Acts 7
1 Bosi pfumu yi zinganga Nzambi wunyuvula: —Mambu mama bafundidi madi makiedika e?
Předsedající kněz ho vyzval: „Můžeš popřít tuto obžalobu?“(Před židovskou veleradou měl obžalovaný právo obhajoby
2 Buna Etieni wuvutula: —Batata ayi bakhomba ziama, bika luwa mambu ndieka ntuba: Nzambi yi nkemboyimonikina Dise dieto Abalahami bu kaba ku Mesopotami, tuamina kavuanda ku Alani,
a Štěpán toho využil. Chtěl dokázat, jak zvěst o Ježíši zřetelně navazuje na Boží činy v izraelských dějinách.) „Bratři a otcové, “oslovil je, „sám jediný Bůh se kdysi zjevil našemu předku Abrahamovi, který pocházel z Mezopotámie a později bydlil v Cháranu.
3 ayi wunkamba: Bika tsi aku ayi bibutu biaku vayi yenda ku tsi yoyi ndiela ku monisa.
Dal mu příkaz: ‚Vystěhuj se z rodné země a od svého kmene a putuj do země, kterou ti určím.‘
4 Buna wubika tsi yi Kalide ayi wuyenda vuanda ku Alani. Dise diandi bu kafua, Nzambi wuntumisa mu tsi yayi lulembo zingila buabu.
Nejprve se tedy Abraham přestěhoval z Chaldeje do Cháranu a po smrti svého otce až do této naší vlasti. Ačkoliv měl Boží slib, že té zemi bude vládnout on i jeho potomci,
5 Vayi Nzambi kasia kumvana kadi kiuka ko mu tsi yayi, ka diambu ko tini kintoto kioki kalenda tula lutambi luandi. Muaki Nzambi wunvana tsila yi kunvana tsi beni va kimosi ayi nkunꞌandi. Vayi mu thangu yina buna kabutidi kadi muana ko.
nepatřil mu zde ani kousek, na který by se mohl postavit, a dokonce ani neměl dědice.
6 Buna Nzambi wunkamba: nkunꞌaku wela zingila mu tsi yi kinzenza; bela kuwuyadila ayi bela kuwuyamisa
Další Boží předpověď Abrahamovi byla ještě podivnější: ‚Tvoji potomci se odtud vystěhují do cizí země a tam budou otročit čtyři sta let ve špatných podmínkách.
7 Vayi Nzambi wubuela kamba diaka: ndiela sambisa tsi yoyi yela kuba yadila Bosi bela totuka mu tsi beni ayi bela kuiza ku tsambidila va buangu kiaki.
Ten národ otrokářů však potrestám, tvoje potomky vysvobodím a budou mě vzývat v této zemi.‘
8 Nzambi wuvanga nguizani andi ayi Abalahami: nguizani yi nzengolo yi nitu yi kibakala. Abalahami wubuta Isaki, wunzenga mu lumbu ki nana. Isaki wubuta Yakobi bosi Yakobi wubuta kumi bakulu buadi.
Viditelným znakem smlouvy Boha s člověkem se stala obřízka. A tak, když se Abrahamovi narodil syn Izák, obřezal ho. Posloupnost této smlouvy šla dále přes Izákova syna Jákoba na jeho dvanáct synů, našich patriarchů.
9 Bakulu basumbisa Zozefi ku Ezipite mu diambu di kikhenene. Vayi Nzambi wuba yandi.
Jeden z nich, Josef, se stal terčem nenávisti bratrů a oni ho prodali jako otroka do Egypta.
10 Diawu kankudila mu ziphasi ziandi zioso ayi mu nlemvo wu Nzambi, Zozefi wumonika mutu wu diela va ntuala Falawo, ntinu wu Ezipite. Diawu kanbiekila nyadi mu Ezipite dioso ayi mu nzo andi yoso.
