< சங்கீதம் 6 >

1 செமினீத்தால் நரம்புக் கருவிகளை இசைப்பவர்களின் இராகத் தலைவனுக்கு தாவீது தந்த பாடல். யெகோவாவே, உம்முடைய கோபத்திலே என்னைக் கடிந்துகொள்ளாமல் இரும், உம்முடைய கடுங்கோபத்திலே என்னைத் தண்டியாமல் இரும்.
Ki he Takimuʻa ʻi he Nekina ʻi he Semini, ko e Saame ʻa Tevita. ‌ʻE Sihova, ʻoua naʻa ke valokiʻi au ʻi ho houhau, pe tautea au ʻi ho houhau vela.
2 என்மேல் இரக்கமாக இரும் யெகோவாவே, நான் பெலனில்லாமல் போனேன்; என்னைக் குணமாக்கும் யெகோவாவே, என்னுடைய எலும்புகள் நடுங்குகின்றன.
‌ʻAloʻofa mai kiate au, ʻE Sihova; he ʻoku ou vaivai: ʻE Sihova, fakamoʻui au he kuo mamahi hoku ngaahi hui.
3 என்னுடைய ஆத்துமா மிகவும் வியாகுலப்படுகிறது; யெகோவாவே, எதுவரைக்கும் இரங்காமலிருப்பீர்.
‌ʻOku mamahi lahi foki mo hoku laumālie: ka ko koe, ʻE Sihova, ʻe fēfē hono fuoloa?
4 திரும்பும் யெகோவாவே, என்னுடைய ஆத்துமாவை விடுவியும்; உம்முடைய கிருபையினால் என்னை இரட்சியும்.
Tafoki mai, ʻE Sihova, fakahaofi hoku laumālie: ʻoiauē, fakamoʻui au koeʻuhi ko hoʻo ʻaloʻofa.
5 மரணத்தில் உம்மை யாரும் நினைவுகூர்வதில்லை, பாதாளத்தில் உம்மைத் துதிப்பவன் யார்? (Sheol h7585)
He ʻoku ʻikai ha fakamanatu kiate koe ʻi he mate: ko hai te ne fakafetaʻi kiate koe ʻi he faʻitoka? (Sheol h7585)
6 என்னுடைய பெருமூச்சினால் இளைத்துப்போனேன்; இரவுமுழுவதும் என்னுடைய கண்ணீரால் என்னுடைய படுக்கையை மிகவும் ஈரமாக்கி, என்னுடைய கட்டிலை நனைக்கிறேன்.
Kuo u vaivai ʻi heʻeku faʻa toʻe; ʻoku ou fakatētē hoku mohenga ʻi he pō kotoa; ʻoku ou fakaviviku ʻa hoku mohenga ʻaki hoku loʻimata.
7 துயரத்தினால் என்னுடைய கண் குழி விழுந்துபோனது, என்னுடைய எதிரிகள் அனைவர் நிமித்தமும் மங்கிப்போனது.
Kuo tutue hoku mata ko e meʻa ʻi he mamahi; ʻoku fakaʻaʻau ke motuʻa ia koeʻuhi ko hoku ngaahi fili.
8 அக்கிரமக்காரர்களே, நீங்கள் எல்லோரும் என்னைவிட்டு அகன்றுபோங்கள்; யெகோவா என்னுடைய அழுகையின் சத்தத்தைக் கேட்டார்.
‌ʻAlu ʻiate au, ʻakimoutolu kotoa pē ʻoku fai kovi; he kuo ongoʻi ʻe Sihova ʻae leʻo ʻo ʻeku tangi.
9 யெகோவா என்னுடைய விண்ணப்பத்தைக் கேட்டார்; யெகோவா என்னுடைய ஜெபத்தை ஏற்றுக்கொள்ளுவார்.
Kuo fanongo ʻa Sihova ki heʻeku hū tāumaʻu; pea ʻe maʻu ʻe Sihova ʻa ʻeku lotu.
10 ௧0 என்னுடைய எதிரிகள் எல்லோரும் வெட்கி மிகவும் கலங்கிப்போவார்கள்; அவர்கள் பின்னாகத் திரும்பி உடனே வெட்கப்படுவார்கள்.
Tuku ke mā mo mamahi lahi ʻa hoku ngaahi fili kotoa pē: tuku ke nau foki pea mā fakafokifā pe.

< சங்கீதம் 6 >