Psaltaren 65

1 För sångmästaren; en psalm; en sång av David. Gud, dig lovar man i stillhet i Sion, och till dig får man infria löfte.

Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.

2 Du som hör bön, till dig kommer allt kött.

Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.

3 Mina missgärningar voro mig övermäktiga; men du förlåter våra överträdelser.

Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.

4 Säll är den som du utväljer och låter komma till dig, så att han får bo i dina gårdar. Må vi få mätta oss med det goda i ditt hus, det heliga i ditt tempel.

Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

5 Med underbara gärningar bönhör du oss i rättfärdighet, du vår frälsnings Gud, du som är en tillflykt för alla jordens ändar och för havet i fjärran;

Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,

6 du som gör bergen fasta genom din kraft, ty du är omgjordad med makt;

Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,

7 du som stillar havens brus, deras böljors brus och folkens larm.

Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,

8 De som bo vid jordens ändar häpna för dina tecken; österland och västerland uppfyller du med jubel.

Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.

9 Du låter dig vårda om landet och giver det överflöd, rikedom i ymnigt mått; Guds källa har vatten till fyllest. Du bereder säd åt människorna, när du så bereder jorden.

Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

10 Dess fåror vattnar du, du jämnar det som är upplöjt; med regnskurar uppmjukar du den, det som växer därpå välsignar du.

Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

11 Du kröner året med ditt goda, och dina spår drypa av fetma.

Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;

12 Betesmarkerna i öknen drypa, och höjderna omgjorda sig med fröjd.

Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.

13 Ängarna hölja sig i hjordar, och dalarna betäckas med säd; man höjer jubelrop och sjunger.

Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.