Приче Соломонове 10

1 Мудар је син радост оцу свом, а луд је син жалост матери својој.

Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.

2 Не помаже неправедно благо, него правда избавља од смрти.

Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.

3 Не да Господ да гладује душа праведникова, а имање безбожничко размеће.

Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.

4 Немарна рука осиромашава, а вредна рука обогаћава.

K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.

5 Ко збира у лето, син је разуман; ко спава о жетви, син је срамотан.

Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.

6 Благослови су над главом праведнику, а уста безбожничка покрива насиље.

Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

7 Спомен праведников остаје благословен, а име безбожничко труне.

Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.

8 Ко је мудра срца, прима заповести; а ко је лудих усана, пашће.

Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.

9 Ко ходи безазлено, ходи поуздано; а ко је опак на путевима својим, познаће се.

Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.

10 Ко намигује оком, даје муку; и ко је лудих усана, пашће.

Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.

11 Уста су праведникова извор животу, а уста безбожничка покрива насиље.

Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.

12 Мрзост замеће свађе, а љубав прикрива све преступе.

Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.

13 На уснама разумног налази се мудрост, а за леђа је безумног батина.

Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.

14 Мудри склањају знање, а уста лудога близу су погибли.

Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.

15 Богатство је богатима тврд град, сиромаштво је сиромасима погибао.

Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.

16 Рад је праведников на живот, добитак безбожников на грех.

Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.

17 Ко прима наставу, на путу је к животу; а ко одбацује кар, лута.

Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.

18 Ко покрива мржњу, лажљивих је усана; и ко износи срамоту безуман је.

Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.

19 У многим речима не бива без греха; али ко задржава усне своје, разуман је.

Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.

20 Језик је праведников сребро одабрано; срце безбожничко не вреди ништа.

Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.

21 Усне праведникове пасу многе, а безумни умиру с безумља.

Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.

22 Благослов Господњи обогаћава а без муке.

Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.

23 Безумнику је шала чинити зло, а разуман човек држи се мудрости.

Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.

24 Чега се боји безбожник, оно ће га снаћи; а шта праведници желе Бог ће им дати.

Čeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.

25 Као што пролази олуја, тако безбожника нестаје; а праведник је на вечитом темељу.

Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.

26 Какав је оцат зубима и дим очима, такав је лењивац онима који га шаљу.

Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.

27 Страх Господњи додаје дане, а безбожницима се године прекраћују.

Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.

28 Чекање праведних радост је, а надање безбожних пропада.

Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.

29 Пут је Господњи крепост безазленом, а страх онима који чине безакоње.

Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.

30 Праведник се неће никада поколебати, а безбожници неће наставати на земљи.

Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.

31 Уста праведникова износе мудрост, а језик опаки истребиће се.

Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.

32 Усне праведникове знају шта је мило, а безбожничка су уста опачина.

Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.