Bůh však Josefa neopustil a nakonec ho vysvobodil ze všech těžkostí. Vybavil ho neobyčejnou prozíravostí a naklonil mu i samotného egyptského faraóna. Ten ho pak jmenoval svým ministrem a pobočníkem.
11 Vayi kutotuka kanda kingolo mu Ezipite dioso ayi mu Kana. Ziphasi zingolo ziba mu thangu beni. Bakulu beto basia baka bidia ko.
Potom celý Egypt i Palestinu zachvátil hladomor a naši praotcové prožívali těžké chvíle, když jim došly zásoby potravin.
12 Yakobi bu kawa ti ble yiba ku Ezipite, buna kuna kafidisa bakulu beto mu khubu yitheti.
Jákob se doslechl, že v Egyptě se ještě prodává obilí, a poslal tam syny.
13 Mu khumbu yimmuadi yayi kaba fidisa, Zozefi wukimonikisa kuidi bakhomba bandi ayi Falawo wuyiza zaba dikanda de Zozefi.
Při druhém nákupu se dal Josef svým bratrům poznat a představil je faraónovi.
14 Buna Zozefi wutumisa dise diandi Yakobi ayi bibutu biandi bioso. Thalu yi batu boso yiba lusambudi lu batu ayi batu batanu.
Pak Josef poslal pro otce Jákoba a přestěhoval celou rodinu, celkem sedmdesát pět lidí, do Egypta.
15 Yakobi wuyenda ku Ezipite, kuawu kafuila va kimosi ayi bakulu beto.
Usadili se tam a Jákob i naši patriarchové zůstali v Egyptě do smrti.
16 Banatu ku Sikemi, baziku mu biziami bisumba Abalahami kuidi bana ba Amoli, bobo baba nkalanga mu Sikemi.
Pochováni však byli v Palestině do hrobky v Šekemu, na malém pozemku, který si Abraham kdysi koupil od místních obyvatel.
17 Sumbu thangu yifueti dedikinina tsila Nzambi kavana Abalahami bu yifikama, buna batu babuelama ayi baluta buelama mu Ezipite
A tak se splnilo, o čem Bůh mluvil Abrahamovi. Zpočátku se našemu lidu dařilo v Egyptě dobře a jeho počet rostl.
18 nate ntinu wunkaka wukambu zaba Zozefi wutotuka mu Ezipite. Zozefi.
Ale přišla jiná dynastie faraónů a na Josefovy zásluhy se zapomnělo.
19 Ntinu beni wusadila luvunu va ntuala dikanda dieto, wumonisa bakulu beto ziphasi nate mu kuba kuika baloza bana bawu batsombi mu diambu bana beni babika zinga.
Naše předky zotročili, a protože si nepřáli, aby se rozmáhali, přikázali házet narozené hochy do řeky.
20 Yawu thangu yibutukila Moyize, wuba muana wu kitoko va ntuala Nzambi. Zingondi zitatu bambuta bandi bansuekila mu nzo.
Tehdy se narodil Mojžíš. Bylo to krásné dítě a rodiče ho tři měsíce skrývali doma.
21 Vayi bambuta bandi bu banloza, buna muana wunketo wu Falawo wuntota ayi wunyundula, wunkitula muanꞌandi.
Když už nemohli chlapce dále utajit, položili ho v košíku do rákosí. Našla ho faraónova dcera a dala jej vychovat, jako by to byl její syn.
22 Diawu Moyize wulongila mu ndongokolo yoso yi basi Ezipite, wuyiza ba mutu wunneni mu thubulu andi ayi mu mavanga mandi.
Tak se Mojžíšovi dostalo nejlepšího egyptského vzdělání a vyrostl z něho výmluvný a schopný muž.
23 Moyize bu kadukisa makumaya ma mimvu, wubaka lukanu lu kuenda tadi bakhomba bandi; bana ba Iseli.
Když mu bylo čtyřicet, napadlo ho, aby navštívil svůj lid.
