4 Мојсијева 10

1 Још рече Господ Мојсију говорећи:

I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

2 Начини себи две трубе од сребра, коване да буду; њима ћеш сазивати збор и заповедати да полази војска.

Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko.

3 Кад обе затрубе, тада нека се скупља к теби сав збор на врата шатора од састанка.

Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.

4 А кад једна затруби, тада нека се скупљају к теби кнезови, главари од хиљада Израиљевих.

Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského.

5 А кад затрубе потресајући, тада нека се креће логор који лежи према истоку.

Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně.

6 А кад затрубите други пут потресајући, онда нека се креће логор који је на југу; потресајући нека се труби кад треба да пођу.

Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému.

7 А кад сазивате збор, трубите, али не потресајући.

Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete.

8 А нека трубе у трубе синови Аронови свештеници; то да вам је уредба вечна од колена до колена.

Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich.

9 И кад пођете на војску у земљи својој на непријатеља који удари на вас, трубите у трубе потресајући; и Господ Бог ваш опоменуће вас се, и сачуваћете се од непријатеља својих.

Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých.

10 Тако и у дан весеља свог и на празнике своје и почетке месеца својих трубите у трубе приносећи жртве своје паљенице и жртве своје захвалне, и биће вам спомен пред Богом вашим. Ја сам Господ Бог ваш.

V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš.

11 И у двадесети дан другог месеца друге године подиже се облак изнад шатора од сведочанства.

I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví.

12 И пођоше синови Израиљеви својим редом из пустиње Синајске, и устави се облак у пустињи Фаранској.

I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran.

13 Тако пођоше први пут, као што Господ заповеди преко Мојсија.

Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše:

14 И пође напред застава војске синова Јудиних у четама својим; и над војском њиховом беше Насон, син Аминадавов;

Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův.

15 А над војском племена синова Исахарових Натанаило, син Согаров;

Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar.

16 А над војском племена синова Завулонових Елијав, син Хелонов.

A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův.

17 И сложише шатор, па пођоше синови Гирсонови и синови Мераријеви носећи шатор.

Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek.

18 Потом пође застава војске синова Рувимових, а над њиховом војском беше Елисур, син Седијуров,

Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův.

19 А над војском племена синова Симеунових Саламило, син Сурисадајев,

Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai.

20 А над војском племена синова Гадових Елисаф син Рагуилов.

A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův.

21 И пођоше синови Катови носећи светињу, да би они подигли шатор докле ови дођу.

Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli.

22 Потом пође застава војске синова Јефремових у четама својим, а над војском њиховом беше Елисама, син Емијудов,

Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův.

23 А над војском племена синова Манасијиних Гамалило син Фадасуров,

Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův.

24 А над војском племена синова Венијаминових Авидан син Гадеонијев.

A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův.

25 Најпосле пође застава војске синова Данових у четама својим, задња војска, и над војском њиховом беше Ахијезер, син Амисадајев,

Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai.

26 А над војском племена синова Асирових Фагаило, син Ехранов,

Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův.

27 А над војском племена синова Нефталимових Ахиреј, син Енанов.

A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův.

28 Тим редом пођоше синови Израиљеви у четама својим, и тако иђаху.

Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli.

29 А Мојсије рече Јоваву, сину Рагуиловом Мадијанину тасту свом: Идемо на место за које рече Господ: Вама ћу га дати. Хајде с нама, и добро ћемо ти учинити, јер је Господ обећао Израиљу много добра.

Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi.

30 А он му рече: Нећу ићи, него идем у своју земљу и у род свој.

Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím.

31 А Мојсије рече: Немој нас оставити, јер знаш места у пустињи где бисмо могли стајати, па нам буди вођ.

I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce.

32 И ако пођеш с нама кад дође добро које ће нам учинити Господ, учинићемо ти добро.

Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme.

33 И тако пођоше од горе Господње, и иђаху три дана, и ковчег завета Господњег иђаше пред њима три дана тражећи место где би починули.

A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je, ) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí.

34 И облак Господњи беше над њима сваки дан кад полажаху с места, где беху у логору.

A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení.

35 И кад полажаше ковчег, говораше Мојсије: Устани Господе, и нека се разаспу непријатељи Твоји, и нека беже испред Тебе који мрзе на Те.

Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají.

36 А кад се устављаше, говораше: Уврати се, Господе, к мноштву хиљада Израиљевих.

Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.