Псалми 69
1 Помози ми, Боже, јер дође вода до душе.
Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
2 Пропадам у дубоком глибу, где нема дна; тонем води у дубине, и вали ме затрпавају.
Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
3 Изнемогох вичући, промуче ми грло, побелеше ми очи погледајући Бога.
Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
4 Оних који мрзе на ме низашта има више него косе на глави мојој; осилише који хоће да ме погубе, лажљиви непријатељи моји. Шта нисам отимао, ваља да вратим.
Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
5 Боже! Ти знаш је ли у мени безумље, и кривице моје нису сакривене од Тебе.
Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
6 Немој да се постиде у мени који се уздају у Тебе, Господе, Господе над војскама! Немој да се посраме у мени који траже Тебе, Боже Израиљев!
Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
7 Јер Тебе ради подносим руг, и срамота попаде лице моје.
Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
8 Туђин постадох браћи својој, и незнан синовима матере своје.
Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
9 Јер ревност за кућу Твоју једе ме и ружења оних који Тебе руже падају на ме.
Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
10 Плачем, постим се душом својом, и то ми се прима за зло;
Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
11 Место хаљине облачим врећу, и бивам им прича.
Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
12 О мени се разговарају седећи на вратима, пијући вино певају ме.
Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
13 А ја се молим Теби, Господе; време је да се смилујеш, Боже; по великој милости својој услиши ме, јер је истинито спасење Твоје.
Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
14 Извади ме из глиба, да не пропаднем; да се избавим од ненавидника и из дубоке воде;
Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
15 Да ме не узме вода на матицу, да ме не прождре пучина, и да не склопи јама нада мном ждрела свог.
Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
16 Услиши ме, Господе, јер је благост Твоја милосрдна, по великој доброти својој погледај ме.
Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
17 Немој одвратити лице своје од слуге свог; јер ме је туга; похитај, услиши ме.
A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
18 Приближи се души мојој, избави је; насупрот непријатељима мојим избави ме.
Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
19 Ти знаш под каквим сам ругом, стидом и срамотом; пред Тобом су сви непријатељи моји.
Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
20 Срамота сатре срце моје, изнемогох; чекам хоће ли се коме сажалити, али нема никога; хоће ли ме ко потешити, али не налазим.
Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
21 Дају ми жуч да једем, и у жеђи мојој поје ме оцтом.
Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
22 Трпеза њихова нека им буде мрежа и замка, то нека им буде плата.
Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
23 Нека им потамне очи њихове, да не виде, и њихове бедре раслаби засвагда.
Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
24 Излиј на њих јарост своју, и пламен гнева Твог нека их обузме!
Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
25 Стан њихов нека опусти, и у њиховим шаторима нека не буде никога да живи.
Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
26 Јер кога си Ти поразио, они гоне, и умножавају јаде онима које си Ти ранио.
Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
27 Мећи на њих кривицу за кривицом, да не дођу до правде Твоје.
Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
28 Нека се избришу из књиге живих, и с праведницима нек не буду записани.
Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
29 А ја сам ништ и болан; помоћ Твоја, Боже, нек ме заклони.
Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
30 Славићу име Божије у песми, величаћу Га у хвали.
I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
31 То је Богу милије од вола, од телета с роговима и с папцима.
A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
32 Видеће ништи и радоваће се. Који тражите Бога, оживеће срце ваше.
To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
33 Јер Бог чује убоге, и сужања својих не оглуша се.
Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
34 Нека Га хвале небеса и земља, мора и све што се у њима миче!
Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
35 Јер ће Бог спасти Сион, сазидаће градове Јудине; и људи ће се онде населити и наследиће га.
Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
36 И наслеђе ће се слуга Његових утврдити у њему и који љубе име Његово наставаће на њему.
Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.
