< Job 41 >

1 ¿Es posible sacar al Leviatán con un anzuelo, o poner un anzuelo en su boca?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 ¿Le pondrás un cordón en la nariz o le perforarás con un gancho su quijada?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 ¿Te hará oraciones o te hará súplicas?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 ¿Hará acuerdo contigo para que lo tomes por siervo para siempre?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 ¿Jugarás con él, como con un pájaro? ¿O lo ataras para tus doncellas?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 ¿Le sacarán provecho los pescadores? ¿Lo cortarán en pedazos los comerciantes?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 ¿Pondrás atravesar con flechas de hierro de punta afilada en su piel, o su cabeza con arpones?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Solo pon tu mano sobre él, y mira qué pelea tendrás; ¡No lo volverás a hacer!
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 En verdad, la esperanza de su atacante es falsa; Él es vencido incluso al verlo!
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 Es tan cruel que nadie está dispuesto a ir contra él. ¿Quién es capaz de mantener su lugar delante de mí?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 ¿Quién me ha confrontado para que yo le restituya? Cuanto existe debajo del cielo es mío.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 No guardaré silencio sobre las partes de su cuerpo, o sobre su poder y la fuerza de su cuerpo.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 ¿Quién le ha quitado su piel exterior? ¿Quién puede entrar dentro de su doble coraza?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 ¿Quién ha abierto las puertas de su rostro? La hilera de sus dientes espantan.
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 Su fuerte espalda de escamas es su orgullo, unidas entre sí, una contra la otra, como un sello.
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 Uno está tan cerca del otro que ningún aire puede interponerse entre ellos.
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 Se agarran el uno al otro; se juntan, para que no se puedan separar.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 Sus estornudos emiten llamas, y sus ojos son como los de la aurora.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 De su boca salen las luces encendidas, y las llamas de fuego saltan.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 De su nariz sale humo, como una olla hirviendo sobre el fuego.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 Su aliento pone fuego a las brasas, y una llama sale de su boca.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 La fuerza está en su cuello, y el desaliento danza ante él.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 Los pliegues de su piel están unidas, fijas y no para ser movidas.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 Su corazón es tan fuerte como una piedra, duro como la piedra trituradora de abajo.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 Cuando se levanta él, los poderosos son vencidos por el miedo, por quebrantamiento del pecado.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 La espada puede acercarse a él, pero no puede atravesarlo; la lanza, o la flecha, o el hierro afilado.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 El hierro es para él como hierba seca, y el bronce como madera blanda.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 La flecha no puede ponerlo en vuelo: las piedras no son más que paja para él.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Un palo grueso no es mejor que una hoja de hierba, y él se burla con el ataque de la lanza.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 Debajo de él hay bordes afilados de macetas rotas: como si estuviera tirando de trillos sobre él lodo.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 Lo profundo de la mar está hirviendo como una olla de especias, y el mar como una vasija de perfume.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 Después de él, su camino brilla, de modo que lo profundo parece una cabellera blanca.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 En la tierra no hay otro como él, que está hecho sin miedo.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 Todo ser altivo lo desafía; Él es rey sobre todos los hijos de orgullo.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.

< Job 41 >