< San Lucas 22 >

1 Y estaba cerca el día de la fiesta de los panes sin levadura, que se llama la pascua.
Přibližoval se pak svátek přesnic, kterýž slove velikanoc.
2 Y los príncipes de los sacerdotes, y los escribas procuraban como le matarían; mas tenían miedo del pueblo.
I hledali přední kněží a zákonníci, kterak by jej vyhladili; nebo obávali se lidu.
3 Y entró Satanás en Júdas, que tenía por sobrenombre Iscariote, el cual era uno del número de los doce.
Tedy vstoupil satan do Jidáše, přijmím Iškariotského, kterýž byl z počtu dvanácti.
4 Y fue, y habló con los príncipes de los sacerdotes, y con los magistrados, de como se le entregaría.
A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky, kterak by ho jim zradil.
5 Los cuales se holgaron, y concertaron de darle dinero.
I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
6 Y prometió; y buscaba oportunidad para entregarle a ellos sin estar presente la multitud.
I slíbil, a hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
7 Y vino el día de los panes sin levadura, en el cual era menester matar la pascua.
Tedy přišel den přesnic, v kterémž zabit měl býti beránek.
8 Y envió a Pedro, y a Juan, diciendo: Id, aparejádnos la pascua, para que comamos.
I poslal Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
9 Y ellos le dijeron: ¿Dónde quieres que la aparejemos?
A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
10 Y él les dijo: He aquí, como entraréis en la ciudad, os encontrará un hombre que lleva un cántaro de agua: seguídle hasta la casa donde entrare;
On pak řekl jim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
11 Y decíd al padre de la familia de la casa: El Maestro te dice: ¿Dónde está el aposento donde tengo de comer la pascua con mis discípulos?
A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdež budu jísti beránka s učedlníky svými?
12 Entonces él os mostrará un gran cenadero aderezado, aparejád la allí.
A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
13 Y yendo ellos halláronlo todo como les había dicho; y aparejaron la pascua.
I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
14 Y como fue hora, se sentó a la mesa; y con él los doce apóstoles.
A když přišel čas, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
15 Y les dijo: Con deseo he deseado comer con vosotros esta pascua antes que padezca.
I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prvé než bych trpěl.
16 Porque os digo, que no comeré más de ella, hasta que sea cumplido en el reino de Dios.
Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
17 Y tomando la copa, habiendo hecho gracias, dijo: Tomád esto, y distribuíd lo entre vosotros.
A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
18 Porque os digo, que no beberé del fruto de la vid, hasta que el reino de Dios venga.
Nebo pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
19 Y tomando pan, habiendo hecho gracias, lo rompió, y les dio, diciendo: éste es mi cuerpo, que por vosotros es dado; hacéd esto en memoria de mí.
A vzav chléb, a díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
20 Asimismo también la copa, después que hubo cenado, diciendo: Esta copa es el nuevo testamento en mi sangre, que por vosotros se derrama.
Takž i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
21 Con todo eso, he aquí, la mano del que me entrega está conmigo en la mesa.
Ale aj, ruka zrádce mého se mnou za stolem.
22 Y a la verdad el Hijo del hombre va según lo que está determinado; empero ¡ay de aquel hombre por el cual es entregado!
A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
23 Ellos entonces comenzaron a preguntar entre sí, cual de ellos sería el que había de hacer esto.
Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
24 Y hubo también entre ellos una contienda, quién de ellos parecía ser el mayor.
Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti největší.
25 Entonces él les dijo: Los reyes de las naciones se enseñorean de ellas; y los que sobre ellas tienen potestad, son llamados bienhechores:
On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
26 Mas vosotros, no así: antes el que es mayor entre vosotros, sea como el más mozo; y el que precede, como el que sirve.
Ale vy ne tak. Nýbrž kdož největší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, jako sloužící.
27 Porque ¿cuál es mayor, el que se asienta a la mesa, o el que sirve? ¿No es el que se asienta a la mesa? mas yo soy entre vosotros como el que sirve.
Nebo kdo větší, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
28 Empero vosotros sois los que habéis permanecido conmigo en mis tentaciones:
Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
29 Yo pues os ordeno un reino, como mi Padre me lo ordenó a mí;
A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
30 Para que comáis y bebáis en mi mesa en mi reino; y os asentéis sobre tronos juzgando a las doce tribus de Israel.
Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
31 Dijo también el Señor: Simón, Simón, he aquí, que Satanás os ha pedido para zarandearos como a trigo;
I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil, aby vás tříbil jako pšenici.
32 Mas yo he rogado por ti que tu fe no falte; y tú cuando te conviertas, confirma a tus hermanos.
Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
33 Y él le dijo: Señor, dispuesto estoy a ir contigo, tanto a la cárcel, como a la muerte.
A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
34 Y él dijo: Pedro, te digo que el gallo no cantará hoy, antes que tú niegues tres veces que me conoces.
On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prvé třikrát zapříš, že neznáš mne.
35 Y a ellos dijo: Cuando os envié sin bolsa, y sin alforja, y sin zapatos, ¿os faltó algo? Y ellos dijeron: Nada.
I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
36 Entonces les dijo: Pues ahora el que tiene bolsa, tóme la; y también su alforja; y el que no tiene espada, venda su capa y cómprela.
Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi a též i mošnu; a kdož meče nemá, prodej sukni svou, a kup sobě.
37 Porque os digo, que aun es menester que se cumpla en mí aquello que está escrito: Y con los malos fue contado; porque lo que está escrito de mí, su cumplimiento tiene.
Nebo pravím vám, že se ještě to písmo naplniti musí na mně: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž svědčí o mně, konec berou.
38 Entonces ellos dijeron: Señor, he aquí, dos espadas hay aquí. Y él les dijo: Basta.
Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
39 Y saliendo, se fue, según su costumbre, al monte de las Olivas; y sus discípulos también le siguieron.
A vyšed, šel podlé obyčeje svého na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
40 Y como llegó a aquel lugar, les dijo: Orád para que no entréis en tentación.
A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
41 Y él se apartó de ellos como un tiro de piedra; y puesto de rodillas, oró,
A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
42 Diciendo: Padre, si quieres, pasa esta copa de mí, empero no se haga mi voluntad, mas la tuya.
Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
43 Y le apareció un ángel del cielo esforzándole.
I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
44 Y estando en agonía, oraba más intensamente; y fue su sudor como gotas grandes de sangre, que descendían hasta la tierra.
A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
45 Y como se levantó de la oración, y vino a sus discípulos, los halló durmiendo de tristeza.
A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
46 Y les dijo: ¿Qué, dormís? Levantáos, y orád que no entréis en tentación.
I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
47 Estando aun hablando él, he aquí, una multitud de gente, y el que se llamaba Júdas, uno de los doce, iba delante de ellos; y se llegó a Jesús, para besarle.
A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
48 Entonces Jesús le dijo: ¿Júdas, con un beso entregas al Hijo del hombre?
Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ.
49 Y viendo los que estaban junto a él lo que había de ser, le dijeron: Señor, ¿heriremos con espada?
A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
50 Y uno de ellos hirió al criado del sumo sacerdote, y le quitó la oreja derecha.
I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
51 Y respondiendo Jesús, dijo: Dejád hasta aquí. Y tocando su oreja, le sanó.
A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotek se ucha jeho, uzdravil jej.
52 Dijo después Jesús a los príncipes de los sacerdotes, y a los capitanes del templo, y a los ancianos que habían venido contra él: ¿Cómo a ladrón habéis salido con espadas y con palos?
I dí Ježíš těm, kteříž přišli na něho, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi.
53 Habiendo estado con vosotros cada día en el templo, no extendisteis las manos contra mí; mas ésta es vuestra hora, y la potestad de las tinieblas.
Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina, a moc temnosti.
54 Y prendiéndole, le trajeron, y metiéronle en casa del príncipe de los sacerdotes. Y Pedro le seguía de lejos.
I javše jej, vedli, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
55 Y habiendo encendido fuego en medio del atrio, y sentándose todos al derredor, se sentó también Pedro entre ellos.
A když zanítili oheň u prostřed síně, a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
56 Y como una criada le vio que estaba sentado al fuego, puestos los ojos en él, dijo: Y éste con él era.
A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
57 Entonces él lo negó, diciendo: Mujer, no le conozco.
On pak zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
58 Y un poco después viéndole otro, dijo: Y tú de ellos eras. Y Pedro dijo: Hombre, no soy.
A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
59 Y como una hora pasada, otro afirmaba, diciendo: Verdaderamente también éste estaba con él; porque es Galileo.
A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, nebo také Galilejský jest.
60 Y Pedro dijo: Hombre, no sé lo que dices. Y luego, estando aun él hablando, el gallo cantó.
I řekl Petr: Člověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
61 Entonces, vuelto el Señor, miró a Pedro; y Pedro se acordó de la palabra del Señor, como le había dicho. Antes que el gallo dé voz me negarás tres veces.
I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
62 Y saliendo fuera Pedro, lloró amargamente.
I vyšed ven Petr, plakal hořce.
63 Y los hombres que tenían a Jesús, burlaban de él, hiriéndo le.
Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
64 Y cubriéndole herían su rostro, y preguntábanle, diciendo: Profetiza, ¿quién es el que te hirió?
A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
65 Y decían otras muchas cosas injuriándole.
A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
66 Y como fue de día, se juntaron los ancianos del pueblo, y los príncipes de los sacerdotes, y los escribas, y le trajeron a su concilio,
A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákonníci, a vedli ho do rady své,
67 Diciendo: ¿Eres tú el Cristo? dínoslo. Y les dijo: Si os lo dijere, no creereis;
Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám. I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
68 Y también si os preguntare, no me responderéis, ni me soltaréis;
A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani nepropustíte.
69 Mas desde ahora el Hijo del hombre se asentará a la diestra del poder de Dios.
Od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
70 Y dijeron todos: ¿Luego tú eres el Hijo de Dios? Y él les dijo: Vosotros lo decís, que yo soy.
I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, nebo já jsem.
71 Entonces ellos dijeron: ¿Qué más testimonio deseamos? porque nosotros lo hemos oído de su boca.
A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.

< San Lucas 22 >