24 Bu kamona wumosi mu bawu, wumonoso phasi, buna wunkotila ayi wuvonda muisi Ezipite mutu wumonisa muana Iseli phasi.
Přitom uviděl, jak Egypťan nespravedlivě trápí Žida, a tak toho otrokáře zabil.
25 Wubanza ti bakhomba bandi zilznda sudika ti mu nzilꞌandi Nzambi wela kuba kula vayi basia sudika ko.
Už tehdy totiž tušil, že mu Bůh ukládá, aby svůj lid osvobodil z otroctví. Nenašel však u Izraelců pochopení.
26 Mu lumbu kilanda, wukimonisa kisa bana ba Iseli thangu baba nuana. Wuzola vutula ndembama va bawu bu kaba kamba: —A kiti beno luidi bakhomba! A bila mbi lulembo kimonisina phasi beno na beno e?
Příštího dne se snažil usmířit dva Židy, kteří se hádali,
27 Vayi mutu wowo wumonisa ndiandi phasi wutemina Moyize ayi wunkamba: —A nani wubiekidi pfumu ayi zuzi dieto e?
ale ten, který nebyl v právu, Mojžíše odbyl: ‚Kdo tě ustanovil za našeho vládce a soudce?
28 Fuana ngeyo minu tidi vonda banga bobo wuvondidi muisi Ezipite kibeni yono e?
To mě chceš zabít jako včera toho Egypťana?‘
29 Moyize bu kawa bobo, wutina ayi wukituka nzenza mu tsi yi Madiani, kuawu kabutila bana buadi bababakala.
Mojžíš se polekal a uprchl z Egypta do Midjánské země. Oženil se tam a měl dva syny.
30 Makumaya ma mimvu bu mavioka, buna mbasi yimmonikina mu dikanga di mongo wu Sinayi. Wummonikina mu nlaki wu mbazu mu finti.
Po čtyřiceti letech tohoto vyhnanství se Mojžíšovi zjevil Boží anděl v hořícím keři na Sínajské poušti.
31 Moyize bu kamona bobo, wusimina mu diambu di tsongolo. Bu kafikama mu kuenda tadi, buna mbembo yi Pfumu yiwakana:
Když se chtěl Mojžíš zblízka podívat na ten neobvyklý úkaz, uslyšel Boží hlas:
32 Minu ndidi Nzambi yi bakulu baku; Nzambi yi Abalahami, yi Izaki ayi yi Yakobi. Moyize weka tita ayi kasia nunga buela tala ko.
‚Já jsem Bůh tvých otců Abrahama, Izáka a Jákoba.‘Mojžíš se vyděsil a zakryl si tvář, aby nic neviděl.
33 Buna Pfumu wunkamba: Vula zisapatu zidi mu malu maku, bila buangu kioki telimini kidi ntoto wunlongo.
Ale Bůh mluvil dál: ‚Zuj si opánky, vždyť stojíš na svatém místě!
34 Ndimueni ziphasi zi batu bama badi ku Ezipite. Ndiwilu bidilu biawu. Diawu ndizidi mu kuba kula. Yiza buabu bila ngeyo ndieka tuma ku Ezipite.
Viděl jsem trápení svého lidu v Egyptě, slyšel jsem jejich vzdechy a jdu, abych je vysvobodil. Seber se a pojď, mám pro tebe v Egyptě úkol!‘
35 Moyize beni diodi bamanga bu batuba: Nani wubiekidi pfumu ayi zuzi e? Buabu Nzambi wuntuma mu ba pfumu ayi nkudi mu lusadusu lu mbasi yoyi yimmonikina mu finti.
A tak prostřednictvím tohoto vidění poslal Bůh Mojžíše Izraelcům za vůdce a vysvoboditele, přestože ho před čtyřiceti lety nechtěli uznat. A on je vysvobodil, činil před jejich očima mnoho zázračných věcí už v Egyptě, pak při přechodu Rudého moře a během čtyřicetiletého putování pouštěmi.
