< San Lucas 17 >

1 Dijo a los discípulos: “Es imposible que no vengan ocasiones de tropiezo, pero ¡ay de aquel por quien vienen!
Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda tomu, skrze kohož přicházejí.
2 Más le valdría que le colgaran al cuello una piedra de molino y lo arrojaran al mar, que hacer tropezar a uno de estos pequeños.
Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
3 Tened cuidado. Si tu hermano peca contra ti, repréndelo. Si se arrepiente, perdónalo.
Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
4 Si peca contra ti siete veces en el día, y siete veces vuelve diciendo: “Me arrepiento”, le perdonarás.”
A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
5 Los apóstoles dijeron al Señor: “Aumenta nuestra fe”.
I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
6 El Señor dijo: “Si tuvieras fe como un grano de mostaza, le dirías a este sicómoro: ‘Arráncate y plántate en el mar’, y te obedecería.
I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
7 Pero, ¿quién hay entre vosotros que tenga un siervo arando o guardando ovejas, que le diga al llegar del campo: “Ven enseguida y siéntate a la mesa”?
Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Pojď a seď za stůl?
8 ¿No le dirá más bien: ‘Prepara mi cena, vístete bien y sírveme mientras como y bebo. Después comerás y beberás’?
Ale zdali raději nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij?
9 ¿Acaso le da las gracias a ese siervo porque hizo lo que se le ordenó? Creo que no.
Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se.
10 Así también vosotros, cuando hayáis hecho todo lo que se os ha mandado, decid: ‘Somos siervos indignos. Hemos cumplido con nuestro deber’”.
Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
11 Cuando se dirigía a Jerusalén, pasaba por los límites de Samaria y Galilea.
I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
12 Al entrar en una aldea, le salieron al encuentro diez hombres que eran leprosos y que estaban a distancia.
A když vcházel do jednoho městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteřížto stáli zdaleka.
13 Levantaron la voz diciendo: “Jesús, Maestro, ten piedad de nosotros”.
A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
14 Al verlos, les dijo: “Vayan y muéstrense a los sacerdotes”. Mientras iban, quedaron limpios.
Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
15 Uno de ellos, al ver que estaba sanado, se volvió glorificando a Dios a gran voz.
Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebě Boha.
16 Se postró a los pies de Jesús dándole gracias; era un samaritano.
A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
17 Jesús respondió: “¿No quedaron limpios los diez? Pero, ¿dónde están los nueve?
I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jest jich devět?
18 ¿No se encontró a ninguno que volviera a dar gloria a Dios, sino a este extranjero?”
Nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
19 Entonces le dijo: “Levántate y vete. Tu fe te ha sanado”.
I řekl jemu: Vstana, jdi, víra tvá tě uzdravila.
20 Cuando los fariseos le preguntaron cuándo vendría el Reino de Dios, les contestó: “El Reino de Dios no viene con la observación;
Otázán pak jsa od zákoníků, kdy přijde království Boží, odpověděl jim a řekl: Nepřijdeť království Boží patrně.
21 tampoco dirán: “¡Mira, aquí!” o “¡Mira, allí!”, porque he aquí que el Reino de Dios está dentro de vosotros.”
Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
22 Dijo a los discípulos: “Vendrán días en que desearéis ver uno de los días del Hijo del Hombre, y no lo veréis.
I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti jeden den Syna člověka, a neuzříte.
23 Os dirán: “¡Mira, aquí!” o “¡Mira, allí!”. No os vayáis ni les sigáis,
A dějíť vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechoďte, ani následujte.
24 porque como el rayo, cuando sale de una parte bajo el cielo, brilla hacia otra parte bajo el cielo, así será el Hijo del Hombre en su día.
Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
25 Pero primero tiene que sufrir muchas cosas y ser rechazado por esta generación.
Ale nejprve musí mnoho trpěti, a potupen býti od národu tohoto.
26 Como fue en los días de Noé, así será también en los días del Hijo del Hombre.
A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
27 Comían, bebían, se casaban y se daban en matrimonio hasta el día en que Noé entró en la nave, y vino el diluvio y los destruyó a todos.
Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
28 Asimismo, como en los días de Lot: comían, bebían, compraban, vendían, plantaban y construían;
A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
29 pero el día en que Lot salió de Sodoma, llovió fuego y azufre del cielo y los destruyó a todos.
Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, pršel oheň s sirou s nebe, a zahladil všecky.
30 Lo mismo sucederá el día en que se manifieste el Hijo del Hombre.
Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
31 En aquel día, el que esté en la azotea y sus bienes en la casa, que no baje a llevárselos. Que el que esté en el campo tampoco se vuelva atrás.
V ten čas kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
32 ¡Acuérdate de la mujer de Lot!
Pomněte na Lotovu ženu.
33 El que busca salvar su vida la pierde, pero el que la pierde la conserva.
Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej.
34 Os digo que en aquella noche habrá dos personas en una cama. Uno será tomado y el otro será dejado.
Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
35 Habrá dos que molerán juntos el grano. Uno será tomado y el otro será dejado”.
Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
37 Ellos, respondiendo, le preguntaron: “¿Dónde, Señor?”. Les dijo: “Donde esté el cuerpo, allí se reunirán también los buitres”.
I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.

< San Lucas 17 >