Ayup 28

1 — «Shübhisizki, kümüsh tépilidighan kanlar bar, Altunning tawlinidighan öz orni bardur;

Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.

2 Tömür bolsa yer astidin qéziwélinidu, Mis bolsa tashtin éritilip élinidu.

Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.

3 Insanlar [yer astidiki] qarangghuluqqa chek qoyidu; U yer qerigiche charlap yürüp, Qarangghuluqqa tewe, ölümning sayiside turghan tashlarni izdeydu.

Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.

4 U yer yüzidikilerdin yiraq jayda tik bolghan quduqni kolaydu; Mana shundaq adem ayagh basmaydighan, untulghan yerlerde ular arghamchini tutup boshluqta pulanglap yüridu, Kishilerdin yiraqta ésilip turidu.

Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.

5 Ashliq chiqidighan yer, Tekti kolan’ghanda bolsayalqundek körünidu;

Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.

6 Yerdiki tashlar arisidin kök yaqutlar chiqidu, Uningda altun rudisimu bardur.

V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,

7 U yolni héchqandaq alghur qush bilmeydu, Hetta sarning közimu uninggha yetmigen.

K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,

8 Hakawur yirtquchlarmu u yerni héch dessep baqmighan, Esheddiy shirmu u jaydin héchqachan ötüp baqmighan.

Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.

9 Insan balisi qolini chaqmaq téshining üstige tegküzidu, U taghlarni yiltizidin qomuriwétidu.

K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.

10 Tashlar arisidin u qanallarni chapidu; Shundaq qilip uning közi herxil qimmetlik nersilerni köridu;

Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.

11 Yer astidiki éqinlarni téship ketmisun dep ularni tosuwalidu; Yoshurun nersilerni u ashkarilaydu.

Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.

12 Biraq danaliq nedin tépilar? Yorutulushning makani nedidu?

Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?

13 Insan baliliri uning qimmetliklikini héch bilmes, U tiriklerning zéminidin tépilmas.

Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.

14 [Yer] tégi: «Mende emes» deydu, Déngiz bolsa: «Men bilenmu bille emestur» deydu.

Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.

15 Danaliqni sap altun bilen sétiwalghili bolmaydu, Kümüshnimu uning bilen bir tarazida tartqili bolmas.

Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.

16 Hetta Ofirda chiqidighan altun, aq héqiq yaki kök yaqut bilenmu bir tarazida tartqili bolmaydu.

Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.

17 Altun we xrustalnimu uning bilen sélishturghili bolmaydu, Ésil altun qacha-quchilar uning bilen héch almashturulmas.

Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.

18 U ünche-marjan, xrustalni ademning ésidin chiqiridu; Danaliqni élish qizil yaqutlarni élishtin ewzeldur.

Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.

19 Éfiopiyediki sériq yaqut uninggha yetmes, Sériq altunmu uning bilen beslishelmeydu.

Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.

20 Undaqta, danaliq nedin tépilidu? Yorutulushning makani nedidu?

Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?

21 Chünki u barliq hayat igilirining közidin yoshurulghan, Asmandiki uchar-qanatlardinmu yoshurun turidu.

Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.

22 Halaket we ölüm peqetla: «Uning shöhritidin xewer alduq» deydu.

Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.

23 Uning mangghan yolini chüshinidighan, Turidighan yérini bilidighan peqetla bir Xudadur.

Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.

24 Chünki Uning közi yerning qerigiche yétidu, U asmanning astidiki barliq nersilerni köridu.

Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,

25 U shamallarning küchini tarazigha salghanda, [Dunyaning] sulirini ölchigende,

Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.

26 Yamghurlargha qanuniyet chüshürginide, Güldürmamining chaqmiqigha yolini békitkinide,

On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.

27 U chaghda U danaliqqa qarap uni bayan qilghan; Uni nemune qilip belgiligen; Shundaq, U uning bash-ayighigha qarap chiqip,

Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.

28 Insan’gha: «Mana, Rebdin qorqush danaliqtur; Yamanliqtin yiraqlishish yorutulushtur» — dégen».

Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.