36 Niandi wuba totula bu kavanga mambu manneni ayi bikumu mu tsi yi Ezipite, mu mbu wu mbuaki ayi mu dikanga mu tezo ki makumaya ma mimvu.
37 Moyize beni niandi wukamba bana ba Iseli: Nzambi wela kulutotudila mbikudi wela ba banga minu va khatitsika bakhomba zieno.
Vzpomeňte si, že právě Mojžíš řekl Izraelcům: ‚Pán Bůh vám pošle proroka z vašeho národa, Vysvoboditele, tak jako k vám poslal mne; toho poslouchejte.‘
38 Niandi wuba mu lukutukunu ku dikanga va kimosi ayi mbasi yoyi yinyolukila ku mongo Sinayi va kimosi ayi bakulu beto. Niandi wutambula mambu ma moyo muingi katutudisila mawu.
Mojžíš byl zprostředkovatelem mezi našimi otci a Bohem, který mu na hoře Sínaji svěřil slova života, aby nám je předal.
39 Vayi bakulu beto bamanga kuntumukina; banloza ayi mintima miawu mibaluka ku Ezipite.
Přesto ho naši otcové neposlouchali, ale bouřili se proti němu a pořád vzpomínali jen na Egypt.
40 Bawu bakamba Aloni: —Wutuvangila zinzambi zilenda ku tutuaminina ku ntuala bila tukadi zaba mambu mbi mabuilulu Moyize diodi ditutotula mu tsi yi Ezipite.
Když se Mojžíš ze Sínaje dlouho nevracel, řekli jeho bratru Áronovi: ‚Nevíme, co se stalo s Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta. Udělej nám bohy, aby nás chránili na další cestě.‘
41 Diawu mu bilumbu bina, bavanga tumba kimuana ngombi ayi batambika makaba kuidi tumba beni. Bamona khini mu diambu di bima bivanga mioko miawu.
A tak zhotovili sochu býčka, obětovali té modle a radovali se, jak si to dobře zařídili.
42 Vayi Nzambi wuba tamba manima, wuba yekula mu sadila zimbuetete banga busonimina mu nkanda wu mimbikudi: A basi Iseli, minu lutambikila bibulu ayi makaba mu makumaya ma mimvu mu dikanga e?
Bůh se od nich odvrátil a dopustil, že propadli ještě horšímu modlářství. Uctívali i hvězdné mocnosti, jak o tom mluví Bůh v knize proroka Ámose: ‚Vy, že jste mi věrně sloužili a obětovali po čtyřicet let na poušti, národe izraelský?
43 Beno lunata nzo ngoto yi Moloki ayi mbuetete yi nzambi Lefani, zimfikula ziozi luvanga muingi lubi; sambidila diawu ndiela kulunata mu buvika vioka Babiloni!
Naopak, nosili jste s sebou svatyni Moleka a symbol planety Saturna, modly, které jste si sami udělali a pak jste se jim klaněli. Proto půjdete do vyhnanství až za Babylón.‘
44 Bakulu beto baba ayi Nzo ngoto yi kimbangi mu dikanga, yivangama banga bu tumina Nzambi, Nzambi mutu wukamba Moyize ti kavanga yawu boso buididi mfikula yoyi kamona.
Bůh však nařídil Mojžíšovi, aby vybudoval Stan Smlouvy, přesnou svatyni, a dal mu pokyn, jak má vypadat.
45 Bakulu beto bu batambula yawu; bayikotisa mu thangu zozue mu zitsi zi Bapakanu, babo Nzambi kakuka ku ntuala bakulu beto nate mu thangu Davidi,
Tento stan přenášeli naši otcové při svém kočování pouští a pod Jozuovým vedením ho vnesli až do zaslíbené země. Ta byla tehdy domovem pohanů, ale Bůh je vytlačil, aby našim otcům udělal místo. Stan Smlouvy sloužil až do dnů krále Davida, kterého Bůh miloval.
46 mutu wowo wumonokono nlemvo kuidi Nzambi ayi wuzola tungila Nzambi Yakobi nzo.
