< Psalmet 126 >

1 Kur Zoti i bëri robërit e Sionit të kthehen, na u duk si ëndërr.
Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.
2 Atëherë goja jonë u mbush me qeshje dhe gjuha jonë me këngë gëzimi, atëherë thuhej midis kombeve: “Zoti ka bërë gjëra të mëdha për ta”.
Tehdážť byla plná radosti ústa naše, a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.
3 Zoti ka bërë gjëra të mëdha për ne, dhe jemi tërë gëzim.
Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.
4 Bëj të rikthehen robërit tanë, o Zot, ashtu si përrenjtë në jug.
Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.
5 Ata që mbjellin me lotë, do të korrin me këngë gëzimi.
Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.
6 Vërtetë ecën duke qarë ai që mban farën që do të mbillet, por ai do të kthehet më këngë gëzimi duke sjellë duajt e tij.
Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.

< Psalmet 126 >