعِلِي الإِثْمِ.

Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.

٣٠ 30 لاَ يُزَحْزَحُ الصِّدِّيقُ أَبَداً، أَمَّا الأَشْرَارُ فَلاَ يَسْكُنُونَ الأَرْضَ.

Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.

٣١ 31 مِنْ فَمِ الصِّدِّيقِ تَفِيضُ الْحِكْمَةُ، وَاللِّسَانُ الْمُخَاتِلُ يُقْطَعُ.

Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.

٣٢ 32 شَفَتَا الصِّدِّيقِ تُدْرِكَانِ مَا هُوَ حَقٌّ، فَتَنْطِقَانِ بِهِ، وَفَمُ الشِّرِّيرِ لاَ يَتَكَلَّمُ إِلاَّ بِالْبَاطِلِ.

Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.