Ten velice stál o to, aby mohl Jákobovu Bohu vystavět chrám,
47 Vayi Salomo wuyiza kuntungila nzo.
ale uskutečnit to směl až jeho syn Šalomoun.
48 Muaki, Nzambi yizangama kakalanga ko mu zinzo zitungulu mu mioko mi batu, banga bu tubila mbikudi:
Ovšem Nejvyšší nebydlí v chrámech, které postavili lidé. U proroka Izajáše Pán říká:
49 Pfumu wutuba: Diyilu diawu kundu kiama, ntoto kiawu buangu ndieti tetika malu mama. Buna phila nzo mbi luela kuthungila e? Voti phila buangu mbi kiela ba vundulu kiama e?
‚Vesmír je můj trůn a země koberec pod mýma nohama. Jaký mi chcete postavit dům a kam mě chcete vtěsnat?
50 Mioko miama misia vanga ko bima bioso biobi e?
Což jsem všechno nestvořil?‘
51 A beno bankua matingu! Beno luidi mintima mikangama ayi matu mafua! Beno mamveno lukidi tingunanga kueno Pheve Yinlongo mu zithangu zioso banga bakulu beno.
A tak se to zase opakuje. Jste právě tak tvrdošíjní jako vaši otcové, zacpáváte si uši, zavíráte srdce a stavíte se proti svatému Duchu.
52 Mbikudi mbi wowo bakulu beno bakambu yamisa e? Bavonda mimbikudi miomi mitubila ndizulu yi “Mutu wusonga”, mutu wowo beno lusumbisidi ayi lumvodisidi;
Byl nějaký prorok, aby ho vaši předkové nepronásledovali? Zabíjeli ty, kteří předpovídali příchod Spravedlivého, a vy jste se ho teď úplně zřekli a zavraždili jste ho!
53 beno lutambula Mina mu nzila yi zimbasi ayi lusia keba mina beni ko.
Dostali jste zákon přímo od Boha, ale stejně se jím neřídíte.“
54 Bu bawa mambu momo, bafuema ayi bakueta meno mu diambu diandi.
Tato slova působila jako píchnutí do vosího hnízda.
55 Vayi niandi wuba wuwala mu Pheve Yinlongo, wutala ku Diyilu, wumona nkembo wu Nzambi ayi wumona Yesu buna katelimini va koko ku lubakala lu Nzambi.
Ale Štěpán byl v té chvíli uchvácen Boží slávou, kterou mu dal svatý Duch zahlédnout. Díval se vzhůru
56 Buna wuba kamba: —Talanu, ndilembo moni Diyilu dizibukidi ayi Muana Mutu telimini va koko ku lubakala lu Nzambi.
a volal: „Vidím otevřené nebe a Ježíše Krista, jak stojí po Boží pravici!“
57 Bayamikina mu mbembo yingolo, bazibika matu mawu. Mu kithuadi baboso batumbu kumfuakana,
Tu přehlušili Štěpána křikem a zacpávali si uši, aby už nic neslyšeli. Vrhli se na něj,
58 bankoka ku fula di divula ayi banzuba matadi. Bambangi batula minledi miawu va malu ma ditoko dimosi dizina diandi Sawuli.
odvlekli ho za hradby města a tam ho ukamenovali. Ti, kdo házeli na Štěpána kameny, odložili své pláště k nohám mladého farizeje Saula, který souhlasil se Štěpánovou smrtí.
59 Bazuba Etieni matadi vayi niandi wusambila ayi wutuba: —A Pfumu Yesu, tambula Pheve ama.
Štěpán nejprve stál, vzýval Boha a modlil se: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“
60 Bosi wufukama ayi wuyamikina mu mbembo yingolo: —A Pfumu, kadi kuba tangila disumu diadi! Bu kamana tuba bobo, wufua.
Pak sražen na kolena se ještě modlil: „Pane, nepočítej jim to za vinu!“a zemřel.
