Псалми 105

1 Хвалите Господа; гласите име Његово; јављајте по народима дела Његова.

Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.

2 Певајте Му и славите Га; казујте сва чудеса Његова.

Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.

3 Хвалите се светим именом Његовим; нек се весели срце оних који траже Господа.

Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.

4 Тражите Господа и силу Његову, тражите лице Његово без престанка.

Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.

5 Памтите чудеса Његова која је учинио, знаке Његове и судове уста Његових.

Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,

6 Семе Аврамово слуге су Његове, синови Јаковљеви изабрани Његови.

Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.

7 Он је Господ Бог наш, по свој су земљи судови Његови.

Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.

8 Памти увек завет свој, реч, коју је дао на хиљаду колена.

Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,

9 Шта је заветовао Авраму, и за шта се клео Исаку.

Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.

10 То је поставио Јакову за закон, и Израиљу за завет вечни,

Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,

11 Говорећи: Теби ћу дати земљу хананску у наследни део.

Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,

12 Тада их још беше мало на број, беше их мало, и беху дошљаци.

Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.

13 Иђаху од народа до народа, из једног царства к другом племену.

Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.

14 Не даде никоме да им науди, и караше за њих цареве:

Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:

15 "Не дирајте у помазанике моје, и пророцима мојим не чините зла."

Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.

16 И пусти глад на ону земљу; и потре сав хлеб што је за храну.

Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,

17 Посла пред њима човека; у робље продан би Јосиф.

Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.

18 Оковима стегоше ноге његове, гвожђе тишташе душу његову,

Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,

19 Док се стече реч његова, и реч Господња прослави га.

Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.

20 Посла цар и одреши га; господар над народима, и пусти га.

Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.

21 Постави га господарем над домом својим, и заповедником над свим што имаше.

Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,

22 Да влада над кнезовима његовим по својој вољи, и старешине његове уразумљује.

Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.

23 Тада дође Израиљ у Мисир, и Јаков се пресели у земљу Хамову.

Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.

24 И намножи Бог народ свој и учини га јачег од непријатеља његових.

Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.

25 Преврну се срце њихово те омрзнуше на народ Његов, и чинише лукавство слугама Његовим.

Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.

26 Посла Мојсија, слугу свог, Арона изабраника свог.

I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.

27 Показаше међу њима чудотворну силу Његову и знаке Његове у земљи Хамовој.

Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.

28 Пусти мрак и замрачи, и не противише се речи Његовој.

Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.

29 Претвори воду њихову у крв, и помори рибу њихову.

Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.

30 Провре земља њихова жабама, и клети царева њихових.

Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.

31 Рече, и дођоше бубине, уши по свим крајевима њиховим.

Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.

32 Место дажда посла на њих град, живи огањ на земљу њихову.

Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,

33 И поби чокоте њихове и смокве њихове, и потре дрвета у крајевима њиховим.

Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.

34 Рече, и дођоше скакавци и гусенице небројене;

Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.

35 И изједоше сву траву по земљи њиховој, и поједоше род у пољу њихову.

I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.

36 И поби све првенце у земљи њиховој, првине сваког труда њиховог.

Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.

37 Изведе Израиљце са сребром и златом, и не беше сустала у племенима њиховим.

Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.

38 Обрадова се Мисир изласку њиховом, јер страх њихов беше на њ пао.

Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.

39 Разастре им облак за покривач, и огањ да светли ноћу.

Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.

40 Молише, и посла им препелице, и хлебом их небеским храни.

K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.

41 Отвори камен и протече вода, реке протекоше по сувој пустињи.

Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.

42 Јер се опомињаше свете речи своје к Авраму, слузи свом.

Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.

43 И изведе народ свој у радости, избране своје у весељу.

Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.

44 И даде им земљу народа и труд туђинаца у наследство.

A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,

45 Да би чували заповести Његове, и законе Његове пазили. Алилуја.

Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.