Псалми 18
1 Љубићу Те, Господе, крепости моја,
Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl: Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
2 Господе, Граде мој, Заклоне мој, који се оборити не може, Избавитељу мој, Боже мој, Камена горо, на којој се не бојим зла, Штите мој, Роже спасења мог, Уточиште моје!
Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
3 Призивам Господа, коме се клањати ваља, и опраштам се непријатеља својих.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
4 Обузеше ме смртне болести, и потоци неваљалих људи уплашише ме.
Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
6 У својој тескоби призвах Господа, и к Богу свом повиках; Он чу из двора свог глас мој, и вика моја дође Му до ушију.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
7 Затресе се и поколеба се земља, задрмаше се и померише из темеља горе, јер се Он разљути.
Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
8 Подиже се дим од гнева Његовог, из уста Његових огањ, који прождире и живо угљевље одскакаше од Њега.
Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
9 Сави небеса и сиђе. Мрак беше под ногама Његовим.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
10 Седе на херувима и подиже се, и полете на крилима ветреним.
A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
11 Од мрака начини себи кров, сеницу око себе, од мрачних вода, облака ваздушних.
Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
12 Од севања пред Њим кроз облаке Његове удари град и живо угљевље.
Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
13 Загрме на небесима Господ, и Вишњи пусти глас свој, град и живо угљевље.
I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
14 Пусти стреле своје, и разметну их; силу муња, и расу их.
Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
15 И показаше се извори водени, и открише се темељи васиљени од претње Твоје, Господе, од дихања духа гнева Твог.
I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
16 Тада пружи с висине руку, ухвати ме, извуче ме из воде велике.
Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
17 Избави ме од непријатеља мог силног и од мојих ненавидника, кад беху јачи од мене.
Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
18 Усташе на ме у дан невоље моје, али ми Господ би потпора.
Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
19 Изведе ме на пространо место, и избави ме, јер сам Му мио.
Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
20 Даде ми Господ по правди мојој, и за чистоту руку мојих дарива ме.
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
21 Јер се држах путева Господњих, и не одметнух се Бога свог,
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
22 Него су сви закони Његови преда мном, и заповести Његове не уклањам од себе.
Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
23 Бих Му веран, и чувах се од безакоња свог.
Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
24 Даде ми Господ по правди мојој, по чистоти руку мојих пред очима Његовим.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
25 Са светима поступаш свето, с човеком верним верно,
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
26 С чистим чисто, а с неваљалим насупрот њему.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
27 Јер Ти помажеш људима невољним, а очи поносите понижаваш.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
28 Ти распаљујеш видело моје; Господ мој просветљује таму моју.
Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
29 С Тобом разбијам војску, и с Богом својим скачем преко зида.
Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
30 Пут је Господњи веран, реч Господња чиста. Он је штит свима који се у Њ уздају.
Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
31 Јер ко је Бог осим Господа, и ко је одбрана осим Бога нашег?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
32 Овај Бог опасује ме снагом, и чини ми веран пут.
Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
33 Даје ми ноге као у јелена, и на висине ставља ме.
Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
34 Учи руке моје боју, и мишице моје чини да су лук од бронзе.
Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
35 Ти ми дајеш штит спасења свог; десница Твоја држи ме, и милост Твоја чини ме велика.
Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
36 Ти шириш корак мој, те се не спотичу ноге моје.
Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
37 Терам непријатеље своје и стижем их, и не враћам се док их не истребим.
Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
38 Обарам их, и не могу устати, падају под ноге моје.
Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
39 Јер ме Ти опасујеш снагом за бој, и који устану на ме, обараш их преда мном.
Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
40 Непријатеља мојих плећи Ти ми обраћаш, и потирем ненавиднике своје.
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
41 Они вичу, али немају помагача, ка Господу, али их Он не слуша.
Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
42 Расипам их као прах по ветру, као блато по улицама газим их.
I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
43 Ти ме избављаш од буне народне, постављаш ме да сам глава туђим племенима; народ ког не познавах, служи ми.
Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
44 По самом чувењу слушају ме, туђини покорни су ми.
Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
45 Туђини бледе, дрхћу у градовима својим.
Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
46 Жив је Господ, и да је благословен бранич мој! Да се узвиси Бог спасења мог,
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
47 Бог, који ми даје освету, и покорава ми народе,
Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
48 Који ме избавља од непријатеља, подиже ме над оне који устају на ме и од човека жестоког избавља ме!
Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
49 Тога ради хвалим Те, Господе, пред народима, и певам имену Твом,
A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
50 Који славно избављаш цара свог, и чиниш милост помазанику свом Давиду и наслеђу његовом довека.
Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
